Návštěvní kniha

Dobrý den,

tímto děkuji celé klinice KOSCH, kde jsem podstoupil operaci a hospitalizaci.
Moje poděkování patří především MUDr. Lujcovi a celému operačnímu týmu za provedenou operaci a odvedenou skvělou práci, mnohokrát děkuji!! Poděkování patří také, rehabilitaci, kolektivu lékařů, sester a ostatnímu personálu odd. A, kde se o mě vzorně starali.
Moc všem děkuji za péči a přeji vám hodně úspěchů v pracovním i osobním životě!


S pozdravem




Václav Janoušek

Ať si Karel, Verča nebo Tom,
Může nastat v životě malý zlom.
Po operaci plánované, můžeš skončit na sedmičce, JIPce číslo 1.
Tam bude taky třeba Tamara, Eva I., Eva II. prostě holky co vám necpou do žil vdolky.
Tam se totiž léčí senza přístupem,
Pak teprve prášky.
Pokud hůře dýcháte,
Tak vám dají masku,
To se pak cítíte, jak pilot tryskáče.
Já všem tady děkuju, že tu sloužíte,
že se tu neploužíte,
že máte úsměv na rtech a na zádech křídla.
Jste andělé a děláte to dobře!

Upřímně děkuji týmu Kliniky ústní, čelistní a obličejové chirurgie FN Brno.

Přišla jsem k nim ve velké bolesti, která byla jinde bohužel bagatelizována – a tady mi konečně opravdu pomohli. Našli příčinu mých potíží a díky jejich péči se mi výrazně ulevilo.

To, co ale chci vyzdvihnout nejvíc, je jejich lidskost. Empatie, ochota, trpělivost a neuvěřitelně citlivý přístup, díky kterému jsem se i v tak náročné situaci cítila v bezpečí.

Velké díky patří lékařům MUDr. MDDr. Jiří Zelinka, Ph.D., MDDr. Ivo Seidel, MDDr. MUDr. Adam Šabacký a MUDr. MDDr. Dominik Lepka, stejně jako sestřičkám a bratrům.

Děkuji – byla jsem opravdu v těch nejlepších rukou.

Ráda bych touto cestou moc poděkovala celému personálu porodnice za krásnou péči, na kterou budeme s přítelem dlouho vzpomínat.

Obrovské díky patří především porodní asistentce Regině Kohoutkové. Po celou dobu porodu byla neuvěřitelnou oporou - lidská, empatická, klidná a zároveň naprosto profesionální. Díky jejímu přístupu jsem se cítila v bezpečí a věděla, že jsem v těch nejlepších rukou. Pomohla nám s klidem a péčí přivést na svět naši krásnou holčičku a za to jí budeme navždy vděční.

Velké poděkování patří také sestřičce Malínkové z oddělení šestinedělí. Byla maximálně trpělivá, ochotná a nesmírně nápomocná při rozjezdu kojení. Neustále se zajímala, zda je vše v pořádku a člověk z ní cítil opravdový zájem a péči. Její přístup byl úžasný a moc mi v prvních dnech pomohl.

Ještě jednou děkujeme za nádhernou péči a lidský přístup, díky kterému jsme se v porodnici cítili opravdu dobře. :)

V pátek 1.5. jsem byla ošetřena na urologii vaší nemocnice s ledvinnou kolikou. Chtěla bych moc poděkovat všem, kteří se o mě postarali, ať už za rychlost, s jakou můj stav na NUP vyhodnotili a také za péči, která mi byla poté na urologii poskytnuta. Především bych však chtěla poděkovat sestřičce Lucii Dvořáčkové a paní doktorce Daně Sebestyénové za velmi citlivý, vstřícný a profesionální přístup.

Ráda bych touto cestou poděkovala sestrám v Dětské nemocnici z oddělení 69, kde jsem strávila týden se svým dvoutýdenním miminkem. Byl to pro mě velmi náročný čas – čekání na diagnózu, obavy o zdraví dítěte i nejistota kolem kojení pro mě byly psychicky i fyzicky vyčerpávající.
O to víc pro mě znamenal přístup sester, se kterými jsem se během pobytu setkala. Nešlo jen o profesionalitu, která byla samozřejmá, ale především o jejich lidskost, laskavost a empatii.
Napříč směnami jsem opakovaně zažívala vlídnost, ochotu a úsměv. V situaci, kdy máma prožívá strach o své novorozené dítě, má takový přístup obrovský význam – pomáhá zvládnout i velmi těžké chvíle. Velmi jsem si také všímala něžnosti a citlivosti, s jakou sestry pečovaly o miminka.
U několika z nich jsem zažila momenty, které pro mě šly nad rámec běžné péče. Nejen že mi věci vysvětlovaly, ale často za mnou samy přicházely, vše mi názorně ukazovaly a trpělivě pomáhaly, i když by pro ně bylo jednodušší odkázat mě jinam.
Velkou oporou pro mě byla i jejich schopnost vnímat, jak se cítím. Dokázaly mě uklidnit, podpořit, někdy odlehčit situaci humorem, jindy si se mnou popovídat nebo být jen přítomné a naslouchat. Nikdy jsem neměla pocit, že bych je „zdržovala“ – naopak jsem cítila, že mi věnují čas podle toho, kolik jsem zrovna potřebovala.
Velmi si vážím i konkrétní pomoci v náročných chvílích. Když viděla jedna ze sester, že jsem vyčerpaná, ochotně mi pomohla s uspáním miminka, abych si mohla odpočinout. Jiná se mi opakovaně věnovala při kojení, které se nám nedařilo – chodila nás kontrolovat, pomáhala mi prakticky i vysvětlením a dodala mi jistotu, že to zvládnu i sama.
Po celou dobu jsem se nesetkala s nepříjemným hodnocením nebo tlakem – i citlivé věci byly vždy komunikovány s respektem a laskavostí. Nikdy jsem se necítila na obtíž (na co jsem ve zdravotních zařízení spíš zvyklá.)
Na závěr bych ráda zmínila i zdánlivý detail, který ale pro mě měl velký význam – veselá zdravotnická trička s dětskými motivy. V prostředí nemocnice pomáhala zmírnit pocit sterility a přinášela do náročných dní alespoň malé odlehčení. Ke konci pobytu jsem se dozvěděla, že tato trička už sestry nosit nemohou. Mrzí mě to, protože z pohledu pacienta i doprovodu mají právě takové drobnosti překvapivě velký dopad na to, jak se člověk v nemocnici cítí. Jako člověk z kreativní oblasti vnímám, že vedle odborné péče hraje roli i prostředí a atmosféra, která může být pro pacienty i rodiče malých dětí velmi podpůrná.
Během pobytu jsem si také uvědomila ještě jednu věc. Jsem velmi vděčná lékařům za jejich péči a odbornost – bez nich by samozřejmě nic z toho nebylo možné. Zároveň to ale byly právě sestry, kdo s námi trávil nejvíce času a kdo pro mě v každodenních momentech znamenal největší oporu. Byly to ony, kdo byl přítomný v běžných i těžších chvílích, a kdo měl obrovský vliv na to, jak jsem celé období prožívala.
Ještě jednou děkuji všem sestrám, které o nás pečovaly. Vaše práce má obrovský smysl a pro pacienty znamená mnohem víc, než si možná uvědomujete. Chválím vás všude, kudy chodím.