Dne 17. července 2014 byla na Klinice dětské ORL FN Brno provedena první oboustranná implantace u dítěte v České republice. Po ztrátě sluchu v důsledku závažného onemocnění tak pětiletá Adélka opět uslyší.
Dítě prodělalo zánět mozkovývh blan, způsobený bakterií Streptococcus pneumoniae, který může být (a tady bohužel byl) velmi agresivní a svými toxiny poškodil vláskové buňky vnitřního ucha.
Dítě přes všechna obvyklá opatření (širokospektrá antibiotika, vitamíny, podpůrné léky) ohluchlo. Každý rok u nás sluch v důsledku menigokokové nákazy ztratí jeden či dva lidé.
Pokud by se operace neuskutečnila v průběhu následujících měsíců, došlo by k osifikaci kochley vnitřního ucha (chodbička, ve které jsou zničené vláskové buňky, postupně zaroste kostí) a implantace by již nebyla možná.
Proto je důležité zavést elektrodu kochleárního implantátu co nejdříve, dřív než dojde k osifikaci. Ideálně je zavedení implantátu do obou uší, jde o párový orgán.
Nyní je dítě propuštěno domů, za měsíc dojde k prvnímu zapnutí implantátů a zahájení rehabilitačního procesu.
Kochleární implantát je elektronické zařízení, které neslyšícímu pacientovi zprostředkuje vnímání zvuků. Implantát je složen z:
- přijímací stimulátor, který je pod pacientovu kůži umístěn během operace. Obsahuje elektronickou součástku, která kontroluje proud elektrických impulsů do ucha. Obsahuje také anténu, která přijímá frekvenční signál z vnější cívky a magnet, který drží vnější cívku na místě. Svazek elektrod je vložen do vnitřního ucha.
- řečový procesor se nachází mimo tělo nad implantátem, ke kterému je přidržován magnetem. Obsahuje též mikrofon, který registruje okolní zvuky.
Bezdrátový přenos informace přes kůži se v tomto případě uskutečňuje na magnetoindukčním principu, mezi vysílací cívkou za uchem a přijímací cívkou, která je vhojena pod kůží do vyhloubeného prostoru ve spánkové kosti. Zpracování zvuku a jeho provedení na optimální binární kód elektrických impulzů se děje v řečovém procesoru, který je spojení kabelem s vysílací cívkou. Hlavním úkolem řečového procesoru je převést spektrální analýzu vstupujícího zvuku, tj. pomocí filtrů rozdělit komplexní zvuk, jakým je například řeč, na jednotlivé frekvenční složky. Zvukový analogový signál je pak převáděn na sérii impulsů na výstup z jednotlivých filtrů. Řečový procesor tak vykonává podobnou funkci, jako systém receptorů zdravého vnitřního ucha. Elektrické impulsy jsou z vyhojení přijímací části vedeny na elektrody, které představují miniaturní izolované platinoirídiové drátky o průměru několika mikrometrů.
Svazek miniaturních elektrod je zasunut přes kulaté okénko asi 29 mm do nitra kochley. Jednotlivé elektrody jsou zakončeny v různých vzdálenostech od začátku kochley a tak mohou při podráždění elektrickým impulsem aktivovat specifické skupiny vláken sluchového nervu. Nahrazuje se tím tonotopický princip analýzy zvuku ve vnitřním uchu, kde na vysoké frekvence zvuku reagují receptory (a s nimi i spojená vlákna) ve vstupní části kochley a na tóny nízké reagují receptory ve vzdálené části kochley.
