Menu
Česky English Deutsch
+420 532 23 1111

Historie a současnost

Jak jsme začínali

V roce 1988 byl konečně po dvacetiletém úsilí dostavěn olbřímý lůžkový trakt ve staré nemocnici v Bohunicích. Jakožto chlouba brněnského socialistického zdravotnictví měl 1 000 lůžek (rozši¬řování lůžkového fondu bylo v té době prioritní úlohou…) – ale nebyly plánovány žádné ambulance, žádný komplement. Jako zázemí mělo sloužit stávajících zařízení staré části nemocnice. V roce 1989 měla být nemocnice v Bohunicích jedinou fakultní nemocnicí v Brně a provoz, výzkum i výuka studentů lékařské fakulty se měl přesunout do nových, moderních Bohunic. V té době byli designovaní přednostové vyzýváni k pilnému budování svých klinik a silných specializovaných týmů, což vzedmulo vlnu nadšení – ale i rozpaků. Tehdy jsme ještě neměli skoro žádné pa¬cienty, chyběly ambulance, poliklinika i personální zázemí. Bylo však zdůrazňováno, že se vše rychle vyřeší. Převládal optimismus a konec roku 1991 s otevřením nových politických a společen¬ských perspektiv, spolu s oficiálním etablováním Fakultní nemoc¬nice Brno a příslušných klinik, jenom přidal. Technicky jsme ale do roku do 1991 vstupovali s vybavením: čtyři skiaskopické vyšetřovny (na LT 2, PK 1 a KICH 1) a sedm skia¬grafických vyšetřoven (LT 3, KNPT 2, PK 1, KICH 1). Počet provedených vyšetření na celé klinice včetně staré zástavby byl 40 743, počet vyšetřených pacientů pak necelých 30 000. Byli jsme mladá, perspektivní klinika, jak stále opakoval pro¬fesor Benda, s tahem na bránu. Po počátečním nadšení jsme postupně zjistili, že „nové“ přístroje ze Západu (některé z nich slouží dodnes) byly několik let ve skladu a že vlastně nejsou tak úplně nové a funkční. Už bylo také jasné, že dostavba polikliniky a vyřešení provizorního umístění RDK není otázka roku. Začalo být jasné, že pokoje pro lékaře hned tak nebudou a převlékat se budeme ještě nějaký ten rok společně na chodbě. Na druhé straně – většina z nás byla svobodná, mladá…a všichni jsme si říkali, že ten rok, dva to vydržíme. Vše se mělo rychle zlepšovat. A hlavně – vždyť v Bohunická nemocnice byla nová, krásná, vyso¬ká, velká a měla být zdravotnickým centrem nejen jižní Moravy, ale podstatně většího regionu.

Budování kliniky

Radiologická klinika ve FN Brno vznikla z rentgenového oddělení ve staré zástavbě bohunické nemocnice. Z přístrojů na tomto od¬dělení ale v roce 1989 nebylo použitelné prakticky nic. Představa tehdejšího vedení nemocnice, že toto oddělení bude zpočátku pokrývat požadavky na RTG vyšetření pro novou nemocnici, byla tedy zcela nesmyslná. Od začátku byla RDK zřízena v provizorních prostorách, které pů¬vodně neměly sloužit k umístění zobrazovací techniky, ale jako „hala návštěv“. Opěrné sloupy, které zde byly, byly hlavním ome¬zením a umožnily pouze rozdělení prostor podle těchto sloupů do „králikáren“ naprosto nevhodných pro umístění zobrazovací techniky. To se týkalo (a dodnes týká) i prostorů pro vedení klini¬ky a místností pro lékaře i nelékaře včetně šaten. Definitivním ře¬šením mělo být vybudování polikliniky či diagnostického centra. Ze začátku nebyla struktura přístrojů a jejich provizorní umístění na klinice problém, ambulantních pacientů bylo málo stejně jako ambulancí, ale postupně se tento stav začal měnit. Ale jak se zvětšovala rok od roku spádová oblast naší nemocnice a počet ambulancí, tak nerostl a stagnoval počet rentgenových přístrojů. Především se to týkalo skiagrafických přístrojů. V roce 1989 jsme měli na klinice čtyři skiaskopické přístroje a sedm skiagrafických přístrojů, v roce 2000 pak tři skiaskopické přístroje a šest skia¬grafických přístrojů. Jenže počet ambulancí, spád a počet vyšet¬řených pacientů se přitom stále zvyšoval, pročež se prodlužovaly čekací doby na zhotovení snímku a jeho popis. Z důvodů nekonečného čekání na dostavbu poliklinické části a částečně i měnící se dlouhodobé koncepce nemocnice (od nemocnice se špičkovou gastroenterologií, břišní a hrudní chirur¬gií, kardiologií, neurochirurgií a dalšími klinikami až po nemocnici¬ s největším spádem na Moravě) rozvoj pracoviště v prvních letech stagnoval. Ani zásadní stavební úpravy nebylo možné provést a argumenty byly vcelku logické – vždyť je nesmysl prová¬dět stavební úpravy provizorních prostor.

