Menu
Česky English
532 23 1111

Když zdravé jídlo škodí zdraví…

Rozhovor Lubora Černohlávka s přednostou Interní gastroenterologické kliniky FN Brno a LF MU MUDr. Jiřím Dolinou, Ph.D., o zdravé výživě vyšel v červencovém vydání časopisu TÉMA, s jeho svolením si jej nyní můžete přečíst také na našich stránkách.

 

Chia semínka, goji, čaga, pohanka... Pro mnohé ideál zdravé výživy, pro jiné chorobná posedlost životosprávou, která může přinést víc škody, než užitku. Závislost na kvalitě jídla, kdy lidé vyřazují ze svého jídelníčku stále více potravin, a důsledně kontrolují složení potravin na obalech, se už stala diagnózou s názvem ortorexie (orthorexia nervosa). „Zájem lidí o zdravý způsob života není nic špatného. Patologickým se stává ve chvíli, kdy už člověku začne v životě vadit,“ podotýká MUDr. JIŘÍ DOLINA (51), Ph.D., přednosta Interní gastroenterologické kliniky Fakultní nemocnice Brno a LF MU v Brně.

 

Kdy se ve vašich ambulancích začali poprvé objevovat ortorexici?

Tento trend sledujeme asi poslední tři čtyři roky. Od té doby přicházejí pacienti, kterým začaly vadit jejich představy o správném způsobu života. Zdravým jídlem se totiž zaobírali natolik, že je to začalo omezovat v životě a postavilo mimo jejich dosavadní zájmy, koníčky a společenskou skupinu lidí. Protože šlo většinou o ženy, tak začaly mít i problémy v rodině, kdy si manželé stěžovali, že se to nedá jíst… U nich vlastně došlo k ortorexii v dobré víře.

Mužů s ortorexií je tedy méně?

Podstatně méně. U mužů je ale zase mnohem častější bigorexie (chorobná snaha mít co největší svaly a co nejméně tuku, pozn. red.), v jejich případě jde o posedlost cvičením. Také se snažím žít zdravě, ale řídím se heslem – všeho s mírou, nic nepřehánět a dostatečně se pohybovat. To je podle mě ten správný směr.

Při posedlosti cvičením často dochází k užívání různých bílkovinových doplňků. Může to být nebezpečné?

Bohužel jsme měli i případ mladého pacienta, který skončil tragicky, protože užíval bílkovinový prostředek, ve kterém ale byl amfetamin… Častokrát jde o potravinové doplňky, které neprošly žádnou kontrolou. Bohužel trenéři ve fitness centrech většinou nemají zdravotnické vzdělání a ani netuší, jak tyto prostředky mohou být nebezpečné a že jejich klient, pokud by měl jakékoliv zdravotní problémy, může skončit například na dialýze nebo se selháním jater. Proto by lidé před užíváním takových potravinových doplňků měli absolvovat celkové vyšetření včetně funkcí jater a ledvin... A to se nebavíme o zakázaných steroidech. Ty jsou vyloženě zdraví škodlivé. Mimochodem - toho, kdo užívá steroidy, poznáte velmi jednoduše. Mít akné v pětadvaceti nebo třiceti letech je totiž velmi neobvyklý jev, stejně jako rychlé změny svalové hmoty, vlasů, ochlupení, náhlý výskyt diabetu a podobně.

Do jaké míry má vliv na rozvoj ortorexie éra biopotravin a módních dietních vln?

Přispívají k tomu zprávy z médií, hlavně z internetu, kde se to jen hemží články o zdravém stylu života a zdravém hubnutí. Mnohdy však obsahují nepodložená tvrzení nebo jen částečnou pravdu. Diety a superpotraviny jsou vytrhovány z kontextu. Například když se člověk rozhodne, že bude pít jen macha čaj a jíst k tomu zelený ječmen. Proti zdravým věcem jako je zelený ječmen nebo goji (léčivá rostlina kustovnice čínská, pozn. red.) samozřejmě nic nemám, ale jsou to jenom doplňky stravy, nemůžou tvořit její základ. Na druhou stranu snaha lidí jíst zdravě vedla k tomu, že začali preferovat doplňky přírodní a omezovat nákup těch umělých a synteticky připravených, což je správná cesta. Ale jde o rozpoznání hranice, kdy se vše zlomí a kdy už pak člověk většinu svého času věnuje myšlenkám o zdravých potravinách. Ortorektici si zdravý způsob stravování vezmou jako hlavní plán života a postupně začnou být kvůli tomu izolováni od okolí. Navíc se ještě do toho přidávají další směry jako veganství, vegetariánství atd. A když si takový člověk vezme například uzeninu, tak začne trpět pocitem viny a dostává se až do patologických stavů. Viní se, že zhřešil, že to dal dětem… Přitom způsob stravování by neměl lidi zatěžovat a omezovat, stačí se řídit rozumnými stravovacími návyky. Na jídlo se máme těšit, máme jej vnímat všemi smysly, má přinést pocit uspokojení, a nikoliv výčitky a negativní emoce.

