Postupy při průjmových onemocněních

Průjem a zvracení jsou nejčastěji projevem infekčního zánětu žaludku a střev – tzv. gastroenterocolitidy. Pro tuto diagnosu zvláště svědčí pokud:

  • stav začal poměrně náhle, během několika hodin
  • současně je přítomna zvýšená teplota nebo horečka
  • pacient byl v horizontu několika posledních dní ve styku s osobou s podobnými potížemi

 

Na co je třeba dát zvláště pozor

  • dominují bolesti břicha, nepolevují ani po vyprázdnění stolice, nebo je dokonce bříško na pohmat tuhé: může se jednat o náhlou příhodu břišní (např. appendicitidu – lidově zánět slepého střeva) – je třeba vyhledat lékařskou pomoc okamžitě
  • ve stolici je čerstvá krev: zvláště u kojenců a batolat se může jednat o invaginaci (lidově zauzlení střev) – je třeba vyhledat lékařskou pomoc okamžitě
  • dominují bolesti hlavy, šíje je ztuhlá, dítě je světloplaché: může se jednat o meningitidu - zápal mozkových blan – lékařskou pomoc vyhledejte ihned
  • v případě novorozenců s průjmem či zvracením s vyhledáním lékařské pomoci neotálejte nikdy

 

Co můžete udělat doma

1. Zvýšený příjem tekutin

Pacient s gastroenterocolitidou ztrácí tekutiny průjmem a zvracením. Tyto ztráty je nezbytné pokrýt zvýšeným příjmem. Vhodný je zejména slabší černý čaj, dle chuti může být přislazený. Lze střídat s neslazenými neperlivými minerálkami. Tekutiny by měly být vychlazené na pokojovou teplotu – teplé dráždí na zvracení. Podávejte je spíše po menším množství a častěji – dítě je tak spíše udrží a nevyvrátí. Zvláště nevhodné jsou limonády a mléko. Rehydratační iontové roztoky, zakoupené v lékárně, jsou sice vhodné, ale většině dětí nechutnají. Možná vám někdo doporučí Coca-colu – jedná se o silně kyselý nápoj s pH 3-3.5, přeslazený s vysokým obsahem oxidu uhličitého a kofeinu. Není vhodný ani pro zdravé děti, natož nemocné.

 

2. Strava batolat a starších dětí

Zažívací trakt dítěte je zanícený, není schopen plnit svou hlavní funkci – zpracování a vstřebání živin. Ty se v něm rozkládají, zejména působením bakterií a kvasinek, za tvorby plynu a toxinů, které trápí již tak rozbolavělá střeva. Nechutenství je přirozenou obranou před příjmem potravy v průběhu nejakutnější fáze onemocnění. Nenuťte tedy dítěti stravu, pokud ji nechce. Jestliže chuť k jídlu projevuje, volte takové potraviny, které jsou k jeho zažívání nejšetrnější:

  • suché pečivo – veka, rohlík – lépe den staré, než zcela čerstvé
  • vařená rýže, brambory, mrkev – zásadně bez tuku, vařené těstoviny
  • banán, jablko - oloupané

Jestliže se vašemu dítěti uleví, nezvrací, průjem ustupuje, je možno zařadit do jídelníčku libové vařené maso a jiné potraviny, které neobsahují větší množství tuku či mléko.

 

3. Strava kojenců

a) Děti kojené:

Kojení se nedoporučuje přerušovat. Přidávejte tekutiny nejlépe ve formě slabého čaje, přislazujte glukopurem.

 

b) Děti na umělém mléce:

Po 24 hodin nedávejte žádné mléko. Krmte dítě výhradně rýžovým odvarem (RO) - návod níže - a tekutiny doplňujte navíc čajem. Přislazovat můžete glukopurem.
Další den přidejte do každé dávky RO čtvrtinu běžného množství umělého mléka. (Například dáváte-li do dávky 4 odměrky, dejte nyní jen jednu.) Každý další den pak množství umělého mléka v RO zvyšujte o další čtvrtinu, až se dostanete na plnou dávku, kterou dáte již normálně do vody, jak jste zvyklí.

Pokud se po zvýšení dávky průjem zřetelně zhorší, snižte ji na úroveň předešlého dne a zvyšujte zase až za dalších 24 hodin.

Je-li vaše děťátko starší, zvyklé na příkrmy odpovídající jeho věku, můžete tyto podávat bez zvláštního omezení – s výjimkou mléčných kaší, které po dobu průjmového onemocnění nahraďte rýžovým nákypem (návod níže).

