KOJENÍ
Kojení je zcela přirozený a nenahraditelný způsob stravování novorozence a kojence. Složení mateřského mléka se nedá srovnat s žádnou jinou stravou a zcela se přizpůsobuje potřebám dítěte. Mateřské mléko je bohaté na spoustu výživových látek, je velmi důležité pro vývoj a růst dítěte. Kojení je přirozené, přesto se objevují problémy, se kterými si ženy neví rady. Je důležité si uvědomit, že kojení je i proces učení jak pro maminky, tak pro jejich děti.
VÝZNAM KOJENÍ
Kojení je důležité jak pro zdravý vývoj dítěte, tak pro jeho maminku. Přináší výhody z hlediska medicínského, psychologického, sociálního, ekonomického. Pro výživu miminka je mateřské mléko svým složením a proměnlivostí jedinečné. Mateřské mléko obsahuje látky s protizánětlivým a baktericidním účinkem, proto může snižovat riziko onemocnění zažívacího traktu a respiračního ústrojí. Při výlučném kojení je snížena i expozice dítěte alergenům, a tím je snížena možnost výskytu potravinové alergie a intolerance. U kojených dětí je nižší procento kojeneckých kolik, nespavosti a kolitid. Kojené dítě má snížené riziko výskytu obezity, neboť vypije pouze tolik, kolik potřebuje. U kojených dětí klesá riziko diabetu, lymfomu, autismu, infekce močových cest, meningitidy, zubního kazu, ortodontických problémů a vad řeči. K syndromu náhlého úmrtí (SIDS) dochází u kojených dětí méně. Silnější pouto mezi matkou a dítětem vytvořené kojením je velmi důležité pro další psychický a sociální vývoj dítěte a rozvoj jeho duševních schopností.
Kojení je velmi podstatné pro psychiku matky, pro její duševní klid a pohodu. Matka si k dítěti vytváří silné citové pouto, které může být dobrým základem pro pozitivní rodinné vztahy a snadnější přijetí mateřské role a zvýšení sebedůvěry. Mateřské mléko je vždy k dispozici, má ideální složení i teplotu.
U kojící ženy je nižší riziko vzniku anemie. Oxytocin vyplavovaný při kojení stahuje dělohu a pomáhá zmírnit krvácení po porodu. Tím je matka chráněna před nedostatkem železa. Kojení snižuje riziko vzniku karcinomu prsu před menopauzou, karcinomu ovarií, děložního čípku a chrání ženu před osteoporózou. Důsledkem kojení může být také nižší dávka inzulínu potřebná u diabetiček.
KOJENÍ ZDRAVÝCH DONOŠENÝCH NOVOROZENCŮ
Kojení a výživa mateřským mlékem by měla být podporována u všech dětí, donošených i nedonošených. Základem je dostatečná a správná informovanost nejen maminek, ale i jejich rodin o výhodách kojení a možnostech, jak tohoto přirozeného procesu dosáhnout. Již před porodem a bezprostředně po porodu je třeba zahájit podpůrné kroky pro nástup a rozvoj laktace vedoucí k plnému kojení.
Ihned po porodu je velmi důležitý bonding (připoutání, propojení) – vazba matky s dítětem po porodu trvající ideálně dvě hodiny a více. Zahrnuje i časné přiložení k prsu, nejlépe samopřisátí. Reflexivními pohyby nožek se miminko „doplazí“ samo k prsu matky a přisaje se. Celý krásný proces může trvat jen krátkou chvíli, ale také i půl hodiny. Je třeba trpělivosti, poskytnout miminku dostatek času. Jde o základní krok k úspěšnému kojení.
Po přijetí novorozence na Neonatologické oddělení je třeba se vyhnout dlouhému odloučení mámy a miminka. Standardem je společný pobyt na pokojích rooming-in. Máma je svému dítěti k dispozici „na požádání“, přikládá ho k prsu dle jeho chuti, učí se „číst“ své dítě, neomezuje délku a frekvenci kojení. Pro rozvoj laktace je nezbytné „noční“ kojení, kdy mezi 23. až 3. hodinou je „hormonálně nejpříznivější“ čas pro tvorbu mléka. I při neklidu není vhodné děti dokrmovat. Chuť mateřského mléka a počáteční formule je zcela odlišná a jejich střídání je pro novorozence v procesu učení matoucí. Může nastartovat obtíže s přisáváním a kojením. Také krmení z láhve, ale i šidítka, mohou vést k matení novorozence, neboť technika sání z prsu je jiná, než sání z láhve.
Hana Holubářová, Lenka Šárníková, zdravotní sestry Neonatologického oddělení FN Brno
