Práce nelékařských zdravotnických pracovníků na Oddělení urgentního příjmu (OUP), ambulantní části Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny (KARIM), je náročná nejen z hlediska odbornosti, ale vyžaduje zejména zodpovědnost, pohotovost a velkou psychickou odolnost. Specifika této profese zná dokonale z vlastní mnohaleté zkušenosti staniční sestra Oddělení urgentního příjmu Mgr. Jana Flajšingrová. Pojďme společně s ní nahlédnout do zákulisí každodenní práce nelékařských zdravotnických pracovníků na tomto oddělení.
Jak se na OUP pacienti dostanou?
Oddělení je tvořeno dvěma částmi.
Vysokoprahová část OUP byla otevřena v prosinci 2008, tedy v návaznosti na vznik Traumacentra ve FN Brno. Zde jsou přijímáni pacienti v přímém ohrožení života, se selhávajícími životními funkcemi, a to nejen v důsledku úrazu, ale také v souvislosti s interním či neurologickým onemocněním. Pacienty přiváží ZZS, pozemně nebo letecky, ve výjimečných případech rodina.
Nízkoprahová část OUP (NUP) zahájila provoz v roce 2016. Má tzv. „nižší práh“ (kritéria) pro příjem a slouží k ošetřování pacientů s akutním interním nebo neurologickým problémem. Část pacientů přiváží záchranná služba, část z nich se dopraví svépomocí.
Stav pacienta se může různě vyvíjet, tedy pacient, který původně směřuje na nízkoprahový urgentní příjem, může být přeložen na vysokoprahový urgentní příjem, pokud se jeho stav zhorší, a naopak.
Jak dále probíhá ošetřování?
Rozdíl v průběhu péče o pacienta je dán závažností jeho stavu.
Pacienti směřující na vysokoprahovou část „spotřebují“ v krátkém časovém okamžiku obrovský objem péče, nelékařské i lékařské. Je nutno obnovit, zajistit a/nebo stabilizovat vitální funkce, provést rychlou diagnostiku a zahájit léčbu. Veškerá vyšetření (radiodiagnostika, konzilia) včetně laboratorních probíhají v režimu „vital“.
Pacienti nízkoprahové části jsou iniciálně triážováni (tříděni), tzn., že na základě symptomů nynějšího onemocnění a hodnot vitálních funkcí je určen stupeň závažnosti stavu a maximální doba do prvního kontaktu s lékařem, a s tím pro NLZP plynoucí plnění ordinací. Tento proces je nesmírně důležitý zejména v případě kumulace příchozích pacientů, nezřídka 10 a více v rozmezí několika minut. Třídění provádí triážový lékař nebo triážová sestra. Celosvětově jsou třídící systémy nastaveny na sestry, a i v České republice na řadě urgentních příjmů třídí sestry.
Jak jsou tyto dvě části propojeny organizačně a jak se liší práce NLZP?
Oddělení urgentního příjmu vede jeden primář a jedna staniční sestra, pro nízkoprahovou část je nově vytvořena funkce úsekové sestry. Personálně má každá část zvlášť vyčleněné NLZP.
Na vysokoprahovém příjmu pracuje poměrně úzký a stabilní tým NLZP, aktuálně v počtu 15,3 úvazků, konkrétně sester se specializací v intenzivní péči, zdravotnických záchranářů a také praktických sester, které optimálně doplňují tým. Dále 1 sanitářka. U NLZP je nutná předchozí pracovní zkušenost na anesteziologicko-resuscitačním oddělení. Chod oddělení je zajištěn 3 až 4 NLZP v době denní služby, 3 NLZP v době noční služby.
Provoz nízkoprahového příjmu je nyní zajištěn 21,3 úvazky v kategorii sestra a zdravotnický záchranář a 6 úvazky v kategorii sanitářka. Stále se jedná o „nový, stále se formující a rozšiřující se“ tým. Část sester má specializaci či mnohaleté zkušenosti z interních a neurologických oborů nebo intenzivní péče, a tyto svoje zkušenosti předávají služebně mladším kolegyním a kolegům z řad absolventů. Denní služba je obsazena 4-5 NLZP a 2 sanitářkami, noční služba 3-4 NLZP a 1 sanitářkou. Vzhledem ke vzrůstajícímu počtu pacientů, jejich skladbě a charakteru provozu je snaha o další navýšení počtu NLZP ve směně.
