Tým fyzioterapeutů:
- Mgr. Ladislav Baťalík, CRFC
- Mgr. Kateřina Filáková
- Mgr. et Bc. Jakub Hnatiak
Kontakt: 532 23 3123, 532 23 2037
Historie
Kardiovaskulární rehabilitace (KR) má ve Fakultní nemocnici (FN) Brno dlouholetou tradici.
V rámci České republiky byla FN Brno jednou z prvních nemocnic, jež začala systematicky a standardně provádět ambulantně řízený trénink jako součást léčby kardiaků. Její počátky sahají do roku 1993 a jsou spojeny se jmény doc. MUDr. Václava Chaloupky CSc., posledního přednosty Oddělení funkčního vyšetřování FN Brno, a jeho manželky fyzioterapeutky Šárky Chaloupkové.
Do konce roku 2015 absolvovalo náš tréninkový program přes 1500 pacientů. Po opatrných začátcích se KR ve FN Brno postupně proměnila, trénink je v současnosti delší, intenzivnější a bezpečnější. Tento fakt souvisí se značným medicínským pokrokem v diagnostice i léčbě srdečních chorob.
Profil pracoviště
KR je na našem pracovišti vedena podle aktuálních světových trendů. Součástí týmu jsou erudovaní fyzioterapeuti – specialisti v oboru kardiovaskulární rehabilitace a lékaři. Provádíme pohybovou léčbu od akutních lůžek, přes ambulantní program až po udržovací tréninkový program.
Jako univerzitní pracoviště se podílíme na výuce studentů studijních programů „Fyzioterapie“ (Fakulta sportovních studií Masarykovy univerzity), „Všeobecné lékařství“ a „Nutriční specialista“ (Lékařská fakulta Masarykovy univerzity) a na řadě výzkumných projektů, které se zabývají kardiorespirační zdatností u kardiálních pacientů.
Čemu se věnujeme?
- stanovení individuálního tréninkového plánu kardiologicky nemocných pacientů
- nastavení respiračního tréninku pacientů se srdečním selháním
- stanovením individuálního tréninkového plánu a preskripce pohybové aktivity u pacientů s metabolickým onemocněním
Jak kardiovaskulární rehabilitace probíhá?
KR je vedena formou ambulantně řízeného tréninkového programu. Trénink je veden fyzioterapeutem a bývá zpravidla zahájen již za 3-4 týdny od vzniku akutního srdečního infarktu. V případě jiných kardiálních diagnóz je termín zahájení stanoven dle individuálního charakteru onemocnění.
Celý cyklus KR trvá 2-3 měsíce/2-3x týdně. Počet tréninků se pohybuje od 24 až 36 (minimum je však 24).
Před zahájením Kardiovaskulární RHB je pacient vyšetřen lékařem včetně absolvování zátěžového vyšetření, které stanoví bezpečné limity tréninkové aktivity. Tréninkové parametry jsou nastavovány fyzioterapeutem každému pacientovi striktně individuálně, a to s přihlédnutím k aktuálnímu kardiálnímu i pohybovému stavu.
Trénink je složen ze zahřívací fáze, aerobně-odporového tréninku a relaxační fáze (délka 60 až 90 minut).
Aerobní část tréninku probíhá na rotopedu, běhátku a veslovacím trenažéru.
Pro koho je kardiovaskulární rehabilitace vhodná?
Nejvyšší zastoupení v našem tréninkovém programu mají především pacienti po akutním infarktu myokardu. Dále jsou indikování pacienti po chirurgické revaskularizaci (aorto-koronární bypass - CABG), pacienti s chronickým srdečním selháním, ale také pacienti po operacích chlopenních vad.
Pokud pacient nastoupí do našeho tréninkového programu do půl roku od vzniku kardiálního onemocnění nebo od operace, je KR hrazena ze zdravotního pojištění. KR je však vhodná i pro pacienty s vysokým rizikem vzniku akutního koronárního syndromu, především pro pacienty trpícími tzv. metabolickým syndromem. Tito pacienti si však jednotlivé tréninky hradí samostatně, a to dle aktuálního ceníku Rehabilitačního oddělení FN Brno.
Proč je vhodné absolvovat kardiovaskulární rehabilitaci?
KR je ve vyspělých zemích zcela standardní součástí léčby kardiovaskulárních onemocnění. Po absolvování tréninkového cyklu dojde k úpravě parametrů zátěžového testu, které pacient v běžném životě pocítí jako lepší toleranci zátěže, úpravu dušnosti a obecně vyšší kvalitou života. Je vědecky prokázáno, že pravidelná pohybová aktivita jednoznačně pozitivně ovlivňuje prognózu a redukuje rizikové faktory vzniku kardiovaskulárních chorob.
V neposlední řadě dochází u pacientů k odstranění strachu z pohybu, který bývá po prodělaném kardiálním onemocnění poměrně častý. Pacienti od nás odcházejí s vědomím, že vhodně nastavená pohybová aktivita je velmi prospěšná a bezpečná.
Hlavním cílem je tedy vytvořit „návod“, jakým způsobem si v budoucnu můžete zcela samostatně plánovat vhodnou pohybovou aktivitu.