MUDr. Iva Mihulová: Mamografický screening zachraňuje životy

Karcinom prsu patří mezi nejčastější zhoubná nádorová onemocnění žen, jeho včasný záchyt však výrazně zvyšuje šanci na úspěšnou léčbu. MUDr. Iva Mihulová z Kliniky radiologie a nukleární medicíny FN Brno a LF MU vysvětluje, proč by ženy měly pravidelně absolvovat mamografické vyšetření, jaký je rozdíl mezi mamografií a ultrazvukem a jaké možnosti současná medicína nabízí v diagnostice a léčbě tohoto onemocnění.

Proč a jak často by měly ženy chodit na mamografické vyšetření prsů?

Je to důležité zejména proto, že incidence (výskyt) karcinomu prsu v České republice se každoročně zvyšuje. Nejvyšší výskyt tohoto onemocnění se posunul z věkové skupiny kolem 59 let do mladší věkové kategorie, tedy pod 55 let. Mortalita (úmrtnost) ve všech věkových skupinách naštěstí klesá. 

Mamografický screening znamená pravidelné preventivní vyšetřování žen bez jakýchkoli příznaků onemocnění s cílem zachytit rozvíjející se zhoubný nádor prsu v co nejčasnějším stadiu. Princip fungování mamografického screeningu vychází z předpokladu, že onemocnění zachycené v časné fázi je snáze léčitelné a vede k vyšší kvalitě a délce života pacientek. Cílem screeningu je tedy snížit nemocnost i úmrtnost na sledované onemocnění. 

V České republice je mamografický screening hrazen zdravotními pojišťovnami. Má na něj nárok každá žena od věku 45 let a vyšetření se provádí jedenkrát za dva roky.

Mohou se ženy mladší 45 let rovněž nechat vyšetřit?

Ano, v tomto případě si klientka hradí obě vyšetření sama. Ultrazvukové vyšetření lze absolvovat bez žádanky, k mamografickému vyšetření je i pro samoplátce nutná žádanka od praktického lékaře nebo gynekologa. Některé zdravotní pojišťovny mohou vyšetření hradit také v rámci svých nadstandardních programů. 

Jaký je rozdíl mezi mamografickým a ultrazvukovým vyšetřením prsů?

Ultrazvukové vyšetření je obvykle metodou číslo jedna u mladých žen s příznaky onemocnění prsu, těhotných nebo kojících maminek. U žen nad 40 let věku je základní metodou vždy mamografie. Ultrazvuk někdy mamografii vhodně doplňuje, především u žen s bohatou a hutnou žlázou. Samotné ultrazvukové vyšetření se pro screening nádorů prsu nehodí.

Ultrazvukové vyšetření je metoda, která k zobrazení nevyužívá ionizujícího záření (nemá biologický účinek) a je snadno opakovatelná. Ultrazvuk zobrazuje (detekuje) a odlišuje solidní a cystická ložiska, ale není schopen klasifikovat kalcifikace. Na ultrazvuku nelze zobrazit celý objem žlázy, pouze určitou výseč. Ke zvýšení kontrastu ultrazvukového obrazu, a tím i citlivosti vyšetření, lze použít nitrožilně podaných kontrastních látek. Obvykle se používají mikrobubliny neškodného plynu, který po podání poměrně rychle mizí z těla pacientky vydýcháním.

Mamografie využívá ionizující (RTG) záření, zobrazuje celý objem prsu včetně axilly a umožňuje exaktní posouzení možných změn mamografického obrazu při kontrolních vyšetřeních v čase. Zobrazuje  mikrokalcifikace a je schopna je diferencovat na benigní/maligní. U mamograficky zjištěných ložiskových lézí je doplňující ultrazvukové vyšetření metodou volby – stading.

Každá z uvedených metod (ultrazvuk a mamografie) poskytuje jiné informace, oba druhy vyšetření se ideálně doplňují, ale navzájem se nenahrazují.

Jak dlouho mamografické vyšetření trvá?

Samotné vyšetření trvá přibližně 5 až 7 minut a jeho výsledek se žena dozví ihned po jeho skončení.

Lze vzniku karcinomu prsu předcházet?