CT

Nejprve jsme měli konveční CT přístroj HiQ. Jednalo se o pří¬stroj s vynikajícím rozlišením. Tento přístroj byl instalovaný v roce 1991 jako druhé CT v kraji. V té době jsme byli technicky na špičce a naše CT patřilo mezi nejlepší v ČR. Na přelomu roku 1999/2000 byl ale provedený upgrade tohoto přístroje na jednospirální tehdy již výběhový typ CT. Již několik měsíců nato přešel jeho výrobce na zcela jinou softwarovou platformu. V té době ale již všechny fakultní nemocnice kupovaly multislice přístroje. Na našem CT jsme v prvém roce provozu od května 1991 vyšet¬řili 3 623 nemocných, provedli jsme 4 213 vyšetření, z toho 0 in¬tervencí. V roce 2006 jsme vyšetřili 10 311 nemocných, provedli jsme 11 674 vyšetření, z toho 545 intervencí. V roce 2015 jsme vyšetřili celkem 9 751 pacientů na CT2, 4 932 pacientů na CT3 a provedli intervenční výkony u 502 pacientů. V současné době disponuje naše pracoviště dvěma CT přístroji – jeden je ve třetím nadzemním podlaží (CT2), s rokem výroby 2008, uveden do provozu byl 30.9.2008 a s jeho pomocí jsou prováděny i složitější intervenční výkony. Další CT přístroj (CT3) je v přízemí v prostorách centralizovaného urgentního příjmu, s rokem výroby 2009, uveden do provozu byl 31.12.2009, tento slouží především k vyšetření polytraumat a urgentních paci¬entů. V obou případech se jedná o multidetektorové přístroje s počtem 64 detektorových řad. V minulosti jsme nejprve měli konvenční CT přístroj HiQ. Jednalo se o pří¬stroj s vynikajícím rozlišením, který jako záložní CT mohl sloužit možná dodnes. Tento přístroj byl instalovaný v roce 1991 jako druhé CT v kraji. V té době jsme byli technicky na špičce a naše CT patřilo mezi nejlepší v ČR. Na přelomu roku 1999/2000 byl ale provedený upgrade tohoto přístroje na jednořadý, tehdy již výběhový typ CT. Již několik měsíců poté přešel jeho výrobce na zcela jinou softwarovou platformu. V té době ale již všechny fakultní nemocnice kupovaly multidetektorové přístroje. V roce 2017 je plánována instalace dalšího moderního CT přístroje s duální energií záření do třetího nadzemního podlaží lůžkového traktu.

