Menu
Česky English
Path 23
532 23 1111

Pacientka po autonehodě vyvázla s těžkým poraněním mozku bez následků

Na přelomu července a srpna 2024 vyrazila maďarská rodina z Budapešti na dovolenou Na cestě se však na území jižní Moravy stala dopravní havárie, a zatímco rodiče a dvě dcery vyvázli jen s běžnými oděrkami, třetí, jednadvacetiletá, dcera měla těžké poranění mozku a četné zlomeniny obličeje a lebky.

 

Byla okamžitě záchrannou službou převezena na Kliniku anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny FN Brno, na ORIM IV. (Oddělení resuscitace a intenzivní medicíny) pod vedením přednosty kliniky prof. MUDr. Romana Gála, Ph.D..

Zde byla poměrně dlouho v umělém spánku a celým tým ORIM IV. vyvíjel maximální snahu, aby se pacientka stabilizovala. „Problém byl zejména v tom, že dívka měla vysoký intrakraniální tlak, což je nebezpečné a z toho důvodu nebyla schopná ani transportu do své země,“ uvedla ošetřující lékařka MUDr. Petrana Relovská z Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny.

Jedenadvacetiletá mladá studentka měla otok mozku a difuzní axonální poranění – globální traumatické poranění mozku, kde není zakrvácení nebo pohmoždění ohraničené na jeden okrsek mozkové tkáně. U těchto pacientů je metodou volby konzervativní terapie.

tým

 

Musela být dlouho sledována, aby nedošlo ke zhoršení stavu. „Když jsme jí postupně vyváděli z umělého spánku, tak měla poruchu vědomí, poruchu hybnosti a nevěděli jsme, jestli nás vnímá. Nebyla schopna sama fungovat,“ uvádí MUDr. Petrana Relovská.

 

Dívka strávila na klinice třicet dní a podle výpovědi personálu dělala spousty zajímavých a zcela jistě nevědomých skutků. „Například kousala do kanyly, lezla po čtyřech nohou na oddělení, válela se na zemi atd. My jsme jí samozřejmě dělali bazální stimulace, cvičili jsme s ní Vojtovu metodu, rodina jí četla knížky, pouštěli jí hudbu, konziliární lékaři ji vyšetřovali tak, jak to šlo, někdy i v leže, aby nenarušili postupnou stabilizaci pacientky,“ dodala MUDr. Petrana Relovská.

Zdravotní sestry ORIM IV. s pacientkou ležely i na zemi a pomáhaly jí postupně díky stimulaci zvědomovat její život a dění kolem sebe, chodily s dívkou ven tak, aby se co nejrychleji zotavovala a orientovala.

Na klinice strávila třicet dní, až poté rozhodli lékaři pro její překlad do Maďarska. Tady zkonstatovali, že bez skvělé práce týmu ORIM IV., Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, by dívka patrně nesla celoživotní následky. Po měsíční rehabilitaci již byla zcela bez problémů. Její vděk vyjádřila maďarská rodina návštěvou kliniky, která se odehrála v podstatě rok od havárie, 16. července 2025.

 

MUDr. P. Relovská

Na konkrétní problematiku ve věci léčby pacienta s vysokým intrakraniálním tlakem jsme se zeptali MUDr. Petrany Relovské z KARIM FN Brno a LF MU.

 

Co přesně může znamenat intrakraniální tlak a o čem vypovídá jeho vysoký stav?

Uvnitř lebky je za normálních okolností mozková tkáň, mozkomíšní mok a krev uvnitř mozkových cév. Po úraze hlavy může dojít k otoku mozkové tkáně, ke krvácení nebo k poruše odtoku mozkomíšního moku – uvnitř lebky se v těchto situacích zvyšuje tlak a zhoršuje se dodávka kyslíku do buněk, které bez kyslíku rychle odumírají. U pacientů s poruchou vědomí a nálezem na zobrazovacím vyšetření mozku (CT), který může vést ke zvýšení nitrolebního tlaku je součástí terapie zavedení speciálního čidla. Neurochirurg speciální vrtačkou udělá otvor do lebky a zavede do mozkové tkáně čidlo, které nonstop monitoruje tlak uvnitř lebky. Zvýšení nitrolebního tlaku je situace, na kterou je nutno reagovat v řádu vteřin, jinak může být poškození mozkové tkáně nezvratné.

