Menu
Česky English
532 23 1111

Rozhovor s prof. MUDr. Petrem Kalou, Ph.D., FESC, FSCAI: Inovace a pokrok kardiologie

Brno, 17. 1. 2024 

 

Co Vás přivedlo k rozhodnutí specializovat se právě na kardiologii?

Původně jsem chtěl dělat chirurgický obor, medicína ale přináší i širší spektrum péče o pacienty, tak jsem se nechal zlákal kardiologií. Svoji lékařskou kariéru jsem po škole zahájil v Blansku na interním oddělení, kde jsem po roce vedl JIP oddělení. V roce 1993 jsem byl přijat jako lékař kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Brno. V té době jsme měli možnost se rychleji zapojit do praxe a získat potřebné atestace.

 

Jak se podle Vás kardiologie v té době vyvíjela?  

Na konci osmdesátých let bylo prokázáno, že příčinou akutního srdečního infarktu je ucpání tepny krevní sraženinou, a díky léčbě pomocí trombolýzy byl vývoj kardiologie velmi dynamický. Jednalo se o metodu rozpuštění trombů. Byl to opravdu obrovský zlom, protože do té doby se pacientům s infarktem podával během několika týdnů heparin, průběhy takové léčby byly tehdy velmi složité.

 

Dá se říci, že toto dynamické období odstartovalo další rozvoj oboru?

To nepochybně ano, a to mě samozřejmě velice zaujalo, protože najednou byly v léčbě technologie. Začaly se také provádět implantace kardiostimulátorů, ale zatím tady nebyla etablovaná intervenční kardiologie. Tato oblast mě velmi lákala a měl jsem možnost začít budovat tento obor u nás úplně od nuly. Řadu poznatků jsem měl možnost nasbírat na odborných zahraničních stážích, ale i v Brně na CKTCH nebo v Praze na IKEMu. V začátcích jsme ještě neměli vlastní angiolinku, proto byly tyto výkony prováděny na angiolince radiologů po večerech, přes den jsme pracovali na oddělení. I přes to, že to bylo nad rámec naší placené práce, bavilo nás to, a hlavně nás to neustále posouvalo dopředu. První vlastní kardiologickou angiolinku jsme otevírali v roce 1997. 

 

Jaký byl stav Interní kardiologické kliniky FN Brno na samém začátku vašeho působení a jak je na tom nyní?

Při mém příchodu jsme byli v podstatě na úrovni interního oddělení, přestože se již začínala profilovat specializace na kardiologii. Počet lůžek zůstal stejný, avšak v oblasti zákroků, technologií a vyhodnocovacích postupů jsme začínali téměř od nuly. Dříve se pacientům poskytovala převážně základní péče, jakou je podávání léčiv, diagnostika byla velmi omezená, museli jsme si vystačit s Ekg, laboratorními metodami a měřením krevního tlaku. Postupem času jsme začali provádět složitější a pokročilejší zákroky. Zatímco v minulosti byl pacient s infarktem hospitalizován dva až tři týdny a zotavování bylo pomalé, dnes je doba hospitalizace tři až čtyři dny a úmrtnost klesla pod 5 %. Samozřejmě úmrtnost závisí na věku a dalších onemocněních pacienta. Došlo také k výrazné změně v demografii našich pacientů. Dříve jsme léčili převážně mladší věkové skupiny, dnes nemáme taková omezení a máme i pacienty ve věku 99 let. Počet echokardiografických přístrojů vzrostl z jednoho na deset a zvýšil se i počet intervenčních zákroků. V roce 1994 jsme provedli první angioplastiku, což byl pro nás velký úspěch a od té doby jsme ušli dlouhou cestu, nyní uskutečníme 1200-1300 léčebných výkonů ročně.

 

V čem spočívá unikátnost Interní kardiologické kliniky FN Brno?

