Menu
Česky English Deutsch
+420 532 23 1111

Stárnoucí populace

V roce 2013 žilo v ČR téměř 10,52 milionů občanů, u nichž se každý rok zvyšuje průměrný věk. Ve věku 65 let a více je 17,4 % obyvatel ČR. Nad 60 roků je téměř 24,3 %. V sučastnosti máme 3,9 % osob nad 80 roků (1,7 % nad 85 roků). Střední délka života při narození - SDŽ - je v ČR nyní u mužů 74,8 a u žen 80,5 roku. Od roku 1990 se SDŽ prodloužila u mužů o 7,3 a u žen o 5,7 roků, zatímco předtím se 20 let (1970-1990) prakticky neměnila. K posouzení podílů staré populace bývá používán také tzv. index stáří - počet osob 65 let a více na 100 dětí do 14 let. Jeho celostátní průměr, jenž se neustále zvyšuje, činí 122; v Brně je druhý nejvyšší v ČR a v Praze dokonce 130,2. Při hodnocení obyvatel nad 60 roků máme v městě Brně prakticky o téměř 2 % více starších než je celorepublikový průměr, ve věkové kategorii nad 80 let je rozdíl ještě vyšší. Odhaduje se, že třetina narozených dětí v roce 2013 se dožije 100 let.

Demografická prognóza

české populace do budoucnosti (do roku 2030) předpokládá vzestup počtu seniorů o 40- 80 %. Očekává se prodloužení SDŽ až o 4 roky u obou pohlaví, počet osob nad 65 roků tak bude tvořit 23 až 25 % celé populace (u osob 80 a více vzestup na 5- 8 % - tj. téměř trojnásobek). Index stáří stoupne v ČR v roce 2030 na 243 a v roce 2050 na 296 při střední variantě. Do roku 2050 bude v ČR pokračovat tento trend výrazného stárnutí populace – nad 60 r. 40%; nad 65 r. 33% a nad 80 r. téměř 10%. Každý dvacátý občan ČR bude starší 85 let.

P4062613 kopie_M_120.jpg Mezi typické fenomeny geriatrické medicíny patří zejména tzv. velké geriatrické syndromy: imobilita, instabilita, inkontinence a intelektové poruchy. Lze je obecně charakterizovat: a) polyetiologií; b) chronickým průběhem; c) poklesem nezávislosti; d) náročnou péčí a jen obtížnou léčitelností. S nimi těsně souvisí problematika dekubitu, pádů, deliria, demence a deprese. Dále pak v séniu nabývá na významu problematika iktů, afázie, poruch termoregulace, dehydratace (včetně - acidobazické rovnováhy), zhoršení zraku a sluchu (slepota a hluchota), které vysoký věk nejednou doprovázejí. Vysokou prevalencí ve stáří se vyznačují kardiovaskulární a onkologické choroby, artróza a osteoporóza. Uvedené geriatrické syndromy nemusí nemocné bezprostředně - ohrožovat na životě, ale podstatně ovlivňují kvalitu dalšího života. Jejich nositelé se v plné míře stávají závislými na pomoci dalších osob (rodina, přátelé, sousedé, komunitní služby). Nejednou vedou k přijetí do institucionální péče nemocniční (geriatrie, LDN) nebo sociální (domov důchodců) buď z důvodu zhroucení systému péče doma nebo rozvoje akutní choroby (pneumonie, dekubitus, pád s frakturou, atp.).  Péče o multimorbidní nemocné s různým stupněm dysaptibility má své zvláštnosti, které se u jiných nemocných nevyskytují. S rozvojem různých stupňů péče o starší nemocné se stává aktuální i problematika ošeřovatelství jako oboru.
Péče o stále rostoucí počet starších jedinců, kteří mají současně více chorob (multimorbidita) a komplikací ve sféře psychosociální bude klást nejen daleko vyšší požadavky na systém organizace zdravotní a sociální péče o ně, ale bude vyžadovat i daleko vyšší stupeň znalostí a dovedností nejen pomoci, ale i pochopit tuto skupinu nemocných se všemi jejími specifiky v oblasti diagnostiky, léčby a komplexní péče ve zdravotnických a sociálních zařízeních. Současná realita si žádá zásadní změnu v přístupu a vnímání stále rostoucí seniorské populace nejen v odborné veřejnosti, ale i celospolečenského povědomí stáří jako významné epochy lidského života. Toto představuje i jeden z úkolů výuky gerontologie na úrovni FN Brno a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.

