Rozhovor s prof. Jiřím Mayerem – přednostou Interní hematologické a onkologické kliniky FN Brno

Rozhovor vyšel 31. 7. 2017 v Právu. 

V dnešní době už snad každý slyšel o leukemii. Málokdo ale ví, že není jen jedna. Jde o skupinu onemocnění krve, kde každé má velmi specifické vlastnosti i odlišné prognózy. Na leukemická onemocnění, nové objevy v jejich léčbě i to, jak ovlivňují pacienty a domácí i světovou hematologii, jsme se ptali profesora MUDr. Jiřího Mayera, CSc., přednosty Interní hematologické a onkologické kliniky Fakultní nemocnice Brno a děkana Lékařské fakulty Masarykovy university (MU) v Brně. „Leukémie je vždy závažné onemocnění. Naším hlavním cílem všeho, co děláme, je pomoc pacientům. Je to dlouhodobý proces a jsem rád, že právě naše brněnské pracoviště v tom patří k předním pracovištím v Česku i v Evropě. Leukémie už není tabu. Naše objevy přispívají k tomu, aby těch vyléčených bylo co nejvíce,“ uvedl profesor.

 

Když srovnáte léčbu před dvaceti lety a dnes laicky, jaké srovnání vás napadá?

Řeknu ten rozdíl asi takto: u některých leukemií je to jako cestování nejmodernějším autem se všemi bezpečnostními prvky pro cestující proti jízdě koňským povozem. Ale u některých jiných onemocnění se musíme stále spokojit s něčím jako poslední verze škodovky na konci osmdesátých let.

K čemu při leukémiích dochází?

V důsledku poruchy funkcí kostní dřeně a krve dochází k nekontrolovatelnému množení určitých skupin bílých krvinek v kostní dřeni a většinou i v krvi. Zmnožené „špatné“ bílé krvinky nevykonávají svou obrannou funkci a naopak utlačují zdravé krvetvorné i jiné buňky v lidském těle. Tak vzniká onemocnění.

Bílých krvinek je prý několik typů.

Ano. Bílých krvinek je několik typů a leukemie navíc mohou probíhat akutně nebo chronicky, pokud to velmi zjednodušíme. Jsou čtyři základní typy leukemií – akutní myeloidní leukemie má zkratku AML, chronická myeloidní leukemie (CML), akutní lymfoblastická leukemie (ALL) a chronická lymfatická leukemie (CLL).

Lidé ale vše znají jen pod pojmem leukemie, tedy rakovina krve.

Pravda je, že laika dělení leukémií asi příliš nezajímá. Musím ale upozornit: přestože u uvedených čtyř typů leukémií jde o naprosto odlišná onemocnění se zcela odlišnou léčbou, mají překvapivě řadu společných znaků, a to hlavně v tom, jak se projevují.

Kolik je v Česku ročně nově zjištěno případů leukemie?

Zhruba 1200 lidí ročně leukemií onemocnění, přičemž nejčastěji chronickou lymfatickou leukemií a pak akutní myeloidní leukemií.

Je počet nových onemocnění ve srovnání s Evropou hodně nebo málo?

Je to na počet obyvatel hodně. Díky hlubokým znalostem a práci expertních týmů brněnské hematologie se daří tato onemocnění lépe diagnostikovat i léčit. Třeba nyní jsme na cestě ke stanovení cílené kombinované léčby, která pomůže pacientům s chronickou lymfocytární leukemií, která je nejčastější leukemií dospělé populace v Evropě.

Které státy mají větší výskyt tohoto onemocnění a co je jeho obecnou příčinou?

Zjednodušeně se dá říct, že ve vyspělém světě je výskyt všech typů leukemií zhruba stejný.

Jaké jsou současné možnosti léčby leukemií?

Pokroky v možnostech léčby z poslední doby jsou skutečně enormní. Např. u akutní myeloidní leukemii stále léčíme kombinací protinádorové chemoterapie, neboli cytostatik, a nezřídka je léčba zakončena velmi komplikovaným a intenzivním zákrokem, transplantací krvetvorných buněk, tedy kostní dřeně. Léčba je intenzivní a vede mnohdy k několikatýdenní nefunkčnosti kostní dřeně, než se zahubí nádorové buňky a vyrostou buňky zdravé. Chronická myeloidní leukemie se také kdysi léčila cytostatiky a transplantací kostní dřeně, ale zhruba dvacet let jsou k dispozici zcela převratné léky, jejichž objev umožnila kumulace poznatků z molekulární biologie a genetiky nádorových onemocnění.

A co se zjistilo?

Že za chronickou myeloidní leukemií je chromozomální vada, tzv. Philadelphský chromozom, který nakonec vede v buňce k tvorbě bílkoviny, která se normálně v těle nevyskytuje. A tato bílkovina spustí nádorové bujení.

Máte na to lék?

Dnešní moderní léky dokážou tuto bílkovinu dlouhodobě blokovat, a tím leukemii extrémně potlačit. U chronické lymfocytární leukemie máme v poslední době k dispozici širokou plejádu léků včetně nedávno zcela nové kategorie léků, jejichž podstata zase vychází z hlubokého pochopení toho, jak leukemie vznikají.

Je léčba leukémie drahá?

Léčba leukemií je extrémně drahá, transplantace kostní dřeně může stát milióny korun a měsíční léčba jednoho pacienta statisíce korun. A mnohdy je taková léčba dlouhodobá.

Vaše pracoviště významně posunuje možnosti světové hematologie v souvislosti s léčbou leukemie. O co se konkrétně jedná?

Já bych byl možná skromnější, ta otázka zní velmi vznešeně, ale neskrývám, že máme ambici být viditelní minimálně na evropské scéně. Podařilo se nám také publikovat několik kvalitních prací ve špičkových celosvětových časopisech, které zpravidla vycházejí v USA. Výzkum na poli leukemií může probíhat různými způsoby.

Jakými?

Můžete v laboratoři zkoumat buňky, buďto přímo od pacientů, nebo nějaké speciální laboratorní kultury. Lze testovat nové léčebné postupy, zkoumat nové, neočekávané vedlejší účinky inovativních léků nebo nějaké nové diagnostické metody, ale tady je zpravidla potřeba spojit síly nejen v rámci ČR, ale mezinárodně. 1200 nových leukemií všeho druhu v České republice je relativně hodně, ale na to, abyste rychle vyzkoušeli nějaký nový léčebný postup u jednoho typu leukemie, je to málo. Jsme velmi rádi, že se nám daří vše, jak vlastní laboratorní výzkum, tak výzkum více orientovaný klinicky, kde třeba vedeme nějaké projekty, na kterých se podílí celá Česká republika, nebo jsme součástí projektů mezinárodních, z nichž také některé vedeme.

Jak dlouho se na takovém projektu pracuje, jak výzkum probíhá?

Mnohdy je to na léta. Peníze a přístroje se nějak seženou, i když čím dál tím obtížněji, ale dát dohromady tým skutečně kreativních, inovativních lidí, kteří ještě navíc budou spolupracovat, to je nejsložitější. Je mimořádně důležité mít také dlouhodobá data nejrozmanitějšího charakteru o nemocných a dlouhodobě uschované různé krevní vzorky k dalším analýzám, jak se postupně objevují nové výzkumné metody. Leukemie a transplantace krvetvorných buněk bylo mé odborné, řekl bych, hobby od počátku, co jsem na klinice v Bohunicích. Za tu dobu ale extrémně přibylo nových poznatků a dnes máme v podstatě několik specializovaných týmů, které se věnují různým problematikám u různých typů leukemií.

Co vaše objevy znamenají do budoucna?

Některé věci, které se nám povedly, mohou asi mít bezprostředně širší dopad, jiné, zvláště laboratorního charakteru, otevírají nové možnosti a jejich reálné klinické uplatnění leží v budoucnu.

Co to je v budoucnu?

Myslím tím, že se uplatní v praxi za dva, pět možná i více let.

Za mnohými nápady nebo i vytvořením nových výzkumných týmů stojíte vy osobně?

Ano, ale mnohé jednotlivé publikace a objevy jsou již dílem řady vynikajících odborníků, kteří na našem pracovišti vyrostli. Například profesorka Popíšilová a docent Trbušek a jejich týmy se u chronické lymfatické leukemie věnují některým závažným genetickým změnám, které dramaticky zhoršují prognózu nemocných. Docent Mráz se zabývá tím, jak nádorové buňky komunikují s jinými buňkami atd. Na poli akutní lymfoblastické leukemie se nyní velmi dobře v celoevropském měřítku etabloval pan prof. Doubek, který koordinuje některé klinické studie zkoumající nové léčebné postupy. Mě osobně přímo fascinuje problematika tzv. leukemických kmenových buněk, velmi malé populace, z níž choroba vzniká, ale jak se v poslední době ukazuje, celá problematika bude extrémně složitá.

Dotknou se tyto objevy i českých pacientů?

Určitě ano. Čeští pacienti mají možnost díky různým klinickým studiím přijít k nejmodernější léčbě a k nejmodernějším léčebným postupům. V neposlední řadě se tím i ušetří finance a myslím si, že je pravdivá i představa, že pacient, který se ocitne na pracovišti, které se nějaké problematice skutečně hluboce a intenzivně věnuje, bude dobře vyšetřen a ošetřen.

 

 

Co dokáže krev *

Leukocyty jsou bílé krvinky. Slovo pochází ze dvou řeckých slov – leukos, bílý, a kytos, buňka. * Krev je sice červená, protože je tam o mnoho více červených krvinek, ale pokud bílé krvinky nějakým způsobem z krve odseparujeme a máme je ve větším množství, tak jsou skutečně bílé. * Slovo leukemie vymyslel v polovině 19. století slavný německý patolog Rudolf Virchow a je to zase složenina, kdy je řecky haima krev, tedy to znamená bílá krev, zmnožení bílých krvinek v krvi. * Nádorové bílé krvinky mohou infiltrovat v podstatě jakýkoli orgán v těle, mozkem počínaje, uzlinami, plícemi, játry, slezinou a kůží konče. * Pokud se množí bílé krvinky a pacientovi ubývá krvinek červených, je bledý, slabý, malátný. * Pokud ubývají krevní destičky, projevuje se to různými typy krvácení různé intenzity. * Když bílé krvinky nefungují správně jako obrana proti infekcím, objevují se právě různé infekční komplikace. K tomu se ještě mohou přidat příznaky z infiltrace různých orgánů nádorovými buňkami.

  • V Česku onemocní leukémií zhruba 1200 lidí ročně. Je to na počet obyvatel hodně.
  • Čeští pacienti mají možnost díky různým klinickým studiím přijít k nejmodernější léčbě a léčebným postupům.

 


zde může být Vaše reklama logo Zbrojovky Brno logo Lékaři bez hranic
Kalendář akcí
říjen
Po Út St Čt So Ne
1
2345678
9101112131415
16171819202122
23 242526 272829
3031
2017
Anketa
Setkali jste se ve FN Brno s korupčním jednáním?



CZ ENG DE

změnit velikost písma

Jihlavská 20, 625 00 Brno
+420 532 23 1111

NIAHOSM ISO 9001:2008 ISO 14001:2001