Rýžový odvar (RO):

50g rýže vařit v litru nezávadné kojenecké vody 30 minut, potom rozmixovat a dolít převařenou vodou na původní objem 1 litru. Uchovávat v chladnu.

Rýžový nákyp (RN):

100g rýže a 2 oloupaná nakrájená/nastrouhaná jablka vařit v litru vody 20 minut, potom přidat 100g glukopuru, vše rozmixovat a doplnit převařenou vodou do původního objemu 1 litru.

Kdy je třeba zajistit hospitalizaci:

Pokud je zjevné, že průjem či zvracení jsou takové intensity, že ztráty tekutin jsou větší, než jejich příjem.

Pokud se u dítěte rozvíjí některé z příznaků dehydratace:

  • malátnost až apatie
  • dítě je halonované – má kruhy pod očima, oči jsou jakoby zapadlé
  • v ústní dutině je málo nebo žádné sliny, sliznice jsou oschlé, jazyk povleklý
  • snížený kožní turgor – kožní řasa vytvořená na břiše (u adolescentů na hřbetu ruky) se nepřirozeně pomalu vyrovnává, či dokonce zůstává stát
  • dítě méně močí – co do objemu či četnosti, nebo dokonce nemočí vůbec
  • vpadlá fontanela (u kojenců)

Jestliže má dítě teploty přes 40st C. - nereagující na antipyretickou léčbu - neklesají po podání správné dávky léků proti teplotě, ani po zábalu trupu, či vlažné sprše.

Je přítomen některý z příznaků viz výše Na co je třeba dát zvláště pozor.

 

Jak vám pomůžeme, pokud bude dítě hospitalizováno

Ať už je vyvolávajícím agens jakýkoli patogen, první opatření jsou vždy stejná:

1. Rehydratace a úprava vnitřního prostředí

Průjmem a zvracením se zvláště u menších dětí ztrácí významné množství vody. Současně s tím může docházet ke ztrátám iontů – látek, které se podílejí na udržování stálého vnitřního prostředí - změny v jejich koncentracích mohou mít vážné zdravotní důsledky.
Doplnění objemu tekutin a iontů zajistíme kapací infusí (lidově kapačkou) – kanylou zavedenou do periferního žilního systému přivádíme vyvážený roztok vody, iontů a glukosy.

2. Úprava pH

pH je parametr, udávající „kyselost“ nebo „zásaditost“ vnitřního prostředí. (Odborně se jedná o záporně vzatý logaritmus koncentrace vodíkových iontů.) Při průjmu a zvracení se jeho hodnota může odchýlit od normy jak směrem dolů, tak nahoru – hovoříme o acidose a alkalose.
Úpravu provádíme opět infusními roztoky, v případě vážnější poruchy podáváme speciální medikamenty.

3. Antibiotická terapie

Antibiotika podáváme výjimečně. Většina gastroenterocolitid je virového původu – zde antibiotika nepomohou, organismus si s onemocněním poradí sám, pokud mu k tomu vytvoříme podmínky obecně podpůrnou léčbou.
Jedná-li se o bakteriální onemocnění, pak podáváme antibiotika pouze v případě, probíhá-li onemocnění septicky (systémová zánětlivá odpověď, způsobená bakteriemi v krevním oběhu) nebo s komplikacemi, ať už lokálními nebo mimostřevními.
V ostatních případech, pokud se nejedná o pacienta s poruchou imunity, stačí stejně jako v případě virového onemocnění obecně podpůrná léčba.

4. Antipyretická terapie (léčba horečky.)

Horečka má důležitou roli v boji organismu s infekcí. Podílí se na aktivaci různých složek imunitního systému a zvýšení teploty samo o sobě inhibuje některé viry. Její vzestup přes 38,5st C již však dále větší přínos nemá, pacienta unavuje a oslabuje.
Vysokou teplotu snižujeme různými medikamenty, ať už ve formě tablet, sirupů, čípků nebo nitrožilních preparátů. Při selhání medikamentosní léčby přichází na řadu režimová opatření, jako je vlažná sprcha, zábal trupu. Další možnosti spočívají v aplikaci studených infusních roztoků. V případě bakteriálních onemocnění klesá teplota po aplikaci správně zvoleného antibiotika (během 48 hodin).


zde může být Vaše reklama logo Zbrojovky Brno logo Lékaři bez hranic



CZ ENG DE

změnit velikost písma

Jihlavská 20, 625 00 Brno
+420 532 23 1111
fnbrno@fnbrno.cz

NIAHOSM ISO 9001:2008 ISO 14001:2001