Menu
Česky English Deutsch
+420 532 23 1111

Screening afázie: MASTcz

MASTcz: česká verze The Mississippi Aphasia Screening Test (MAST) 

Obsah

  • Úvod
  • Doporučení
  • Obecné zásady při testování
  • MASTcz: Popis záznamového listu a pokyny k administraci testu

 

ÚVOD

Poděkování Rise Nakase Richardson Ph.D. za vstřícnou spolupráci při vzniku a standardizaci české verze Mississippi Aphasia Screening Test.

Poruchy fatických funkcí vznikají jako důsledek různých neurologických onemocnění, jejich nejčastější příčinou jsou cévní mozkové příhody, kde asi třetina pacientů je postižena jazykovou poruchou. Detekci afázie, zvláště v akutní fázi, je možno provádět v omezeném čase s ohledem na snadnou unavitelnost pacientů. Je však známým faktem, že včasné zachycení deficitů jazykových funkcí je důležité z hlediska zařazení pacienta do péče klinického logopeda, což zajistí maximální možný efekt terapie(1).

 

The Mississippi Aphasia Screening Test (MAST)

(www.tbims.org./combi/mast/index.html) (2) patří mezi šest skríningových testů afázie pro identifikaci afázie nejvíce rozšířených ve vědecké literatuře o mrtvicích(3). Jeho českou verzi MASTcz nelze chápat jako doslovný překlad, jazykový materiál bylo třeba adaptovat s ohledem na jazykové odlišnosti a kulturní podmínky. Jako skríningový test má své limity klinického použití, které jsou dány především jeho jednoduchostí a omezenou dobou potřebnou k provedení. Jeho krátkost je na druhou stranu také výhodou, protože umožňuje použití již v iniciální fázi onemocnění u lůžka. Je doporučen jako vhodný k měření jazykových deficitů jako následků mrtvic a je dobře použitelný v klinické praxi.

Afaziologové v zemích s nízkým počtem obyvatel a s národním jazykem, který nepatří mezi světové, mají limitovanou možnost volby standardizovaných testovacích nástrojů. Často nemají k dispozici jazykově adaptované testy a dále nemají k dispozici normy pro danou populaci. Nemohou převzít test k vyšetření jazyka např. původně vytvořený v anglickém jazyce, pouze jej přeložit do českého jazyka zpět do angličtiny a opět do češtiny metodou tzv. „forward backward translation". Důvodů je několik: jazyky se výrazně liší - český jazyk náleží do skupiny flektivních jazyků na rozdíl od angličtiny, různé obtížnosti slov s ohledem na morfologickou a fonologickou skladbu (např. „thumb“ = „palec“), další odlišnosti spočívají v délce zvolených slov (např. „watch“ angl. = „hodinky“ čeština) a frekvenci (např. „klokan“ „kangaroo“) a jejich vlivu na schopnost pojmenování(4). V neposlední řadě jsou odlišnosti dány vlivem sociokulturních specifik ( vyky, rčení a přísloví). Většina Čechů by např. nevěděla, jak doplnit v U.S.A. známé rčení „I pledge allegiance to the …“, které je součástí testu MAST. Uvedená lingvistická specifika mají často významný vliv na rozumění i produkci vyšetřované osoby a není možné s doslovně přeloženým materiálem zachovat hierarchii obtížnosti v testu, či vyšetření sledovaného jazykového jevu ve kterém byl test původně vytvořen. Jazykovou adaptací se tak test v některých částech musí změnit.

V českém jazyce dosud nebyl publikován žádný screeningový test na vyšetření afázie využitelný i jazykovými nespecialisty a výzkum i klinická praxe jej postrádá. Vytvořili jsme českou verzi The Mississippi Aphasia Screening Test (MAST) autorů Nakase-Thompson R. a kol. (Methodist Rehabilitation Center, Jackson, MI, USA) verze z r. 2002(5). Byly též publikovány výsledky v roce 2005(6); Českou verzi jsme standardizovali u česky mluvící populace, ověřili její validitu tj. specificitu a senzitivitu a současně jsme ověřili závislost výkonů zdravé populace na věku, pohlaví a vzdělání. MASTcz vykázal vysokou validitu (se senzitivitou a specificitou nad 90 %) při diskriminaci mezi nemocnými s iktem a afázií a jak kontrolními zdravými subjekty, tak nemocnými s iktem v pravé hemisféře bez afázie, dále těsnou korelaci s Western Aphasia Battery a  akceptovatelnou spolehlivost při hodnocení dvěma investigátory. (7) Studie ukázala užitečnost MASTcz jako spolehlivého a validního screeningového testu detekce afázie schopného zachytit i její vývoj. V další části standardizace, která probíhá, se ukazuje schopnost tohoto testu diskriminovat mezi afázií a demencí lehkou až středně těžkou.

Zvolili jsme umístění testu na webu, aby byl snadno dostupný, což současně usnadňuje jeho rychlé rozšíření v klinické praxi. Krátkost vyšetření tímto diagnostickým nástrojem nezatíží pacienta, je vhodný i jako Bedside typ a umožňuje administraci celé řadě zaškolených zdravotnických pracovníků. Mapuje narušení relativně širokého spektra jazykových schopností a díky bodovému hodnocení je možno zachytit vývoj stavu fatických poruch v čase a snadno porovnat výsledky.

 

Doporučení

Nejprve se důkladně seznamte s obsahem záznamového listu a pokuste se vyšetřit zdravého dobrovolníka, teprve poté prostudujte následující pokyny. Než přistoupíte k testování pacientů, měli byste mít vlastní zkušenost s jeho použitím u zdravých osob. Test poslouží nejlépe těm, kteří mají odpovídající teoretické vědomosti (8) a klinickou zkušenost s pacienty s fatickými poruchami a s testováním – klinickým logopedům, psychologům, neurologům,...

 

OBECNÉ ZÁSADY PŘI TESTOVÁNÍ

Investigátor hovoří zřetelně, přiměřeně hlasitě, v běžném konverzačním tempu, čelem k vyšetřované osobě. Pokud vyšetřuje v rušném prostředí jednotky intenzivní péče (JIP) nebo iktové jednotky (IJ) je nutné, aby zajistil relativní klid nebo vyčkal až výrazně rušivé momenty pominou (např. delirantní hlučný pacient v místnosti, rozhlasové hlášení apod…). Zkontroluje zda má pacient adekvátní a funkční kompenzační pomůcky – brýle, sluchadlo. Uvedené faktory mohou mít významný vliv na výsledek vyšetření a testování osob zvláště pak u osob vyššího věku.

V testu hodnotíme mimo jiné i výkon pojmenování vizuálně prezentovaných stimulů, proto při jejich prezentaci dodržujeme následující zásady: předměty nemají vydávat hluk (např. cinkání klíčů tj. vnímání sluchem je facilitací pro pojmenování), pacient by se jich neměl dotýkat (dotyk předmětu je taktéž facilitace pojmenování), pacient je musí dobře vidět, texty a obrazové stimuly předkládáme kolmo a tak aby pacient viděl celou plochu. Zajistíme dostatečné osvětlení. Instrukce neopakujeme, zadáváme pouze jedenkrát, hodnotíme první pokus vyšetřované osoby o splnění úkolu. Pokud pacient nezvládá více položek pro těžké poruchy (např. u globální afázie s těžce narušenou komunikační schopností), zkušený klinik může odhadnout výkon pacienta v následujících obtížnějších položkách a nedokončit vyšetření obtížnějších položek v subtestu a přejít na další subtest. Nezatíží tak pacienta a zmírní tak psychickou zátěž ze selhávání v dalších úkolech.

Jako správný výkon hodnotíme pouze pohotově a přesně provedený úkol  dle zadání bez zbytečného prodlení při prvním pokusu.

Doporučujeme nejprve provést vyšetření testem na deseti osobách bez mozkového postižení.