Skiagrafie

Začala fungovat prakticky bez skiagrafických přístrojů. Počítalo se vcelku logicky s tím, že skia¬grafie bude na poliklinice, kde se budou snímkovat ambulantní pacienti. Na klinice byly dva, po¬sléze tři skiaskopické přístroje fir¬my Siemens (jeden na provádění angiografie, druhý na vyšetřování žaludku a třetí na ERCP) a dva skiasko¬pické přístroje firmy Chirana. Přitom skiagrafické přístroje byly pouze tři a i ty byly již od začátku zastaralé a prakticky nepoužitel-né. Proto se začalo velmi záhy snímkovat na skiaskopických pří¬strojích. To mělo dva důsledky. Snímkování na skiaskopických přístrojích vedlo ke zvyšování dávek a mladí laboranti se ob-tížně učili „nastavovat standardní projekce“ bez skiaskopie. Snímky dělali tak, že si „blikli“ na skiasko¬pii a pak udělali snímek. Skiagrafický a skiaskopický provoz byl společný. Okénko s pří¬jmem žádanek bylo ve druhém nadzemním podlaží. Snímkovalo se jak v tomto patře, tak o patro výš celkem v pěti vyšetřovnách. Dvě byly na patře jako CT, tři o patro níž. Z počátku byl tento sys¬tém vyhovující – ortopedická stejně jako plicní klinika sídlily ve staré zástavbě a tam se také nemocní snímkovali. Pacienti s úra¬zem do naší nemocnice prakticky nechodili a ambulancí bylo málo. Snímky se popisovaly v místnosti, kde je dnes pokladna – a to se ukázalo jako velký problém – popisovna byla daleko, nebylo prakticky možné kontrolovat provoz. Navíc jsme po čase o tyto prostory přišli a popisovna se přemístila do ještě horších prostor o místnost vedle (dnes tato místnost slouží jako šatna). S narůstajícím počtem pacientů, přesunem ortopedické kliniky a odsouváním dostavby ambulantního rentgenu do vzdálené budoucnosti se situace stávala stále neúnosnější. Nakonec vznikl nápad na další dočasné řešení – přebudovat prostor pro příjem žádanek tak, aby zde nakonec bylo vše – po¬pisovna akutních snímků, příjem žádanek i evidence pro pojiš-ťovnu. Chaos, hluk a z toho pramenící chyby byli problém. Navíc místnost pro popis byla z části i denní místností radiologických asistentů a také místností pro službu. Konečně v roce 2003 vznikl projekt pro přesun části RTG do nových definitivních prostor v rámci budování (RTG 1). Tyto pro¬story byly od začátku koncipovány jako prostory pro snímkování nemocných z výškové budovy a pro ultrazvukové vyšetřovny. Počet a složení vyšetřoven bylo samozřejmě omezeno prostorově. Otevření těchto prostor centralizace skiagrafií znamenal zásadní posun vpřed. Příjem žádanek dostal podobu příjmu ve špičkové nemocnici. Přes dílčí problémy, které se posléze objevily (další zvětšování spádu a především budování traumatologického centra a tím pádem extrémní nárůst nemocných se závažným poraněním) jsme první rok po otevření pracoviště vyšetřili 27 014 nemocných, tři roky poté už to bylo 56 136 nemocných. Nicméně čekací doby se opět začaly prodlužovat. Logické a raci¬onální řešení (další skiagrafii nebylo kam instalovat a vybudování akutního příjmu včetně diagnostických přístrojů se vlivem růz¬ných nemedicínských tlaků odsouvalo) byla digitalizace. A tak se podařilo přímou digitalizaci zásadní části skiagrafického provozu. A protože přímá digitalizace šla ruku v ruce s RIS včetně propojení RIS s NIS, tak vše postupně začalo fungovat. Pořídily se čtyři ski¬agrafické přístroje. Dva z nich jsou přímo digitální, jeden nepřímo digitální a druhý bude nepřímo digitální do konce tohoto roku. Tři přístroje jsou na RTG1, jeden pak na detašovaném pracovišti KNPT. Jedná se o nejmenší počet skiagrafických přístrojů ve fakultní nemocnici na srovnatelné radiolo¬gické klinice. Přístroje patří mezi deset nejvíce využitých skiagrafií v republice. To je ale naprosto správná a racionální cesta a realný provoz našeho RTG1 pracoviště to dokazuje. Ročně se na těchto čtyřech přístro¬jích vyšetřilo 96 136 nemoc¬ných a provedeme 118 949 vyšetření.

Další rozvoj skiagrafie směřoval k postupné přímé digitalizaci pří¬stroje na KNPT, přesunu nepřímé digitalizace na RTG pracoviště do Bílovic nad Svitavou respektive na RTG pracoviště na Pracovišti reprodukční medicíny. V současné době již RTG pracoviště v Bílovicích nemáme, bylo zrušeno. Podařilo se nám všechny čtyři snímkovny v Bohunicích vybavit přímou digitalizací, včetně zdigitalizování přístrojů používaných na snímky u lůžka. Proběhlo i zdigitalizování skiagrafického provozu na Pracovišti reprodukční medicíny. Radiologická klinika má nyní svou skiagrafickou část plně digitální

Ultrazvuk

Ultrazvukové pracoviště bylo nejprve v prostorách dnešní skia¬skopické vyšetřovny. Poté v roce 1997, co zde byl umístěný ski¬askopický přístroj, který byl zakoupený především pro provádění ERCP, se ultrazvuk přesunul do místnosti bez oken a klimatizace. Odsud jsme se sunuli dál – do prostor na gynekologii. Konečně se v roce 2003 podařilo vybu¬dovat centrální ultrazvukové pracoviště v prostorách RTG 1 jako definitivní řešení Na našich dvou ultrazvukových přístrojích jsme v prvém roce 2004 vyšetřili 16 397 nemocných a provedli jsme 32 795 vyšetření. V roce 2006 jsme vyšetřili 18 759 nemocných a provedli jsme 42 451 vyšetření. V roce 2008 byly oba přístroje na centrálním ultrazvukovém pracovišti vyměněny za nové, které slouží dodnes. Další přístroj byl pořízen v roce 2014 a je provozován ve 3. patře v místě původního CT přístroje. Dva ultrazvukové přístroje jsou součástí vybavení mamografického pracoviště na obilním trhu, jeden přístroj je součástí nového angiografického pracoviště zprovozněného v roce 2016. V současné době je tedy na RDK umístěno 5 ultrazvukových přístrojů. V případě potřeby zajišťuje RDK vyšetření i na přístrojích na urgentním příjmu, na KARIM a na operačních sálech.

Angiografie

Angiografické pracoviště RDK zajišťuje širokou škálu radiologických vaskulárních intervenčních výkonů. Tyto výkony jsou v určitých případech alternativou k chirurgickým či endoskopickým výkonům, v řadě případů ale představují jedinou možnost léčby. Spektrum těchto výkonů zahrnuje rekanalizační výkony (např. perkutánní transluminální angioplastiky cévních stenóz a chronických uzávěrů, implantace stentů a stengraftů, trombolýzy a trombektomie akutních cévních uzávěrů atd.), embolizační výkony (léčba různých druhů krvácení, tumorů, aneurysmat vč. mozkových, předoperační embolizace atd.) a další speciální výkony (např. TIPS - transjugulární portosystémový shunt, implantace kaválních filtrů, žilní sklerotizace aj. ). Vedle plánovaných výkonů pracoviště zajišťuje nepřetržitou 24 hodinovou pohotovost pro akutní neodkladné výkony (např. krvácení z GIT či poporodní, ischemické cévní mozkové příhody atd.). První angiografický DSA přístroj ve FN Brno byl provozován spolu s I.interní kardiologickou klinikou od r.1993 v rámci společného koronarografického a angiografic¬kého pracoviště. Tato pracoviště se poté oddělila a v roce 2003 byl tento přístroj vyměněn za vyspělejší DSA komplet (vč. plochého detekčního panelu) posunující dále kvalitu zobrazení a umožňující např. i provádění složitějších neurointervenčních výkonů. Od února 2016 je nyní v provozu nové angiografické pracoviště ve zcela nových prostorách v budově I1. Kromě lépe vyhovující prostorové dispozice je zásadní změnou instalace nového moderního angiografického DSA kompletu Siemens Artis Q. Kromě vyšší kvality samotného zobrazení oproti původnímu přístroji disponuje tento přístroj řadou vylepšených či zcela nových funkcí patřícím již ke standardu přístrojů používaných na srovnatelných pracovištích. Mezi ně patří zejména zdokonalená možnost prostorového 3D zobrazení (rotační angiografie), která zjednodušuje a značně zkvalitňuje diagnostiku v případě anatomicky komplikovaných patologických stavů (typicky např. morfologie mozkových aneurysmata). Data získaná z prostorového 3D zobrazení mohou být pak dále použita i přímo k 3D navigaci (roadmappingu) následných terapeutických výkonů bez nutnosti dalších opakovaných zobrazení, což vede k redukci času nutného pro provedení výkonu, ke snížení radiační dávky a množství použité kontrastní látky. Další zcela novou funkcí je možnost modifikovaného CT zobrazení. Přístroj je schopen přímo provést modifikované CT skeny (srovnatelné kvality jako standardní CT přístroje) v průběhu angiografického výkonu a tím například lépe identifikovat léčené léze a jejich cévní zásobení (což následně vede k vyšší selektivnosti a úspěšnosti výkonů) či diagnostikovat přítomnost komplikací v průběhu výkonů. Součástí kompletu je i ultrazvukový přístroj zjednodušující např. zajištění vstupu do cévního řečiště. Instalace nového přístroje zkvalitňuje a rozšiřuje možnosti zobrazování během radiologických vaskulárních intervenčních výkonů a umožňuje zvýšení efektivity a bezpečnosti těchto výkonů pro pacienta i pro personál.

