Sexuologické oddělení FN Brno zaznamenává v posledních letech stále vzrůstající počet diagnóz poruch pohlavní identity, tedy osob, které se identifikují s opačným pohlavím. Ve věkové kategorii do 18 let se jedná většinou o dívky, které se cítí jako chlapci.
Celý proces přeměny pohlaví je diagnosticky i terapeuticky velmi náročný, vyžaduje multidisciplinární tým odborníků (psychiatr, sexuolog, psycholog, endokrinolog, gynekolog nebo urolog) a trvá minimálně 2 roky, než může pacient podat žádost k odborné komisi MZ ČR, která schvaluje operativní zákroky vedoucí k přeměně pohlaví hrazené zdravotní pojišťovnou. Hormonální substituce a sledování pacientů po operaci trvá celý jejich život.
Počet transsexuálních pacientů, tedy osob, u nichž je trvalý nesoulad mezi psychickým a tělesným pohlavím, má na Sexuologickém oddělení FN Brno stále narůstající tendenci. Příčiny vzniku transsexualismu nejsou zatím exaktně zjištěny. „Zkoumají se vlivy genetiky, některých hormonů v průběhu nitroděložního života, kdy se vyvíjí mozek, jehož součástí jsou centra pro pohlavní identifikaci i sexuální orientaci, určitý podíl může mít i prostředí, ve kterém člověk vyrůstá,“ vysvětluje primářka Sexuologického oddělení FN Brno MUDr. Petra Sejbalová.
Zatímco v roce 2012 zaznamenali na Sexuologickém oddělení 25 nových pacientů
s diagnózou poruchy pohlavní identity, o 6 let později jich bylo téměř dvojnásobné množství (48). Vzrůstá také počet klientů s diagnózou transsexuality do 18 let, v roce 2018 bylo na Sexuologickém oddělení zaznamenáno 11 nových případů. V této věkové kategorii přitom jasně převažují přeměny pohlaví female to male – tedy z ženy na muže. Celkově se na Sexuologickém oddělení FN Brno léčilo v roce 2018 156 klientů (toto číslo zahrnuje klienty pokračující v léčbě, nepokračující i nové).
Přeměna pohlaví – náročný diagnostický a terapeutický proces
Proces přeměny pohlaví má čtyři základní fáze, které mají svá časová i diagnostická pravidla. První fáze je samotný diagnostický proces, následovaný hormonální terapií, operativním zákrokem a pooperační péčí.
Cílem léčby je psychoterapeutická, endokrinologická a chirurgická terapie, aby tyto osoby dosáhly trvalého pocitu spokojenosti v genderové roli a s tím spojené pohody duševní.
„Indikaci k přeměně pohlaví je třeba zvážit, protože celý proces vyžaduje výrazný hormonální zásah do těla, které se zcela přeladí. Pacient je vyšetřen sexuologem, psychiatrem, psychologem, endokrinologem či dalšími specialisty a chodí na pravidelné kontroly na Sexuologické oddělení. Tato hormonální změna může být zároveň provázena celou řadou negativních efektů a vedlejších příznaků léčby. Proto je velmi důležitá dobrá spolupráce nejenom mezi lékaři specialisty, ale zejména je nutná kvalitní spolupráce samotného klienta. Kromě hormonální substituční léčby může být rizikem i samotný operační výkon, který je značně komplikovaný a někdy vyžaduje několik operací,“ říká primářka Sejbalová.
Diagnostická kritéria transsexualismu jsou dle MKN 10 tři:
1) Touha jedince žít a být akceptován jako příslušník opačného pohlaví, která je obvykle spojena s přáním připodobnit svoje tělo preferovanému pohlaví hormonální nebo chirurgickou léčbou.
2) Transsexuální identita trvá nejméně dva roky.
3) Porucha není příznakem jiné duševní poruchy.
Kdy se může transsexualita poprvé objevit?
