Menu
Česky English Deutsch
+420 532 23 1111

Dne 31. prosince 2019 jsou úřední hodiny Centrální podatelny FN Brno v areálu Bohunice pouze od 7:00 do 14:00 hodin.

Mgr. Hana Jahnová je dětská klinická psycholožka na Neonatologickém oddělení FN Brno

Mgr. Hana Jahnová si vždy přála pečovat o nejmenší děti, nejprve pracovala jako zdravotní sestra v Dětské nemocnici, ale postupně zjistila, že se chce věnovat psychologii, kterou následně vystudovala na Psychologickém ústavu FF MU. Na Neonatologickém oddělení FN Brno, konkrétně v Neonatologické ambulanci, působí jako dětská klinická psycholožka více než 20 let. Sleduje a hodnotí psychomotorický vývoj nejzranitelnějších dětí od narození do tří let, ve většině případů s porodní hmotností nižší než 1 500 g. Je také prezidentkou profesní odborné organizace Asociace klinických psychologů České republiky. Nahlédnout blíže do jejího povolání můžete v následujícím rozhovoru.

Perinatologické centrum FN Brno je největším centrem svého druhu v České republice, ročně se zde narodí více než 6 000 dětí, přibližně 700 z nich je nedonošených. Které novorozence sledujete a co u nich hodnotíte? 

Světová zdravotnická organizace doporučuje klinicko-psychologické vyšetření ve 2 letech všem dětem s porodní hmotností nižší než 1 500 g z důvodu sledování pozdní morbidity. A samozřejmě podle možností pracoviště ideálně preventivní klinicko-psychologické sledování a péči až do 3, 5 let věku.   Také mám v péči děti, které se narodily v termínu, ale v průběhu jejich raného věku se vyskytly určité komplikace v psychomotorickém vývoji. V raném věku je zásadní kvalitní psychologická vývojová diagnostika, stanovení úrovně psychomotorického vývoje a případné doporučení následné péče.  Hodnotím úroveň psychického a fyzického vývoje a chování dítěte. 

Jak časté jsou u takto malých dětí vývojové či jiné psychomotorické komplikace?

Tyto komplikace – vývojové či psychomotorické – se u dětí mohou vyskytnout, ale objevují se v posledních letech ve stále menší míře. Zejména díky zavedení konceptu vývojová péče, který zahrnuje také psychologickou podporu vývoje dítěte. Konkrétně od roku 2012, bylo na našem pracovišti otevřeno oddělení rooming-in pro předčasně narozené děti a následně byla na JIRPN zavedena vývojová péče. Statistickým zpracováním námi získaných dat před zahájením a po zahájení vývojové péče jsme získali jeden ze zajímavých údajů – průměrná délka hospitalizace se snížila u extrémně nezralých novorozenců o 12 dnů a u velmi nezralých o 2 dny.

Vývojová péče probíhá za přítomnosti rodičů, která je pro vztah mezi dítětem a rodiči klíčová. Díky každodenní péči o předčasně narozené děti a vlastní klinické zkušenosti si dovoluji říci, že předčasně narozené děti, které nejsou odděleny od svých maminek (rodičů) a jsou léčeny v souladu s principy vývojové péče, jsou spokojenější a emocionálně vyladěnější ve srovnání s dětmi, které tuto péči v minulosti nezažívaly. Tyto děti pozitivně reagují na doteky a pohlazení, oční kontakt a sdílí pozornost. Z dlouhodobého hlediska vývojová péče přináší benefity pro zdravý a přirozený psychomotorický vývoj dítěte i po propuštění domů v průběhu raného věku. Přítomnost maminky od nejranějšího věku dítěte vede k tomu, že jsou děti vyrovnanější a stabilnější ve svých psychických projevech. Pro předčasně narozené miminko je velmi důležité, aby na startu jeho života o něj pečovala maminka, v inkubátoru bylo uloženo v pelíšku a objímaly ho různé příjemné pomůcky, které mu dodávají pocit jistoty a bezpečí.

Je základním komunikačním kanálem s takto malými dětmi dotyk?

