Dětská kardioložka MUDr. Hana Jičínská z Pediatrické kliniky je oceňovaná nejen v ČR, ale i v zahraničí

V oboru dětská kardiologie je důležitá návaznost a spolupráce více specializací, a tudíž i různých odborných center, která tuto péči poskytují. Prenatální diagnostika srdečních vad umožňuje včasné zachycení těchto onemocnění a jejich optimální léčbu před a po narození dítěte. MUDr. Hana Jičínská je specialistkou v obou těchto oblastech – tedy prenatální a postnatální dětské kardiologii. Pracuje na Pediatrické klinice Dětské nemocnice FN Brno, zároveň také v Centru prenatální diagnostiky v Brně a již téměř deset let působí v Londýně jako konzultantka prenatální a dětské kardiologie. Doktorka Jičínská má více než pětadvacetiletou praxi a díky dlouhodobé práci v Anglii také mezinárodní renomé i výsledky. To potvrzuje také fakt, že v roce 2017 vyšel týmu doktorky Jičínské článek v jednom z nejprestižnějších zahraničních časopisů zaměřených na kardiologii – Circulation, který přinesl nové informace týkající se prenatální diagnostiky srdečních vad plodů v časné fázi těhotenství.

 

Můžete blíže popsat obor dětská a prenatální kardiologie?

V rámci oboru dětská kardiologie, kterému se věnuji na Pediatrické klinice Fakultní nemocnice Brno, se staráme o pacienty před narozením až do 19 let. Nejčastěji se jedná o pacienty s vrozenými srdečními vadami, poruchami srdečního rytmu, méně často pak kardiomyopathie nebo zánětlivá onemocnění srdce. Konziliárně vyšetřujeme také pacienty hospitalizované na všech odděleních nebo klinikách ve FN Brno, převážně jde o pacienty s onkologickým nebo jiným interním onemocněním a také novorozence. Dětská kardiologie Pediatrické kliniky FN Brno je pracoviště poskytující pacientům komplexní kardiologickou péči od diagnostiky srdečního onemocnění po jeho léčbu, péči před a pooperační, je také jedním ze dvou pracovišť v České republice, kde se provádějí katetrizační ablace srdečních arytmií u dětí. Naše pracoviště má také výbornou spolupráci s Dětským kardiocentrem ve FN v Motole, kam je soustředěna chirurgická léčba vrozených srdečních vad.

Prenatální kardiologie je součástí oboru dětská kardiologie. Těhotné ženy absolvují screeningové ultrazvukové vyšetření plodu v I. (11.–14. týdnu), II. (20. –22. týdnu) a ve III. trimestru (30.–33. týdnu) těhotenství. Screening srdce plodu je součástí vyšetření plodu ve II. trimestru těhotenství, některá centra provádějí screening srdce již v I. trimestru, v České republice se vyšetřuje od roku 1986. Oddělení dětské kardiologie v Brně bylo spolu s Dětským kardiocentrem v Praze jedním ze dvou pracovišť, která začala screening vrozených srdečních vad v České republice provádět. O rozvoj této subspecializace na jižní Moravě se zasloužili především MUDr. Jiří Navrátil a MUDr. Zdeněk Jelínek. Vážím si toho, že mohu být součástí odborného týmu lékařů FN Brno, který pečuje o dětské pacienty se srdečním onemocněním.

Proč je důležité dělat screening plodu zaměřený na srdeční vady?

Pokud existuje podezření na srdeční vadu, je těhotná žena odeslána ke specialistovi – tedy dětskému kardiologovi se zaměřením na prenatální kardiologii. Ten plod vyšetří a vysvětlí mamince, co to pro ni a pro dítě znamená. Jak bude probíhat porod, jak tato diagnóza ovlivní dítě, případně jaké operace bude dítě potřebovat. Plod je podrobně vyšetřen i z hlediska přítomnosti dalších možných extrakardiálních abnormalit nebo genetického postižení a se všemi těmito informacemi se poté rodiče rozhodují o osudu těhotenství. Při pokračování těhotenství s vrozenou srdeční vadou plodu doporučujeme porod ve specializovaném centru s nepřetržitou službou dětské kardiologie v Brně nebo Praze. Máme výbornou spolupráci s Gynekologicko-porodnickou klinikou a Neonatologickým oddělením FN Brno, kde rodí až 98 % maminek, jejichž plod má v Jihomoravském kraji diagnostikovánu vrozenou srdeční vadu. Péče probíhá ve spolupráci s dětskými kardiology. Cílem časné kardiologické postnatální péče je předejít rozvoji srdečního selhání a zavčas indikovat intervenční katetrizační zákrok nebo chirurgické řešení srdeční vady. Důležitá je také spolupráce s dalšími souvisejícími obory (genetika, patologie).