„Porucha pohlavní identity se může objevovat již v nejútlejším věku, zásadní je v tomto smyslu období od 2. do 4. roku. Druhé období, které bývá pro tuto diagnózu většinou klíčové, je puberta, kdy se tělo díky hormonům začíná vyvíjet jiným směrem, než by si dospívající člověk přál. Pokud se projevuje porucha pohlavní identity v dětství a dospívání, neznamená to ještě, že daná osoba bude v dospělosti transsexuálem a že se rozhodne pro přeměnu pohlaví. Z výzkumů vyplývá, že většina z těchto dětí či dospívajících v dospělosti žijí jako bisexuálové nebo homosexuálové,“ objasňuje primářka Sejbalová a dodává, že diagnostika v této věkové kategorii má svá úskalí: „Samotnou diagnostiku transsexualismu může v této věkové kategorii ztížit také fakt, že část dětí nemá jednoznačnou identifikaci muž-žena, je také nutné vyloučit, že se jedná o projev jiné duševní poruchy, nebo momentální módní vlny indukované přes internet nebo prostřednictvím partnera dospívajícího. Takoví mladí lidé touto situací trpí a potřebují především podporu své rodiny, která by se měla snažit o trpělivé pochopení situace, nepřesvědčovat je o tom, že se mýlí, což by v nich mohlo vyvolat odpor či uzavření, úzkosti až deprese, nebo dokonce sebevražedné pokusy.“
Diagnostika u dospělých
U dospělých osob jsou nutná minimálně rok trvající pravidelná diagnostická sezení
s ošetřujícím sexuologem, která mají za cíl zjistit nebo potvrdit pohlavní identifikaci klienta a jeho motivaci k léčbě. Sexuologické vyšetření je zaměřeno nejen na pouhé potvrzení doby trvání motivace pacienta změnit pohlaví, také se musí zaměřit na typické znaky transsexuálního vývoje, objektivizovat anamnestická data a zhodnotit diferenciální diagnostiku.
Nezbytnou součástí je komplexní psychologické vyšetření, to musí vyloučit přítomnost závažné duševní poruchy, která by mohla mít podobné příznaky jako diagnóza transsexualismu.
Zásadní součástí diagnostiky je posouzení sociální adaptace – tzv. real life experience a real life test – zkušenost, resp. test reálného života, kdy klient podstupuje novou zkušenost a testuje tak svoji schopnost žít v roli souhlasné s jeho vytouženou psychickou identitou. Následují další specializovaná vyšetření (gynekologická/urologická, interní, endokrinologická, osteologická atd.).
Hormonální terapie
Pro druhou fázi, tedy hormonální terapii, je zásadní splnění všech předepsaných vyšetření v diagnostické fázi procesu a minimálně rok trvající pravidelná terapeutická sezení s ošetřujícím sexuologem, který sleduje i za pomocí laboratorních vyšetření, zda u klienta hormonální léčba probíhá bez psychických či somatických komplikací. V této fázi je také nezbytný nepřetržitý a minimálně rok trvající real life test – test fungování v reálném životě. Většinou si klienti upravují své jméno do pohlavně neutrálního tvaru, např. Alex Nováků.
V rámci Fakultní nemocnice Brno se o hormonální terapii pacientů s touto diagnózou stará zejména endokrinolog MUDr. Karel Starý z Endokrinologického oddělení Interní gastroenterologické kliniky FN Brno a LF MU, který dodává: „Pacient je na naše oddělení odeslán sexuologem. My mu pomáháme v diagnostické fázi tím, že zhodnotíme endokrinní stav, tedy zda netrpí onemocněním, které by bylo spojeno s abnormálními hladinami pohlavních hormonů, které by mohly negativně ovlivňovat vnímání vlastní sexuality. Poté, co je komisionálně odsouhlasena hormonální léčba a pacient podepíše informovaný souhlas, je léčen androgeny (v případě přeměny ženy na muže) nebo kombinací antiandrogenů a estrogenů (v případě léčby muže na ženu) s cílem co nejlepší klinické odpovědi. Následují změny fyzického charakteru (např. změny tělesné konstituce, tělesného ochlupení, růst vousů atd.). Po zahajovací fázi se celoživotně pokračuje v udržovací léčbě. Léčba může být spojena s riziky, o kterých je pacient informován, a také s nekompromisními omezeními. Také se mohou objevit změny psychického stavu jako podrážděnost, nesoustředěnost nebo i deprese. Endokrinolog tato rizika individuálně posuzuje, řada z nich však může vzniknout teprve v průběhu hormonální léčby. Např. když pacient v přeměně z muže na ženu dostane v průběhu léčby estrogeny flebotrombózu (uzávěr hlubokého žilního systému) a léčba estrogeny je tudíž náhle kontraindikována. Tato rizika jsou umocněna poté, co transsexuál podstoupí chirurgickou léčbu změny pohlaví a celý proces se stane nevratným. Endokrinolog dohlíží na hormonální substituci a kontroluje hladiny hormonů a jiných laboratorních parametrů tohoto pacienta i po operativní změně pohlaví až do konce jeho života během pravidelných kontrolních vyšetření.“
Teprve po splnění výše uvedených předpokladů klient nebo klientka předkládá žádost specializované komisi odborníků Ministerstva zdravotnictví České republiky, která finální operativní přeměnu pohlaví schvaluje. Až po operativní přeměně pohlaví je možná také změna matričního jména a rodného čísla na opačné pohlaví.
Videovizitku Sexuologického oddělení sledujte zde:
Centrum komunikace
Fakultní nemocnice Brno
tel. +420 532 233 878
e-mail:
