Co je to vlastně koronavirus vysvětluje ve svém článku prof. MUDr. Petr Husa, CSc. z Kliniky infekčních chorob LF MU a FN Brno.
Severe Acute Respiratory Syndrome Coronavirus-2 (SARS-CoV-2) je správné označení pro nový kmen koronaviru identifikovaný v roce 2019. Způsobuje onemocnění, které se označuje jako COVID-19.
Koronaviry jsou viry, které kolují mezi různými zvířaty a některé z nich mohou infikovat i lidi. U zvířat způsobují koronaviry různými patogenními mechanismy široké spektrum nemocí, často mutují a mohou potom infikovat i jiné živočišné druhy včetně člověka. Název této čeledi virů je odvozen od jejich vzhledu – při plošné projekci připomínají korunu. SARS-CoV-2 je geneticky blízký příbuzný SARS-CoV-1, který byl izolován v roce 2002 v Číně, a který způsobil onemocnění SARS (Severe Acute Respiratory Syndrome) u více než osmi tisíc lidí v třiatřiceti zemích světa během osmi měsíců (2002 - 2003). Zhruba desetina nemocných se SARS zemřela především na respirační selhání. Rezervoárovým zvířetem pro tento virus byla cibetka. Dalším koronavirem, který se významně uplatňuje v lidské populaci je Middle East Respiratory Syndrome Coronavirus (MERS-CoV), který se přenáší na člověka z velbloudů. Tento virus byl poprvé popsán v roce 2012. Infekce se zatím tak nerozšířila jako SARS, závažná je však vysoká mortalita, která dosahuje až padesáti procent. Příčinou je postižení plic a akutní selhání ledvin. Které zvíře je přirozeným hostitelem SARS-CoV-2 nebylo dosud definitivně vyřešeno. Nejčastěji se v této souvislosti mluví o netopýrech a luskounech.
Vylučování SARS-CoV-2 u symptomatických pacientů
SARS-CoV-2 lze detekovat v nazofaryngeálním výtěru jedna až dva dny před vznikem symptomů postižení horních dýchacích cest, ve středně závažných případech perzistuje pozitivita 7 - 12 dní a v těžkých případech až dva týdny. Prolongovaná pozitivita viru v nazofaryngeálních výtěrech byla popsána v Singapuru – až 24 dní po vzniku symptomů. Prolongovanou pozitivitu viru ve sputu u pacienta v rekonvalescenci prokázali vědci i v Německu. Je však třeba zdůraznit, že šlo o průkaz nukleové kyseliny viru metodou qRT-PCR a viabilita viru nebyla potvrzena kultivací viru.
U dětí s mírným průběhem onemocnění bylo prokázáno protrahované vylučování viru – 22 dní dýchacími sekrety a dva týdny až více než jeden měsíc stolicí.
Až u 30 % pacientů byl virus detekován ve stolici v intervalu pět dní až čtyři až pět týdnů od vzniku onemocnění. Význam vylučování viru stolicí zatím nebyl jednoznačně zhodnocen. Přesto ECDC (European Centre for Disease Prevention and Control) doporučuje striktní dodržování personální hygieny u osob v rekonvalescenci propuštěných do domácí izolace, aby se zabránilo rodinným přenosům infekce. Zvláště to platí pro děti v rekonvalescenci.
Vylučování SARS-CoV-2 u asymptomatických pacientů
Virus byl opakovaně detekován u asymptomatických pacientů. Podle čínských zkušeností je výše virémie u asymptomatických pacientů srovnatelná s pacienty symptomatickými, což ukazuje na riziko přenosu infekce z asymptomatických či pre-symptomatických osob. Proto ECDC doporučuje testovat asymptomatické pacienty před ukončením jejich izolace. Vzhledem k limitovaným lidským a laboratorním zdrojům během epidemie COVID-19 má testování symptomatických pacientů prioritu.
Srovnání významu perzistence virové RNA a infekčního viru
Virová RNA může perzistovat v tělesných tekutinách po dlouhou dobu. To nezbytně neznamená, že osoba je stále infekční. Rozhodnutí o infekčnosti pacienta by přinesla jen kultivace viru na tkáňových kulturách, což není běžně dostupná laboratorní metoda. Jsou určité rozdíly mezi národními doporučeními pro ukončení izolace pacientů v různých zemích světa. Nicméně existuje shoda, že rozhodujícími kritérii jsou eliminace viru z horních dýchacích cest a vymizení klinických příznaků onemocnění. Požadují se nejméně dva negativní vzorky z nazofaryngeálního výtěru získané minimálně v 24hodinovém intervalu. U původně symptomatických pacientů by kontrolní vzorky měly být odebrány nejméně sedm dní po vzniku příznaků, po jejich vymizení a po více než třech dnech bez horečky. U asymptomatických pacientů by se měly kontrolní testy odebírat nejméně za čtrnáct dní po iniciálním pozitivním testu. V Itálii se zdůrazňuje význam pozitivity specifických IgG protilátek v krvi jako známky eliminace SARS-CoV-2 infekce.
Zdroje: 1. Mandell, Douglas, and Benneett´s Principles and Practice of Infectious Diseases. 8th Edition. 2. ECDC (13.3.2020)
