Menu
Česky English
532 23 1111

Rozhovor s prof. MUDr. Břetislavem Lipovým, Ph.D. MBA

Brno, 17. 1. 2024

 

Co Vás přivedlo k rozhodnutí specializovat se na popáleniny?

Rozhodnutí stát se popáleninovým chirurgem jsem učinil na základě svých zkušeností ve druhém ročníku medicíny, kdy jsem absolvoval ošetřovatelskou stáž na brněnské popáleninové klinice. Během této praxe jsem se poprvé setkal s těžce a kriticky popálenými pacienty, jejich terapií a zaujala mě komplexnost tohoto oboru. Postupně jsem na klinice zůstal dobrovolně jako medik a později jsem se připojil jako lékař. Popáleninová medicína nabízí široké spektrum možností od chirurgické a intenzivní péče přes možnosti implementovat nové poznatky regenerativní medicíny, biotechnologií, vývoje, výzkumu, po mikrobiologii a dalších aspektů, včetně psychologické a rehabilitační podpory. Jde o multidisciplinární obor, který vyžaduje rozsáhlé znalosti. V oblasti popáleninové medicíny je můj hlavní zájem striktně zaměřen na aktuální potřeby pacientů, zejména v těchto třech klíčových oblastech.

 

Jaké jsou tedy podle vás ty klíčové oblasti v popáleninové medicíně?

První důležitou oblastí určující šanci na přežití u pacientů je rozhodně inhalační trauma a jeho včasná a adekvátní diagnostika s odpovídající terapií. Celosvětovým cílem je nalézt potenciální biomarkery, které by nám usnadňovali identifikaci rizikových pacientů zejména z pohledu rozvoje sekundárních komplikací. Dalším, a vlastně nejdůležitějším aspektem mé klinické i experimentální činnosti jsou infekční komplikace. S trochou nadsázky by se dalo říci, že pokud dnes u kriticky popáleného pacienta zvládneme vyřešit tuto otázku dramaticky zvýšíme šanci na přežití. V opačném případě riskujeme rozvoj sepse, těžké sepse nebo dokonce šoku, což jsou stavy, které bezprostředně ohrožují život pacienta. Pochopitelně také jako v jiných oblastech intenzivní medicíny tak také u popálených pacientů významným způsobem rezonuje téma nárůstu rezistence mikroorganismů.  Naším dlouhodobým cílem je také rozvoj a implementace efektivního systému mikrobiálního sledování a antimikrobiální terapie. Třetí důležitou oblasti je možnost vývoje a dalšího testování řady biomateriálů s potenciálem směrem k regenerativnímu procesu nebo s antimikrobiální kapacitou. Zejména možnosti laboratorně připravené kůže v duchu současné personalizované medicíny bude znamenat velkou revoluci v terapii popálených pacientů a pochopitelně my nechceme zůstat stranou. Všechny tři hlavní oblasti a zejména ta poslední mají za cíl zajistit dostatečnou kvalitu života pacientů po popálení, protože 21. století je jednoznačně století, ve kterém nejde jen o samotné přežití, ale také o to, v jakém stavu opouští pacient nemocniční zařízení. Bez akcentu na kvalitu následného života by celá terapie ztrácela svůj hlavní smysl.

 

Jaká byla vaše největší profesní výzva v dosavadní kariéře a jaké výzvě nyní čelíte?

Co se týče klinické praxe, naše týmová spolupráce nám umožnila vyřešit řadu unikátních případů s celosvětovým dosahem. Jeden z nejzásadnějších případů, který mi zůstává v paměti, byl návrat mladého muže zpět do normálního života po kritickém termickém traumatu postihujícím téměř 90 % jeho tělesného povrchu. Šlo navíc o těžké polytrauma, měl četné zlomeniny a poranění obratlů, navíc byl pacient po transplantaci jater, takže byl imunosuprimovaný. Díky využití moderních postupů a nejnovějšího medicínského poznání se nám ho podařil zachránit.  Velkým oceněním pro nás bylo, že o dva roky později se mu narodil syn. Tato zkušenost je pro nás důkazem našeho poslání – pomáhat pacientům vrátit se k normálnímu životu.

V oblasti péče o pacienty s toxickou epidermální nekrolýzou jsme vyvinuli nový koncept léčby, který směřuje k personalizované medicíně. Díky tomu jsme byli schopni zachránit několik pacientů, kteří by jinak zemřeli. Mezi nimi byla i osmiletá holčička, kterou jsme úspěšně léčili ve spolupráci s Klinikou dětské anesteziologie a resuscitace FN Brno. Je skvělé, že jsme byli schopni těmto pacientům vrátit normální život, i když se jednalo o velmi těžké stavy. Tato práce nám umožňuje se zároveň posouvat ke stále účinnější péči o pacienty.

 

Působíte na Klinice popálenin a plastické chirurgie, jako zástupce přednosty pro školství, jaký bude mít vliv dosažení profesora na vaši další práci?

