Imunoterapie, nebo tzv. biologická léčba, zahrnuje různé skupiny léčivých přípravků s obsahem protilátek, které při svém léčebném působení mohou působit negativně na zhoubné nádorové buňky nebo podporovat přímo imunitní buňky (především bílé krvinky) k větší aktivitě a také spouštět reakci imunitního systému s cílem zničit nádorové buňky. Další moderní formou imunoterapie jsou lymfocyty s chimerickým antigenním receptorem (CAR-T lymfocyty) používané u některých forem akutních leukemií, lymfomů nebo mnohočetného myelomu. Jsou to geneticky modifikované bílé krvinky pacienta "vytrénované" pro boj s konkrétní pacientovou nádorovou nemocí. Léčbu protilátkami nebo CAR-T lymfocyty řadíme mezi postupy tzv. precizní individualizované medicíny. Novinkou v léčbě závažných virových infekcí pacientů s oslabenou imunitou jsou virus-specifické lymfocyty (VSL), připravené z bílých krvinek zdravých dárců. Mezi necílené formy imunoterapie lze vlastně zařadit i alogenní transplantaci kostní dřeně.
Působení léčivých protilátek a zvýšení aktivity imunitního systému může být někdy doprovázeno i vedlejšími účinky, které nejčastěji připomínají alergické či zánětlivé onemocnění s rozličnými projevy. Protože dnes již existují desítky až stovky těchto imunoterapeutických preparátů, jsou jejich nežádoucí účinky velmi různorodé. O rizicích a možných nežádoucích účincích právě té Vaší imunoterapie Vás rád informuje ošetřující lékař hematolog či onkolog.
Je vhodné, aby imunoterapií léčený pacient včas nahlásil svému ošetřujícímu lékaři změny ve svém zdravotním stavu a obzvláště pak např. nově se rozvíjející bolesti hlavy, poruchy zraku, dušnost, zhoršení celkové kondice, horečky, průjmy, otoky, nevolnost a zvracení s omezením příjmu tekutin a stravy, rozvoj vyrážky, bolestí a teplot. Období vyšší obezřetnosti by mělo trvat i několik měsíců po ukončení imunoterapie.