Existují ovšem i závažné komplexní vrozené srdeční vady, u kterých je i těžké genetické nebo extrakardiální postižení, kdy se rodina v některých případech rozhodne pro ukončení těhotenství.

Mezi onemocnění srdce plodu, která lze léčit ještě před narozením, patří závažné srdeční arytmie. Jejich léčbou můžeme zabránit rozvoji závažného srdečního selhání a úmrtí jinak zdravého plodu. U některých vrozených srdečních vad, např. u aortální stenózy, lze ve výjimečných případech provádět prenatální intervence – fetální valvuloplastiku aortální chlopně.

Jak probíhá péče o pacienty s onemocněním srdce po narození?

Návaznost pre- a postnatální péče je pro zdárný osud dítěte se srdeční vadou velmi důležitá. Zázemí specializovaného pracoviště dětské kardiologie Pediatrické kliniky umožňuje pokračovat v komplexní péči o pacienty se závažnými srdečními vadami po narození. Většina dětí se srdečním onemocněním diagnostikovaným před narozením je na dětské kardiologii Pediatrické kliniky sledována.

Vzrůstá prevalence srdečních vad, nebo je podrobnější diagnostika?

Prevalence vrozených srdečních vad po narození je v České republice 6,69 na 1 000 živě narozených dětí a příliš se nemění, ve světě se pohybuje mezi 6-10/1 000 živě narozených dětí. S rozvojem ultrazvukové techniky jsme schopni diagnostikovat více detailů u vrozených srdečních vad – 35 % srdečních vad jsou vady kritické, které je nutno operovat v novorozeneckém věku, protože ohrožují život dítěte. V České republice je historicky vysoký záchyt srdečních vad prenatálně, v současné době detekujeme až 85 % kritických srdečních vad před narozením. V posledních letech se v České republice rodí 105 000 až 115 000 novorozenců za rok, 600 z nich má srdeční vadu, z toho 210 je kritických srdečních vad. Prenatální screening umožní včasné zahájení léčby nebo naplánování dalších kroků k záchraně života dítěte.

Jaké bylo výzkumné téma Vašeho odborného článku v časopise Circulation?

Hlavním tématem našeho článku byla časná diagnostika vrozených srdečních vad v I. trimestru těhotenství a její vliv na spektrum vrozených srdečních vad v pozdější fázi těhotenství a na osud plodů s časně diagnostikovanou srdeční vadou. Od konce minulého století se snaží gynekologové zobrazovat struktury plodu čím dál dříve, a to již od 11. až 14. týdne těhotenství. Struktury jsou v této době velmi malé, často nelze vyšetřit všechny detaily. Publikací jsme chtěli s kolegy upozornit na to, že screening v prvním trimestru nemůže často říci všechno, je tedy nutné, aby se používal s rozvahou vzhledem k ukončování těhotenství. Spektrum postižení u stejné srdeční vady může být velmi široké, od mírného po velmi závažné, a v I. trimestru je velmi obtížné predikovat vývoj srdeční vady, možnosti léčby po narození a osud dítěte. Navíc se některé srdeční vady vyvíjejí až v pozdější fázi těhotenství.

Chtěli jsme také porovnat vady, které najdeme v prvním trimestru se spektrem vad, které diagnostikujeme později, a zjistit vliv screeningu I. trimestru na osud těhotenství. Zjistili jsme, že vady, které najdeme již v prvním trimestru, jsou ve spektru ty horší, mají mnohem více extrakardiálních abnormalit a genetického postižení. Málokterá rodina v ČR zvládne projít touto stresovou situací. Z tohoto důvodu se 85 % rodičů v České republice rozhoduje pro ukončení těhotenství při zjištění přítomnosti závažné vrozené srdeční vady u plodu v I. trimestru. Později, ve II. trimestru těhotenství, dnes diagnostikujeme méně závažné srdeční vady s méně přidruženými abnormalitami a rodiče se rozhodují pro ukončení těhotenství méně často – ve 32 % případů. Recenzenti považovali za důležité naše upozornění na úskalí diagnostiky vrozených srdečních vad v I. trimestru, a proto se rozhodli náš článek do tohoto prestižního časopisu zařadit (Circulation.2017;135:1045-1055).