Možnosti prevence vzniku karcinomu mléčné žlázy na individuální úrovni jsou omezené. Vzhledem k tomu, že u tohoto onemocnění nebyl dosud rozpoznán rizikový faktor vysvětlující jeho příčinu s uspokojivou spolehlivostí (jako je tomu např. u nádorů plic), zásadní roli v boji s tímto onemocněním hraje především včasný záchyt nádoru a následná účinná léčba. 

Jakým způsobem se karcinom prsu léčí?

Karcinom prsu je považován již od nejčasnějších stádií za systémové onemocnění, tedy onemocnění celého organismu. To znamená, že nestačí pouze chirurgické odstranění nádoru v prsu, ale musí být podávána i celková (systémová) léčba.

Rozsah léčby závisí na typu a vlastnostech nádoru (histologický typ, imunohistochemický profil, grading aj.), na rozsahu postižení podle TNM klasifikace, věku, menstruační aktivitě, celkovém zdravotním stavu pacientky a mnoha dalších faktorech. Většinou je využívána kombinace dvou a více léčebných metod, tak aby se minimalizovalo riziko návratu choroby.

Pořadí jednotlivých léčebných metod záleží především na velikosti primárního nádoru. Pokud nádor nepřesahuje 2 cm a nejsou postižené uzliny, bývá na prvním místě proveden chirurgický výkon. U větších nádorů, nebo při postižení  lymfatických uzlin už může být před operací podávána systémová léčba (tzv. neoadjuvantní). Léčba podle jednotlivých stadií se řídí standardy, které jsou lékaři vodítkem při určování nejvhodnější léčby. Vždy je ale také zohledňována individuální situace a postoje pacientky, aby jí léčba byla „šitá na míru“. Rozhodování o léčbě je prováděno vždy týmově (chirurg, onkolog, radioterapeut, patolog, radiodiagnostik).

Pacientky podstupují chemoterapii, hormonální nebo biologickou léčbu.

• Hormonální léčba je upřednostňována u žen, jejichž nádory jsou tzv. hormonálně závislé, tj. mají potvrzenu přítomnost hormonálních receptorů v nádorové tkáni.
• Chemoterapie má přednostní místo u pacientek s nádory, které mají negativní hormonální receptory, u pacientek s metastázami nebo s rychle se šířícím nádorem.
• Biologická léčba (nejmodernější tzv. cílená léčba) je zaměřená proti konkrétní struktuře nádorové buňky. Je určena pouze pro ty ženy, jejichž nádorové buňky vykazují přítomnost cílové struktury proteinu HER2-neu/cerbB2 (spojen s horší prognózou), proti jehož receptoru byla ale nalezena protilátka (trastuzumab).

Nádory prsu jsou velmi různorodé a u každé pacientky se může situace značně lišit. Nelze tedy říci, kdo se určitě vyléčí a u koho se nemoc i po operaci za několik let vrátí. Možnosti léčby jsou však ve srovnání s řadou jiných zhoubných nádorů velmi příznivé.

Jaká je prognóza u rakoviny prsu?

Vzhledem k tomu, že screeningová mamografie detekuje preklinická stadia, je sice prognóza karcinomu mléčná žlázy vážná, ale celková doba přežití pacientek se výrazně prodlužuje.

Hlavním přínosem screeningových vyšetření je zlepšení prognózy onemocnění, možnost méně radikální (zpravidla levnější), a přitom účinnější léčby. Mnohé ženy se mylně domnívají, že onemocnět rakovinou prsu znamená rovnou zemřít.

Je však důležité zdůraznit, že zhoubné nádory prsu jsou léčitelné. Prognóza onemocnění je závislá na stadiu onemocnění. Zásadní je přijít včas, ještě než nádor vytvoří metastázy v dalších orgánech, například v uzlinách, plicích či kostech.

Celkově lze tedy shrnout, že lepší vyhlídky na vyléčení mají nádory prsu s co nejnižším počtem postižených uzlin (ideálně nulovým) a ty, které mají pozitivní hormonální (estrogenové a progesteronové) receptory, a tudíž se dají léčit hormonální terapií.