Nemoc, která nyní výrazně komplikuje život snad na celé planetě, má proti sobě velmi silného bojovníka. Nejen v médiích se teď nejvíce skloňuje téma očkování. Na rozdíl od prvních průzkumů, kolik lidí je ochotno podstoupit vakcinaci, jsou teď obavy, aby se dostalo na všechny. Kdo nechtěl, usiluje o to, aby dostal vakcínu, co nejdřív.
Ještě před rokem, kdy se Covid-19 teprve začínal šířit Evropou, by nikdo neřekl, že by do jednoho roku mohla být vyvinutá účinná vakcína. Proto se začalo šířit velké množství dezinformací. Mnoho lidí bylo znepokojeno rychlostí vývoje vakcíny, opak je ale pravdou. Technologie mRNA, kterou účinné očkovací látky proti Covidu-19 obsahují, je sice nová, ale jejímu vývoji se už vědci věnují desítky let. Na podobném principu bylo použito i očkování proti viru chřipky, vztekliny, viru Zika a dalších. Rozhodně neobsahují živý virus, proti kterému se očkuje a už vůbec nemůže vstoupit do buněčného jádra a poškodit nebo upravit DNA očkovaného.
Vakcína značky Pfizer/BioNTech, kterou v současné době používá pro očkování Fakultní nemocnice Brno, je plánovaná jako dvojdávková. Interval mezi první a druhou dávkou je výrobcem stanoven na 21 až 28 dní. „Druhou dávku tak lze podávat o něco později, řádově o pár dní. Jsme ale přesvědčeni, že u zdravotníků, kteří jsou v boji s covidem v první linii, je potřeba co nejdříve dosáhnout maximálního stupně imunity proti tomuto onemocnění tak, aby nedocházelo k nakažení většího počtu lidí, kteří by se dostali do izolace nebo do karantény,“ uvádí odborný garant pro očkování v Jihomoravském kraji a přednosta Infekční kliniky FN Brno prof. MUDr. Petr Husa, CSc. Výrazný stupeň imunity už je ale znát po 10 dnech od první dávky. „Mohli jsme se u několika kolegů přesvědčit, že ti, kteří se infikovali těsně po podání první dávky vakcíny, nebo už byli v době očkování infekční, onemocněli. V žádném případě ale neplatí, že by měl být klinický průběh po podání první dávky horší,“ vysvětluje Husa.
Je potvrzena 95% účinnost vakcíny v klinické studii, kde bylo 44 tisíc pacientů, kteří dostali účinnou látku nebo placebo. V intervalu sedmi a více dní po druhé dávce onemocnělo jenom 8 lidí, kteří dostali účinnou látku. Naopak těch, co byli na placebu, onemocnělo 162. Po stránce statistické tak jde o vysoce signifikantní údaj, který potvrzuje účinnost látky. „Onemocnění je tady s námi pouze rok a ještě nejsou studie, jak dlouho v lidském těle vydrží protilátky. Předpokládáme, že to bude řada měsíců, mohly by to být až dva roky. Teprve čas ukáže, zda bude nutné vakcinovat každý rok jako u chřipky, nebo to vydrží delší dobu,“ doplňuje odborný garant očkování v kraji.
FN Brno podala k 28.1. 2021 celkem 13 194 dávek vakcíny Pfizer/BioNTech z toho bylo 2085 lidí přeočkováno druhou dávkou. Celkem tak FN Brno proočkovala více jak třetinu vakcín, které přišly do Jihomoravského kraje.
Shrnutí odborných informací o mRNA vakcínách dle MZ ČR
- mRNA vakcíny nejsou genové, ani genomové.
- mRNA vakcíny jsou připraveny genetickým inženýrstvím.
- mRNA vakcíny tedy neobsahují žádné infekční agens.
- mRNA je specializovaná nukleová kyselina, která je v buňce využita pro syntézu bílkovin.
- Vyskytuje se přirozeně a nese specifické signální struktury, které znemožňují inkorporaci do jádra, mRNA zůstává v cytoplazmě, kde se stává přirozenou součástí translačního aparátu. Translační aparát je komplex molekul, který využívá mRNA jako předlohu pro tvorbu bílkovin, pořadí bází určuje pořadí aminokyselin.
- Krátce po syntéze bílkoviny dochází k přirozené degradaci mRNA
- Na základě vpravení pouhé mRNA do buněk nelze dosáhnout syntézy viru, ani změny původní genetické informace cílových buněk, lze dosáhnout pouze syntézy bílkoviny, pro kterou je mRNA matricí.
- mRNA vakcíny jsou konstruovány tak, že se mRNA inkorporuje pouze do diferencovaných buněk svalových, kožních a dendritických. Dendritické buňky jsou specializované buňky na prezentaci antigenu na svém povrchu a současně ke stimulaci komplexní buněčné odpovědi.
- Po zavedení mRNA do buněk se po omezenou dobu vytváří bílkovina, kterou daná mRNA kóduje. Většinou se jedná o takové bílkoviny, struktury viru, které vyvolávají virus neutralizační odpověď.
- Tyto bílkoviny jsou vystaveny na povrchu kožních, svalových a dendritických buněk, a to v asociaci s hlavním histokompatibilním komplexem. Tento jev se odborně nazývá prezentace antigenu. Právě prezentace cizorodého antigenu ve spojení histokompatibilním komplexem na povrchu buněk vede k rozpoznání cizí/vlastní. Tyto buňky jsou následně rozpoznány jako cizí. Právě toto je podstatou funkce mRNA vakcín.
- Rozpoznání buněk obsahujících vakcinální mRNA jako cizích vede k indukci komplexní imunitní odpovědi, vede ke stimulaci lymfocytů, specializovaných buněk bílé krevní řady. Tedy B-lymfocytů (B-buněk), které vytváří protilátky, vede ke stimulaci T-lymfocytů (T-buněk), které stimulují diferenciaci a tvorbu specializovaných B-lymfocytů a současně stimulují i buněčnou odpověď.
- Právě stimulace buněčné složky imunitní odpovědi je velkým bonusem mRNA vakcín, tato specializovaná jednotka imunitního systému v konečném důsledku zlikviduje buňky nesoucí mRNA a současně zpětně stimuluje T a B odpověď směrem k imunitní paměti.
- mRNA je přirozeně vysoce nestabilní molekula je velmi rychle degradována buněčnými enzymy. Proto je hlavním problémem při tvorbě vakcín uchránit mRNA před degradací dříve, než je inkorporována do cílových buněk. Proto se využívají další vysokomolekulární sloučeniny, které nejsou toxické a které obalují a stabilizují mRNA.
- Právě tato nestabilita je příčinou nutnosti uchovávání a transportu vakcíny při minus 70 stupních Celsia.
- Všechny dostupné informace naznačují, že mRNA vakcíny jsou ze své podstaty bezpečnější než tradičně užívané vakcíny.
- mRNA vakcíny jsou užívány především v nádorové terapii a k rychlé přípravě vakcín proti virům.
- Výroba mRNA vakcín je rychlejší a pružnější.
