V dnešní době s téměř neomezenými stravovacími možnostmi se dětská obezita stává velkým problémem. A to u dětí všech věkových kategorií včetně věku kojeneckého. Dětská obezita tvoří v ambulancích praktického lékaře pro děti a dorost po alergických onemocněních druhou největší skupinu dětí, které jsou ohroženy chronickým onemocněním. Nárůst prevalence obezity u dětí je dán zejména výraznou změnou ve způsobu a výběru konzumované stravy a poklesem spontánní pohybové aktivity.
Jaký je výskyt
Dle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) z roku 2016 pro Českou republiku má 27,5 % dětí nadváhu a 9,7 % dětí obezitu. Oproti tomu v roce 1994 registrovali praktičtí lékaři ve svých ordinacích 3,7 % obézních dětí, v roce 2000 bylo s nadměrnou hmotností evidováno již 13 % dětí.
Co je obezita
Obezita je multifaktoriální metabolické onemocnění, které je vyvoláno jak faktory genetickými, tak faktory prostředí. Projevuje se nadměrným zmnožením a uložením tukové tkáně v těle. Základní princip vzniku je ale stále stejný. Energetický příjem převyšuje energetický výdej. Jednoduše řečeno, tělo dítěte nezvládne spálit vše, co snědlo a vypilo.
Ke stanovení obezity u dětí se používá poměr váhy, výšky a věku zasazený do percentilového grafu, který určí na základě vyhodnocení stupeň obezity.
Zásadní roli v rozvoji obezity sehrávají špatné stravovací návyky a nedostatek pohybové aktivity dítěte. My se setkáváme s obézním pacientem v nutriční poradně nebo na oddělení. Typickým negativním prvkem ve stravování dětí je nepravidelnost v jídle. Děti vynechávají snídaně, svačiny, nebo více jídel během dne. V jídelníčku převažují ve velkém množství potraviny s vyšším zastoupením jednoduchých cukrů, jako jsou sladkosti, sladké sycené nápoje, sladké pečivo a jiné sladké pochutiny. V oblibě mají děti také energeticky bohatá jídla s vysokým obsahem nasycených tuků jako hranolky, smažené pokrmy, pizzy, chipsy, zákusky nebo fast food občerstvení. Nyní již není nákup nevhodných potravin v režii pouze rodičů a prarodičů. Je stále více možností a lákadel, kde si dítě může nakoupit zmiňované potraviny z kapesného. Naopak málokdy se v jídelníčku setkáváme s každodenní konzumací ovoce a velmi zřídka s konzumací zeleniny. Ze zápisů stravy vyplývá také nízké zastoupení celozrnných obilovin, luštěnin, ryb a ořechů s olejnatými semeny v přirozené podobě. Dítě si raději zvolí variantu sladkou, praženou nebo slanou. Na dotaz o konzumaci ryb a luštěnin je odpověď většinou negativní, z velké části ovlivněna rodinnými zvyky. Strava obézních dětí je tedy velmi nevyvážená a neplnohodnotná s nízkým zastoupením vlákniny, vitamínů a minerálních látek.
Nutriční poradna
V Dětské nemocnici funguje od roku 2012 Nutriční poradna, kam jsou posílány děti ze specializovaných ambulancí při Dětské nemocnici – gastroenterologické, diabetologické, endokrinologické, ambulance pediatrie a dědičných poruch (nejčastěji fenylketonurie), infekční (především cystická fibróza), neurologické (ketogenní dieta, deficit myoadenylátdeaminásy) a onkologické, nemalou část tvoří obézní děti odeslané praktickými lékaři pro děti a dorost. Většinu diagnóz však tvoří dětská nadváha a obezita způsobená špatnými stravovacími návyky a nezdravým životním stylem. Za rok 2017 prošlo nutriční poradnou 134 novozáchytů dětí s obezitou a proběhlo 149 kontrol. I když po prvotní edukaci by měla vždy následovat kontrolní sezení, není pravidlem, že děti s rodiči, respektive rodiče s dětmi, všechny potřebné kontroly dodrží.
Rizika
Obezita u dětí není jen estetická vada. Rozhodně ovlivňuje děti do budoucna. S obezitou se pojí riziko vzniku přidružených nemocí, jako je vysoký krevní tlak, poruchy metabolismu, výskyt cukrovky. Kardiovaskulární onemocnění, poškození pohybového aparátu, skolióza nebo vadné držení těla pak zvyšují riziko rychlejšího vzniku těchto onemocnění v dospělosti.