Při vlastním vyšetření pacientů je vhodné dělat si vlastní kvalitativní poznámky u každé položky, které umožní detailnější hodnocení stavu fatických funkcí. Poznámky prvního a druhého vyšetření provádět odlišnou barvou.

Pokud se vyskytují současně s jazykovou poruchou i další příbuzné poruchy, potom získané výsledky je možno brát jako orientační a je nutné zajistit vyšetření specialistou.

 

MASTCZ: Popis záznamového listu a pokyny k administraci testu

Použité zkratky

  • ZŠ       základní vzdělání, případně učební obor bez maturity, délka vzdělání 9 –12 let
  • SŠ      ukončené středoškolské vzdělání maturitou, délka vzdělání 13 –16 let
  • VŠ      ukončené bakalářské vysokoškolské vzdělání a vyšší, délka vzdělání 17 a více let
  • P         pravák
  • L          levák
  • A         ambidextr
  • NO      nynější onemocnění
  • ČJ       český jazyk
  • Max.    možné maximum bodového zisku v dané položce či subtestu
  • I.vyš.    první vyšetření v pořadí
  • II.vyš.   druhé vyšetření v pořadí
  • CJI      celkový jazykový index
  • IP        index produkce
  • IR        index rozumění

 

Pomůcky

Záznamový list testu (ke stažení ZDE >>>>)

 

Vhodné psací náčiní pro pacienta

Vizuální stimuly: Klíče, tužka, hodinky, vidlička, bonbón, knoflík, kámen, papír

 

Rozumění slovu - identifikace objektů (ke stažení ZDE >>>>)

 

Příklady záznamů výkonů fiktivních pacientů s fatickými poruchami

Příklad 1. výkony, které se mohou vyskytovat v iniciální fázi fluentní tzv. Wernickeovy afázie s alexií a agrafií >>>>

 

Příklad 2. výkony, které se mohou vyskytovat v iniciální fázi tzv. globální afázie s alexií a agrafií, která regreduje do afázie Brocova typu s nonfluentní mluvenou produkcí, alexií a agrafií >>>>

 

Fotografie ke stažení zde.

 stimulus

Mastcz Rozumění čtení instrukci (ke stažení ZDE >>>>)

 

Pozn. Doporučujeme fotografii a psané instrukce zalaminovat do matné folie.

 

I. část záznamového listu - osobní a anamnestická data

 

Slouží k záznamu anamnestických dat. Údaje označené hvězdičkou je nutné znát před zahájením vyšetření. Pokud má pacient narušenou komunikační schopnost tak těžce, že není možné odebrat od něj anamnestická data, před zahájením testování je nutné znát data pro využití v testu (jméno* a místo bydliště*). Ostatní můžeme doplnit později např. od jeho blízkých. Zaznamenáváme si jméno a příjmení pacienta, jeho rodné číslo, věk, název obce, kde bydlí, vzdělání – základní, středoškolské nebo vysokoškolské, lateralitu – pravák, levák, ambidexter. Stav před vznikem nynějšího onemocnění - mateřský jazyk český nebo jiný, přítomnost vývojových poruch – jazyka či řeči, orientačně stav kognitivních, jazykových a řečových schopnosti – zvl. v případě recidivujícího mozkového postižení. Pokud má pacient jiný rodný jazyk než český, absolvoval školy s jiným vyučovacím jazykem než je český nebo zachytíme jiné jazykové zvláštnosti (např. používání slangových výrazů nebo nářečí, bilingvální schopnost…), je třeba ke zjištěným skutečnostem při hodnocení výsledků přihlédnout. Orientujeme se dle subjektivního hodnocení nemocným, případně jeho blízkých, kteří znali míru osvojení si češtiny v mluvené i psané podobě před vznikem nynějšího onemocnění.

