Co je epilepsie ?
Záchvatové onemocnění projevující se opakovaným náhlým vznikem příznaků. Tyto příznaky mohou být různého druhu, od nevýrazných (pocity brnění, čichové, chuťové, zrakové, závrativé, bolesti břicha, pocity na zvracení, bušení srdce, či průjmy, ) až po příznaky všeobecně poměrně dobře známé (bezvědomí s křečemi končetin, krátké poruchy vědomí, kdy nemocný je chvíli ”mimo”).
Kdy je podezření, že se jedná o epilepsii ?
Epilepsie se vyskytuje u 0,5-1% obyvatel. Vyskytuje se v každém věku, nejvíce nových onemocnění epilepsií vzniká v dětství a ve stáří (nad 60 let). Podezření na epilepsii vzniká především tehdy pokud se výše uvedené příznaky vyskytují záchvatovitě tedy náhle a opakovaně tety zopakují po určitém období klidu (toto období je různé dle typu a příčiny epilepsie, někdy 1 den až několik dní, jindy i roky).
V případě, že se záchvat vyskytne poprvé, nelze vždy říci, že půjde o epilepsii. Existuje významný podíl lidí (asi 5%), kteří prodělají v životě epileptický záchvat a tento se již neopakuje. Jde většinou o tzv. příležitostné záchvaty, které bývají vyprovokovány přemírou alkoholu, některých léků, či návykových látek (drog), nedostatkem spánku, tekutin, duševním přepětím. Tyto příležitostné záchvaty není nutno léčit, ovšem i v tomto případě, kdy jde o stav pouze po jednou záchvatu je nutno navštívit lékaře – neurologa. Vždy je totiž nezbytné vyloučit tzv. symptomatickou epilepsii, tzn. epilepsii spojenou s jiným onemocněním.
Co je příčinou vzniku epilepsie ?
Téměř v 6O% případů se ani nejmodernějšími zobrazovacími metodami (CT – počítačová tomografie, MR – magnetická rezonance) příčina nezjistí, tzn. ”bioelektrická” funkce mozku je sice porušena (toto je zjistitelné na EEG – elektroencefalografie), ovšem mozek ”vypadá” zcela normálně. Ve zbylých asi 40% jde o epilepsii spojenou s různým onemocněním mozku (abnormity mozkových cév, nádory, cévní mozkové příhody-mrtvice, zánětlivá onemocnění mozku, komplikace úrazů hlavy).
Též je vhodné připomenout, že požití téměř jakéhokoli léku (především pak léků psychiatrických), porušení rovnováhy vnitřního prostředí organismu (cukrovka, onemocnění jater, ledvin, nedostatek minerálů) mohou vyvolat epileptický záchvat.
Jaké jsou možnosti léčby epilepsie ?
Pokud jde o vlastní léčbu epilepsie, v případě, že příčinu známe pak se ji snažíme odstranit – operací, ozářením, či jinými léčebnými postupy.
Jestliže příčinu neznáme, léčíme pomocí antiepileptik, t.j. léků proti epilepsii. Tuto léčbu musí vždy doporučit a dále kontrolovat lékař – neurolog. Asi ve 1/3 případů epilepsie vymizí zcela do 5-10 let od svého počátku, v další l/3 je dobře kontrolovatelná antiepileptiky, 1/3 epileptiků pak je hůře léčitelná a z této skupiny potom je možno vybrat malou část nemocných, u kterých se pokusíme lokalizovat epileptické ložisko (které sice ”není vidět” na zobrazovacích metodách, ovšem je zjistitelné metodami postihujícími elektrickou funkci a metabolismus mozku), je-li toto ložisko určeno a případná operace by neohrozila důležité funkce mozku (řeč, pohyb končetin…) pak u těchto nemocných doporučujeme též operační léčbu.
Při léčbě je nutná spolupráce nemocného-nepravidelné užívání antiepileptik je spojeno s rizikem nahromadění záchvatů až jejich ”splynutí” v tzv. status, který může nemocného vážně ohrozit. Dále pak je nutno dodržovat antiepileptický režim (pravidelný dostatečný spánek, zákaz alkoholu, úprava pracovních podmínek, některá omezení ve sportu a podobně) o kterém poučí ošetřující neurolog.
Jaká je možnost prevence epilepsie ?
Snaha o co nejméně úrazů novorozence během a po porodu, v případě výskytu křečí při zvýšené teplotě u dítěte navštívit dětského neurologa, který rozhodne o tom, zda je nutno při onemocněních spojených s vyšší tělesnou teplotou podávat dítěti přechodně léky proti epilepsii, či zda toto nutné není. Dále pak co nejméně úrazů hlavy – každý úraz hlavy je spojen se zvýšeným rizikem vzniku epilepsie oproti populaci, která úraz hlavy neprodělala. Toto riziko roste úměrně s tíží úrazu. Omezení konzumace alkoholu, či jiných návykových látek – epileptické záchvaty v těchto případech vznikají většinou při přerušení konzumace, či následkem úrazů hlavy v opilosti.
Co dělat při záchvatu?
Epileptický záchvat jakmile se jednou spustí, pak proběhne až do konce tak, že jej bez akutně podaného léku nejsme schopni zastavit. Hlavní pomocí je zabránění úrazu, zejména hlavy. Nesnažíme se rozevírat ústa a zuby. Po záchvatu uvedeme postiženého do stabilizované polohy a necháme jej odpočinout či vyspat, nesnažíme se jej za každou cenu probouzet a držet jej aktivního. Někteří nemocní jsou vybaveni léky pro první pomoc (většinou Diazepam Rectal) v tubičce, která se vstříkne do konečníku a následně záchvat ukončí. Pokud se záchvat opakuje, zavoláme lékaře.
