Tým z Interní hematologické a onkologické kliniky FN Brno a LF MU zvítězil na sklonku roku 2018/2019 v prvním ročníku soutěže Angelini University Award! vyhlášené firmou Angelini Pharma ČR pro studenty vysokých škol v České republice. Soutěž měla podtitulek „Možnosti boje proti antibiotické rezistenci“. Vítězem se stal Mgr. Matěj Bezdíček s projektem Rychlá typizace multirezistentních bakterií jako nástroj prevence a kontroly infekcí spojených se zdravotní péčí. Rozhovor nám poskytl Mgr. Matěj Bezdíček.
Čím Vás oslovilo hlavní téma, tedy boj proti antibiotické rezistenci?
Antibiotická rezistence je a ještě pravděpodobně dlouhou dobu bude celosvětovým problémem nejen ve zdravotnictví. Pracuji jako molekulární mikrobiolog v laboratoři Interní hematologické a onkologické kliniky, kde se pod vedením Doc. Lengerové zabývám možnostmi využití typizace bakterií pro nemocniční epidemiologii, řešení outbreaků infekcí spojených s nemocniční péčí a sledování šíření kmenů multirezistentních bakterií v nemocnicích. Účast v soutěži s tímto tématem pro nás byla příležitostí rozšířit povědomí o možnostech, které současná věda nabízí a které jsou vhodné i pro klinickou praxi.
V čem spočívala podstat vašeho projektu?
Podstatou našeho projektu bylo a je využití rychlé, cenově nenáročné a robustní metody nazývané mini-MLST k popisu příbuznosti kmenů multirezistentních bakterií. Samotná metoda se využívá k určení počtu guaninových a cytosinových bází, tedy dvou ze čtyř stavebních kamenů DNA, v několika vybraných úsecích bakteriální DNA. Na základě těchto počtů jsme pak schopni určit, jestli si jsou bakterie příbuzné a zda se pacienti nakazili ze stejného zdroje, nebo se u nich infekce rozvinula například v důsledku léčby. Pomocí mini-MLST lze také popsat strukturu bakteriální populace a sledovat úspěšnost jednotlivých klonů. Využít tuto metodu můžeme také pro vědecké účely a to konkrétně pro třídění velkého množství vzorků před detailnějšími a časově i finančně nákladnějšími analýzami.
Je to pouze teoretický projekt nebo lze z něho některé závěry použít i pro praxi? Jaké?
Právě možnost využití v praxi byla silnou stránkou našeho projektu. Klíčovou část, tedy samotnou typizaci bakterií, máme již v praxi zavedenou. V rámci FN Brno úspěšně spolupracujeme s Oddělením kontroly infekcí a nemocniční hygieny a Oddělením klinické mikrobiologie. Do budoucna bychom rádi na našem pracovišti zavedli do praxe i další části našeho projektu a to zejména centrální databázi pro ukládání a vyhodnocování získaných výsledků. Vše bychom pak chtěli dotáhnout do podoby komerčního kitu, obsahujícího komplexní řešení pro možnosti sledování lokálních epidemiologických situací nejen v nemocnicích.
Zvítězil jste ve velké konkurenci 32 týmů. Co bylo pro Vás nejtěžší? Jak se Vám líbila závěrečná kreativní prezentace?
Sepsat samotný projekt nebylo díky předešlým zkušenostem a již získaným datům velkým oříškem. Tím se ukázalo právě závěrečné obhájení projektu. Vzhledem ke složení publika při finálovém kole, kde se sešli studenti od bakalářských po doktorandské programy nejen z přírodovědných škol, bylo potřeba držet se v odborných pojmech pouze základů, ale tyto základy zároveň podat tak, aby co nejvíce posluchače zaujali. A když už se v naší laboratoři zabýváme válkami s bakteriálními klony a hledáme novou naději, přišel nápad stylizovat celou prezentaci do světa Star Wars. Dle reakcí publika to byl nakonec krok správným směrem a já jsem rád, že jsem zjistil, že vědu občas můžeme podat i zábavným a odlehčeným způsobem a ne jenom pomocí statistiky a nekonečného počtu grafů a tabulek.
Zaměření projektu týmu IHOK FN Brno a LF MU
Jejich projekt byl zaměřen na vytvoření komplexního řešení umožňující efektivní identifikaci lokálních outbreaků infekcí spojených s nemocniční péčí (ISZP), a umožnit tak studium epidemiologie nemocničních populací multirezistentních bakterií. ISZP představují závažnou komplikaci v léčbě hospitalizovaných pacientů s prevalencí pohybující se v Evropě kolem 6 %. Tyto infekce jsou přímo zodpovědné za úmrtí více než 37 000 pacientů ročně a souvisí s téměř 110 000 dalšími úmrtími. S ISZP je spojená prodloužená doba hospitalizace v průměru o 5 až 30 dní a výše extra nákladů se pohybuje v Evropě okolo 7 miliard eur ročně.