Psychika
Velmi často jsou obézní děti šikanovány a vyčleňovány z kolektivu, a to nejen spolužáky. Bývají považovány za líné, hloupé. Vše má vliv na jejich psychiku a podporuje to pocity méněcennosti, úzkosti a stranění se ostatním. Nebo naopak ze své „výjimečnosti“ chtějí těžit, a tak jim vlastně jejich tělesný stav zdánlivě vyhovuje. Narušená psychika vyžaduje pomoc odborníků.
Řešení a prevence
Obézní dítě je důležité mít ve sledování co nejdříve. Tím je pak léčba úspěšnější. Prvotní léčba dětské obezity většinou nevyužívá léků ani chirurgických zákroků a vždy probíhá pod dohledem lékaře. Dítě není malý dospělý, dochází k vývoji a růstu, proto nedoporučujeme držet žádné striktní redukční režimy. Vždy se snažíme vysvětlit jak rodičům, tak dítěti, že léčba dětské obezity je změnou životního stylu celé rodiny. Rodič by měl jít příkladem a podporovat dítě ve změně. I náš edukační materiál Základní doporučení pro rodiče a děti pro léčbu dětské obezity tato zásadní a základní pravidla léčby obezity podtrhuje.
Jestliže vštěpujeme zásady zdravého životního stylu dítěti od útlého věku, stanou se pro dítě naprosto přirozené a normální a ani vliv okolí je nijak zásadně nevychýlí. Informovanost a zodpovědnost jsou tou hlavní prevencí.
K zajištění všech potřebných živin pro dítě je vhodné vybírat z různých druhů potravin a navzájem je vhodně kombinovat. Je potřeba dbát na pestrou a vyváženou stravu s dostatečným zastoupením obilovin, masa, ryb, mléka, mléčných výrobků, ovoce a zeleniny. Ve stravě dětí by neměly chybět také luštěniny, ořechy a olejnatá semena. Je vhodné se vyhýbat sladkostem, cukrovinkám, slazeným nápojům, smaženým, tučným jídlům a pochutinám. Dítě by mělo vypít 1 až 2 l neslazených tekutin. Základem je pravidelná strava, rozdělená do 5 denních dávek, 3 hlavní jídla – snídaně, oběd, večeře a 2 vedlejší jídla –dopolední a odpolední svačina. Porce by měla být adekvátní dle věku, nenakládat zbytečně velké porce a nepřejídat se. Jíst by se mělo v klidu, bez stresu a s uvědoměním si toho, co jíme.
Pohyb
Mimo vyvážené stravy je důležitým léčebným doplňkem pohybová aktivita dětí. Ta je ponejvíce ovlivňována pohybovou aktivitou rodičů a jejich kladným přístupem k pohybu. Bohužel však pro časovou nedostatečnost rodičů bývá častou náhradou pohybové aktivity zábava u televize či počítače s telefonem v ruce. Rodič by se měl snažit vést dítě ke sportu – běžná pravidelná chůze, jízda na kole, fotbal, florbal, plavání aj. Tělesná výchova ve škole má také v prevenci velmi důležitou roli, není dobré děti z těchto hodin omlouvat. Velmi často pomůže nastavení vhodné pohybové aktivity pod dohledem fyzioterapeuta, který dokáže najít chybné pohyby a nastavit správný vzorec cviků. Čím déle u dítěte obezita trvá, tím větší je riziko, že si dítě obezitu zachová i do dospělosti. Všeobecně platí, že podíl jedinců, kteří zůstanou obézní i v období dospělosti, se zvyšuje s narůstajícím věkem nástupu obezity. Dítě z toho nemusí „vždycky vyrůst“!
Závěr
Léčba dětské obezity je dlouhodobá a vyžaduje úzkou spolupráci mezi členy rodiny, rodiny s lékařem, nutričním terapeutem a dalšími odborníky. Cílem spolupráce všech zúčastněných je dílčími kroky dosáhnout upravení energetického příjmu a výdeje a pozitivní motivace k trvalé změně životního stylu a fixaci potřebných změn.
Pokud rodina nemá o změnu zájem, je dosažení výsledků v léčbě obtížné a prakticky bezvýsledné.
Mgr. Kateřina Ondrušová je vrchní sestra Oddělení léčebné výživy FN Brno