Interní kardiologická klinika FN Brno se může pochlubit tím, že je jediným mezinárodním školícím centrem nejen pro Evropu, ale pro celý svět. Poskytujeme školení i velmi zkušeným kolegům z různých zemí. V současné době naše vzdělávací metody zahrnují simulační tréninky, ačkoliv v minulosti jsme výuku prováděli přímo na operačním sále. Nyní kombinujeme obě metody, aby naše školení bylo co nejefektivnější. Co považuji za naprosto klíčové pro fungování naší kliniky, je plynulá a efektivní spolupráce celého týmu. Naším cílem je být špičkovým centrem v oblasti intervenční kardiologie, kde jsme schopni zachránit život během 20 minut. Pacient prochází koronární jednotkou, následně oddělením a poté potřebuje rehabilitační péči. Je důležité, aby celé spektrum poskytované péče odpovídalo vysoké kvalitě, kterou garantujeme už na začátku léčebného procesu. To je můj cíl i do budoucna.

 

Jaký byl vývoj a jaké byly hlavní milníky v oblasti intervenční kardiologie a jak jste se osobně podílel na rozvoji tohoto oboru?

Byli jsme schopni vybudovat něco úplně nového, i když nikdo z nás neměl předchozí zkušenosti. Postupovali jsme krok za krokem od samého začátku, až jsme dosáhli úrovně sub-specializace v intervenční kardiologii. V 90. letech jsme zavedli léčbu akutního srdečního infarktu a od té doby zůstáváme v neustálé pohotovosti. Při tom všem ale nesmíme zapomenout na ostatní, protože to je práce celého týmu. Lékaři, sestřičky, pomocný personál - všichni musíme spolupracovat. Velkou radostí je pro mě tvořit týmy, které spolupracují a navzájem se doplňují. Intervenční kardiologie je velmi dynamický obor. Jsme schopni výrazně snížit riziko úmrtí pacienta, toto považuji za první velký milník v našem oboru.

Druhý milník nastal v roce 2010, kdy jsem se stal členem pracovní skupiny intervenční kardiologie České republiky a začal se angažovat v zahraničí. V té době mi bylo 27 let, což je poměrně brzy, většina lidí v oboru začíná až kolem třicítky. Podařilo se mi spolupracovat s největšími světovými centry, ať už v oblasti výzkumu, vzdělávání nebo účasti na mezinárodních kongresech. Jsme asi tři v České republice, kteří se podílejí na velkých mezinárodních akcích, a to jak organizačně, tak v rámci programových výborů.

Následně se objevil další významný projekt - program katétrové léčby strukturálních postižení, zejména aortální stenózy. Toto onemocnění je nejčastější mezi získanými srdečními vadami, znamená zúžení aortální chlopně, nejdůležitější chlopně v našem těle. Před rokem 2007 byla myšlenka katétrové léčby v tomto oboru považována za science fiction, ale od té doby se stala běžnou praxí. My jsme ji začali provádět v roce 2009 ve spolupráci s CKTCH a já osobně jsem se podílel na zavádění této metody. Tento přístup kompletně změnil kardiovaskulární medicínu. Dříve musel být pacient při výměně aortální chlopně připojen na mimotělní oběh a celý hrudník se musel otevřít. Dnes to dokážeme udělat přístupem přes tepnu v třísle, pacient zákrok prakticky necítí a jeho vlastní chlopeň zůstane na místě, do níž se implantuje nová stentová chlopeň. Tento postup je geniální.

Nadále se podílím na výzkumných projektech, které mají celosvětový dopad a ovlivňují směrnice v oboru na globální úrovni. Rozvoj nových technologií, léčebných postupů a diagnostických metod vždy otevírá nové možnosti a přináší naději, že budeme schopni dosáhnout ještě lepších výsledků v léčbě a péči o pacienty s kardiovaskulárními onemocněními.

 

Jaké nové projekty a inovace v oboru kardiologie jste v nedávné době zahájili a jaké jsou Vaše plány do budoucna v rámci rozvoje péče o pacienty?

Ve spolupráci s kolegy se nám podařilo zahájit program akutní záchrany pacientů v kritickém stavu, a to i v případech kardiogenního šoku nebo po rozsáhlé resuscitaci. K tomu využíváme perkutánní metody, namísto připojování pacienta na mimotělní oběh. Tento program nám umožnil zachránit životy pacientů různých věkových kategorií a v rámci akutní péče jsme v oboru kardiologie v našem širokém regionu jedineční.

