Víte, co je to ergoterapie? A jakým způsobem je využitelná v léčbě psychiatrických pacientů? Také o těchto tématech se dozvíte v rozhovoru s ergoterapeutkami Psychiatrické kliniky FN Brno Kateřinou Müllerovou, DiS., a Ivanou Pytlíkovou.
Paní Müllerová, jste vedoucí ergoterapeutických dílen, prozraďte, co je podstatou ergoterapie?
Ergoterapie je metoda, která se zaměřuje na podporu zdraví a celkové pohody jedince prostřednictvím zaměstnávání. Primárním cílem ergoterapie je umožnit lidem účastnit se každodenních aktivit. Ergoterapeuti dosahují tohoto cíle tak, že se snaží pomoci lidem provádět činnosti, které zvyšují možnost jejich začlenění (participace), nebo přizpůsobují prostředí, aby podporovalo participaci osoby.
Je tato metoda nová, nebo má v oblasti psychiatrie delší tradici?
Ergoterapie má kořeny už v 18. století ve Francii, její základy položil lékař Philippe Pinel.
V jakých zařízeních se ergoterapie nejvíce využívá?
Ergoterapie se obecně používá v ambulantních a lůžkových zdravotnických zařízeních, rehabilitačních centrech a ústavech, léčebnách pro dlouhodobě nemocné, v denních stacionářích, terapeutických dílnách a komunitních programech pro osoby s duševním onemocněním, v penzionech a domovech pro seniory a domovech pro osoby se zdravotním postižením, v rámci sociálně-aktivizačních služeb pro děti, dospělé a seniory, služeb domácí péče, rané péče a osobní asistence, ve speciálních školách pro děti se specifickými potřebami, v rámci programů předpracovní a pracovní rehabilitace nebo v programech chráněného zaměstnávání.
Co pacientům přináší?
Ergoterapie v psychiatrii pomáhá odstranit deficit v afektivní, kognitivní a senzomotorické oblasti, podporuje schopnosti individuálního vnímání, zlepšuje schopnost komunikace, navazování kontaktu a získávání sociálních kompetencí, zlepšuje také schopnost vyjadřovat se.
Můžete popsat konkrétní aktivity? Jedná se o práci v dílnách, nebo jen zahradní terapii? Jak často se práce v dílnách konají a jakým činnostem se s pacienty věnujete?
Jednou nebo dvakrát denně pacienti navštěvují ergoterapeutické dílny (keramická, kreativní, výtvarná, textilní, zahradnická), které trvají hodinu a půl. Také mají ergoterapii přímo na uzavřeném oddělení. Činnosti v našich dílnách jsou pestré – od keramiky přes práci se dřevem, vytváření mozaik, koláží, loutek, mýdel, vitráží až po tvorbu z přírodnin nebo zahradnické aktivity… Určitě nám nejde jen o výrobek, ale o proces tvorby, zapojení se do aktivit, vyzkoušení si pracovního potenciálu, nácvik jemné i hrubé motoriky, nácvik sociálních vazeb. Máme také cvičnou kuchyňku, kde si pacienti mohou vyzkoušet jednoduché přípravy jídel v rámci nácviku ADL (aktivit denního života – soběstačnosti).
Součástí ergoterapie jsou také zahradní práce v terapeutické zahradě. V této souvislosti bych se ráda zeptala Vás, paní Pytlíková, kdy terapeutická zahrada v rámci Psychiatrické kliniky vznikla?
Práce na zahradě jsou pevnou součástí komplexní péče o pacienta již od vzniku Psychiatrické kliniky FN Brno v roce 1965, tehdy byly součástí oboru „léčba prací“. Pacienti se podíleli na výsadbě nově vznikajícího parku. V průběhu let se proměnil jak park, a to v zahradu s pěstebními záhony, tak i odbornost se posunula blíž k ergoterapii, pod kterou se zařadila. V letech 2012 až 2013 byla zahrada upravena a revitalizována v rámci mezinárodního projektu Zahradní terapie – sociální zapojení a inkluze prostřednictvím zahradně-terapeutických opatření a aktivizací.
Jaké má zahrada části?
Zahrada se člení na tři části – odpočinkovou zónu s přírodním okrasným jezírkem, dětskou zahradu a chráněný prostor pro receptivní zahradní terapii. Odpočinková zóna je k dispozici také pacientům ostatních klinik a oddělení Fakultní nemocnice Brno a veřejnosti. Dětská zahrada byla revitalizována a obohacena o vodní prvek a terénní nerovnosti pro aktivní pohyb malých a mladistvých pacientů dětského oddělení. Projekt také pamatoval na pacienty v akutní fázi onemocnění, jejichž zdravotní stav jim nedovoluje běžně se pohybovat ve volných prostorách parku, a tak vznikl chráněný prostor pro receptivní zahradní terapii.
Pro jaké pacienty tuto zahradu nejvíce využíváte?
Do zahrady dochází pacienti s onemocněním psychotickým, neurotickým, gerontopsychiatričtí pacienti a pacienti dětského věku.
Jaké práce zde vykonávají?
Práce na zahradě vykonávají pacienti pod vedením zahradního terapeuta, který jim činnost nabízí s přihlédnutím k jejich současnému zdravotnímu stavu. Běžně se věnují zahradnickým činnostem, mezi které patří výsevy, výsadby a péče o zdárný růst pěstovaných druhů květin, zeleniny a keřů drobných bobulovin, které následně zpracovávají v terapeutické kuchyňce na bylinné šťávy a medy, nebo je využívají k přípravě jednoduchých jídel. Dále pacienti pečují o park a prostor okolo vodního jezírka, včetně jeho údržby.
Pozorujete konkrétní zlepšení stavu pacientů?
Zahradní terapie se používá jako kognitivní terapie. Vede ke stimulaci smyslových, motorických, poznávacích a komunikačních schopností. Struktura práce na zahradě svojí praktičností a tím, že někam směřuje, dává této činnosti smysl a pacienty je dobře přijímána. Navíc je dobrým indikátorem pracovního potenciálu, duševní kondice a schopnosti soustředit se. Zájem pacientů je různý. Mnozí se obávají zvýšené fyzické námahy, a tudíž terapii na zahradě odmítají. Když ale zahradu v rámci ergoterapie navštíví, většinou ji hodnotí kladně. Sami jsou překvapeni, jak při činnosti na zahradě čas velmi rychle ubíhá, jak se jim zlepší spánek, dostávají plno nových podnětů a informací ze světa rostlin i živočichů.