Jaký názor máte na nutriční poradce?      

Jsou poradci a „poradci“. Ti druzí vám začnou doporučovat speciální diety, superpotraviny i místa, kde je kupovat. A člověka to začne omezovat natolik, že už nemyslí na nic jiného a hlídá si, aby potraviny nebyly hnojené pesticidy a herbicidy. Měl jsem v nemocnici pacienta, novodobého sedláka, který mi vysvětloval, jaký je rozdíl mezi normálním farmářem a biofarmářem. Podle něj biofarmář, který má pak drahé produkty, hnojí také, ale v noci, aby to nebylo vidět. A hnojiva kupuje v zahraničí, aby to nešlo přes účetnictví… Sám si z toho dělal srandu, že půda je u nás za hranicí výtěžnosti a bez hnojení a postřiků mnohé plodiny vůbec nejdou normálně vypěstovat (obecně se odhaduje, že úroda by bez chemie byla zhruba o 50 % nižší a že by svět zachvátil hladomor. Na druhé straně ani spousta zastánců bio potravin netvrdí, že jsou zdravější, spíše jde podle nic při jejich pěstování o šetrnější přístup vůči krajině a obecně vůči životnímu prostředí, pozn. red.).

Může být přísné veganství, kdy lidé odmítají jíst veškerou potravu živočišného původu, zdraví ohrožující?

Jako zdraví škodlivé bych veganství nikdy neoznačil. Živočišné bílkoviny a maso, kterým se brání, nejsou k našemu životu stoprocentně potřeba. Lze je totiž účinně nahrazovat jinými proteiny. Jenže striktní vegané většinou nekonzumují ani kravské mléko a výrobky s mléčnou bílkovinou, vejce… Je to vždy otázka složení stravy a délky trvání tohoto druhu stravování. Existuje vědecká studie, kde autoři dokázali jednu věc – že pokud se veganství praktikuje v rodinách na dětech už od útlého věku, tak ve třetí generaci mají jejich potomci na rozdíl od vrstevníků v dané populaci už snížený intelekt. Byl tam náznak, že pro malé děti veganství není úplně vhodné (dostatek nenasycených mastných kyselin typu omega-3, zejména z tuku mořských ryb, je podstatný pro správný vývoj dětského mozku, pozn. red.). Vnucovat dětem jakoukoliv dietu, když k tomu není zdravotní důvod, je nesmysl. Samozřejmě pokud nejde vyloženě o nezdravé jídlo, sám jsem velkým odpůrcem fast foodů a sladkých nápojů.

Na fastfoodové generaci v USA lze ostatně vidět, k čemu to vede…

Tam je dokázané, že tento způsob stravy zkracuje délku života i kolik lidí je kvůli tomu obézních už po čtyřicítce. Bohužel se už tento trend objevuje i u nás. Obezita je fenomén doby a s ním jsou spojené přidružené nemoci - diabetes, nádory, kardiovaskulární onemocnění, nemoci trávicího traktu... Je to obrovské téma a zasloužilo by si mnohem více pozornosti. Na následky obezity totiž zemře daleko více lidí, než na kouření a užívání alkoholu.


Lidé vyznávající různé alternativní způsoby stravování častokrát argumentují tím, že si z „normálních“ potravin zanášejí organismus chemikáliemi, solemi, barvivy a podobně. Mají aspoň v něčem pravdu?

Ono to má určité racionální jádro, protože chemie je kolem nás pohříchu mnoho. Vezměte si jenom přípravek Roundup, jakým způsobem se dostává přes podzemní vody do trav, do těla krav, do mléka a až do člověka… Stejné je to se stabilizátory chuti. Obecně je chemii těžké odolávat. A mezi ortorexiky jsou právě lidé, kteří chemii odmítají, a to je vede k superzdravé výživě. (Pozn. red.: Roundup, celosvětově nejrozšířenější pesticid na hubení zemědělských škůdců, se používá i v Česku. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny zařadila glyfosfáty, které se ale užívají třeba i při údržbě chodníků, silnic, parků a sportovišť, mezi „pravděpodobné karcinogeny“. Několik soudů v USA nyní vyneslo rozsudky, že Roundup způsobil u lidí rakovinu a nařídilo firmě Bayer zaplatit nemocným stěžovatelům odškodnění, v posledním případě ve výši 2 miliard dolarů – podle BBC je navíc dalších více než 13 tisíc žalob už na stole. V Rakousku nyní poslanci odhlasovali zákaz Roundupu. Na druhé straně Evropský úřad pro bezpečnost potravin, Evropská agentura pro chemické látky, Organizace pro výživu a zemědělství i další instituce tvrdí, že zatím není dostatek důkazů pro to, aby glyfosát mohl být klasifikován jako látka rakovinotvorná)

Ortorexie je psychická porucha. V čem je nejnebezpečnější?

Postupně se vám stane ze života peklo. Do klasických obchodů chodíte se seznamem éček, antioxidantů a různých pachutí, a pak si nevyberete vůbec nic. A zůstane tak možná u bio-mrkve a bio-celeru. To je špatné… Souhlasím s tím, že určité limity pro používání hnojiv a barviv v potravinářství musejí být, a Česká republika má relativně dobré normy. A pro mě jako spotřebitele je důležité, že si mohu jít nakoupit do jakéhokoliv obchodu a vím, že potravina bude nezávadná. I když… Kupříkladu pečivo chutná lépe v zahraničí, což je asi dáno tím, že je v Česku povoleno pomlít určité procento starého pečiva do mouky. Proto manželka peče raději domácí chleba, pokud má čas, proto také řada z nás nakupuje v pekařství klasicky připravované výrobky.

MUDr. Dolina, Ph.D.

Roste ve vašich ambulancích počet lidí se zažívacími problémy?   

Říká se, že počty narůstají, ale podle mě je počet lidí za posledních deset let zhruba stejný. Na jednu stranu naše populace stárne, je spousta seniorů, kteří žijí aktivně i v devadesáti letech a nemají žádné potíže. Ale máme i dvacetileté, kteří mají trávicí potíže takové, které jsme dříve byli zvyklí vídat u šedesátiletých až sedmdesátiletých lidí. Problémy s trávením se tak posunují spíše do nižších věkových skupin. Možná je to ale i tím, že vnímají problémy citlivěji a k vyšetření je přivede strach z možného onemocnění. Na druhé straně mnozí mladí lidé nemají správně nastaven stravovací manuál, tedy že mají jíst pět malých jídel denně. Přitom to je zakotvené už hluboko v minulosti, kdy lidé vypozorovali, že je lepší trávicí trakt nezatěžovat jedním obrovským jídlem denně, a ještě k tomu večer. To je zásadní.

Jak častá jsou onemocnění na ose mozek - střevo? Tedy že onemocnění má psychickou příčinu, tedy například různé neurózy či psychózy?

Pokud je soustavně narušen systém osy mozek – střevo, může dojít k onemocnění zažívacího traktu. Obrovskou skupinu tvoří tzv. funkční poruchy trávicího traktu. Tak se označují všechny poruchy, u nichž se vyloučil organický podtext onemocnění – rakovina, zánět nebo jiné metabolické onemocnění. Mezi nejčastější funkční poruchy patří syndrom dráždivého střeva. Je dokázáno, že ve společnostech, které jsou socio-ekonomicky na výši, zejména pak v Evropě, roste počet nově nemocných. A z hlediska věku se to posunuje stále níže, dokonce už do dětských věkových skupin. Obrovsky to zatěžuje státní pokladnu každého zdravotnického systému. Tito pacienti se totiž léčí velmi těžko – musí projít všemi vyšetřeními, aby lékař na konci řekl, že příčina obtíží pacienta nemá organický původ. A teprve v tu chvíli může začít léčit pacienta s funkčním onemocněním. Vše je nesmírně nákladné, i proto, že jde o dlouhodobé onemocnění.

A dají se takové funkční poruchy trávicího traktu vůbec léčit?

Jde o velice zdlouhavý proces, kdy se musí hledat řada kamínků, kterými je ta cesta vydlážděna. A najít a klepnout na ten správný je velmi obtížné. Proto je potřeba se na vše dívat komplexně a probírat i zdravý životní styl. To znamená mít třeba dobrého a vzdělaného nutričního poradce, který zjistí, co dělá člověk špatně a jak potraviny zaměnit za vhodnější a lepší. Stejně tak psychiatr nebo psycholog může mozku vrátit správnou regulaci na naše střevo. I toto musíme brát jako součást léčby. Jde prostě o týmovou práci – minimálně gastroenterologa, psychiatra a nutricionisty.

