Vedoucí lékař: prof. MUDr. Mgr. Jiří Pařenica, Ph.D.
Kontakt: 5 3223 2652
Koronární jednotka Interní kardiologické kliniky (IKK) Fakultní nemocnice Brno byla slavnostně otevřena dne 1. 6. 1992 v přízemí pavilonu L výškové budovy. Za vybudováním Koronární jednotky v přízemí budovy stála zejména snaha tehdejšího přednosty IKK, prof. MUDr. Bořivoje Semráda, CSc., který kliniku vedl v letech 1990-2003. Léta existence Koronární jednotky určitě stojí za ohlédnutí, tím spíše, že se jedná o období zavádění převratných technologií a léčebných postupů v léčbě akutního infarktu myokardu. Tyto změny přinesly dramatický pokles mortality infarktu myokardu z 50% (přirozená prognóza) na současných 6% (nemocniční mortalita).
Dnešní Koronární jednotka má 4 samostatné boxy s celkem 6 lůžky. Prvním vedoucím lékařem byl MUDr. Pavel Roubalík, CSc., následně byl vedoucím lékařem doc. MUDr. Stanislav Janoušek, CSc., doc. MUDr. Milan Kozák, Ph.D. a v současnosti je to prof. MUDr. Mgr. Jiří Pařenica, Ph.D.
Na přelomu 80. a 90. let byla do léčby akutního infarktu zavedena systémová trombolýza streptokinázou. Pacienti byli monitorováni na Koronární jednotce v průměru jeden týden, za přísného klidového režimu, než byli přeloženi na standardní oddělení k rehabilitaci. Významným mezníkem v péči o pacienty s infarktem myokardu bylo zavedení perkutánní koronární intervence. Koronární jednotka dlouhodobě úzce spolupracuje s Pracovištěm invazivní a intervenční kardiologie. První koronarografie byla provedena v roce 1994 (prof. MUDr. Petr Kala, Ph.D. a prof. MUDr. Bořivoj Semrád, Csc.), následovala první koronární angioplastika (1994) a záhy i implantace prvního stentu v roce 1996 (prof. MUDr. Petr Kala, Ph.D.). Protože se jasně ukázalo, že pro osud pacienta je důležitá co nejčasnější revaskularizace, zavedl se od roku 1999 non-stop provoz koronárních intervencí. Později byly vozy Záchranné zdravotnické služby vybaveny 12-ti svodovým Ekg, který umožňoval přenos EKG přímo na Koronární jednotku a 24/7 konzultaci a tedy i první využití telemedicíny v kardiologii.
V průběhu let se péče o pacienty na Koronární jednotce posunula směrem ke komplexní resuscitačně - intenzivní péči, v souladu s moderními postupy a trendy. Postupně byla do praxe zavedena intraaortální balónková kontrapulzace (IABC), kontinuální eliminační metody (CRRT), mimo invazivní umělou plicní ventilaci se pro pacienty se srdečním selháním začala využívat neinvazivní plicní ventilace (NIPV), zevní a intravaskulární mírná terapeutická hypotermie u pacientů po mimonemocniční oběhové zástavě. V roce 2020 došlo k významnému rozšíření vysoce specializovaného kardiologického programu a komplexní resuscitační péče a na Koronární jednotce se začal využívat přístroj pro extrakorporální membránovou oxygenaci (ECMO). Přístroj je zaváděn na katetrizačním sále a péče o pacienty vyžaduje rozsáhlou multioborovou spolupráci. Především u pacientů s mimonemocniční oběhovou zástavou se jedná o mimořádně náročnou péči celého týmu, a to jak lékařů, tak sester a dalších pracovníků. Od března 2021 je využívána další krátkodobá mechanická srdeční podpora, která se zavádí přes tříslo společnou femorální tepnu a aortální chlopeň do levé komory - systém Impella.
Všechny tyto metody pomáhají zvládat těžší a těžší stavy, které mohou provázet akutní infarkt myokardu, srdeční selhání, myokarditidy, plicní embolie, refrakterní maligní arytmie aj.
Kvalitní péče na Koronární jednotce je dlouhodobě založena na těsné spolupráci lékařů, nelékařského zdravotnického personálu, stejně tak na spolupráci s kolegy z řady jiných oborů, zejména z Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, z Kliniky radiologie a nukleární medicíny z Chirurgické kliniky.
Po celou dobu své existence se Koronární jednotka podílela na řadě vědeckých a grantových projektů na národní a mezinárodní úrovni.