Důležité je zachytit přítomnost případné preexistující vývojové poruchy tzv. dys- poruchy zvl. vývojovou dysfázii, vývojovou dyslexii, vývojovou dysortografii, těžkou vývojovou dysgrafii, poruchy pravo-levé orientace, či jiné zvláštnosti. Je nutné brát v úvahu, že před třiceti a více lety byly uvedené poruchy poddiagnostikované a osoby ve vyšším věku s tímto postižením jsou si vědomy jen symptomů, které se u nich vyskytují, je třeba se tedy ptát spíše cílenými dotazy na symptomy či důsledky těchto poruch (např. Měl/a jste nějaké výraznější problémy při čtení? Zaměňoval/a jste často při psaní či čtení podobná písmena, hlásky např. n – m, d – b – p, t – f apod.? Nezvládal/a jste především diktáty? Gramaticky správné vyjadřování vám činilo výrazné problémy? Známku na vysvědčení z češtiny jste měl/a o dva stupně horší než v matematice? Bylo vaše písmo čitelné, vzhledné? apod…). Příznaky lehké vývojové dysgrafie tj. poruchy grafomotorických dovedností – psaní tvarů písma, pokud dotyčný byl schopen psát tvary písmen adekvátně i když formální stránka – úprava byla nevzhledná, ale nenarušovala obsahovou stránku psaného projevu.

Zvláště problematické je hodnotit psaný projev u osob v pozdním stáří. Psaní používá aktivně jen menší skupina populace v tomto věku, zpravidla v souvislosti s výkonem povolání nebo jako hobby, většina již jen výjimečně několikrát do roka, kdy napíší doslova několik slov za rok např. lístek k vánocům nebo seznam na nákup. Proto pokud jsou výsledky pod hranicí normy, je třeba cíleně došetřit individuální normu. Častou příčinou, proč dotyčný nepoužívá čtenou a psanou řeč a jeho výkon je snížený, je zhoršený stav zraku, který již nelze korigovat nebo nemá k dispozici odpovídající kompenzační pomůcky.

Lateralitu zjišťujeme s ohledem na vyšetření psaní, pokud má pacient paretickou pravou horní končetinu a je pravák, zpravidla se domnívá, že není schopen psát levou. Vysvětlíme, že nehodnotíme při vyšetření úpravu písma, ale obsah a vyzveme pacienta, aby se snažil psát levou rukou velkým typem písma dle vlastní volby.

Bydliště - údaj, který je nutno znát již před zahájením testování např. aktuální bydliště pacienta, se v některých případech liší od údajů v dokladech – (jedna z položek subtestu vyšetření rozumění řeči).

Především u osob vyššího věku je také důležité zjistit stav smyslů sluchu* a zraku*. Značná část populace vyššího věku nemá nebo nepoužívá kompenzační pomůcky, při nedoslýchavosti. Sluchadlo, pokud má k dispozici, často není plně funkční (např. vybitá či slabá baterie, závada). Sluch ve vyšším věku začíná fyziologicky slábnout, je nutné hovořit zřetelně, dostatečně hlasitě a pečlivě artikulovat.

Je vhodné ověřit zda má pacient adekvátní brýle, pokud si nejsme jistí, ověříme na jiném materiálu (např. noviny), zda hůře nevidí.

Do části nynější onemocnění (NO) zaznamenáváme: důležité poznámky z dokumentace; údaje o výskytu poruch, které mohou ovlivnit výsledky vyšetření - anartrie, dysartrie, apraxie, agnozie, nově vzniklých poruch zraku (neglekt, hemianopsie), hemiparéza horní končetiny; označíme symptomy, které se projeví při kontaktu s pacientem a při odebírání anamnézy - perseverace, automatizmy, echolálie, agramatizmy, neologizmy, parafázie sémantické, parafázie fonemické, anomie. Dále doplníme datum vzniku fatické poruchy, jméno investigátora a datum provedení testování I. prvního a II. druhého.

 

II. část záznamového listu - souhrn výsledků devíti subtestů, index produkce, receptivní a celkový index

Slouží k záznamu souhrnných výsledků z devíti subtestů. Záznam a výpočty provádíme až po ukončení testování.

Sečteme dílčí hodnoty z prvního až pátého subtestu, které tvoří hodnotu indexu produkce (IP), a také sečteme dílčí hodnoty z šestého až devátého subtestu a získáme hodnotu indexu rozumění (IR).

