Prof. Jiří Mayer z Interní hematologické a onkologické kliniky FN Brno a LF MU je součástí mezinárodního týmu, který v nedávné době vydal aktualizovaná léčebná doporučení (tzv. guidelines) Evropské leukemické sítě (European LeukemiaNet – ELN) pro diagnostiku a terapii chronické myeloidní leukémie. Jedná se o soubor doporučení shrnujících aktuální pokroky v medicíně a vědě a mají tak celosvětový dosah.
European LeukemiaNet vydává celosvětově respektovaná doporučení pro chronickou myeloidní leukémii, která publikuje v nejprestižnějším evropském odborném časopise zaměřeném na tuto problematiku Leukemia. Práce na aktualizovaných doporučeních trvaly přibližně dva a půl roku, vytvářel je mezinárodní tým třiceti odborníků z celého světa, kteří se scházeli na meetinzích nebo telekonferencích. Spolupráce v této komunitě odborníků je dána také vysoce specializovaným zaměřením Interní hematologické a onkologické kliniky a Fakultní nemocnice Brno.
„Vždycky jsem měl tendenci navázat spolupráci se zahraničními pracovišti, protože onemocnění, kterými se zabýváme, jsou poměrně raritní, a výměna zkušeností je pro nás velice důležitá. Dostat se do této prestižní skupiny odborníků a udržet se v ní vyžaduje mimořádné osobní nasazení a zároveň je to potvrzení toho, že v Brně funguje nemocniční a univerzitní infrastruktura, kde je možné dělat mezinárodně kompetitivní věci,“ uvádí ke svému zapojení do Evropské leukemické sítě prof. Mayer, který byl před dvaceti lety jeden z jejích zakládajících členů.
Pokroky v léčbě chronické myeloidní leukémie (CML) jsou za poslední desetiletí obrovské a vývoj stále pokračuje. „Toto onemocnění bylo ještě donedávna buďto smrtelné, nebo se muselo řešit transplantací kostní dřeně. Díky výzkumu, který začal v 60. letech 20. století a trval přibližně 30 let, se zjistilo, že u chronické myeloidní leukémie dochází k chybě v chromozomech, kdy se dva chromozomy při dělení buňky zlomí a špatně se spojí zpátky. Můžeme to přirovnat k tomu, jako kdybychom stěhovali nábytek, ten se rozbil, ale my bychom půlku noh od stolu dali k židlím a naopak. Nic z toho by tedy nebylo funkční. Obdobně je to i v případě dělení buněk. Díky tomuto poznatku a v souvislosti s pokrokem v molekulární biologii a genetice různých nemocí se na začátku nového tisíciletí podařilo syntetizovat látky, které blokují chybu v buňkách – špatný gen. Jedná se o tzv. cílené malé molekuly. Nasazením této léčby se stalo z této myeloidní leukémie chronické onemocnění, které se dnes léčí tabletkami. U pacientů, jejichž léčebná odpověď je dlouhodobě velice dobrá, lze dokonce léčbu i vysadit, ale jejich stav je samozřejmě stále nutné sledovat,“ upřesňuje prof. Mayer.
V čem se liší doporučení ELN z roku 2020 a 2025?
Reedice léčebných doporučení chronické myeloidní leukémie vychází v závislosti na tom, jak se vyvíjí pokroky v této oblasti. Poslední doporučení vyšla v roce 2020, aktualizovaná doporučení tedy vycházejí po pěti letech a přinášejí několik zásadních změn, které se týkají zejména čtyř oblastí:
- Nové léky – během posledních pěti let se objevily nové léky, na prvním místě lze v této oblasti uvést lék asciminib. Doporučení se týká toho, jak a kdy tyto nové léky používat.
- Druhá změna je v oblasti monitoringu pacientů – tedy toho, jak sledovat a hodnotit léčebnou odpověď po lécích, což se měří molekulárními technikami.
- Další velká oblast doporučení se týká toho, u jakých pacientů je možno léčbu vysadit a jakým způsobem je po vysazení léků sledovat. V posledních pěti až deseti letech vyšla na toto téma řada studií a nových poznatků, které bylo nutné do guidelinů ELN zohlednit a zapracovat.
- Čtvrtá oblast zahrnuje nové poznatky o léčbě chronické myeloidní leukémie v těhotenství – jaké léky používat, když chce pacientka otěhotnět, anebo už je těhotná, aby byla léčba bezpečná pro ni i pro dítě.
Kontakt na Oddělení komunikace zde.