Mgr. Jana Špačková pracuje jako vedoucí Supervizního týmu od roku 2015, kdy tento tým ve Fakultní nemocnici Brno vznikl. Supervize byly původně určeny především nelékařským zdravotnickým pracovníkům, za deset let se ale jejich záběr rozšířil na všechny zaměstnance. Supervizní tým se snaží reflektovat připomínky a náměty zaměstnanců a stále na sobě pracuje. Zájem o supervizi narůstá a jen v roce 2024 prošlo supervizí 931 zaměstnanců, většinu z nich tvořily individuální supervize zdravotnických pracovníků.
V čem vidíte přínos supervize pro zaměstnance?
Supervize je jeden z důležitých benefitů, které Fakultní nemocnice Brno svým zaměstnancům nabízí. Zároveň bych chtěla zdůraznit, že se také jedná o nástroj profesního růstu. Tedy nejenom, že zaměstnance podporujeme, ale vedeme je k tomu, aby na sobě mohli pracovat a zůstat motivovaní.
Pro koho je supervize určena, jaké jsou její druhy?
Supervize je určena pro všechny zaměstnance, probíhá formou prezenční nebo online konzultace. Supervizní rozhovor je součástí vstupu každého nového zaměstnance do FN Brno. Aktuálně poskytujeme tři druhy supervize: supervizi individuální, skupinovou a týmovou, a to ve všech třech areálech FN Brno. Jak už je z názvu patrné, na individuální supervizi se přihlašuje zaměstnanec sám, zatímco na skupinovou nebo týmovou supervizi jej přihlašuje vedoucí pracovník. Skupinovou supervizi děláme pro skupiny vedoucích pracovníků. Týmová supervize je určena pro týmy jednotlivých pracovišť. Na všechny typy supervize se zaměstnanci mohou přihlásit přes rezervační systém na intranetu.
Jaká pravidla má poskytování supervize?
Při poskytování supervize se řídíme etickým kodexem, který je rovněž dostupný na našem intranetu. Nabízíme bezpečný prostor, supervizor vždy zachovává soukromí klienta, kterému deklaruje, že žádné informace nebudou vyzrazeny. Supervizor klienta neodsuzuje, neposuzuje, ale oceňuje a podporuje. Doba strávená na supervizi se počítá do pracovní doby.
Lze říci, že supervizi můžeme také vnímat jako určitou prevenci syndromu vyhoření, kterým mohou být právě lidé v tzv. pomáhajících profesích ohroženi?
Ano, učíme klienty, jak o sebe pečovat, nevyhořet. V supervizi usilujeme o to, aby lidé neustrnuli na jednom místě, snažíme se otevírat nové možnosti, dávat jim rozhled, co by ještě mohli dělat a co by je naplňovalo. Kdybychom zjistili, že naše kompetence jsou vyčerpané a že náš klient potřebuje jiné řešení, spolupracujeme s Oddělením klinické psychologie, kde poskytují poradenství pro zaměstnance a jejich rodinné příslušníky. I toto je jeden ze zaměstnaneckých benefitů.
Jaká jsou nejčastější témata supervize?
Fakultní nemocnice Brno je superspecializované pracoviště, což je také důvodem, že náš zdravotnický personál se setkává častěji s pacienty ve vážném stavu. Chodí za námi zdravotníci z intenzivní péče, paliativních týmů nebo třeba geriatrie, kde zažívají emocionálně i fyzicky vyčerpávající situace. Další skupinou jsou lidé z pracovišť, kde je problémový kolektiv. Tyto situace každého člověka nějakým způsobem zasáhnou a je důležité, aby s emocemi dokázal pracovat. Pokud si to v sobě budou lidé střádat a nezpracují to, z dlouhodobého hlediska to pro ně nebude dobré. V realitě ale většině lidí často chybí ten, s kým by o tom mluvili, protože vaši blízcí nejsou s danou situací obeznámeni, a navíc vám nedají optimální zpětnou vazbu, protože nemají dostatečný odstup. Supervize je i určitá forma psychohygieny.
Profese lékaře nebo zdravotní sestry je především o pomoci, tedy o naslouchání druhým. Je také toto jeden z hlavních důvodů, proč by si měli tito lidé najít čas, kdy bude někdo naslouchat pouze jim?
Ano, často se setkáváme s tím, že naši klienti mohou v supervizi třeba úplně poprvé v životě reflektovat svoji práci. Ve své profesi pečují o druhé, ale často zapomínají pečovat o sebe. Nabízíme prostor zastavit se a přemýšlet o tom, co dělám, proč to dělám, jestli mě to ještě vůbec naplňuje. Všichni supervizoři našeho týmu mají výcvik v systemické supervizi, víme, jakým způsobem vést rozhovor a jak se jich ptát. Systemika je zaměřená především na řešení, s našimi klienty tedy hledáme zdroje, které mohou využít k tomu, aby překonávali určité obtíže, které v práci zažívají. Ptáme se, s čím do supervize přicházejí, s čím by chtěli odcházet, co by mělo být cílem. Jak by se chtěli cítit, když budou odcházet, kam by chtěli dojít na své cestě. Vedeme klienta k tomu, aby postupnými kroky dosáhl svého cíle. Klientům pouze pomáháme uvědomit si, v jaké situaci jsou a proč je daná situace v zaměstnání trápí. Nedáváme řešení, ale danou situací provázíme.
O co v souvislosti se supervizí nejvíce usilujete? Jaké jsou vaše plány a vize?
Pro nás je velice důležité stále se zdokonalovat, součástí naší práce jsou i dotazníky, které našim klientům po absolvování supervize zasíláme, zajímá nás jejich zpětná vazba. Právě z dotazníku získáváme cenné informace o tom, jaký přínos pro ně supervize měla, nebo jakým způsobem bychom ji příště mohli dělat líp. Našim cílem je také edukovat zaměstnance, aby věděli, že možnost supervize mají a zároveň si ji nepletli třeba s mentoringem, metodickým vedením, poradenstvím, nebo s někým, kdo je kontroluje. Zkrátka pokračovat a zlepšovat se. Čím více zaměstnanců o supervizi ví, tím je větší předpoklad, že ji využijí. Snažíme se o to, aby každý z nich věděl, že se na nás může kdykoli obrátit, protože pečovat o sebe znamená lépe pečovat o druhé.
Kontakt na Oddělení komunikace zde.