Celkový jazykový index (CJI) je tvořen součtem hodnoty indexu produkce a hodnoty indexu rozumění.

Předtištěné číselné hodnoty v každém řádku znamenají maximální možný bodový zisk v dané části testu (Index produkce 50 bodů, Index rozumění 50 bodů), subtestech (např. subtest 1. automatická řeč 10 bodů, subtest rozumění alternativním otázkám 20 bodů,…) nebo v celém testu MASTcz (celkové maximum 100 bodů).

Dva sloupce volných políček vpravo slouží pro záznam výsledků I. a II. testování.

Skórování body je uvedeno zvlášť u každého subtestu v některých případech i u jednotlivých položek. Reakce s prodlouženou latencí (déle než 5 sekund) hodnotíme hodnotíme nulou. Formulář testu je vytvořen pro potřeby dvojího vyšetření, kdy je možno snadno srovnat progresi, stabilizaci či regresi výkonu pacienta.

 

III. část záznamového listu - normy

Uvádí hodnoty norem celkového jazykového indexu a indexů produkce a rozumění, kritéria věku a vzdělání. Umožňuje okamžité porovnání výsledků a vyhodnocení výkonu vyšetřované osoby v testu. (Například je uvedena hodnota normálního výkonů pro osoby s vysokoškolským vzděláním (VŠ) ve věku nad 60 let: výsledky celkového jazykového indexu odpovídající normě pokud jsou rovny a vyšší než hodnota 96 bodů.)

 

IV. část záznamového listu - subtesty pokyny k provedení a skórování, poznámky

Je tvořena dílčími položkami devíti subtestů

  1. automatická řeč
  2. pojmenování
  3. opakování
  4. fluence při popisu fotografie
  5. psaní na diktát
  6. rozumění alternativním otázkám
  7. rozumění slovu – identifikace objektů
  8. rozumění mluvené instrukci
  9. rozumění čtené instrukci.

Dílčí subtest zpravidla obsahuje pět položek, výjimku tvoří čtvrtý subtest fluence semispontánní produkce při popisu fotografie a šestý subtest rozumění alternativním otázkám.

 

U každého subtestu je uvedeno:

  • číslo pořadí a název,
  • celkový výkon v daném, dvě volná políčka pro záznam skóre při prvním a druhém vyšetření,
  • instrukce v uvozovkách jak zadat úkol pacientovi,
  • důležité poznámky pro provedení,
  • způsob skórování,
  • dílčí položky subtestu,
  • maximální možné skóre v položce,
  • a ve většině případů u každé položky i prostor pro případnou poznámku.
  • u některých položek (např. v subtestu pojmenování) jsou vždy dvě volná políčka, kde doplňujeme získané dílčí hodnoty z prvního a druhého testování.

 

Pokyny a poznámky k vyšetřování jednotlivých subtesty:

1. Automatická řeč

Subtest tvoří 5 položek, úspěšně zvládnutou položku skórujeme 2 body, při chybném provedení hodnotíme 0. Celkové skóre v subtestu činí 0 až 10 bodů. První a druhou položku skórujeme jedním bodem v případě nutnosti nápovědy iniciální položky z řady.

V případě tohoto subtestu žádáme pacienta, aby produkoval nejprve číselnou řadu a po té řadu dnů v týdnu. Ve 3.- 5. položce pacient dokončuje přísloví. 

Tučně označený text - hovoří examinátor:

Počítejte po jedné do deseti (nápověda čísla jedna nutná - skórujeme pouze 1 bod) Správná odpověď pacienta: „1 2 3 4 5 6 7 8 9 10“.

Vyjmenujte po sobě dny v týdnu. (nápověda prvního dne tj. pondělí nutná -skórujeme pouze 1 bod)

Správná odpověď pacienta: „pondělí úterý středa čtvrtek pátek sobota neděle“.

