Klinika dětské anesteziologie a resuscitace FN Brno a LF MU letos oslavila 65 let od vzniku funkce ústavního anesteziologa a 55 let od vzniku prvního nelůžkového anesteziologické oddělení v Dětské nemocnici. Nejen k těmto vzácným jubileím byly vytvořeny kreslené portréty. Přednosta kliniky prof. MUDr. Petr Štourač, Ph.D.,MBA, FESAIC v úvodu slavnostního odhalení zmínil, že galerii přednostů a primářů doplní vrchní sestry, bez kterých by se zdravotnický tým neobešel.
Nesmazatelné otisky vložily svou prací na Klinice anesteziologie a resuscitace hned 4 vrchní sestry, odhalení a představení každé z nich se ujala stávající vrchní sestra KDAR FN Brno a LF MU Mgr. Markéta Říhová, MBA.
Jana Heinzová 1973 – 1992
Marie Vašková 1993 – 1995
PhDr. Jana Šífová, MBA 1992 – 2009
Mgr. Eliška Filipů 2010 – 2016
Kreslené portréty z dílny umělkyně Mgr. Alžběty Čechové zdobí místo, které spojuje řídící úsek s lůžkovou částí oddělení.
Jana Heinzová byla vrchní sestrou 19 let, položila základy anesteziologické péče v Dětské nemocnici, byla vizionářkou a věděla, že stavět se má na pevných základech, proto svůj tým sester učila umět poskytovat důslednou a správnou péči. Snažila se standardizovat ošetřovatelskou péči, proto vyžadovala řád a pořádek.
Marie Vašková byla dvouletým zástupem za mateřskou dovolenou tehdejší vrchní sestry Jany Marešové, později Šífové.
Jana Šífová nastoupila jako mladičká a energická sestra, kolektivem oblíbená a zapálená pro svůj obor. Stavěla na pevných základech, dokázala péči vyprofilovat ve vysoce specializovanou a odborně poskytovanou. Pod jejím vedením bylo oddělení vlajkovou lodí Dětské nemocnice a pro mnohé nemocnice v republice vzorem. „Jsem velmi dojatá, tehdy ta práce na dětské anesteziologii byla pro mě přirozená a mě vlastní. Musím říct, že je mi po té práci opravdu smutno a když můžu, ráda tady zavzpomínám,“ řekla Jana Šífová, která je Dětské nemocnici FN Brno věrná, nyní ale ve funkci zástupkyně zástupce náměstka pro NLZP.
Eliška Filipů pochází z kolektivu zdejších sestřiček, pracovala jako staniční sestra na oddělení, podařilo se ji navázat, na to, co již vybudovaly její kolegyně, dokázala stmelit, udržet a stabilizovat kolektiv. „Velice ráda na to období vzpomínám, je to 30 let na anestezii, které se nedají vymazat a je to pro mě hodně srdeční záležitost,“ vzpomíná na součást svého pracovního života Eliška Filipů.
V závěru vrchní sestra Markéta Říhová poděkovala nejen staničním sestrám, ale hlavně celému týmu sester, protože bez nich by ani tak silné osobnosti nemohly svou cestu dojít tak daleko: „Silný tým sester se skrývá za každou z nich. Jsou to ty sestry, které mají svou práci rády, dělají ji svědomitě a jsou empatické. Jsem ráda, že jsem mohla na tak kvalitní práci se svým týmem navázat. Patří obrovský dík tomu, co vrchní sestry vybudovaly. Věřím, že se nám podaří v nastaveném pokračovat, osobně si velmi vážím, že oddělení a klinika má dlouhodobě soudržného ducha a jsme schopni spolupracovat nejen v týmu sesterském, ale i s lékaři. Vzájemně se respektujeme, doplňujeme a umíme spolupracovat. Pevně věřím, že se toto vše prolíná i v péči, kterou dětem poskytujeme.“
