Už třicet let mohou lidé v případě potíží navštívit Krizové centrum Psychiatrické kliniky ve Fakultní nemocnici Brno. Vzniklo jako vůbec první v naší republice. Úzce spolupracuje s Centrem duševního zdraví, která v Česku postupně vznikají. „Lidé už svůj psychický stav nepodceňují. Počet těch, kteří vyhledají naši pomoc, se zvyšuje,“ říká psychiatr z obou zařízení Adam Fiala.
Působíte jako lékař v Centru duševního zdraví i v Krizovém centru. Jaký je mezi nimi rozdíl?
Do Krizového centra mohou přijít všichni lidé, kteří se cítí být v krizi. Je jedno, jestli je to člověk duševně nemocný či zdravý, ale pouze vnímá, že je v krizové životní situaci, se kterou si neví rady. Centrum duševního zdraví poskytuje úžeji specifikovanou službu. Zaměřujeme se na pacienty se závažným duševním onemocněním, jako jsou schizofrenie, afektivní poruchy, těžké formy obsedantně-kompulzivní poruchy nebo poruchy osobnosti. Jde o nízce funkční pacienty, tedy ty nejzávažnější případy z psychiatrie. Centrum je navíc definováno spádovou oblastí Brna-středu a západní částí města, kterou zasahujeme cca 130 tisíc obyvatel.
Jak Centrum duševního zdraví funguje?
Projekt vznikl v souvislosti s reformou psychiatrie a postupně by měla centra vznikat po celé ČR. Staráme se o mnohem menší počet lidí než Krizové centrum. To za rok obslouží čtyři tisíce lidí, my se staráme řádově o stovku. Ale pomoc je intenzivnější, nabízíme terénní službu. Část pacientů dochází za námi, za třemi čtvrtinami jezdíme my domů. V psychiatrii je spousta pacientů, kteří fungují během hospitalizace, ale pak se vrátí domů a jejich stav se výrazně zhorší. Proto vznikla tahle služba. Aby zabránila opakovaným relapsům a taky protože v psychiatrických nemocnicích leží spousta pacientů dlouhodobě a někteří by mohli fungovat i v domácím prostředí.
Jak konkrétně umíte pacientům pomoci?
V týmu je psychiatr, psycholožka, zdravotní sestry, sociální pracovníci a jeden peer konzultant, tedy člověk, který prodělal duševní onemocnění a je schopný předávat zkušenosti. S lidmi navazujeme kontakt už v nemocnici, kam naši pracovníci chodí dvakrát týdně. Tady představí fungování centra, s lékaři vytipují vhodné pacienty, které pak osloví. Pokud souhlasí, jezdíme za nimi po propuštění domů dle potřeby. Spousta z nich si třeba neumí nachystat léky. Nemají v nich systém, takže je berou nepravidelně. Mnohdy ani neví, že existují organizéry na léky. Často jsou to malichernosti, kvůli kterým se jejich stav zhorší a musí zpět do nemocnice. A přitom mnohdy stačí, aby za nimi jednou týdně přijela sestra, dohlédla na ně a dávala jim tipy, aby to časem zvládali sami.
Zaměřme se na Krizové centrum. Kdy by ho lidé měli navštívit a co mohou případně očekávat?
Kdykoliv a kdokoliv. Obecně v momentě, když má člověk pocit, že to nezvládá. Když už třeba pár dní nespí, je roztržitý, nezvládá běžné fungování či zaměstnání. Sestra po příchodu s návštěvníkem udělá prvotní rozhovor, jaký má člověk problém a zda by potřeboval psychologa či psychiatra. V případě nutnosti je zde deset lůžek pro několikadenní krizovou intervenci. Vždy se pacientům věnuje odborník a lidé odchází s kontakty na ambulantní služby.
S čím lidé do Krizového centra přicházejí nejčastěji?
Velmi často s tíživou životní situací. Lidé, kteří jsou v rozvodové či rozchodové fázi, ztratili zaměstnání či někoho blízkého. Jsou to osobní traumatické situace. Pak také lidé, kteří mají podezření na duševní onemocnění. Ty často dovede rodina. Pokud se nazná duševní onemocnění, tak se to rovnou vyřeší v rámci Psychiatrické kliniky. Občas dorazí i matky po porodu, ty často jezdí s obavou z laktační psychózy. Většinou je to ale spíše úzkost či obavy spojené s novou životní zkušeností.
Lze v tom vysledovat nějaký trend?
Jisté je, že trend lidí, kteří navštěvují Krizové centrum, je stoupající. To je zapříčiněno i vyšší informovaností. Nemám ale pocit, že by se dramaticky proměňovaly důvody, proč tam chodí.
Jsou lidé, kterým v krizovém centru naopak pomoci neumíte?
Chodí k nám často skupiny lidí, které třeba hledají ubytování a rozhodnou se simulovat duševní chorobu. Lidé, kteří vnímají psychiatrii jako možnost, jak se vyhnout zaměstnání a získat invalidní důchod. Ty u nás moc rádi nevidíme.
Stalo se vám, že byste si sám při práci nevěděl rady?
Jsou takové situace. Jedna z nich je ale nyní lépe řešitelná právě díky Centru duševního zdraví. Situace, kdy rodina někoho přivede do Krizového centra, dotyčný ale nesouhlasí s léčbou a jeho stav není natolik závažný, aby byl hospitalizován proti své vůli. To jsou nejvypjatější situace, protože pacient se cítí ohrožen, chce jít domů, starostlivá rodina se však obává dalšího zhoršení zdravotního stavu a naléhá na lékaře, ať s tím něco udělá. Ale lékař je bezradný. Dříve to nemělo řešení. Dnes se lékaři dohodnou s rodinou a odborníci z centra za ním přijedou domů.
Jste naopak na nějakou svou pracovní zkušenost hrdý?
Když léčba vrátí člověka do běžného života. Třeba jedna paní, která se z pohledu zevnějšku zcela zanedbávala a jediné, čím žila, byly její bludy. Neměla zaměstnání ani sociální kontakty. A najednou skvěle funguje. Pečuje o sebe, pěkně se obléká, líčí, funguje i ve společnosti. Nedávno jsem ji potkal v tramvaji a byla to dáma na úrovni. To jsou hezké zážitky.
Rozhovor vyšel v časopisu Brněnský metropolitan v lednu 2020, text: Kateřina Gardoňová, foto: Zdeněk Kolařík
MEDAILONEK
Adam Fiala
Narodil se před 32 lety v Třebíči. V roce 2013 vystudoval všeobecné lékařství na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity. Momentálně je posluchačem postgraduálního studia v oboru psychiatrie, ve kterém se zabývá účinností rTMS (repetitivní transkraniální magnetické stimulace) na kognitivní funkce u dospělých s ADHD. Současně prochází psychoterapeutickým výcvikem v Brněnském institutu psychoterapie. Od roku 2013 pracuje jako sekundární lékař na Psychiatrické klinice LF MU a FN Brno a od roku 2017 také jako vedoucí lékař v Centru duševního zdraví.
Tato centra představují nový prvek v systému péče o lidi s duševním onemocněním a jeden z pilířů reformy psychiatrické péče v České republice. Centrum duševního zdraví Brno sídlí na Štěpánské 2. Cílem projektu je podpora zotavení lidí se závažným duševním onemocněním v jejich přirozeném prostředí na vymezeném území devíti městských částí (Brno-střed, Bohunice, Nový Lískovec, Starý Lískovec, Kohoutovice, Bystrc, Jundrov, Bosonohy, Žebětín). Časem by taková centra měla fungovat v každém regionu.
Krizové centrum Psychiatrické kliniky FN Brno zajišťuje psychiatricko-psychologickou první pomoc pro klienty od 18 let, a to 7 dní v týdnu 24 hodin denně, včetně svátků. Součástí centra je Linka naděje na čísle 547 212 333, kterou obsluhují psychologové a zkušené zdravotní sestry s psychiatrickou specializací a sebezkušenostním výcvikem v psychoterapii. Telefonickou linku Krizového centra na čísle 532 232 078 obsluhují sestry a v případě potřeby hovor přepojí na psychiatra.