Dokončete následující přísloví: Jablko nepadá daleko od …

Správná odpověď pacienta: „stromu“

Dokončete následující přísloví: Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až Správná odpověď pacienta: „se ucho utrhne“.

Dokončete následující přísloví: Jak se do lesa volá, tak …

Správná odpověď pacienta: „se z lesa ozývá“.

 

2. Pojmenování

Investigátor se zeptá „Co je to?“ a ukazuje postupně pět položek – klíče, bradu, tužku, malíček, hodinky - pacient má za úkol je pojmenovat. Správný výkon hodnotíme dvěma body. Pokud není pojmenování provedené do 5 sekund napoví iniciální slabiku (např. „klí“), v tomto případě pokud pacient správně pojmenuje, hodnotíme výkon jedním bodem. Jiná nápověda není možná. Nesprávné pojmenování jiným výrazem než je výše tučně uveden nebo chybným skórujeme nulou.

 

3. Opakování

Vyšetřovaná osoba má za úkol opakovat přesně tři slova a dvě věty: dort, skříňka, vizitka, Vedle velkého železného stolu., Bylo by se tu třpytilo slunce na jezerní hladině.. Investigátor si zakryje ústa při vyslovení slov a vět, aby byl testován jen výkon dle auditivního vzoru. Hodnotí se jen přesný a správný výkon dvěma body. Částečně správný výkon, opakovaný pokus již hodnotíme nulou.

 

4. Fluence při popisu fotografie

Použitá fotografie při testování viz. http://www.tbims.org./combi/mast/stimulus.jpg Investigátor předloží pacientovi fotografii a přečte instrukci: „Ukáži vám fotku, prohlédněte si ji a nyní mi řekněte vše, co se děje na obrázku, mluvte prosím, dokud neřeknu dost. Začněte teď.“ (Pacient si ji prohlíží po dobu 10 sekund.) Začneme měřit 10 sekund od zahájení pacientovi mluvené produkce a zaznamenáváme produkované výrazy (vhodný audiozáznam). Hodnotíme všechny srozumitelné výrazy i když to nemusí být adekvátní či srozumitelná slova a věty. Fonemické i sémantické parafázie a neologizmy se započítávají.

 

Příklady skórování produkce:

"...co je tyd...a tady" - produkce pět výrazů za 10 sekund skóre 0 bodů

"... nevím… je tu mludý ... no ... a... takový... chlapec holke" - produkce 9 výrazů za 10 sekund skóre 5 bodů

"... Mladý chlapec stojící na bedně...a...nevím nevím...tři drovky smějít" - produkce 11 výrazů za 10 sekund skóre 10 bodů

"Ne fitce ej mludý chlipic stujev no bodni, kreký fitce ekuzuje čtyči smojecivím si dekám." - produkce 11 a více výrazů skóre 10 bodů

"Mladý chlapec stojí - nevím na čem, asi na bedně a něco ukazuje dvěma smějícím se dívkám." - produkce 11 a více výrazů za 10 sekund skóre 10 bodů

Doporučujeme detailní zápis slov a poznámku k hodnocení informační hodnoty sdělení.

 

5. Psaní na diktát

Hodnotí se jakákoliv chyba při psaní, výjimku tvoří hodnocení psaní věty – nesnižujeme bodové hodnocení, pokud pacient nenapsal počáteční velké písmeno a tečku za větou. Pokud píše pacient abnormálně pomalým tempem doporučujeme poznámku o zpomaleném tempu. Podložku při psaní je nutno pacientovi přidržet, tak aby se mohl soustředit na výkon. Pokud má pacient dominantní končetinu paretickou či plegickou, požádáme, aby psal druhou rukou velkým písmem. Při psaní nehodnotíme formální stránku projevu (vzhled), ale obsahovou. Pokud je výkon v psaní výrazně slabší než ostatní subtesty doporučujeme došetřit v anamnéze premorbidně stav schopnosti psaní.

 

6. Rozumění alternativním otázkám

Vyšetřované osobě klademe postupně 10 otázek. Správnou a pohotovou odpověď hodnotíme 2 body, 0 bodů skórujeme v případě nesprávné odpovědi nebo odpovědi s latencí. Celkové skóre subtestu je 0 – 20 bodů. Provedení správných reakcí je pohotové, do pěti sekund, neopakujte zadání instrukce, mluvte hlasitě a zřetelně. Pokud si pacient žádá opakování otázky, protože ji nechápe nebo si nepamatuje celý její obsah, nemůžeme již výkon po opakované instrukci hodnotit.

 

7. Rozumění slovu – identifikace objektů

Předložíme uvedené objekty a vyšetřovaný je vyzván, aby ukázal jmenovaný objekt v uvedeném pořadí: vidlička, bonbón, knoflík, kámen, papír. Správnou a pohotovou odpověď hodnotíme 2 body, 0 bodů skórujeme v případě nesprávné odpovědi nebo odpovědi s latencí. Celkové skóre subtestu je 0 – 10 bodů.

 

8. Rozumění mluvené instrukci

Pacienta vyzveme, aby vyhověl výzvám. Pokud se jedná o vykonání pokynu pravou nebo levou končetinou – provádí pacient zdravou – neparetickou, proto investigátor musí správně zvolit typ verbální či psané instrukce, bez ohledu na to, zda je pacient pravák či levák. Správnou a pohotovou reakci hodnotíme 2 body, 0 bodů skórujeme v případě nesprávné odpovědi nebo odpovědi s latencí. Celkové skóre subtestu je 0 – 10 bodů.

 

9. Rozumění čtené instrukci

Pacientovi prezentujeme postupně psané úkoly, vyzveme jej, aby udělal, co zde vidí  napsané. Dvěma body hodnotíme jen správnou a pohotovou reakci, 0 bodů skórujeme v případě nesprávné odpovědi nebo odpovědi s latencí. Celkové skóre subtestu je 0 – 10 bodů.

 

Poznámka:

Vaše názory a dotazy přivítáme na 

 

Za autorský kolektiv

Milena Košťálová

 

Literatura:

  1. Robey RR. A Meta-Analysis of Clinical Outcomes in te Treatment of Aphasia. Journal of Speech, Languague, and Hearing Research 1998; 41: 172-87.
  2. Introduction to the Mississippi Aphasia Screening Test. Dostupné z: www.tbims.org./combi/mast/index.html
  3. Salter K, Jutai J, Foley N, Hellings CH, Tesel R. Identification of aphasia post stroke: A review of screening assessment tools. Brain Injury, 2006; 20(6): 559-8.
  4. Marková J. Vybrané kapitoly z aplikovaném lingvistiky a neurolingvistiky pro logopédov. Logopaedica IX. Liečreh Gúth s.r.o. 2006. (s.101) ISBN 80-88932-20-3
  5. Nakase-Thompson R, Manning E, Sherer M, Yablon SA, Vickery C, Harris C et al. Bedside screen of language disturbance aminy acute care admissions: Initial psychometrice of the Mississippi Aphasia Screening Test. Archives of Clinical Neuropsychology 2002; 17: 848.
  6. Nakase-Thompson R, Manning E, Sherer M, Yablon SA, Gontkovsky SLT, Vickery C. Brief assessment of severe language impairments: Initial validation of the Mississippi aphasia screening test. Brain Injury 2005; 19: 685-91.
  7. Košťálová M, Bártková E, Šajgalíková K, Dolenská A, Dušek L, Bednařík J. A Standardization study of the Czech version of the Mississippi Aphasia Screening Test (MASTcz) in stroke patients and control subjects. Brain Injury 2008; 22: 793-801.
  8. Košťálová M, Bednařík J, Mechl M, Voháňka S, Šnábl I. Multimediální výukový atlas poruch řeči a příbuzných kognitivních funkcí. Brno: Masarykova universita; 2006: available from: URL: http://portal.med.muni.cz/index.php.

 

Navazující materiál ke cvičení (iniciální fáze):

Fotogalerie
Informace o pohotovosti v Brně a Jihomoravském kraji