/7. 8. 2023/ Prof. MUDr. Pavel Brychta, CSc., s koncem června předal post přednosty Kliniky popálenin a plastické chirurgie nastupujícímu přednostovi doc. MUDr. Liboru Streitovi, Ph.D., který působil ve Fakultní nemocnici u svaté Anny. Profesor Brychta byl ve vedení tohoto oboru ve Fakultní nemocnici Brno tři desetiletí. Co se za tu dobu změnilo a jaké byly začátky léčby popálenin v Brně?
Před 30 lety nebyla ve Fakultní nemocnici Brno žádná specializovaná popáleninová klinika. Popáleniny se dříve léčily chirurgicky, o děti se starali lékaři a sestry na pediatrických odděleních a některé složitější případy se transplantovali na plastické chirurgii na Berkově ulici. „Situace se začala měnit až v roce 1982, kdy jsme v rámci Úrazové chirurgie Úrazové nemocnice zřídili první popáleninovou jednotku v rámci jednoho pokoje. Impulzem byla dvě velká neštěstí v brněnské teplárně ze sedmdesátých let, kdy zemřelo několik desítek popálených mladých mužů, o kterých se dá předpokládat, že by dnes byli zachranitelní. V dané době však nebylo ani kam takové pacienty uložit a zažili jsme i jejich umisťování na chodby,“ vzpomíná profesor Pavel Brychta.
Pacientů neustále přibývalo a v roce 1989 se Popáleninová jednotka stěhovala do rozestavěné bohunické nemocnice (1. 12. 1989), kde tehdy pomáhaly řádové sestry. Pacientů přibývalo a v roce 1993 vniklo ve FN Brno Popáleninové oddělení, do dvou let se přidala i rekonstrukční, neboli plastická chirurgie. Od roku 2001 se oddělení stalo klinikou, která ve svém názvu nese obě specializace dodnes. Tehdejší oddělení a následnou kliniku řídil po celou dobu profesor Pavel Brychta. Věhlas kliniky se v roce 2009 podepsal i na zvolení profesora Brychty předsedou Evropské popáleninové asociace se sídlem v Nizozemí na jedno funkční období po dobu dvou let. „Od samého začátku mého vedení jsem se snažil měnit koncept léčby popálenin, zejména dětí, inspiroval jsem se v zahraničí, kde už tenkrát byli s dětmi přítomni rodiče, nebo dobrovolníci, kteří se snažili děti zabavit. Ukázalo se, že děti pak léčbu snášely mnohem lépe a nepotřebovaly tolik analgetizovat. Zavedli jsme tzv. rooming in, aby s dětmi mohly být matky na pokojích, přineslo nám to zásadní posun v léčbě po té formální stránce. I z medicínského pohledu se situace vylepšila, do roku 1993 tu bylo několik dětských úmrtí na popáleniny, od té doby jsme neměli žádné,“ popisuje Brychta a úspěchy částečně přisuzuje i osvětě v poskytování první pomoci. Rychlé ochlazení, zakrytí a okamžitý transport je nejdůležitější, protože popáleninový šok se rozvíjí postupně a dospělý, nebo dítě, které na první pohled vypadá celkem zdravě, může být za pár hodin v ohrožení života. Léčba se posunula také díky prostorovému a přístrojovému vybavení. Součástí Kliniky popálenin a plastické chirurgie jsou dnes i vlastní operační sály, ale i celá Intermediární péče v 10. patře FN Brno. Podle Brychty se intenzivní péče posunula kupředu: „Umíme člověka bez kůže prakticky držet výživou a kyslíkem při životě téměř 3 měsíce, za tu dobu se vždycky najde nějaký kousek kůže, který umožní defekty zatransplantovat.“
V některých oblastech získala brněnská klinika celostátní reputaci, je také jedinou, která se věnuje popáleninám a plastické chirurgii v takové šíři. Pochlubit se může vysoce kvalitním systémem péče o pacienty s dekubity nebo postbariatrickou chirurgií, která se ve FN Brno začala dělat před 20 lety, kdy zákrok spočívá v ořezávání nadbytečných kožních laloků. Pozadu není ani oblast mikrochirurgie, kde chirurgové sešívají milimetrové cévky k sobě, tak aby v nich mohla proudit krev. Díky tomu lze přenášet celé svalové svalstvo nebo tělesné celky, jako kůže, kost, sval nebo část obličeje.
Medailonek
Prof. MUDr. Pavel Brychta, CSc.
- Vystudoval Lékařskou Fakultu UJEP v Brně, už během studia ho lákala chirurgie, avšak obor popálenin a plastické chirurgie si ho v podstatě našel sám. Po ukončení studia v roce 1982 působil jako interní aspirant na Klinice plastické chirurgie na Berkově ulici a ve Výzkumném ústavu traumatologickém. V roce 1987 začal jako sekundární lékař pracovat pro Popáleninovou jednotku, která se na přelomu osmdesátých a devadesátých let přesouvala do Fakultní nemocnice Brno. Zde pak působil jako přednosta nejdříve Centra popálenin a rekonstrukční chirurgie a následně Kliniky popálenin a plastické chirurgie. Je členem řady českých i zahraničních odborných společností. Absolvoval několik dlouhodobých zahraničních stáží.
- Jeho největší specializací jsou abdominoplastiky, kde lze dosáhnout obrovských změn, tím, že se břišní stěna stáhne a odstraní se nadbytky kůže a tuku. Největší odměnou jsou mu spokojené klientky, jejich vděk za jejich štěstí je mnohdy větší, než za záchranu života popálených.
- Během jeho praxe sehrál důležitou roli poznatek amerického patentu, kdy je možné z kousku kůže vypěstovat kožní epitel různých velikostí. S kolegou doc. Jiřím Adlerem z tkáňové banky vybudovali Laboratoř kůže a byli první, kteří začali buňky aplikovat klinicky.
- V jeho vzpomínkách je stále neuvěřitelný případ ženy, kterou zasáhlo vysoké napětí, rozsah popálenin včetně vnitřností byl na hranici života a smrti. Po třítýdenním kómatu začala pohybovat očima, pro tým profesora Brychty to byl nový impuls k záchraně jejího života. Popisuje ho jako jeden z nejtěžších a nejzajímavějších případů své kariéry.
- I nadále se bude věnovat jako lékař svému oboru, svůj čas také rozdělí mezi rodinu, přátele a koníčky, jako je sport, muzika a četba.