Velký přínos, který vedl k okamžitému snížení administrativní zátěže sester, vidím ve vlastním týmu administrativních pracovnic. Tyto kolegyně zajišťují veškeré činnosti související s identifikací pacienta, ověřením zdravotní pojišťovny, zadáním do informačních systémů, vyplněním informovaného souhlasu atd. Navíc pečlivě připravují podklady pro evidenci podrobných statistických ukazatelů, které následně předkládáme vrcholovému vedení FN Brno.
Co považujete za největší specifika práce NLZP na vysokoprahové části Oddělení urgentního příjmu?
Dá se říct, že naše oddělení, jako součást Traumacentra, tvoří „vstupní bránu“ pro nejzávažněji poraněné pacienty, kteří jsou do FN Brno směřováni jako na místo definitivního ošetření. Při péči o tyto pacienty jde především o čas, a to se bavíme o benefitu každé ušetřené minuty, a ta může být pro záchranu života klíčová. Při práci se NLZP drží nastavených postupů, které musí dokonale ovládat, ale také je musí umět přizpůsobit konkrétní situaci, konkrétnímu pacientovi. Dále prokázat velkou míru zkušeností, aby mohl neprodleně reagovat na měnící se stav pacienta. S tím souvisí i kontinuální připravenost a kontrola pracoviště – dostatek a funkčnost pomůcek a veškerého vybavení. Nelze se dostat do situace, že něco chybí nebo nefunguje.
V běžnou pracovní dobu NLZP OUP společně s lékařem zajišťuje resuscitace, a to v celém areálu FN Bohunice.
Vysokoprahový urgentní příjem plní důležitou funkci při mimořádných událostech, a to jak při hromadných příjmech postižených, tak při evakuaci pacientů mimo FN. To vyžaduje od NLZP OUP další kontroly vybavení a udržování v pohotovosti, a také znalost traumatologických a evakuačních plánů.
Práce na OUP je nárazová. Z relativního poklidu, kdy plníme naše povinnosti související s chodem oddělení, se situace během okamžiku změní, a přijímáme pacienta, u kterého začíná boj o život. A takovýchto pacientů může být současně přivezeno více. Takto vypjatě a maximálně soustředěně pracuje tým několik hodin, není prostor pro stres, nervozitu a emoce. Situaci lze přirovnat ke startu z nuly na sto.
Nárazová zátěž je velmi psychicky náročná a ne každý ji zvládne. Obzvlášť náročné jsou situace, kdy i přes veškerou snahu zdravotnického personálu dojde k úmrtí pacienta, tým nemá prostor toto vstřebat, protože za dveřmi je další pacient bojující o život.
Jaké další dovednosti jsou pro NLZP na Vašem oddělení klíčové?
Jak už jsem výše zmínila – po odborné a psychické stránce klade tato práce na sestry velký nárok, musí být v této oblasti velmi zdatné a odolné.
Další zásadní vlastností je schopnost týmové práce – jako 100% týmový hráč, není prostor pro individualitu.
Nutná je velká míra zodpovědnosti a respektu k našemu oboru, konkrétně k dynamice změny stavu pacienta.
Neméně důležitá je profesionální komunikace. Sdílet informace je třeba nejen v rámci tzv. základního týmu OUP, ale komunikujeme se všemi, kteří se v tu chvíli na péči o pacienta podílí (ZZS, centrální sanitáři, konziliáři, laboratoře, krevní banka, radiodiagnostika,…). Nezřídka se jedná i o desítky zdravotníků. K tomu je nutno připočítat komunikaci s rodinou, často již přítomnou ve FN a značně rozrušenou, případně Policií ČR, která nás žádá o součinnost při zajištění důkazů při podezření na spáchání trestného činu.
