Interní kardiologická klinika FN Brno a LF MU opět zvyšuje standard péče o své pacienty a ve spolupráci s Centrem kardiovaskulární a transplantační chirurgie (CKTCH) od září 2019 využívá tzv. ECMO (extrakorporální membránovou oxygenaci) – tedy mechanickou srdeční podporu. Mimotělní krevní oběh, kdy je pomocí přístroje odváděna z těla pacienta neokysličená krev a navrací se okysličená, bude používán především během intervenčních zákroků u rizikových nebo akutních pacientů.
Tímto krokem Pracoviště invazivní a intervenční kardiologie opět potvrzuje vysokou specializaci a odbornost týmu. Mechanické srdeční podpory totiž využívají pouze ta nejlepší česká a světová centra. Podrobnosti k této novince poskytl v následujícím rozhovoru přednosta Interní kardiologické kliniky doc. MUDr. Petr Kala, Ph.D., FESC, FSCAI.
Můžete blíže popsat program krátkodobých srdečních podpor?
Mechanické srdeční podpory jsou do určité míry schopny nahradit funkci srdce jako pumpy a ve FN Brno se zaměříme na jejich krátkodobé využití. Obecně bude tento program sloužit zlepšení péče o pacienty se závažným srdečním onemocněním, především s ischemickou chorobou srdce a infarktem myokardu. U části pacientů se bude jednat o vysoce rizikové plánované katetrové léčebné výkony, část pacientů bude vyžadovat urgentní či emergentní použití.
Proč v tomto programu spolupracujete s CKTCH?
Brněnské CKTCH spolu s IKEM v Praze jsou jedinými kardiochirurgickými centry, která mohou již delší čas implantovat dlouhodobé mechanické srdeční podpory a mají také srdeční transplantační program. Tomu samozřejmě odpovídá rozsáhlá zkušenost s touto problematikou, o kterou jsou kolegové ochotni se s námi dělit. I při tomto výkonu s námi bude kardiochirurg z CKTCH, dr. Horváth a další kolegové. V případě, že by pacienti vyžadovali dlouhodobější srdeční podporu, budeme naše pacienty na CKTCH předávat. Skvělé spolupráce si velmi vážíme.
V čem spočívala rizika pacienta, u kterého jste 6. 9. 2019 poprvé využili mechanickou srdeční podporu?
Jednalo se o 73letého muže s rizikovými faktory ischemické choroby srdce, kterému jsme pomocí katetrů a koronárních stentů provedli léčebný zákrok na tzv. kmeni levé věnčité tepny. Zároveň má pacient významně sníženou funkci srdeční pumpy a bez zavedení této podpory by byl technicky náročný zákrok spojen s vysokým rizikem. Jednalo se o tzv. preventivní použití mechanické srdeční podpory.
Jak zákrok s využitím ECMO probíhal?
Mechanická srdeční podpora byla napojena již před zahájením koronární intervence, ale naplno využita až v jejím průběhu. Pacient byl při vědomí, samozřejmě v analgosedaci, pro nás je totiž nesmírně důležité, abychom během zákroku věděli, jak se cítí a mohli s ním komunikovat. Do koronární tepny jsme implantovali lékový stent a před i po implantaci jsme prováděli přesné zhodnocení rozsahu postižení i výsledku intervence pohledem do nitra tepny pomocí intravaskulárního ultrazvuku.
Jaký bude následný postup a rekonvalescence?
Po zákroku bude mít pacient několik dnů šetřící režim s postupným zatěžováním, které bude pokračovat celý týden. Vzhledem k tomu, že spuštění mechanické srdeční podpory (ECMO) vyžaduje zavedení širokých katetrů do žíly a tepny, musí být následná rehabilitace po jejich vytažení velmi opatrná.
Kolik takových pacientů bude zahrnuto do tohoto programu?
Předpokládáme, že ročně bude do programu zařazeno přibližně 30 pacientů, z části plánovaných a z části akutních.
