Srdeční infarkt a kardiovaskulární onemocnění jsou nejčastější příčinou úmrtí dospělé populace v ČR a zároveň i ve všech vyspělých zemích. Edukační akce České asociace intervenční kardiologie (ČAIK) a České kardiologické společnosti (ČKS) nazvaná „INFARKT PRÁVĚ TEĎ!“ chce upozornit na důležitost včasného přivolání lékařské pomoci. Systém péče o tyto pacienty je v ČR díky výborné organizaci a spolupráci především intervenčních kardiologů a Zdravotnické záchranné služby dlouhodobě na špičkové úrovni, naším způsobem péče se stále inspiruje mnoho zahraničních zemí.
Během pandemie pacienti přicházeli do nemocnic a k lékařům pozdě. Často to bylo i s odstupem několika dnů od vzniku potíží. Pacienti vysvětlovali, že nechtěli do nemocnic, které jsou přetíženy pandemií. „Já jsem však přesvědčen, že roli hrála i obava z nákazy. A výsledek? Velký počet pacientů s těžkým průběhem, pacientů resuscitovaných a s dalšími komplikacemi srdečního infarktu, které jsme v takových počtech neviděli často i více než 20 let. Počet léčebných výkonů na srdečních tepnách se v roce 2020 snížil o 10 % ve srovnání s rokem 2019, což v absolutním počtu představuje pokles o téměř 2.500 koronárních intervencí“ popisuje situaci doc. MUDr. Petr Kala, Ph.D., FESC, FSCAI, přednosta Interní kardiologické kliniky brněnské Fakultní nemocnice v Bohunicích. A dodává, že ještě větší pokles, dokonce o 20%, byl zjištěn v průběhu pandemických vln u život zachraňujících léčebných zákroků u pacientů s akutním infarktem myokardu, tzv. přímých koronárních angioplastik*.
Pro srdeční infarkt je typická akutně vzniklá bolest na hrudi, kterou pacienti popisují jako pálení nebo svírání za hrudní kostí. Bolest se také může šířit různými směry. Někdy se jako první akutní projev infarktu objeví dušnost, náhlá ztráta vědomí nebo silné zažívací obtíže. U pacientů vyššího věku, u žen a diabetiků mohou infarkt provázet pouze tyto méně typické obtíže. „Pokud bolest trvá více než 10 minut – pacient by měl okamžitě vytočit záchrannou službu 155,“ nabádá doc. Kala a dodává, že realita je zcela jiná a zdržení na straně pacienta je v průměru dlouhých 180 min – tedy 3 hodiny. Přitom čas nerozhoduje jen o životě a smrti člověka, ale i o kvalitě jeho dalšího života.
Pokud už při prvních příznacích infarktu pacient ihned zavolá záchrannou službu, je šance na plný návrat do života více než 95 %. „Důležité je zachovat klid, vytočit číslo záchranné služby 155 a nechat si poradit dispečerem. Život v podobných situacích visí na vlásku a někdy i minutová prodleva může rozhodnout o dalším osudu,“ apeluje kardiolog Kala a dodává: “současně je ve zdravotnickém zařízení aktivován nejbližší tým intervenčních kardiologů, který pacientovi během 20 min zprůchodní uzavřenou infarktovou tepnu. Podobně rychlá léčba v současnosti v medicíně neexistuje … tento systém léčby infarktu bych nazval zázrakem medicíny.“
„Akutní léčba je velmi rychlá a účinná, pacienti tak získávají mylný dojem, že jsou už zdrávi a nic dalšího není třeba. Dlouhodobá a komplexní kardiologická péče po propuštění z nemocnice je však velmi důležitá. Jedná se o úpravu životosprávy, kardiovaskulární rehabilitaci, posouzení efektu léčby, opakované stanovení hladiny krevní tuků, opakovaná zhodnocení srdeční funkce, sledování výskytu srdečních arytmií aj.“ vypočítává přednosta Kala.
Je důležité si uvědomit, proč srdeční infarkty postihují tak velké procento naší populace. Máme rezervy v osvětě ohledně zdravého životního stylu a nekouření. „Česká republika je na 22. místě mezi evropskými zeměmi v žebříčku 10ti letého rizika fatální kardiovaskulární příhody. Jsme země s vysokým srdečním rizikem. A věřte, že „pouze“ fakt, že umíme pacientovi po infarktu velmi rychle pomoci a zachránit mu život, nás v těchto širších souvislostech netěší,“ dodává přednosta kardiologické kliniky FN Brno – Bohunice.
Celý záznam z tiskové konference ČAIK a ČKS o kampani „Infarkt právě teď“, o úbytku pacientů v ambulancích, neléčených srdečních infarktech i o jejich léčbě a o tom, co dělat v čase než přijede záchranka, najdete na: http://www.kardio.tv/infarkt-prave-ted.html
*(De Luca..P. Kala et al. J Am Coll Cardiol 2020 Nov 17;76(20):2321-2330. doi: 10.1016/j.jacc.2020.09.546)
