TRAUMA TEAM ČR se svými zkušenostmi na humanitárních misích v Pákistánu či Nepálu se v současné době transformuje na EMT 1 tak, aby splňoval veškeré normy a požadavky, které mají evropské a světové týmy.
Jaké byly samotné začátky TT ČR?
Vše začalo na podzim 1986, kdy v tehdejší ČSSR existovala v Praze skupina lékařů, která „chtěla“ poskytovat urgentní zdravotní péči na místě hromadných neštěstí a katastrof. Nicméně tato skupina neměla ani pevnou organizační strukturu ani systematický plán materiálního a technického vybavení. Vše bylo o tom, že „když bude potřeba“, tak si každý sbalíme pyžamo a k tomu nějaký materiál a pojedeme.
Proto se skupina lékařů z Úrazové nemocnice rozhodla vytvořit chirurgický tým pro humanitární pomoc, schopný poskytovat lékařskou pomoc přímo na místě katastrofy. Vybavení týmu bylo podpořeno tehdejším MZ ČSSR a přednostně byl tým zajištěn zdravotnickou technikou a materiálem z NZ Československé lidové armády. Tým měl čtyři plátěné, vojenské stany a vybavení ve stylu vojenské polní nemocnice. V tehdejší době neexistovaly žádné mezinárodní předpisy. Tak jsme vše zařizovali podle našich představ. První křest Trauma týmu ČSSR byl koncem roku 1987, kdy byl tým od 28. 10. do 20. 12. 1987 nasazen v regionální nemocnici v Matagalpě v Nikaragui. Tady spolupracoval s místními zdravotníky při likvidaci následků tehdejší „studené války“ a poprvé se zde jeho členové setkali s léčením válečných úrazů a jejich následků.
Tým pracoval ve složení lékařů (7 chirurgů, 2 anesteziologové, 1 internista a 1 technik) a zdravotní sestry (4 chirurgie, 3 instrumentářky operačních sálů a 3 anestezie).
Poté byl TT nasazen při likvidaci následků zemětřesení v Arménii a Íránu. Následovala modernizace vybavení týmu a od 13. 10. do 02. 11. 2005 byl tým nasazen na humanitární pomoc ve městě Rawlakot v Pákistánu. Zdravotníci ÚN Brno zajišťovali společně se členy týmu USAR - HZS hl. m. Praha a od té doby oba týmy úzce spolupracují. Tým pomáhal také v areálu zčásti zbořené místní vojenské nemocnice a pracoval v nových stanech a s inovovaným vybavením. V roce 2010 byl v rámci změny lokality Traumacentra přesunut do FN Brno – Bohunice.
V čem je tým TT ČR výjimečný?
Tým je výjimečný svým složením, uspořádáním a součinností dvou jednotek. Jednotku TT ČR, která vystupuje pod hlavičkou CZERT (Czech Emergency Response Team), tvoří zdravotníci, lékaři a sestry z FN Brno a členové jednotky USAR HZS hl. m. Praha. Obě složky jsou úzce v kontaktu a podílí se na zdárném plnění úkolů jednotky.
Uspořádání a činnost jednotky:
Vedení jednotky - velitel a styčný důstojník - členové HZS, vedoucí lékař
Zdravotníci zajišťují medicínskou péči, která je dána předpisy CP ES, tj. - třídění postižených - triage. Dále základní vyšetření a ambulantní ošetření postižených včetně potřebných kontrol - intenzivní péči na jednotce intermediární péče = vyšetření, zajištění životních funkcí a stabilizace celkového stavu postiženého. Dále přípravu na odsun k definitivnímu léčení.
Členové HZS zajišťují logistiku jednotky, technickou podporu, zdroje el. energie, topení, opravy a řešení technických potíží. Dále mají na starosti pomoc při výstavbě jednotky, zajištění ubytování, hygienického zařízení (sprchy, WC), úpravu užitkové vody, ukládání a likvidaci odpadu, zajištění stravování. Záchranáři se pak soustředí na spolupráci při vyšetření a ošetření postižených… Spolupráce obou složek je nezbytná.
Co považujete za největší úspěch TT ČR?
První dílčí úspěch byla humanitární mise při likvidaci následků zemětřesení v Pákistánu v roce 2005, kdy byly položeny základy spolupráce mezi zdravotníky a členy HZS. Za humanitární pomoc byl tým odměněn „Cenou předsedy vlády ČR“ za nejlepší humanitární čin roku 2005 v zahraničí a vedoucí týmu byl přijat prezidentem ČR panem Václavem Klausem.
Za dosavadní největší úspěch považuji humanitární misi TT ČR v Nepálu v roce 2015. Jednotka pracovala v horské oblasti, která byla nejvíce zasažena a byl zde největší počet postižených. Během čtyř týdnů aktivní činnosti v místě bylo ošetřeno téměř 1500 postižených, z toho 11 bylo přijato s přímým ohrožením života. Všechny tyto závažné stavy zdravotníci vyšetřili, ošetřili, zajistili životní funkce a zdárně připravili a doprovodili při převozu sanitkou k definitivnímu léčení do místních zdravotnických zařízení a do indické polní nemocnice. Za humanitární čin roku 2015 byli členové jednotky oceněni Zlatým záchranářským křížem, vedoucí lékař byl přijat prezidentem ČR panem Milošem Zemanem a dále byli členové týmu přijati a oceněni předsedou vlády a ministry vnitra a zdravotnictví.
Jak rychle jste schopni vyrazit a zasáhnout v postižené oblasti?