Odpověď na tuto otázku můžeme shrnout pod pojem bonding (pozn. red. připoutání, proces utváření vztahu mezi maminkou a dítětem po porodu). Tento postup se týká pouze dětí, které jsou narozené v termínu. Při bondingu je potřeba vždy přihlédnout ke zdravotnímu stavu maminky i miminka. Novorozené dítě se položí na maminku „kůže na kůži“ minimálně na dvě hodiny. Dítě je schopné se samo svým pohybem dostat k prsu maminky, najít bradavku a přisát se. Mnohdy jsou v předporodních kurzech ženy vedeny k tomu, aby nechaly dítě u sebe, aby se neodnášelo, ale někdy to není možné. V důsledku dlouhého porodu může být maminka vyčerpaná nebo i zklamaná, že porod neproběhl podle jejích představ. A ve výjimečných případech dítě pro ni může být v danou chvíli zátěží. Nejdůležitější je, aby se po porodu maminka nejdříve postarala sama o sebe, aby se vysprchovala a vyspala, aby se pak dokázala postarat o dítě a byla pozitivně naladěná, protože dítě cítí stav matky. Všechno, co se děje s maminkou, nějakým způsobem dítě prožívá, maminka a dítě jsou spojené nádoby – jak se cítí maminka, tak se cítí dítě a naopak. U předčasně narozených dětí se uplatňuje podobný koncept péče až ve chvíli, kdy je dítě mimo ohrožení života v inkubátoru. Jde o tzv. „klokánkování“, maminka si bezpečně chová v náručí svoje předčasně narozené miminko. Díky tomu se rozvíjí všechny smysly dítěte a upevňuje se vztah mezi maminkou a dítětem.

Jak důležitá je pro Vaši diagnostiku spolupráce s rodiči?

Pracovat s psychikou takto malého dítěte znamená výrazně spolupracovat s jeho rodiči. Při práci s nimi se vracíme k zážitku předčasného porodu, k tomu, co pro ně znamenal, jak bolestný a čím náročný především byl. Rodiče předčasně narozených dětí nemají taková očekávání, jsou často pokornější, trpělivější a přijímají dítě takové, jaké je. Obecně důležitou roli hraje právě okamžik přijetí dítěte rodiči a jeho začlenění do společného života. Málo se mluví o tom, že se rodiče někdy jen potřebují vyrovnat s temperamentem dítěte. Ne vždy se projevy miminka líbí rodičům na první pohled. To, že žena porodí dítě, automaticky neznamená, že si ho na první pohled zamiluje, ale také z toho nevyplývá, že bude špatná matka. O každý vztah musíme pečovat, žádný vztah není hned jasně nastavený, ani rodičovský, ani sourozenecký, ani partnerský. A proto je dobré pečovat i o vzájemný vztah mezi rodiči a miminkem, protože jakýkoli nesoulad nebo diskomfort se projeví.

Sepětí s rodiči je pro takto malé dítě jistě naprosto zásadní stejně jako porod samotný…

Porod je obrovským vývojovým milníkem pro všechny zúčastněné – jak pro dítě, pro maminku i pro tatínka, které od dítěte nemůžeme oddělit, protože oba dva dítě potřebuje. Žádný rodič si nepřeje, aby se miminko narodilo předčasně, aby mělo potíže. Všichni si přejí zdravé dítě narozené v termínu, ale když se to prostě z jakéhokoli důvodu nepodaří (např. z důvodu zdravotního stavu dítěte či rodičky), tak mají rodiče často obrovský pocit viny. Zejména maminky si vyčítají, že selhaly, že nedonosily svoje dítě atd. Ve chvíli, kdy takoví rodiče přijdou do mé ordinace a dítě má určité potíže, je neklidné a bezdůvodně plačtivé, tak je důležité, aby se rodiče vrátili k tomu, co prožili – co pro ně bylo stresující v těhotenství; v době předčasného porodu; po porodu, jak se báli; a chci, aby to svému dítěti sdělili. I takto malé děti totiž své rodiče vnímají. Zaznamenala jsem zajímavé změny v chování dítěte, když si rodiče s ním popovídali o tom, co bylo před jeho narozením a v době porodu a jaké to pro něj asi bylo, když se narodilo. Rodiče těmto dětem mohou např. říct: „Asi jsi to měl těžké, chtěl jsi zůstat v bříšku, ale nakonec ses narodil dříve a třeba ještě císařským řezem. Byl jsi malinký a bezbranný, byl jsi chvilku sám, chvíli to trvalo, než jsme byli spolu. Bylo to náročné a ty jsi statečný a velký bojovník.“ Díky tomuto uvědomění a zastavení se rodiče i dítě mnohdy velmi zklidní.

