Chřipka je závažné a vysoce nakažlivé onemocnění, které je celosvětově příčinou významné morbidity a mortality. Typicky probíhá v epidemiích, ke kterým většinou dochází v chladném období roku. Vnímavost je všeobecná, nejčastěji onemocní děti a mladiství, nejrizikovější skupinu představují senioři a chronicky nemocní1,4.
Chřipka má sezónní charakter, v Evropě s maximem výskytu od prosince do března. Celosvětově onemocní chřipkou každý rok přibližně 10-15 % dospělých a až 30 % dětí3,4,5. Chřipka podle WHO každoročně způsobuje, že 3 - 5 milionu pacientů má závažný průběh onemocnění a přibližně 300 – 500 tisíc osob nemoci podlehne6. V České republice v souvislosti s chřipkou ročně umírá až 2 000 lidí4.
Jak se chřipka šíří?
Zdrojem nákazy bývá především nemocný člověk7, k přenosu infekce dochází kapénkovou cestou nebo kontaminovanými předměty, na kterých virus přežívá3,4. Nemocní vylučují virus minimálně 24 hodin před propuknutím nemoci6 a pak v průměru asi 5 dnů1, u dětských pacientů je však virus vylučován významně déle, i více jak 2 týdny6.
Klinický obraz a komplikace chřipky
Onemocnění začíná náhle a projevuje se horečkou, zimnicí, bolestmi svalů a kloubů, únavou a bolestí hlavy. Často se přidává suchý a dráždivý kašel. U dětí se mohou objevit i průjmy, zvracení a bolesti břicha. Příznaky zpravidla při nekomplikovaném průběhu ustupují do 5-7 dnů, únava může přetrvávat výrazně déle, i několik týdnů1,4,6,7.
Nebezpečí chřipkového onemocnění spočívá ve vzniku komplikací, které se nejvíce týká seniorů, malých dětí a skupiny nemocných trpících chronickým onemocněním případně jejich kombinací (např. astmatem, CHOPN, kardiovaskulárním onemocněním, diabetem apod.)4,6,8. Těžší průběh onemocnění je vídán také u imunosuprimovaných pacientů a u gravidních žen v 2. a 3. trimestru8. Komplikace mohou být jak primární, vyvolané samotným virem chřipky, tak sekundární, vyvolané druhotnou bakteriální infekcí4.
Současná epidemiologická situace
V posledních letech dochází v Evropě k významnému vývoji v epidemiologii chřipky. Kromě dvou „standardně“ cirkulujících subtypů typu A (H1N1 a H3N2) cirkulují i dvě antigenně odlišné linie chřipky typu B Victoria a Yamagata. Ve většině evropských zemí byly donedávna používány trivalentní vakcíny obsahující již zmíněné dva subtypy viru A (H1N1 a H3N2) a pouze jednu ze dvou linií viru typu B. Recentní epidemiologická data však ukazují, že v populaci obvykle kocirkulují obě linie, přičemž jedna bývá dominantní. To může vést k neshodě kmenů B v trivalentní vakcíně s kmeny cirkulujícími v populaci a vzniká riziko, že očkované osoby nebudou proti chřipce dostatečně chráněny a mohou vzrůst počty hospitalizací a úmrtí v důsledku onemocnění chřipkou9.
Očkování a cirkulující viry chřipky
Výskyt chřipky typu B se významně liší v jednotlivých sezónách a lze obtížně predikovat cirkulaci linií - to se potvrdilo v letošní sezóně 2017/2018, kdy jednak převažoval výskyt chřipky typu B (cca 60 % cirkulujících virů) a jednoznačně převažoval výskyt linie Yamagata, linie, která nebyla obsažena v trivalentní vakcíně (cca 98 %)10. Vakcíny proti chřipce jsou používány již více než 60 let a jejich účinnost závisí na tom, do jaké míry se budou shodovat cirkulující a vakcinální kmeny chřipkového viru. Použití tetravalentní vakcíny proti chřipce je proto logickou reakcí na stávající epidemiologickou situaci. Použití této vakcíny doporučuje i Česká vakcinologická společnost ČLS JEP z důvodu širší ochrany vůči cirkulujícím virům chřipky9.
Každoroční očkování je nejúčinnějším opatřením pro prevenci chřipky a pomáhá snižovat výskyt závažných komplikací i počty nemocných a zemřelých v důsledku onemocnění chřipkou9. Očkování se na základě Doporučení Národní imunizační komise zvláště doporučuje seniorům a osobám s chronickým onemocněním (tzv. rizikovým osobám) a dále mimo jiné i osobám, které o rizikové osoby pečují – zdravotníkům a sociálním pracovníkům. Očkování zdravotníků má význam též z důvodu zajištění bezpečnosti pacientů a snížení rizika nákazy chřipkou v souvislosti s poskytováním zdravotní péče. Toto doporučení ovšem neznamená, že by jiné skupiny osob neměly být očkovány. Obecně se doporučuje zaměstnavatelům, aby nabízeli možnost zvýhodněného či bezplatného očkování proti chřipce svým zaměstnancům, neboť je to pro všechny výhodné jak ze zdravotního, tak i ekonomického hlediska11.