Jedním z našich nových projektů je využití 3D tisku, který považuji za obzvlášť fascinující téma. Tato technologie nám slouží nejen pro vzdělávací účely, ať už pro studenty medicíny nebo pro postgraduální lékaře, ale také při plánování speciálních intervenčních katétrových zákroků. Spolupracujeme s firmou Průša, společně jsme již organizovali edukační workshop pro kardiologickou komunitu z celé republiky.

 

Jaký význam pro Vás má získání titulu profesora?

Získání titulu profesora pro mě představuje vrchol mé profesní dráhy, je to výsledek dlouholeté práce a úsilí. Hodnotím ho jako kombinaci lékařské praxe, výzkumu a edukační činnosti. Všechny tyto aspekty mé práce mě naplňují a baví mě, nemohu říci, že bych preferoval jeden více než druhý. Věřím, že tento titul mi umožní dosáhnout dalších cílů, inspirovat a sdílet své znalosti s ostatními na ještě vyšší úrovni.

 

Můžete se podělit o několik rad a doporučení pro budoucí lékaře? Co by podle Vás měli umět a jaký postoj by měli zaujmout ke své práci?

Především je klíčový opravdový zájem o lidi a schopnost empatické komunikace. Empatie je schopnost, kterou je možné v průběhu času a s praxí rozvíjet. I přes to, že máme k dispozici špičkové technologie a laboratoře, ne všechny informace se dají získat přímo z vyšetření, proto je pro lékaře důležitý takzvaný šestý smysl, schopnost vnímat i jiné aspekty a spojovat různé druhy informací dohromady. Přál bych si, aby budoucí lékaři byli plní nadšení a udrželi si aktivní přístup k práci po celou dobu své kariéry. Medicína je obor, který se neustále vyvíjí, a je třeba se neustále vzdělávat a zlepšovat. Nadšení a aktivní přístup jsou klíčem k tomu, aby byl lékař úspěšný a mohl svým pacientům nabídnout tu nejlepší možnou péči.

 

Jaké vlastnosti a schopnosti by měl mít intervenční kardiolog v porovnání s lékaři v jiných medicínských oborech?

Intervenční kardiologie je specifická disciplína, která vyžaduje unikátní kombinaci dovedností a vlastností. Na rozdíl od chirurga, který má při operaci k dispozici podporu anesteziologa, intenzivisty a internisty, intervenční kardiolog musí být schopen rozhodovat se a hodnotit pacienta komplexně na místě a okamžitě. Je proto klíčové spojení rychlého a přímého myšlení typického pro chirurgy a schopností vnímat pacienta jako celek. Je to práce, která vyžaduje neustálou pozornost a schopnost zachovat si chladnou hlavu v kritických situacích, což jsou vlastnosti, které by měl mít každý dobrý intervenční kardiolog.

 

  • 1993 nástup do FN Brno
  • 1994 spoluzakladatel programu intervenční kardiologie
  • 1997 vedoucí lékař Pracoviště invazivní a intervenční kardiologie IKK FN Brno
  • 2002 titul Ph.D. v oboru Vnitřní lékařství na LF MU v Brně
  • 2012 – 2016 člen vedení Evropské kardiologické společnosti
  • 2016 – 2017 členem Akreditační komise kardiologie MZ ČR
  • 2018 jmenován docentem v oboru Vnitřní lékařství na 3. LF UK v Praze
  • 2019 přednostou Interní kardiologické kliniky FN Brno a LF MU
  • 2019 založil postgraduální High tech simulační centrum
  • 2019 získal cenu Andrease Gruntziga za podíl na rozvoji intervenční kardiologie v Polsku
  • 2020 – 2024 předseda České asociace intervenční kardiologie
  • 2023 jmenován profesorem v oboru Vnitřní lékařství na LF MU v Brně
  • Člen komisí Evropské asociace intervenční kardiologie (EAPCI) a Evropské kardiologické společnosti, EAPCI Executive Board, Evropské kardiologické společnosti (FESC) a severoamerické Society for Cardiovascular Angiography and Interventions (FSCAI)
  • Garantem edukačního webu KARDIO.tv.
  • Národní koordinátor mnoha výzkumných projektů.
  • Autor a spoluautor řady sdělení na českých i mezinárodních kongresech.
  • Bohatá publikační činnost

 

Informace o pohotovosti v Brně a Jihomoravském kraji