Růžovka (rozacea, Rosacea faciei) a akné (Acne vulgaris)mají na jedné straně podobnost klinického obrazu, na straně druhé jednoznačnou rozdílnost v etiopatogeneze (soubor příčin a mechanizmů vedoucích ke vzniku nemoci). Odtud pramení i historický název rozacey: acne rosacea.
Růžovka je chronické zánětlivé neinfekční onemocnění vlasového kanálku s mazovou žlázou s lokalizací na obličeji, především v jeho střední části. Postižení populace se pohybuje mezi 5%- 22%. Celosvětově tímto onemocněním trpí kolem 40 miliónů lidí. Vyskytuje se především u osob keltského fenotypu se světlou pletí. Největší frekvence výskytu je po 50. roce věku. Etiologie onemocnění je multifaktoriální. Toto onemocnění léčí Dermatovenerologické oddělení Fakultní nemocnice Brno.
Prolink na pracoviště je: http://www.fnbrno.cz/dermatovenerologicke-oddeleni/k1442
„Ačkoliv růžovka patří mezi běžná onemocnění, příčina jejího vzniku stále není plně objasněna. Mezi faktory podporující její vznik patří i genetická predispozice. Patogenetický mechanismus vzniku rozacey se zakládá především na dysregulaci vrozené imunity kůže, poruše kožní bariéry, změnách drobných cévek kůže, mikrobech a volných kyslíkových radikálech. Na vyvolání onemocnění, projevech a průběhu se podílejí i další tzv. spouštěcí faktory, především UV záření, porucha mikrobiálního osídlení kůže, horké nápoje, kořeněná a ostrá jídla, emoce, tělesná aktivita aj. Porucha kožní bariery a narušená rohová vrstva kůže jsou také příčinou zvýšené citlivosti pokožky,“uvádí doc. MUDr. Jarmila Rulcová, předsedkyně sekce Akné a obličejových dermatóz ČDS JEP a lékařka Dermatovenerologického oddělení FN Brno.
Vzhledem k tomu, že rozacea je chronické onemocnění, vyžaduje dlouhodobou terapii a trvalou udržovací péči o pleť. Součástí jak místní, tak celkové léčby jsou také preventivní opatření a používání vhodné dermokosmetiky určené na citlivou a zarůžovělou pokožku včetně fotoprotektivních přípravků. Léčebná kosmetika a ochrana před sluncem mají proto své nezastupitelné místo a jejich správná volba je přínosem pro udržování stavu zlepšení. „Součástí terapie je také vyloučení spouštěčů onemocnění, jako je UV záření, porucha mikrobiálního osídlení kůže, horké nápoje, kořeněná a ostrá jídla. Úspěšná léčba spojená se správnou edukací pacienta významně snižuje symptomy úzkosti a deprese a přispívá tak velkou mírou ke zlepšení kvality života,“ vysvětluje docentka Rulcová.
Akné se řadí mezi chronická zánětlivá onemocnění postihující mazovou (sebaceózní) žlázu a její vývod, který ústí do vlasového/chlupového kanálku (folikulu). Akné nepatří mezi infekční onemocnění.
V patogenezi onemocnění hraje hlavní roli nadměrná tvorba mazu, retence rohoviny ve vývodech mazových žláz s následným osídlením mikrobů a tvorba zánětlivých mediátorů ve vývodech mazových žláz a okolní tkáni. Zvýšená a zrychlená produkce zrohovatělých buněk ve folikulech a vývodech mazových žláz způsobuje ucpávání vývodů mazových žláz a vede ke vzniku uhříků, tzv. komedonů. Bakteriální flóra folikulů, především nepřímé působení anaerobního mikroba Propionibacterium acnes, sehrává důležitou roli v rozvoji zánětlivých projevů. Mechanizmus působení tohoto mikroba spočívá v produkci biologicky aktivních látek přispívajících ke vzniku zánětu. Postupně dochází k prasknutí stěny folikulu. Následkem je vznik pupínků, neštoviček, zánětlivých uzlů, abscesů a cyst.
Akné, stejně jako růžovka, má charakteristické rysy chronického onemocnění: obraz recidiv či opakovaných zhoršení, prolongovaný (prodloužený) průběh, projevy akutního vzplanutí i pomalého začátku, psychologický a sociální dopad.
K léčbě akné doc. MUDr. Jarmila Rulcová, CSc. doporučuje: „Kromě zevní a celkové terapie akné jsou k dispozici ještě další postupy, které buď vhodným způsobem doplňují základní terapii, anebo se využívají k léčbě výsledných stavů. Mezi tyto možnosti individuálně doplňující léčbu akné patří především: lékařská kosmetika, terapie pomocí laserů, chirurgické metody, kryoterapie, životospráva, psychoterapie. Je nutné zdůraznit, že i ta nejoptimálněji volená terapie akné je ve většině případů dlouhodobá. Není otázkou několika týdnů, ale dle charakteru onemocnění se může promítat i do měsíců až roků. V těchto časových dimenzích se však častokrát již jedná o terapii udržovací, zabraňující novým vzplanutím onemocnění a vedoucí ke zlepšování kvality pleti.“
Mgr. Pavel Žára, M.A.
Centrum komunikace
Fakultní nemocnice Brno
tel. +420 532 232 193
mobil.: +420 602 586 620
e-mail:
