Menu
Česky English
532 23 1111

Rozhovor s přednostou GPK LF MU a FN Brno prof. Pavlem Ventrubou

Gynekologicko-porodnická klinika LF MU a FN Brno je největším pracovištěm svého druhu v České republice a paří mezi největší a nejprestižnější ve střední Evropě. Ročně se zde narodí přes 6 000 dětí. V současnosti působí na dvou pracovištích – v Bohunicích a v porodnici na Obilním trhu, právě tato budova je nesmazatelně spojená s historií a vývojem brněnské gynekologie a porodnictví. Jaké jsou historické úspěchy a současné trendy tohoto oboru? Na to jsme se zeptali přednosty Gynekologicko-porodnické kliniky LF MU a FN Brno a lékařského náměstka FN Brno prof. MUDr. Pavla Ventruby, DrSc., MBA. Za dobu své více než třicetileté praxe zaznamenal dynamický rozvoj oboru, o kterém říká, že je nádherný, i když náročný. 

 

Pane profesore, jaké místo zaujímá porodnice na Obilním trhu v historii brněnského porodnictví?

Postavením a otevřením této budovy 8. 11. 1888 vznikla instituce, která byla už ve své době ve střední Evropě uznávaná jako jedna z nejkvalitnějších a umožnila rozvoj svého oboru v dalších letech. Na začátku 20. století bych pak zdůraznil výrazné spojení s Masarykovou univerzitou. Gynekologicko-porodnická klinika byla totiž zakládající klinikou lékařské fakulty, která stála u zrodu brněnské univerzity. V rámci novodobého vývoje docházelo nejprve k rozšiřování pracovišť (vznikla II. a později III. gynekologicko-porodnická klinika). Teprve po roce 1990 došlo k obrácenému záměru – tedy snaze sloučit tyto tři kliniky do jednoho pracoviště. V roce 1993 jsem se stal přednostou první kliniky, roku 1998 došlo k vytvoření jednoho společného pracoviště, které fungovalo jako samostatná klinika až do roku 2001, kdy došlo k propojení s bohunickým pracovištěm. V současnosti je patrná snaha o vytvoření jednoho společného pracoviště – porodnice v Bohunicích, což by umožnilo propojit činnosti na jednotlivých pracovištích a využít personální i přístrojové kapacity.

 

Proč je stavba nové porodnice tak důležitá?  

Díky rozdvojenému pracovišti v Bohunicích a na Obilním trhu a nutnosti zajišťovat nepřetržitý provoz pohotovostních služeb musíme denně řešit problémy, které jsou náročné na organizaci i psychiku, navíc představují i značnou ekonomickou zátěž. Podle kvalifikovaného odhadu, který jsme vypracovali, bychom takto ročně ušetřili od 60 do 80 milionů Kč a možná ještě více, takže investice by se za 15 let, kdy o ní uvažujeme, již vrátila. Stavba nové porodnice v bohunickém areálu FN Brno bude znamenat historický skok srovnatelný s rokem 1888. V současné době pro nás výstavba nové porodnice představuje prioritu a jako Fakultní nemocnice Brno jsme podnikli všechny potřebné kroky k tomu, aby byla co nejdříve realizována.  

 

V čem má GPK výjimečné postavení v rámci České republiky i Evropy?

Gynekologicko-porodnická klinika LF MU a FN Brno je největším porodnickým zařízením v ČR a patří mezi největší kliniky svého druhu i ve střední Evropě, a to nejenom počtem výkonů (přes 6 000 porodů ročně), ale i ambulantních vyšetření.

Perinatologické centrum, které tvoří Perinatologický útvar GPK spolu s Oddělením neonatologie, patří ke dvěma největším v České republice. Narodí se zde více než 50 % dětí v rámci Jihomoravského kraje. Koncentrujeme závažné porodnické patologie nejen z regionu Jižní Morava, ale i z okolí – a to ze spádové oblasti větší než 1,2 mil. obyvatel.

Vysokou profesionální úroveň našeho pracoviště také dokumentuje fakt, že kromě základní porodnické péče nabízíme specializované porodnické výkony, díky kterým nás vyhledávají rodičky z různých regionů naší republiky, proto vykazujeme vysokou incidenci vaginálně vedených konců pánevních nebo vícečetných těhotenství.

Naše klinika je zároveň jedno z mála skutečně komplexních gynekologicko-porodnických pracovišť v České republice, které dlouhodobě rozvíjí všechny základní subspecializace našeho oboru – tedy perinatologii, reprodukční medicínu, onkogynekologii a urogynekologii. Věnujeme se rovněž dětské gynekologii.

Rád bych zdůraznil také významné postavení kliniky v oblasti vědecko-výzkumné a vzdělávací. Klinika získala v roce 2002 certifikát EBCOG Evropské koleje gynekologů a porodníků a rovněž akreditaci pro postgraduální vzdělávání lékařů včetně členských států EU. Vzdělání na našem pracovišti je uznáváno v celé Evropské unii. V rámci České republiky máme největší počet školenců v oblasti gynekologie a porodnictví.

Kvalita péče o matku a dítě se neprojevuje pouze v dosažených perinatálních výsledcích, ale i v respektování individuálního přístupu k rodičkám, které jsou na porod připravovány v kurzech předporodní přípravy, pracoviště také zajišťuje laktační poradenství. FN Brno je dlouhodobě držitelem titulu Baby Friendly Hospital.

 

V souvislosti s činností GPK se často hovoří o tzv. brněnské škole porodnictví a gynekologie, jaké jsou její charakteristiky?

Především prosazování fyziologického porodnictví. Snahou našeho pracoviště je, že pokud je porod fyziologický, aby byl veden porodními asistentkami, které jsou v tomto oboru vysokoškolsky vzdělány. Samozřejmě v případě jakýchkoli komplikací či patologií je volán lékař, který je přítomen na porodním sále a je schopen vyřešit veškeré vzniklé komplikace.

 

Na Vašem pracovišti se dlouhodobě daří snižovat počet císařských řezů, je to jeden z trendů současné porodnické péče? 

V posledních 20 až 25 letech došlo k výraznému celosvětovému nárůstu incidence císařských řezů. Zatímco v historických dobách se tyto výkony pohybovaly kolem 10 – 12 %, dnes se počet císařských řezů v České republice dostal na dvojnásobek, ale jsou pracoviště, která mají i troj až čtyřnásobnou incidenci a rovněž ve světě je výrazný rozdíl mezi jednotlivými světadíly a jednotlivými zeměmi. Jsem velice rád, že tento trend se začíná obracet a mluví se o tom, že kvalita porodnické péče se odráží právě v nižší incidenci sekcí. Spontánní vaginální porod je fyziologičtější a bezpečnější. Neodůvodněný operační výkon je pro rodičku až desetinásobně rizikovější. Do jisté míry je to i záležitost společenského tlaku, kdy některé ženy chtějí rodit tzv. na přání, tedy ne jen z medicínské indikace. Velice často ženy volí pro možné riziko, které je poměrně malé, dobrovolně výrazně vyšší riziko, což je z mého pohledu nepřijatelné. Císařským řezem ukončujeme těhotenství v akutní situaci a podle porodní indikace, čímž si udržujeme incidenci, která je v rámci perinatologických center vysoce pod průměrem České republiky a díky tomu, že se u nás rodí polovina porodů z regionu, také náš region patří k těm s nejnižší incidencí císařských řezů.

 

Můžete připomenout úspěchy a priority Vašeho pracoviště?

Kromě porodnictví se na Obilním trhu výrazně rozvíjely další subspecializace našeho oboru – mohu konkrétně jmenovat reprodukční medicínu a asistovanou reprodukci. Díky spolupráci Gynekologicko-porodnické kliniky s Ústavem histologie a embryologie vznikl kolektiv odborníků, kterým se podařil velký úspěch – narození prvního dítěte ze zkumavky nejen v Československé republice, ale i ve střední a východní Evropě v roce 1982. V prvních letech asistované reprodukce bylo pracoviště na Obilním trhu jediné, které tuto problematiku rozvíjelo. V rámci Centra asistované reprodukce můžeme být také pyšní na spermabanku, která vznikla jako jedna z prvních a největších na světě a dodnes jsou naše výsledky v této oblasti uznávané, což potvrzují i žádosti o naše vyzvané přednášky na celosvětových fórech.  Centrum asistované reprodukce se dodnes výrazně podílí na rozvoji tohoto oboru. Dále bych rád vyzdvihnul v porodnici dlouhou tradici onkogynekologie, která se rozvíjí ve spolupráci s dalšími pracovišti, k tomu přistoupila i problematika senologie – mamární program, dále je výrazný rozvoj urogynekologie, kdy brněnská urogynekologická škola rozvíjela a zavedla nové metody a nové techniky, stejně jako v oblasti dětské gynekologie. Jsme jedno ze dvou pracovišť, která hospitalizují děti a provádějí operační výkony. Chtěl bych také připomenout význam Centra prenatální diagnostiky.

 

Kam se tento obor posunul za dobu Vašeho působení v medicíně?

