Nepravidelný tep má více než 220 tisíc Čechů. U lidí starších 65 let výskyt stoupá až k 9 %. Neléčená srdeční arytmie může způsobit cévní mozkovou příhodu nebo vést k srdečnímu selhání. Upozorňuje na to také Interní kardiologická klinika FN Brno a LF MU Brno.
Mezi příznaky arytmií nejčastěji patří bušení srdce, přeskakování srdce, únava, snížení tolerance námahy, dušnost, bolesti na hrudi, závratě, kolapsové stavy.
Odhalit arytmii je přitom poměrně snadné. Stačí si přiložit prst na tepnu a zjistit, zda je rytmus pravidelný. Pokud ne, je na místě vyhledat odborníka. Jak si tep správně zkontrolovat, připomínají čeští specialisté na srdeční rytmus u příležitosti mezinárodní iniciativy #Pulse Day, která připadá na 1. března.
Pro správné měření pulzu by měli lidé 5 minut v klidu odpočívat a poté si položit bříška ukazováku a prostředníku na vnitřní stranu zápěstí na straně palce. Jemně stlačit, dokud neucítí tep, a následně počítat 30 sekund údery, které pak vynásobí dvěma. Dobré je zapsat si výsledek, tedy datum, čas, frekvenci a pravidelnost. „Pokud je pulz nepravidelný, je vhodné měření zopakovat. Jestliže i druhé měření vyjde nepravidelně, měl by se dotyčný objednat k praktickému lékaři nebo kardiologovi. Srdeční arytmii totiž skutečně potvrdí až vyšetření EKG,“ vysvětluje Mgr. Veronika Bulková, Ph.D., MHA, předsedkyně České asociace pro srdeční rytmus.
Nejrozšířenější srdeční arytmií je fibrilace síní, která často přichází s vyšším věkem. Nejohroženější jsou lidé nad 65 let. „U seniorů kolem 85 let je již fibrilace síní velmi rozšířená. Chtěli bychom všechny naučit, aby si jednou týdně kontrolovali puls stejně automaticky, jako si doma pravidelně měří tlak. Pomoci v tomto mohou chytré hodinky, ale vždy lze puls překontrolovat i pohmatem, například na zápěstí nebo na krku,“ vysvětluje Veronika Bulková.
Ne všem arytmiím lze předejít, k jejich rozvoji ale významně napomáhá kouření, vysoký krevní tlak, cukrovka, obezita, nadměrná konzumace alkoholu, obecně „nezdravý styl života“.
„Fibrilace síní bývá označována jako kardiovaskulární epidemie 21. století. Pokud ji však zjistíme včas, a k tomu může velmi pomoci i správné měření vlastního pulsu, dokážeme ji v současné době u většiny pacientů velmi účinně léčit a předcházet tak nejobávanějším komplikacím, jakými jsou mozková příhoda nebo srdeční selhání“, potvrzuje primář IKK FN Brno a LF MU Brno, MUDr. Ondřej Toman, Ph.D., MHA. Nejúčinnější metodou pro obnovu a dlouhodobé udržení normální srdečního rytmu je tzv. katetrová ablace – tento výkon podstoupí v Arytmologickém centru FN Brno několik stovek pacientů ročně.
Více nejen o katetrové ablaci, ale i o komplexní léčbě fibrilace síní najdete v přiložené brožurce.
Kdo by měl být obzvláště pozorný.
Kontakt na Oddělení komunikace