Menu
Česky English Deutsch
+420 532 23 1111

Depresivní poruchy a neurostimulační léčba

V rámci 16. česko-slovenského psychiatrického sjezdu, který se ve dnech 21. - 24. října 2015 koná v Brně, se v moravské metropoli sešli odborné špičky nejen z České a Slovenské republiky, ale i Německa a Rakouska.

 

Podtitulem setkání se staly "Dva světy" - propojení tělesného a psychického. V klinické psychiatrické praxi je tento vztah mezi mozkem a myslí nejlépe reprezentován neurostimulační léčbou.

Základní neurostimulační metodou, která je pro klinickou praxi nezbytná je Elektrokonvulzivní terapie. Dnes je poskytovaná humánním a bezpečným způsobem za asistence anesteziologa, v celkové anestezii a při svalové relaxaci. Neobejdeme se bez ní u závažných, život ohrožujících stavů, které nereagují na jiné terapeutické přístupy (psychoterapii ani farmakoterapii), zejména u těžké depresivní poruchy. Ta se vyskytne v průběhu života u 5-12% mužů a dvojnásobného počtu žen, přitom až 30% pacientů neodpovídá adekvátně na první kůru antidepresivem.

U depresivní poruchy vede elektrokonvulzivní terapie k poměrně rychlému léčebnému účinku - opakovaná stimulace vede v mozku k nastartování reparačních mechanismů (podobných, které vidíme při úspěšné léčbě antidepresivy), které postupně vedou k ústupu nemoci. Elektrokonvulzivní terapii je možné poskytovat i jako udržovací léčbu v rámci prevence opětovného vzplanutí depresivních příznaků, to je však v současné době značně organizačně náročné, a proto jde o léčbu dostupnou pouze menšímu počtu pacientů.

Ukázalo se, že pozitivní efekt na depresivní poruchu mohou mít i další neurostimulační metody - v roce 2005 byla schválena léčba dlouhodobou elektrickou stimulací vagového nervuu pacientů s depresivní poruchou neodpovídající na konvenční léčbu. V horizontu měsíců až let snižuje tíži depresivních potíží. Efekt na léčbu depresivní poruchy je však nepřímý, zprostředkovaný, a proto se hledají cesty, jak cíleně zasáhnout do biologických mechanismů, které jsou za rozvoj depresivní poruchy zodpovědné, například pomocí hluboké mozkové stimulace, která je dnes rutinně využívaná např. v léčbě Parkinsonovy nemoci. V současné době probíhá klinické hodnocení účinnosti takovýchto přístupů i u depresivní poruchy, předpokládáme, že by měly přinést vyšší efekt a bezpečnost léčby.

Největší využití v klinické praxi nalezla léčba pomocí repetitivní transkraniální magnetické stimulace (rTMS). Pomocí ní je možné cíleně ovlivňovat oblasti šedé kůry mozkové, které jsou u deprese nedostatečně aktivní. Při opakované aplikaci se opět nastartují dlouhodobé reparační změny v mozku se zvýšením aktivity stimulovaných oblastí a následným ústupem deprese. Výhodou metody je její dobrá snášenlivost (je prováděna bez nutnosti opakované anestezie, nedochází u ní ke křečím a pacient subjektivně stimulaci nevnímá), její selektivita - ovlivňují se pouze oblasti mozku, které jsou změněné, což snižuje riziko nežádoucích účinků. Bohužel zatím rTMS nedokáže nahradit elektrokonvulzivní terapii - její účinek u závažných rezistentních stavů zatím není příliš přesvědčivý a elektrokonvulzivní terapie je tak stále nepostradatelná metoda.

Výzkum v této oblasti je však velmi intenzivní a doufáme, že význam rTMS v cílené léčbě duševních poruch poroste. Protože jde o metodu technicky náročnou, která vyžaduje expertízu ve funkčním zobrazování mozku (pomocí funkční magnetické rezonance) a přesnou neuronavigaci léčebného zákroku do cílové oblasti mozku, probíhá pouze v několika málo univerzitních centrech. Z tohoto pohledu je Brno tím správným místem pro konání našeho kongresu, protože brněnská psychiatrická klinika touto expertízou disponuje a patří mezi vedoucí centra výzkumu neurostimulace v psychiatrii.

 

Informace o pohotovosti v Brně a Jihomoravském kraji