Náš obor prošel dynamickým vývojem, za posledních 40 let se výrazně snížila invazivita operací a díky tomu se zkrátila doba hospitalizace u všech diagnóz. Kdybych to měl např. demonstrovat na lůžkové kapacitě, ta byla před 25 až 30 lety více než trojnásobná než teď. Dříve se rodičky propouštěly po 7 dnech v případě spontánního porodu a až po 10 dnech po operaci, tato doba se postupně zkracovala na 3 až 5 dnů. Dnes u fyziologických porodů připravujeme možnost propuštění po 48 hodinách a nejsou ani výjimky, kdy rodičky žádají o tzv. ambulantní porod a odcházejí do 24 hodin, což je obrovský posun. Obdobně je tomu i u dalších specializací našeho oboru, ať už je to reprodukční gynekologie, onkogynekologie, urogynekologie, perinatologie, kde se pooperační péče zkrátila na třetinu. V některých případech se dokonce díky laparoskopické technice mluví o jednodenní operativě. I přes zkrácení invazivity ale zůstaly počty výkonů stejné, což je náročnější na přístrojové a personální vybavení. V průběhu posledních 25 let došlo k výraznému posílení ambulantní činnosti a činnosti jednotlivých center, např. v jihomoravském regionu došlo k výraznému nárůstu center asistované reprodukce, které mnohdy využívají našich bývalých kolegů. V tomto smyslu je zde velké konkurenční prostředí mezi státní a soukromou sférou.

 

Jaké jsou aktuální výzvy oboru gynekologie-porodnictví?

Náš obor je nádherný, má mnoho specializací a i z pohledu zdravotníka se můžete zabývat činností, která vás baví a ve které se můžete realizovat. Zcela zásadně se ale změnila struktura absolventů a uchazečů o zaměstnání. Zatímco v minulosti byla možnost vybírat si ty kolegy, kteří měli největší předpoklady pro výkon zdravotnické i vědecko-výzkumné činnosti, dnes je nabídka jiná. Podle aktuálních statistik je v medicíně jasně patrná feminizace oboru. Poměr uchazečů o studium medicíny z České republiky tvoří ze 70 % ženy a z 30 % muži. To mohu dokumentovat i na číslech v rámci našeho pracoviště, zhruba z deseti uchazečů je devět uchazeček, z nichž je šest až osm ze Slovenské republiky, to je rarita. Před 25 lety byli všichni uchazeči z regionu, dnes je to výjimka. Tito uchazeči mají zájem o vzdělání, díky velké koncentraci případů zde získají zkušenosti, které by na okresních pracovištích nikdy nezískali, ale na druhé straně je služba o to náročnější. Vzhledem k vysokému počtu žen na naší klinice se také dostáváme do problému, když lékařky otěhotní a již neslouží služby, pak je musí přebírat zbytek kmenových pracovníků. Po určité době proto mnozí odchází buď do soukromých praxí, do zahraničí, na mateřskou, nebo úplně mimo obor.

 

Je možné, že tento obor bude v krizi?

V krizi již je. Nedostatek uchazečů je celorepublikový problém, kvůli kterému již dochází k uzavírání některých menších pracovišť, protože nejsou schopni zajistit provoz.

 

Proč je zájem studentů o profilaci v gynekologii a porodnictví nižší?

Důvodů je dle mého názoru několik. Kromě ekonomických důvodů má náš obor v současné době největší zátěž ve smyslu nejenom pochval, ale i stížností, soudních sporů. Je to společensky nesmírně sledovaná a citlivá problematika a mnoho kolegů na toto není připraveno a odmítá pokračovat. Zajišťujeme nepřetržitý provoz 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Denně se pohybujeme v průměru kolem 18 porodů, ale protože porodnictví není plánovaná činnost, rodí se ve vlnách, tak jsou dny, kdy rodíme 10 ale i 25 porodů denně. Naši lékaři musí být každý den v každou denní dobu připraveni na všechny varianty. Co na našem pracovišti odrodíme za měsíc, je mnohdy celoroční počet porodů některých krajských nemocnic.

 

prof. MUDr. Pavel Ventruba, DrSc., MBA

  • Přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky LF MU a FN Brno
  • Lékařský náměstek ředitele FN Brno pro reprodukční medicínu
  • Člen Vědecké rady ministerstva zdravotnictví ČR a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Interní grantové agentury a AZV Ministerstva zdravotnictví ČR
  • Předseda a člen Oborové rady doktorského studijního programu Gynekologie a porodnictví na LF MU v Brně a LF UP v Olomouci
  • Člen Vědeckého výboru International Federation of Fertility Societies a pracovních skupin Světového a Evropského registru asistovaných reprodukčních technik
  • Dlouholetý předseda, místopředseda a vědecký sekretář Odborné společnosti pro asistovanou reprodukci
  • Člen redakčních rad odborných časopisů, autor a spoluautor více než 500 publikací a přednášek na domácích i zahraničních konferencích
  • Přední odborník pro gynekologii a porodnictví, zabývá se rozvojem nových metod a diagnostiky léčby poruch plodnosti, reprodukční endokrinologií a operativou
Fotogalerie
Informace o pohotovosti v Brně a Jihomoravském kraji