 

Geriatrie – interdisciplinární obor; oborová a provozní specifika

Gerontologie k seniorům přistupuje z pohledu meziresortního (pomezí zdravotní a sociální oblasti). Geriatrie jako medicínský obor se vyznačuje interdisciplinárním  přístupem k diagnostice, léčbě i rehabilitaci chorob a dysaptability ve stáří. Předmětem zájmu geriatrie je stárnoucí a starý člověk ve zdraví a především v nemoci. Geriatrie se zabývá četnými zvláštnostmi chorob ve stáří a jejich důsledky, zaměřuje se na prevenci, diagnostiku, terapii, rehabilitaci a ošetřovatelskou péči patologických forem stárnutí a stáří, přičemž používá specifické metody a formy práce, zejména se pak zabývá chronickými stavy, spojenými se ztrátou funkčního potenciálu, ubýváním soběstačnosti a narůstáním závislosti. Geriatrie úzce spolupracuje s jinými lékařskými obory a integruje jejich poznatky o starém a nemocném člověku. Ve svém interdisciplinárním pojetí nenahrazuje činnost ostatních klinických lékařských oborů v péči o starého člověka, ale doplňuje je uplatňováním specifického geriatrického režimu, jehož konečným cílem je posilování nezávislosti a zlepšení soběstačnosti hospitalizovaných nemocných.

P4062607 kopie_M_120.jpgGeriatrický pacient je specifický tím, že jeho etiopatogenetická diagnóza stanovená klasickými biomedicínskými metodami nevypovídá o tom, kolik potřebuje péče, jak se stává závislým na okolí, ani o tom, jak kvalitně bude moci prožívat svůj další život. Vliv přítomnosti jakékoliv choroby je u seniora daleko významnější než u mladších pro další způsob vedení nezávislého života. Celkovou léčbu jakékoli choroby ve stáří  je tedy třeba zaměřit nejen na vyvolávající onemocnění, ale i na zachování, případně zlepšení soběstačnosti, fungující sociální vztahy a vazby v rodině a komunitě. Geriatrického pacienta  je nutno chápat jako „křehkého“ seniora se sníženými funkčními rezervami a horší adaptabilitou. Je dlouhodobě ohrožen dekompenzací funkčního stavu a vyžaduje specifickou modifikaci odborného přístupu při volbě režimových a léčebných opatření.
Klinika interní geriatrie a praktického lékařství - KIGOPL (dále Klinika) byla založena 1.října 1999 sloučením oddělení geriatrie Fakultní nemocnice Brno, pracoviště Bohunice, bakalářského oboru ošetřovatelství a Ústavu rodinného lékařství Lékařské fakulty Masarykovy Univerzity v Brně jako reakce na současné demografické trendy vývoje naší populace - zvyšující se procento starší populace. Považujeme za nutné včlenit na jedné straně výuku oborové geriatrické problematiky do všech klinických oborů a zvláště do výuky praktického lékařství. Na druhé straně považujeme za nezbytné pro její specifika (geriatrické syndromy atp.) spojená výhradně s vysokým věkem rozvíjet klinickou gerontologii jako samostatnou vědní disciplínu. Naše klinika svým lůžkovým fondem zabezpečuje péči pro 1/3 obyvatel města Brna v oblasti interny.

Počátkem září 2002 zahájila svoji činnost Specializovaná geriatrická ambulance KIGOPL, která slouží nemocným seniorům jako klasická “interní” ambulance (vč. fyzikálního vyšetření lékařem s interně- geriatrickou erudicí, EKG, základní spirometrie, možností laboratorních a dalších vyšetření podle medicínské potřeby a indikace, které umožňuje diagnostický komplement FN Brno). Podílí se na řešení některých otázek, které jsou specificky spjaty s multimorbiditou, dysaptibilitou a polyfarmakoterapií tolik typickými právě pro vyšší věk. Vedle zmíněného patří do oblasti zájmu této ambulance problematika pádů ve stáří, kognitivních poruch a všech chorob, které mají zvýšený výskyt ve stáří a urychlují proces stárnutí jako takový (ateroskleróza, hypertenze, diabetes, hyperlipoproteinémie atp.). Při ní působí poradna pro pády a poradna pro poruchy paměti. Zabývá se problematikou mentálních změn ve stáří, demence a specielně Alzheimerovou nemocí.

Informace o pohotovosti v Brně a Jihomoravském kraji