 

Proč jste se rozhodli pro konzervativní léčbu?

Operační řešení je metodou volby například u lokalizovaných krvácení. Konzervativní postup (tedy umělý spánek, polohování pacienta, léky proti otoku nebo snižování tělesné teploty) je metodou volby u difuzních poškození mozku. Až po selhání všech těchto metod se přistupuje k operačnímu výkonu - odstranění části lebky, které nevyřeší otok mozkové tkáně, ale zvětší prostor, do kterého se může mozková tkáň vyklenout. Operační výkon není bez rizik, proto u pacientů v kritickém stavu pečlivě zvažujeme, jestli rizika převažují nad očekávatelnými benefity.

 

Jak se vyvádí pacientka z umělého spánku a co může nastat za komplikace?

Pacient v umělém spánku dostává do žíly kombinaci léků, které tlumí bolest a vyřazují vědomí. Tyto léky mimo jiné snižují metabolismus mozkových buněk, co je v akutním stavu po těžkém úrazu hlavy žádoucí. Při dlouhodobém podávání těchto léků vzniká u pacientů tolerance a při rychlém snížení dávek by mohlo dojít k rozvoji syndromu z odnětí. Pacienty tedy pečlivě monitorujeme, léky podáváme infuzní pumpou a dávky snižujeme velmi postupně.

 

Čím si vysvětlujete, že pacientka měla stavy, kdy se válela na zemi, chodila po čtyřech atd.?

Závažný úraz hlavy s poškozením mozku může mít různé následky, protože mozek řídí v podstatě všechny životní funkce, všechny smysly a myšlenkové pochody člověka. Následky po úrazech hlavy jsou různé podle toho, které centra a které buňky jsou poškozené. Mozek je velmi plastický a v případě ztráty některých buněk je šance, že se mozek funkčně přizpůsobí novému stavu. Je důležité, aby v časných fázích po poškození mozek dostával adekvátní stimulaci. Intenzivní a správně vedená rehabilitace musí proběhnout ve správnou dobu, velmi časně po úrazu je šance maximálně využít neuroplasticitu a zmírnit trvalé následky. Definitivní zhodnocení následků úrazu hlavy je možné až s časovým odstupem přibližně jeden roku po úrazu, ale už v průběhu vyvádění pacienta z umělého spánku sledujeme reflexy, hybnost končetin a reakce pacienta na vnější podněty, které můžou napovědět mnoho o rozsahu poškození mozku. Po těžkých úrazech se stává, že pacienti nevnímají svoje okolí, dělají neúčelné pohyby nebo automatické pohyby, které si neuvědomují. Může to znamenat funkční poškození mozku, které se při správně vedené léčbě a intenzivní rehabilitaci může zlepšit, ale může to být i známka trvalé ztráty některých mozkových funkcí.

 

Předpokládali jste, že zde vydrží celých 30 dní?

30 dní v intenzivní péči je pro naše oddělení nadprůměrně dlouhá doba hospitalizace. Zdravotní stav některých kriticky nemocných pacientů ale vyžaduje takhle dlouhou intenzivní péči. Péče o pacienty ze zahraničí je ještě specifická v tom, že repatriace znamená transport, který může trvat mnoho hodin a proto si musíme být jistí, že pacient je natolik stabilní, že ho tento transport neohrozí.

 

 

Kontakt na Oddělení komunikace: https://www.fnbrno.cz/pro-media/t4053

Informace o pohotovosti v Brně a Jihomoravském kraji