Nevaskulární intervence

Pracoviště nevaskulárních intervencí disponuje moderním přístrojem Siemens Artis Zee instalovaným v prosinci 2010. Přístroj disponuje sklopnou stěnou a pohyblivým C ramenem a umožňuje tak provádět celé spektrum skiaskopických vyšetření včetně intervenčních výkonů na gastrointestinálním traktu a urogenitálním traktu. Vzestupem endoskopických technik a technik CT a MR enterografie či virtuální kolonoskopie se zásadně snížila potřeba skiaskopických vyšetření jícnu, tenkého střeva a tlustého střeva. Tyto vyšetření byly dlouhodobě na našem pracovišti svou kvalitou referenční pro ostatní pracoviště, nicméně jsou také spojeny s vysokou radiační zátěží. V současnosti se diagnostické výkony provádí ve frekvenci jednou týdně pro objednané pacienty, 24hodin denně pro akutní pacienty. Oblast intervencí na žlučových cestách a jícnu jsou dominantní problematikou úseku nevaskulárních intervencí. Pracoviště má 24hodinovou pohotovostní službu pro akutní pacienty, pro objednané pacienty jsou vyhrazeny 2 dny v týdnu (úterý, čtvrtek). Pracovitě komplexně pokrývá problematiku maligních a benigních stenóz žlučových cest včetně ambulantní sledování pacientu po intervenčních výkonech. Provádíme diagnostické výkony na žlučových cestách včetně biopsie a endoskopické navigace výkonů. Z terapeutických výkonů provádíme balónkové dilatace nebo aplikace biodegradabilních stentu u benigních stenóz, u onkologických pacientů pak kromě dekomprese žlučových cest perkutánní drenáží nebo kovovými stenty jsme schopni ovlivnit průběh onemocnění zářením (brachyterapie ve spolupráci s Masarykovým onkologickým ústavem), radiofrekvenční ablací. Počtem a rozsahem výkonu nevaskulárních intervencí jsme předním pracovištěm tohoto typu v České republice.

Magnetická rezonance

Magnetická rezonance (1T přístroj) byla zakoupená v roce 1993, jako 2. přístroj v republice. Jednalo se o špičkové pracoviště , které sneslo jak technicky, tak prostorově srovnání s jakýmkoliv pracovištěm magnetické rezo¬nance v západní Evropě či USA. Se stoupajícím počtem indikací a požadavkům na vyšetření byl pořízen další přístroj , který byl umístěný v lůžkovém traktu, o síle 1,5 T, jehož plný provoz byl zahájen v polovině roku 2007. Po dobu 7 let pracovaly přístroje současně. V roce 2016 byl zahájen provoz na novém, již 3T přístroji v pavilonu Q, který nemocnice pořídila na základě projektu EU IOP. FN Brno přistoupila k nákupu nového 3T MR poté, co jí nejstarší přístroj sloužil 23 let. Celková cena zdravotnické technologie byla ve výši 36,9 mil. Kč, přičemž dotace EU se pohybovala ve výši 29,1 mil. Kč. Zbytek finančních prostředků šel z vlastních zdrojů nemocnice. Celý projekt trval od srpna 2015 do konce roku 2015. Nový přístroj se nachází v pavilonu Q, kde se v minulých měsících postupně kalibroval a uváděl do provozu. Slavnostní otevření nových prostor včetně nového 3T MR se uskutečnilo za účasti ředitele FN Brno MUDr. Romana Krause, MBA, náměstka SVLS prof. MUDr. Vlastimila Válka, CSc., MBA, členů vedení Fakultní nemocnice Brno a dalších hostů ve středu 4. května 2016 ve 12.00 hodin v pavilonu Q. Nový přístroj má ve srovnání s tím starým sílu pole 3 T (dříve pouze 1,5 T), což znamená, že je v lepším poměru signál - šum při zobrazení mozku, nárůstu BOLD efektu při funkčním vyšetření mozku, dále je tato výhoda vysokého magnetického pole patrná i v oblasti pánve a muskuloskeletálního zobrazování. Z toho vyplývá, že nejčastější indikace k vyšetření se budou týkat vyšetření mozku, pánve a muskuloskeletálního systému. Dále půjde zejména o typy vyšetření a diagnózy, u kterých lze navíc využít další speciální sekvence, které nový přístroj umožňuje. Předpoklad vyšetřených pacientů denně se pohybuje mezi 15 až 20. V rámci instalace této moderní tříteslové technologie byly realizovány také dispoziční stavební úpravy tak, aby pracoviště v pavilonu Q splňovalo požadavky, jež jsou na zdravotnické zařízení tohoto typu kladeny. Cena stavebních prací byla 9,8 mil. Kč. Modernizace vytvořila komfortnější prostor pro pacienty a kompaktnější zázemí pro zaměstnance s důrazem na zvětšení popisovny. Zcela nově je zde řešena šatna personálu a WC pro imobilní pacienty. V severním traktu došlo k přeskupení personálního zázemí tak, aby bylo optimálně dostupné jak pro zaměstnance MR, tak pro obsluhu dalšího přístroje PET-MR. Faktické informace: Investor: FN Brno Zhotovitel stavebních prací: UNISTAV CONSTRUCTION, a. s. Dodavatel zdravotnické technologie: Philips Česká republika, s. r. o., Projektant a autorský dozor: LT Projekt, a. s. Realizace proběhla v období: 08/2015-01/2016

Pozitronová emisní tomografie/Magnetická rezonance

PET/MR Díky evropskému projektu s názvem CZ.1.06/3.2.01/19.09748 FN Brno - modernizace specializovaných pracovišť KOC získala Fakultní nemocnice Brno hybridní scaner PET/MR. Projekt byl zahájen v květnu 2015 a byl hrazen z 85 % z EU IOP v rámci její 19. výzvy, zbývajících 15 % uhradila FN Brno z vlastních zdrojů. Hybridní scaner PET/MR je nejmodernější hybridní zobrazovací technikou, která v sobě kombinuje všechny přednosti pozitronové tomografie a magnetické rezonance na špičkové úrovni. Nejdůležitějším parametrem při porovnání s ostatními zobrazovacími metodami je u PET/MR kombinace zobrazení metabolismu buněk pomocí pozitronové emisní tomografie a vysoce přesného morfologického a funkčního zobrazení pomocí magnetické rezonance. Hybridní zobrazení PET/MR umožňuje významně snížit dávku z lékařského ozáření, spojit nutná vyšetření MRI a PET v jediné zobrazení u nemocných s opakovanými vyšetřeními u nádorových onemocnění a tím snížit nutný počet vyšetření ke stanovení diagnózy, stanovení léčebné strategie a při kontrolách léčebného efektu. To se týká zejména skupiny pacientů s nádorovými onemocněními mozku hlavy a krku, prostaty nebo tlustého střeva a konečníku.

RTG pracoviště na PRM (porodnice) 

V roce 2005 respektive 2006 se součástí RDK stalo též rentgenové pracoviště PRM. Na tomto pracovišti, které je ale velmi úzce zaměřené, byl požíván jako skiagraf Compax 40 z roku vý¬roby 1995, v roce 2008 byl nahrazen přístrojem Protheus od firmy GE, v roce 2009 byl proveden upgrade na zařízení s přímou digitalizací systémem pro přímou digitalizaci RTG obrazu Carestream. Skiaskopický přístroj je Prestilix 1600 z roku výroby 1995. Na tomto přístroji v roce 2003 byl proveden upgrade. Nyní tento přístroj slouží k výkonům defekografie a irrigografie, snímky jsou nepřímou digitalizací ukládány v digitálním archívu. Dalším skiagrafickým přístrojem je pojízdný RTG přístroj VMX, který slouží ke snímkování pacientů na odd. ARO, JIP. Snímky jsou nepřímou digitalizací ukládány v digitálním archívu Ultrazvukový přístroj Acuson 128XP/10 rok výroby 1999 na tomto pracovišti, byl v pro¬vozu do roku 2007. V roce 2008 byl převeden z pracoviště v Bohunicích ultrazvukový přístroj HDI 5000/CT. Od roku 2012 máme ultrazvukový přístroj od firmy Philips HD 15. V roce 2013 přibyl ještě jeden tentýž typ. Jeden je určen pro ultrazvuková vyšetření mamm včetně intervenčních výkonů - lokalizace, biopsie a punkce. Druhý je využíván na ostatní ultrazvuková vyšetření ostatních orgánů, cév i měkkých tkání. V roce 1993 byl zakoupen přístroj Mammomat 3 Stereo. V 2004 byl proveden upgrade tohoto přístroje na Mammomat 3000 – tedy zařízení s nepřímou digitalizací. Dokončení nepřímé digitalizace na celém pracovišti bylo prioritou nejbližší doby. Jeli¬kož druhý mamografický přístroj na RDK byl mamograf MAM-CH 22S od dnes již neexistující firmy Elscint, instalovaný v roce 1997 v Bohunicích, jeho provoz byl ukončen v roce 2007. Druhým velkým úkolem bylo pořízení digitálního mamografu. Digitální mammograf Mammomat Inspiration byl pořízen v roce 2012. Naše pracoviště je jed¬no ze čtyř mamografických scree¬ningových pracovišť v Brně, jako jediné je na akreditovaném radiologickém pracovišti. I pro¬to je rozvoj tohoto pracoviště nezbytný. Screeningová mamografie je hrazena výkonově mimo paušál. V roce 2016 proběhla úspěšně akreditace a do 31. 12. 2019 máme opět prodlouženo vyšetřování screeningových mammografií.

Akademická radiologie

Neopomenutelnou a nezanedbatelnou součástí aktivit radiologických klinik fakultních nemocnic je aktivní účast na výuce studentů lékařských fakult, postgraduální výchově lékařů – radiologů, vědecké přípravě doktorandů, aktivní práce ve vý¬borech odborných společností. Prakticky od roku 1991 až dosud byly vždy nejméně dva pracovníci RDK členy výboru RS ČLS JEP, jeden z nich pak vždy ve funkci vědeckého sekretáře či předsedy. To svědčí o všeobecném uznání naší kliniky v radiologické obci. Při ohlédnutí se zpět na uvedené aktivity (v celostátním, evropské, a snad i světovém měřítku) naše klinika rozhodně nemá žádný dluh. Učili jsme plejádu studentů a jsme přesvědčeni, že se nám studium zobrazovacích metod podařilo postupně zkvalitnit. Titul kandidáta věd či PhD. získala pod naším vedením řada postgra¬duantů. Vychovali jsme tři docenty a jednoho profesora radiologie. Pořádali jsme, a stále pořádáme, úspěšné odborné semináře, workshopy a kongresy s mezinárodní účastí, které jsou již tradičními.

