Gynekologicko-porodnická klinika FN Brno a LF MU je největším porodnickým pracovištěm svého typu v České republice, ročně se zde narodí přes 6 000 dětí. Pokud se jedná o fyziologický porod, je veden porodními asistentkami, kterých na klinice pracuje přes 100. Jejich práci přiblížila v rozhovoru Michaela Rossmannová.
Vzpomínáte si na své první rozhodnutí, že byste chtěla být porodní asistentkou?
Mám takovou vzpomínku z dětství, kdy si vybavuji svoji první „asistenci“ u porodu naší kočky Šmajdy u babičky na půdě. Vzpomínám si, že už v té době mě to fascinovalo a přišlo jako zázrak. Během pravidelných brigád u pediatra v Kroměříži jsem se dostala blíže k práci s malými dětmi. Díky tomu jsem měla možnost navštěvovat s doktorem maminky po porodu na první novorozenecké prohlídce a seznámit se tak s různými příběhy z porodů. Asi toto byl impuls k tomu, proč jsem se rozhodla pro tento obor a jsem za tuto volbu vděčná.
Jak jste své přání zrealizovala?
Po studiu Střední zdravotnické školy v Kroměříži jsem se dostala na Lékařskou fakultu MU na obor Porodní asistentka, kde jsem absolvovala tříleté studium. Poté jsem nastoupila na Gynekologicko-porodnickou kliniku FN Brno a LF MU na porodní sál. Byl to pro mne splněný sen, jelikož jsem porodní sál navštěvovala v rámci povinných praxí během vysokoškolského studia - mojí mentorkou byla porodní asistentka Gabriela Hrušková.
Co Vás na této práci nejvíce naplňuje?
Na práci mne nejvíce naplňuje, když vidím šťastnou maminku se spokojeným miminkem v náruči. Při tomto pohledu jsem stále ještě často naměkko. Baví mne různorodost každého porodu a práce s lidmi. A co nás opravdu povzbudí při našem každodenním stresu (teď budu mluvit určitě za většinu svých kolegyň), jsou kladné reference spokojených rodiček.
Kdy se s nastávající rodičkou poprvé setkáte?
S nastávající rodičkou se vesměs prvně setkáváme na ambulanci porodního sálu, kdy nám zazvoní zvonek a ve sluchátku se ozve: „Rodíme!“ nebo: „Odtekla nám plodová voda.“ Zpravidla toto je první moment, kdy se s rodičkami seznamujeme a navazujeme první úzký kontakt. Někdy se s těhotnou ženou setkáváme již na informativní schůzce, která je vedena porodní asistentkou. Na těchto schůzkách informujeme rodičky o možnostech způsobu porodu, úlevových polohách, medikacích apod. Součástí této schůzky je i prohlídka porodních sálů.
Z čeho mají nastávající maminky největší strach?
Největším strašákem pro nastávající maminky je podle mého názoru internet, kde jsou v této době dostupné mnohdy mylné informace. Častokrát mají z těchto důvodů maminky zbytečné obavy (například z nás, porodních asistentek).
Máte pro maminky nějaké doporučení či vzkaz?
Důležitá je podle mne komunikace mezi porodní asistentkou a rodičkou, nebát se dotazovat a navázat vzájemnou spolupráci. Vždyť všichni máme stejný cíl, a to je šťastná rodinka a růžovějící se pachole.
Práce porodní asistentky je hodně náročná i po psychické stránce. Jak to zvládáte?
Častokrát se přistihnu, že se snažím vybít zbytek energie sportem, jako je jízda na kole, cvičení a podobně. Naopak někdy se snažím dobít baterky na józe, učením hry na violoncello nebo si odskočením do kavárny. Ale přes to všechno je pro mne nejdůležitější mít vedle sebe tolerantního partnera.