Do jaké míry ovlivňují naše zdraví bakterie ve střevech? 

Střevní mikrobiom je zásadní věc, pomáhá nám v trávení, ale jsme teprve na začátku poznání, kam až může zasáhnout (lidské střevo obývá kromě virů, hub a dalších mikroorganismů i odhadem 39 až 100 bilionů bakterií - tedy víc než našich vlastních buněk. Jejich počet i poměr druhů během života kolísá, každý člověk má mikrobiom trochu jiný. Bakterie mají klíčovou roli při trávení, fungování metabolismu, tvorbě vitaminů, štěpení sacharidů, bílkovin, tuků a vlákniny, ale mají vliv i na nejrůznější nemoci, alergie, i na vznik obezity, depresí a částečně také na naše rozhodování - proto se mikrobiomu přezdívá „druhý mozek“. O 80 % těchto bakterií ale zatím nic netušíme, pozn. red.). Víme, že se bakterie podílejí i na vzniku nádorů, proto nyní zkoušíme vyšetřit u pacientů s rakovinou jícnu osídlení mikrobiomu v jícnu a žaludku, a srovnat to se skupinou zdravých pacientů… Naše poznání v této oblasti je sice obrovské, ale vyšetřit mikrobiom klasickými metodami neumíme. Nevíme, jaké je složení mikrobiomu u jednotlivého pacienta. Můžeme se nepřímo domnívat, že je mikrobiom v nepořádku a zkusit přidat probiotické léky, které situaci zlepší, ale mnohdy se to nemusí setkat s dobrou odezvou. Už delší dobu se používá metoda bakteriální fekální transplantace, která je velmi účinná (od zdravého dárce se získá stolice, protože se předpokládá, že má dobrý mikrobiom. Cestou kolonoskopie nebo jinou sondou se zavede do těla druhého pacienta a znovu se osídlí jeho střeva, pozn. red.). Rozmanitost mikrobiomu je však nekonečná, člověk má v těle od jednoho do dvou kilogramů bakterií. A ty se mění s tím, jak stárneme, jak se upravuje zastoupení různých kmenů, jak kolísá poměr „hodných a zlých bakterií“… Důležité ale je, že mikrobiom můžeme ovlivňovat přirozenou cestou – stravováním a změnou návyků. To jak pozitivně, tak bohužel i negativně.

Proč Česko atakuje první světové příčky, co se týče onemocnění rakovinou tlustého střeva?

Určitě je to v důsledku našeho špatného životního stylu. Je za tím vysoká konzumace uzenin, červeného masa a živočišných tuků. K tomu se přidávají i kouření, obezita, alkohol, chronický stres a česká kuchyně, která není příliš zdravá, protože máme málo vlákniny, minimum a nepoměr mastných kyselin omega-6 a omega-3 (zdrojem omega-3 mastných kyselin jsou zejména ryby, zdrojem omega-6 mastných kyselin pak různé oleje, ale také pochutiny, jako brambůrky a sladkosti. Naši předci měli ještě v 19. století tyto kyseliny zastoupeny v potravě v ideálním poměru 1:1, nyní je poměr mezi omega-3 a omega-6 1:16 a řada lékařů se shoduje, že důsledkem toho je vyšší míra zánětlivých procesů v těle. Oficiální výživové doporučení uvádí, že poměr mastných kyselin by měl být 3:1 až 5:1 ve prospěch omega-3 mastných kyselin. pozn. red.). To jsou všechno věci, které k tomu přispívají. Řada kolegů věří, že tak častý výskyt rakoviny tlustého střeva může být pozůstatkem jaderného výbuchu v Černobylu. To jsou nepodložené věci, ale je určitě potřeba zmínit i znečištěné životní prostředí a genetiku. Na předních příčkách se totiž pohybuje nejenom Česko, ale třeba i Slovensko, jen se střídáme v počtu výskytů u mužů a žen. A určitě je to i otázka alkoholu. Je děsivé, že je tu ročně spotřeba kolem 140 litrů piva na hlavu. Jelikož piva moc nevypiju, tak tady musí být někdo, kdo ten objem zkonzumuje za mne a vypije třeba 280 litrů za rok nebo i víc.

Lubor Černohlávek

Foto: Anna Vavríková, MAFRA

 

MUDr. Jiří Dolina (51), Ph.D.

Přednosta Interní gastroenterologické kliniky FN Brno. Člen akademického senátu lékařské fakulty Masarykovy univerzity Brno. Spoluautor učebnice Gastroenterologie. Z hlediska správné výživy se stará i o vrcholové sportovce.

 

Poruchy příjmu potravy

Možné příčiny se dělí na biologické (ženy trpí poruchami příjmu potravy až 10x častěji než muži), psychologické (rodinné a emocionální krize, stres, závislost na psychoaktivních látkách) a sociologické (nespokojenost s vlastním tělem v souvislosti s „ideálem krásy“, který často představují vychrtlé modelky s BMI hluboko pod 20). Důsledky? Psychické problémy: deprese, výčitky, podrážděnost, nesoustředěnost, závratě, strach z tloustnutí, uzavření do sebe, ztráta zájmu o okolí, únava. Fyzické problémy: řídnutí kostí, zvýšená kazivost zubů, ztráta menstruace a pozdější problémy s plodností, snadný vznik modřin, dehydratace, nízký tlak, selhání srdce a další závažné problémy.

MENTÁLNÍ ANOREXIE: Anorektičky mají strach z obezity i při výrazné podváze, hmotnost si snižují dietami, vyprovokovaným zvracením, užíváním diuretik, anorektik, laxativ či přehnaným cvičením. Trpí rozsáhlou endokrinní poruchou, u žen chybí menses, muži ztrácejí sexuální zájem. Často se z ní vyvíjí bulimie. Mentální anorexie postihuje převážně dívky v pubertě, tedy ve věku mezi 14. a 18. rokem (ale může se objevit dříve i později). Anorexie a mentální anorexie jsou částečně odlišné pojmy. Samotná anorexie je dočasná, většinou krátkodobá ztráta chuti k jídlu (u lidí, kteří mají psychické problémy či trpí těžkými depresemi). Mentální anorexie je dlouhodobá psychická nemoc, kterou spouští náraz extrémního stresu.

ORTOREXIE: Psychická porucha, patologická závislost na zdravém stravování a biologicky „čisté“ stravě. Tito lidé striktně odmítají všechny potraviny a jídla, která odporují jejich představám o zdravém životním stylu, úzkostně sledují původ a složení potravy, konzumují výhradně biopotraviny, odmítají jak běžné potraviny obsahující různé přísady („éčka“) či konzervanty, tak i produkty z geneticky upravovaných surovin. Při porušení svých stravovacích zásad trpí trýznivými pocity viny.

BIGOREXIE: Psychická porucha, která se vyznačuje posedlostí cvičit a mít velké svaly. Tito lidé často užívají steroidy. 

BULIMIE: Touha po jídle se záchvaty přejídání, kdy člověk zpravidla nejprve sní najednou velké množství jídla a pak se ho vyvolaným zvracením nebo užitím projímadel snaží z těla vyloučit. Někdy po záchvatu přejídání drží půst nebo nadměrně cvičí. Má většinou normální váhu, která kolísá nahoru a dolů. Bulimie se projevuje zejména u dívek (žen) ve věku 13-18 let, není však výjimkou ani ve vyšším věku a u mužů. Asi nejznámější bulimičkou byla princezna Diana.

ZÁCHVATOVITÉ PŘEJÍDÁNÍ: Člověk postižený touto nemocí své osobní problémy řeší tím, že za velice krátký čas zkonzumuje ohromné množství jídla. Přejídá se, dokud mu není natolik špatně, aby přestal. Je pro něj problém se najíst do polosyta. Přejídání často vede k obezitě.  

 

Bratmanův test, zda trpíte ortorexií

1. Přemýšlíte o jídle tři a víc hodin denně?

2. Plánujete si svůj jídelníček několik dní dopředu?

3. Jsou pro vás důležitější kalorie nebo chuť jídla?

4. Snížila se kvalita vašeho života (na úkor dodržování zdravějšího životního stylu)?

5. Jste na sebe přísnější?

6. Zvýšila se vaše sebeúcta proto, že se stavujete zdravěji?

7. Vzdali jste se vašich oblíbených pokrmů?

8. Způsobuje vám dieta problémy při setkáních s přáteli, rodinou nebo při stravování mimo domov?

9. Máte pocit viny, když porušíte svoji dietu?

10. Cítíte se uspokojení, když se zdravě stravujete?

Výsledek: V případě pěti pozitivních odpovědí byste měli méně přemýšlet o zdravém stravování. Pokud jste kladně odpověděli na více než polovinu otázek, vyhledejte odborníka na výživu, případně se poraďte s psychologem nebo psychiatrem.

 

 

 

Fotogalerie
Informace o pohotovosti v Brně a Jihomoravském kraji