Naše publikace byla oceněna třemi celonárodními společnostmi. V roce 2017 byla vyhodnocena jako nejlepší aktivní sdělení na Celostátní konferenci Sekce ultrazvukové diagnostiky České gynekologicko-porodnické společnosti ČLS JEP. V roce 2018 získala II. místo v soutěži „To nejlepší z české kardiologie“ na XXVI. výročním sjezdu České kardiologické společnosti a v témže roce získala Sonkovu cenu České společnosti pro ultrazvuk v porodnictví a gynekologii ČLS JEP za nejlepší práci v oblasti ultrazvukové diagnostiky v porodnictví a gynekologii.

Jaké máte zkušenosti z Londýna?

Londýn s předměstími má stejný počet obyvatel jako Česká republika, navíc je Londýn multikulturní město a cestuje tam řada pacientů z ciziny, takže případy soustředěné do center v londýnské nemocnici zahrnovaly i takové, se kterými jsem se nikdy dříve nesetkala. Chtěla jsem si rozšířit profesní obzor a setkat se právě s případy, které jsou z hlediska dětské kardiologie raritní. V Londýně jsem pracovala na pozici konzultantky prenatální a dětské kardiologie. Spolupráce trvala od roku 2007 a v menší míře pokračuje až do současnosti. Snažím se zkušenosti z Londýna využít a předat dále, podílím se na výuce prenatální a dětské kardiologie na Masarykově univerzitě v Brně a v rámci Centra prenatální diagnostiky v Brně a pod záštitou Pediatrické kliniky pořádáme semináře zaměřené na prenatální kardiologii. V letošním roce jsme pořádali 2. ročník semináře „Prenatální ultrazvuková diagnostika vrozených srdečních vad 2019“.

V čem je takové působení pro lékaře výhodou?

Ve Velké Británii je mnoho lékařů z celého světa a jejich kolektiv se stále mění, což vás naučí mnoho dovedností jak odborných, tak i co se týče týmové spolupráce. Do Anglie také přijíždí velké množství zahraničních pacientů, tudíž spektrum případů je skutečně široké a velice komplexní. Např. u pacienta z Afriky byla srdeční vada v takovém stádiu, jaké v České republice ani neuvidíme, protože by již dávno byla operována.

Co se týče profesního rozvoje, díky odlišnému způsobu vedení vytvářejí nemocnice v Anglii pro lékaře co nejpříznivější podmínky pro jejich práci a pro jejich osobní profesní růst. Lékař v pozici konzultanta nemá žádného odborného nadřízeného, má maximální svobodu pro svoji práci. Je podporován osobní rozvoj lékaře, kontinuální vzdělávání a profesní růst. Tato podpora je samozřejmě vyvážena maximální osobní odpovědností za svěřené pacienty a výsledky práce.

Jak vidíte vývoj a budoucnost dětské kardiologie?

Během mého profesního působení došlo k obrovskému vývoji v oblasti zobrazovacích technik, což je pro diagnostiku srdečního onemocnění stěžejní. Máme mnohem dokonalejší ultrazvukové přístroje, nové vyšetřovací metody jako je např. tkáňová dopplerovská echokardiografie, nové a méně invazivní techniky jako je např. CT angiografie, nukleární magnetická rezonance. V oblasti arytmií je možné používání nových monitorovacích systémů. Došlo také k rozvoji nových operačních postupů, pooperační péče, takže výsledky operace srdečních vad jsou mnohem příznivější a děti mají dlouhodobě lepší prognózu. Zároveň se významně rozvíjejí i další obory související se srdečními vadami jako je např. genetika, která hraje zásadní roli v prognóze srdečních vad.

Pro lékaře je mnohem větší a dostupnější možnost dalšího vzdělávání.

Co se týče péče o pacienta, celý proces diagnostiky se zrychlil. Dnes provedeme během dne několik vyšetření u pacienta ambulantně, ve většině případů učiníme zároveň i komplexní zhodnocení vyšetření a určíme směr následné léčby. Dříve byl pacient za účelem provedení komplexního vyšetření někdy i několik dní hospitalizován.

Domnívám se, že v budoucnosti lze očekávat další rozvoj zobrazovacích technik, používání méně invazivních technik. Již dnes vidíme vývoj např. „3D printing“, techniky, která používá 3D rekonstrukci srdce u pacientů s vrozenou srdeční vadou tak, aby byla anatomie vady co nejvíce srozumitelná a aby se mohlo co nejpřesněji stanovit, jaké chirurgické řešení by bylo nejpřínosnější pro pacienta.