Podle některých odborníků se osobnost dítěte specifickým způsobem vyvíjí již v prenatálním období. Co si o tom myslíte?

Prenatální život má svůj obrovský význam. Dítě žije v průběhu 9 měsíců svůj život, který má svoje zákonitosti, a to především díky tomu, že vnímání dítěte se utváří postupně tím, jak se vyvíjí jednotlivé smysly. V zahraničí existuje Mezinárodní společnost pro prenatální psychologii a medicínu, která vědecky zkoumá toto období.  Díky ní je vědecky prokázáno, že každý z nás se rodí s prenatální pamětí, která do třetího roku věku vyhasíná. Vzpomínám si na zážitek maminky s jejím synem ve věku 2,5 let.  Zeptala se ho, zda si pamatuje, co dělal v bříšku před tím, než se narodil. On odpověděl: „Byla tam tma a hrál jsem si se šňůrkou.“ Maminka z toho byla velice překvapená.

V rámci své profese také přednášíte porodním asistentkám, jaké postupy je učíte?

Učím je především vhodné způsoby komunikace, nejen s rodičkami, ale také s ženami po závažných operačních výkonech a se závažnými diagnózami. Každá rodička prožívá porod jinak. I porod, který byl z hlediska porodní asistentky bezproblémový, může rodička vnitřně prožívat jako velmi těžký a naopak. Je důležité umět naslouchat, vhodně se ptát a vhodně povídat. Pokud maminka není spokojená s průběhem porodu, sama se sebou, mohla by porodní asistentka citlivě říci svůj pohled: „Myslím, že jste to zvládla výborně, podařilo se vám porodit syna, dceru.“  Nebo se zeptat, proč porod nenaplnil její očekávání. Konstatovat: „Z mého úhlu pohledu to byl krásný porod, byla jste šikovná, pomohla jste vašemu miminku na svět.“ Taková chvíle totiž může pomoci přetransformovat zážitek porodu z negativní zkušenosti na pozitivní. A to je velice důležité, protože tato maminka bude jistá a spokojená ve svém mateřství.

 

Mgr. Hana Jahnová
  • Dětská klinická psycholožka se specializací na péči o děti raného věku, zvláště předčasně narozených
  • Pracuje v Ambulanci komplexní péče Perinatologického centra při Neonatologickém oddělení FN Brno
  • Externí odborná asistentka na Ústavu psychologie a psychosomatiky LF MU
  • Garantka certifikovaného kurzu Psychologická vývojová diagnostika
  • Od roku 2010 prezidentka profesní odborné organizace Asociace klinických psychologů České republiky
  • V roce 2010 získala Cenu široké veřejnosti – jednu z Cen Purpurového srdce, která jí byla udělena Českou neonatologickou společností ČLS JEP a rodičovskou organizací Nedoklubko
  • Úzce spolupracuje s rodičovskou organizací Nedoklubko, aktuálně se zapojila do projektu „Pomáháme srdcem“

 

 

Fotogalerie
Kde nás najdete:

Bohunice, pavilon Z, patro: 6. a 7.

Porodnice Obilní trh, pavilon Neonatologická ambulance, areál C 2, patro: 2

Telefon:

532 238 309

E-mail:

Kontakty:

Pracoviště Porodnice:
JIRPN: 532 238 422
Oddělení 10 (zároveň horká linka kojení): 532 238 313
Oddělení 11: 532 238 260
Oddělení 12: 532 238 312, Rooming-in pro nedonošené děti: 532 238 303

Neonatologická ambulance: 532 238 217

Pracoviště Bohunice:
Intermediární oddělení: 532 233 968
Oddělení fyziologických novorozenců (zároveň horká linka kojení): 532 233 969

Ambulantní doba:

Po-Pá 8:00-12:00, 12:30-14:00

Informace o pohotovosti v Brně a Jihomoravském kraji