Závěr

Radiologie je nesmírně zajímavý a široký obor. Na jedné straně můžeme provádět komplikované intervenční výkony, na druhé v klidu popisovat snímky. Můžeme si „hrát“ s virtuální realitou. Skladbu našich nemocných ale nemůžeme ovlivnit. Vše záleží na koncepci nemocnice a pokud tuto koncepci neznáme nebo koncepce neexistuje a nebo se příliš často mění, jsme tak říkajíc nahraní. I když jsme všichni zdravotníci a a již lékaři nebo ne¬lékaři, jsme také specialisté. Dobrý internista je dobrý internista i s fonendoskopem a teploměrem. Ale radiolog či radiologický asistent jsou bez přístroje (a elektrického proudu) nahraní. A i ten nejhorší RTG přístroj dnes stojí miliony. CT, MR či DSA pak desítky milionů. Vybavení i poměrně malé radiologické kliniky, jako je ve srovnání např. s podobnou v rakouském Grazu ta naše, pak několik set milionů. Po deseti letech je ale nutné přístroje nakoupit znovu a stojí to opět stovky milionů. A to už nemluvím o provozu těchto přístrojů. Pokud jsou přístroje příliš zastaralé, vý-razně klesá kvalita vyšetření, zvyšuje se radiační zátěž nemocných i personálu stejně jako počet komplikací. Radiologie je servisní obor v nejlepším slova smyslu – čekáme na nemocného, který k nám bude z oddělení či ambulancí poslán. A nemocnice bez kvalitního radiologického pracoviště nemůže existovat. Jsou nemocnice, kde není neurochirurgie, kde není neurologie, kde není gynekologie, dokonce v některých není chirurgie, kardiologie či patologie a jiná klíčová pracoviště. Není ale nemocnice, kde není rentgen. A to si mnohdy vedení nemocnice neuvědomuje. I velké a ambiciózní plány často končí na maličkostech, jako může být třeba ta, kde naše pacienty budeme snímkovat? V historii RDK takováto období podle mého názoru byla. Je to škoda tak jako je škoda každé zakopané hřivny. Ale je to život. A o tom je i relativně krátká historie RDK, kterou prošla řada výborných radiologů, radiologických asistentů i sester a dalších pracovníků. Všichni, jak jsem upřímně přesvědčen se vždy snažili dělat svoji práci co nejlépe. Jak se jim to dařilo a zda to byla vždy jejich chyba, když se nedařilo, musíte posoudit, vy kteří nám nemocné na vyšetření posíláte a samozřejmě především naši pacienti. Tento text vám možná pomůže pochopit, proč to někdy nešlo tak dobře, jak bychom sami chtěli.

prof. MUDr. Vlastimil Válek, CSc.

Kontakty:

Centrální objednávaní (telefony):
CT 53223 3548
MR, PET/MR 53223 2879
Skiagrafie (RTG) 53223 3797
Ultrazvuk 53223 3597
Angiografie, intervence 53223 2870
Skiaskopie 53223 2870
Denzitometrie 53223 2481
Mammografie 53223 8433
Nukleární medicína (scintigrafie) 53223 3583

Sekretariát: Jitka Halouzková
telefon: 532 233 007
e-mail:

Přednosta: prof. MUDr. Vlastimil Válek, CSc., MBA, EBIR
telefon: 532 233 006
e-mail:

Primář: doc. MUDr. Marek Mechl, Ph.D., MBA
telefon: 532 233 008
e-mail:

Vrchní laborant: Mgr. Martin Buček
telefon: 532 233 546
e-mail:

Ambulantní doba:

V pracovní dny od 7:00 do 15:00 hod. Vybraná pracoviště v nepřetržitém provozu 24 hodin denně.

Informace o pohotovosti v Brně a Jihomoravském kraji