Možná vás překvapím, ale mojí práci to v žádném případě neovlivní. Nadále budu pracovat jako řadový lékař a klíčové pro mě zůstává poskytnou za všech okolností maximálně možnou kvalitní péči pacientům, kteří jí zrovna v danou chvíli vyžadují. Ostatně to je přesně ta skutečnost, kterou od nás naši pacienti také očekávají.

 

Na jakém konkrétním projektu nyní pracujete, nebo jaký plánujete?

Momentálně pracuji na mnoha zajímavých projektech. Patří sem grantové projekty a náš vývoj dermální náhrady a laboratovně připracované kůže pro budoucí klinickou aplikaci. Dosud je nově vytvořená kůže v laboratořích navržena k testování v prostředí animálního modelu. Plánuji také projekt zaměřený na urychlování regenerace plic po různých poškozeních včetně inhalačního traumatu, pro který mám na příští rok zajímavý plán. Další z projektů se zabývá dynamikou změn mikrobiomu v horních a dolních dýchacích cestách u pacientů s inhalačním traumatem a vychází ze zajímavých výsledků, kterých jsme doposud dosáhli. Rovněž se soustředíme na využití různých derivátů perinatálních tkání, jako je amnion a chorion, pro lokální léčbu. Snažíme se efektivněji využít látky obsažené v těchto tkáních a zároveň snížit náklady na léčbu. Plánujeme také zapojení do evropských projektů a spolupráci s různými partnery. Zajímavá je i naše spolupráce a výzva na Ukrajině, kde se setkáváme s extrémním počtem pacientů trpících válečnými traumaty a infekčními komplikacemi. Nicméně všechny tyto projekty jsou výsledkem mnohaleté intenzivní spolupráce s celou řadou partnerů. Pro úspěch v těchto projektech je naprosto esenciální vzájemná důvěra, oni jsou spolehlivými partnery pro mě a můj tým a já musím být spolehlivý partner pro ostatní. Jen tak se dnes ve vědecké a klinické komunitě buduje respekt.

 

Jaká největší úskalí a výzvy vnímáte v praxi v oblasti plastické chirurgie nebo léčby ran?

Vidím v oblasti plastické chirurgie a léčby ran několik hlavních výzev. Finance jsou stále limitujícím faktorem, což vytváří tlak na to, jak poskytovat péči všem pacientům. Systémová léčba popálenin dosáhla ohromného pokroku, avšak nerovnováha mezi systémovou a lokální léčbou způsobuje otázky ohledně kvality života pacientů a obnovy kožního krytu. Složitost procesů lokální léčby, spojená s legislativou a translančním procesem, přináší další výzvu. V oblasti chronických ran jsou před námi relativně ne příliš optimistické predikce z pohledu dramatického nárůstu pacientů v následujících dekádách, například diabetiků. V této oblasti je nutno se zaměřit nejen na samotnou terapii například diabetických defektů, ale také na prevenci jejich rozvoje. Při selhání hrozí velká zátěž pro náš zdravotní systém.

 

Co považujete za nejdůležitější aspekt při péči o pacienty ve vašem oboru?

Rozhodně bych zdůraznil důležitost týmové spolupráce. Nejdůležitější je zajištění dobře koordinovaného týmu, ať už jde o lékaře, sestry nebo sanitáře. Je klíčové, aby každý v týmu věděl, co je jeho úkolem, a aby všichni táhli za jeden provaz. Spolupracujeme nejen jako tým, ale jako jedna soudržná jednotka. A kromě toho je pozitivní přístup k práci a vzájemná podpora mezi kolegy také velmi důležitá.

 

Jak se za dobu vašeho působení v oboru změnil přístup k pacientům v rámci léčby?

Během mého působení v oboru došlo k dramatickým změnám ve způsobu, jakým přistupujeme k samotným pacientům. Díky implementaci moderních postupů je naše popáleninové centrum nyní srovnatelné s nejlepšími světovými pracovišti, co se týká kvality péče a dosažených výsledků. Česká popáleninová škola je obecně na mezinárodní úrovni. Navíc máme v Brně také celou řadu mladých a velmi dobře motivovaných kolegů, což ve mně vzbuzuje naději, že budeme schopni naši činnost rozvíjet i do budoucna. Dříve byla práce v tomto oboru trochu za trest, nicméně při dostatečném zdůraznění všech současných i budoucích možností, které popáleninová medicína nabízí, můžeme k oboru přilákat další studenty. Ti poté na klinice spolupracují na řadě projektů a potom třeba v oboru zůstanou, podobně jako jsem to měl já sám.

 

Jaké osobní dovednosti a vlastnosti považujete za klíčové ve vašem oboru?

Za mě je to jednoznačně nesobeckost. Schopnost pracovat v týmu, ochota se angažovat dobrovolně a podílet se na různých úkolech, aniž byste se cítili být nadřazeni. Být plnohodnotným členem týmu znamená, že se na vás mohou kolegové kdykoliv spolehnout, což vede k dalšímu upevnění vztahů a zkvalitnění samotného pracovního prostředí.

Informace o pohotovosti v Brně a Jihomoravském kraji