/19. 12. 2022/ Snahou vědců v oblasti onkologie je snížení úmrtnosti na nádorová onemocnění, ale i zlepšení kvality života onkologicky nemocných. Jejich činnost monitoruje, a hlavně plně podporuje Liga proti rakovině. V letošním roce vyhlásila tato nezisková organizace soutěž o cenu LPR Praha pro nejhodnotnější publikaci s onkologickou tématikou. Prestižní ocenění získal talentovaný experimentální onkolog Mgr. Václav Šeda, Ph.D., který je v týmu Výzkumné skupiny Marka Mráze ze Středoevropského technologického institutu CEITEC Masarykovy univerzity (MU) a Interní hematologické a onkologické kliniky FN Brno a LF MU, za objev neznámého mechanismu regulace migrace CLL buněk do mikroprostředí imunitních orgánů.
Mgr. Václav Šeda, Ph.D. o oceněné práci
Oceněná práce se zaobírá problematikou chronické lymfatické leukemie (CLL) a z různých úhlů pohledu vysvětluje některé základní procesy důležité pro přežívání a množení CLL buněk. To je velmi důležité pro odhalování cestiček pro nové terapeutické možnosti. Pokud totiž budeme detailně znát Achillovy paty maligních buněk, budeme tam také moci zkusit zacílit léčbu a danou nemoc výrazně oslabit, či rovnou dostat pod kontrolu.
Jednou ze základních vlastností buněk CLL je jejich neustálá cirkulace mezi periferní krví a lymfatickými orgány (např. lymfatickými uzlinami), kde se dostávají do kontaktu se svými podpůrnými buňkami. Od těch získávají celou řadu impulzů, které ve výsledku nastartují jejich dělení, posílí přežívání či zvýší rezistenci na terapii. V oceněné publikaci vysvětlujeme dlouho neznámý mechanismus, pomocí kterého se CLL buňky „rozhodnou“, že nastal vhodný čas migrovat zpátky do lymfatických orgánů ke svým podpůrným buňkám. Je pak nasnadě si domyslet, že zablokování procesu migrace by mohlo mít poměrně zajímavý terapeutický potenciál. Celý mechanismus stojí na postupné akumulaci proteinu GAB1, který od určitého množství začne CLL buňkám výrazným způsobem migraci usnadňovat. Je to jako by si CLL buňky šetřily na letenku do lymfatické uzliny, a když se jim povede našetřit dost, mohou letět.
Naše publikace dále vysvětluje klinicky velmi zajímavý mechanismus adaptace CLL buněk na léčbu tzv. BCR inhibitory (ibrutinib, idelalisib). BCR inhibitory obecně fungují tak, že blokují přenos signálů, které jsou pro CLL buňky nějakým způsobem důležité. Taková blokace pak vede k jejich oslabení a časem ideálně i k jejich eliminaci. V práci ukazujeme, že CLL buňky během tohoto typu léčby dokáží zvýšit množství proteinu GAB1, který následně posílí alternativní signály a umožní tak maligní buňce léčbu dlouhodoběji tolerovat. V návaznosti na tato zjištění jsme ve spolupráci s lékařskými chemiky z amerického institutu MD Anderson vyvinuli a testovali první známé GAB1 inhibitory, tj. látky, které blokují aktivitu GAB1. Na využití těchto GAB1 inhibitorů byla podána mezinárodní patentová přihláška a v současnosti pracujeme na přípravě druhé generace těchto inhibitorů, které by měly mít lepší chemické vlastnosti. Pokud vše půjde dobře a budeme mít dostatek štěstí, tak bychom tyto inhibitory jednou rádi zkusili přihlásit do klinických testů, což je zásadní krok k tomu, aby se mohly dostat přímo k pacientům a pomoci tak v jejich léčbě.
Na vzniku této publikace se podílely desítky lidí s různými specializacemi, kterým bych chtěl ze srdce poděkovat. Jen díky jejich úžasnému nasazení, všestranné podpoře a vědeckým schopnostem se publikace stala skutečností a byla vydána v prestižním impaktovaném časopisu Blood. Děkuji vedoucímu doc. Marku Mrázovi a kolegyním a kolegům z našeho týmu za jejich spolupráci a pomoc, lékařům, sestřičkám a laborantům z FN Brno za konzultace a přípravy vzorků, kolegům z amerického MD Anderson za spolupráci na testování GAB1 inhibitorů a v neposlední řadě i všem pacientům, kteří nám ochotně poskytli pravděpodobně tu nejdůležitější věc celého výzkumu – vzorek své krve.