Pohotovost k odjezdu do oblasti postižené katastrofou nebo mimořádnou událostí a zahájení činnosti je dána rozhodnutím Komise 2004/277/ES, Euratom a 2007/606/ES, Euratom ve znění rozhodnutí evropského parlamentu a rady č. 1313/2013/EU o vytvoření modulů. Připravenost k odjezdu je stanovena nejpozději do 12 hodin po přijetí nabídky poskytnutí pomoci a schopnost zahájení činnosti do hodiny po příjezdu na místo nasazení.
Jste v dnešní době již standardně vybaveni a tudíž materiálně srovnatelní s jinými trauma teamy v Evropě?
TT ČR je vybaven podle standardů daných předpisy a rozhodnutími Evropského parlamentu a rady, ve znění poslední verze: Rozhodnutím Komise 2004/277/ES, Euratom a 2007/606/ES, Euratom ve znění Rozhodnutí evropského parlamentu a rady č. 1313/2013/EU ze dne 17. prosince 2013 o mechanismu civilní ochrany Unie. Toto rozhodnutí specifikuje vytvoření modulů CP EU a determinuje podmínky jejich specializací a činnosti. TT ČR splňuje podmínky vytvoření a činnosti zdravotnických modulů a na základě kladného hodnocení činnosti a výborného pracovního výsledku z mezinárodního cvičení MODEX Falck v Dánsku je od 01. 01. 2013 registrován u CP EU jako modul č. 7. V současné době je TT ČR zařazen v tzv. Reserve pool CP EC a je plně připraven k nasazení na humanitární pomoc podle všech pravidel CP EC.
Na základě vyhodnocení nasazení a činnosti zdravotnických jednotek při likvidaci následků zemětřesení v Nepálu v roce 2015, kdy vedoucí roli koordinátora činnosti zdravotnických jednotek převzalo WHO, které úplně zastínilo činnost CP EC. Zástupci WHO ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví Nepálu řídili a koordinovali činnost všech nasazených zdravotnických jednotek. Z tohoto důvodu od roku 2016 probíhá diskuse mezi WHO a CP EC o sjednocení systému a organizace zdravotnických modulů vytvořených v rámci CP EC podle principů WHO. Jedná se o tzv. transformaci na systém EMT (Emergency Medical Team).
V Evropě je v současné době transformováno na EMT 1 ev. EMT 2 celkem pět zdravotnických jednotek a některé další se na transformaci připravují. TT ČR je t. č. ve stádiu příprav na transformaci na EMT 1, ale při přípravě dokumentace potřebné pro zahájení transformace naráží na požadavky na personální obsazení týmu, především na předepsané počty osob na jednotlivé odbornosti a kromě toho i na některé překážky v legislativě ČR.
Je současná legislativa nějak zbytečně svazující?
Vysílání jednotek a poskytování humanitární pomoci v zahraničí je dáno zákonem č. 239/2000 Sb., ve znění prováděcích předpisů nařízení vlády č. 463/2000 Sb., a nařízení vlády č. 527/2002 Sb. Ministerstvo vnitra organizuje záchranářskou a materiální pomoc do zahraničí ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí ČR, složkami integrovaného záchranného systému nebo ústředními správními úřady.
Právním předpisem, který upravuje rozhodovací pravomoci v otázkách poskytování humanitární pomoci je zákon č.151/2010 Sb., o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci poskytované do zahraničí a o změně souvisejících zákonů.
V případě nasazení TT ČR na humanitární misi hrají roli resortní ministerstva – zahraničí, vnitra a zdravotnictví. Žádost o humanitární pomoc obdrží cestou OPIS Ministerstva vnitra Ministerstvo zahraničí ČR, které předá informace o žádosti na Ministerstvo zdravotnictví ČR. OBKŘ MZ ČR informuje ředitele FN Brno a vedoucího lékaře TT ČR o žádosti k nasazení na humanitární misi. Zpětnou vazbou potvrdí ředitel FN Brno a dále MZ ČR souhlas s nasazením TT ČR a cílovou institucí je Ministerstvo zahraničí ČR. Další postup závisí na předpokládaných finančních nákladech. Náklady nižší než 5,000.000,- Kč schvaluje ministr zahraničí, vyšší náklady schvaluje vláda ČR a zde je první legislativní nedostatek. Částka 5 mil. Kč je tak malá, že téměř nepokryje náklady na dopravu na místo nasazení, proto by bylo vhodné tuto částku legislativně upravit minimálně na 20 mil. Kč, což jsou předpokládané náklady na humanitární misi v délce trvání 3 – 4 týdnů.
Kde jsou další legislativní mezery?
Další legislativní mezera je v systému organizace humanitární pomoci. V současné době se na realizaci humanitární pomoci v ČR podílejí tři ministerstva – zahraničí, vnitra a zdravotnictví. Není tedy plně zajištěna centrální registrace jednotek humanitární pomoci, jejich výcvik a především jejich jednotné finanční zajištění pro teoretickou přípravu. Ve většině členských států EU je humanitární pomoc řízena centrálním orgánem, Emergency Response Center, který spadá pod ministerstvo vnitra. Tento centrální orgán garantuje celonárodní registraci členů jednotek humanitární pomoci, školení a výcvik všech jednotek a také jednotné finanční zajištění přípravy. Z tohoto důvodu je nutná úprava legislativy ČR tak, aby byla zajištěna jednotná organizace a komplexní příprava humanitární pomoci. Tento nedostatek v legislativě ČR poněkud komplikuje přípravu TT ČR k transformaci na EMT 1.
