Vedoucí fyzioterapeut Rehabilitačního oddělení FN Brno PhDr. Filip Dosbaba vystudoval fyzioterapii na Masarykově univerzitě a dnes stojí v čele týmu zkušených fyzioterapeutů Fakultní nemocnice Brno. Za základ rehabilitace považuje především individuální aktivní přístup pacienta (cvičení). Rehabilitační oddělení zajišťuje komplexní léčebnou rehabilitaci pacientům s širokým spektrem diagnóz (od terapie posttraumatických stavů přes funkční poruchy pohybového aparátu až po kardiorespirační onemocnění). Fyzickou kondici by neměli podceňovat ani pacienti po srdečních onemocněních. Speciálně pro ně nabízí toto oddělení jako jedno z mála pracovišť v České republice kardiovaskulární rehabilitaci, která zde má již 25letou tradici.
Kolik fyzioterapeutů na RHO pracuje?
Rehabilitaci Fakultní nemocnice Brno zajišťuje 67 fyzioterapeutů a 5 ergoterapeutů. Mými přímými podřízenými jsou úsekoví fyzioterapeuti, kterých mám sedm (dva mají na starosti rehabilitační lůžka, jeden ambulance a čtyři z nich zodpovídají za detašovaná pracoviště). Na svých úsecích jsou garanty odbornosti a zajišťují přímý liniový provoz (dovolené, docházku, práci kolegů). Každý úsekový fyzioterapeut má pod sebou 7 až 15 řadových fyzioterapeutů.
Kolik pacientů projde ročně rehabilitacemi?
Našimi ambulancemi projde ročně cca 3 000 a Lůžkovou rehabilitací cca 1 000 pacientů.
Jaké má Rehabilitační oddělení části?
Rehabilitační oddělení má dvě části, první je „standardní“ rehabilitace, základem jsou dvě ambulance a Lůžková rehabilitace, která patří mezi největší v České republice. Druhou část oddělení tvoří detašovaná pracoviště, tedy fyzioterapeuti na jednotlivých klinikách, kde jsou zastoupeni v různém počtu podle objemu a cíle rehabilitace.
Na jaké typy pacientů se zaměřujete v ambulantní části?
V ambulantní části se zaměřujeme především na rehabilitaci po úrazových stavech či funkčních poruchách pohybového aparátu. Největší skupinu našich pacientů tvoří pacienti Kliniky úrazové chirurgie, dále neurologičtí pacienti (především po cévní mozkové příhodě) a pacienti z ortopedie (zejm. endoprotézy nosných kloubů a artroskopie kloubů), v menší míře také pacienti Kliniky popálenin a rekonstrukční chirurgie. Specializací našich ambulancí je ale také rehabilitace u poruch pánevního dna či fyzioterapie temporomandibulárního kloubu. Kromě těchto přednostních akutních pacientů v ambulanci rehabilitujeme i chronické vertebrogenní pacienty.
Jak dlouho rehabilitace u akutních pacientů průměrně trvá?
Nejprve se pacient objedná u rehabilitačního lékaře, který rehabilitaci indikuje a fyzioterapii rozepíše. V našem objednacím systému máme pro akutní pacienty volná místa, aby mohli rehabilitovat co nejdříve, ne za 4 až 6 týdnů, což je standardní objednací doba. Cyklus jedné rehabilitace zahrnuje většinou deset návštěv. Poté je pacient opět vyšetřen rehabilitačním lékařem a fyzioterapeutem, zda je nutný další cyklus rehabilitací. Některému pacientovi stačí jedna série, jiný musí absolvovat tři až čtyři série, je to opravdu velmi individuální a záleží na typu postižení.
Jakou fyzioterapii podstupují?
Fyzioterapii, kterou pacienti absolvují, můžeme rozdělit na aktivní a pasivní, o jejich vzájemném poměru rozhodne lékař. Nejzásadnější část ambulantního ošetření představuje téměř vždy individuální terapie, kdy se jeden terapeut po určitou dobu věnuje pouze jednomu pacientovi, se kterým aktivně pracuje. Právě individuální aktivní přístup (aktivní cvičení, terapie) je podstatou rehabilitace. Cvičení probíhá dvakrát denně, podle indikací jsou pak přiřazeny další procedury. Oproti tomu pasivní procedury (elektroléčba, magnet, vodoléčba) by měly z celkové rehabilitace vytvářet jen malé procento. Stejně tak masáže do rehabilitace zásadně nepatří, ale jsou pouze doprovodnou regenerační službou, kterou si u nás mohou pacienti dopřát formou placených služeb.
Rehabilitační oddělení je díky detašovaným pracovištím značně rozvětveno, na jakých klinikách Vaši fyzioterapeuti působí?
Detašovaná pracoviště jsou strukturována na jednotlivé úseky. Chirurgický úsek (kam spadá Interní kardiologická klinika, Chirurgická klinika, Klinika popálenin a rekonstrukční chirurgie, Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, Ortopedická klinika a Urologická klinika), dále I. interní úsek (Neurologická klinika, Neurochirurgická klinika, Interní gastroenterologická klinika, Interní hematologická a onkologická klinika a Gynekologicko-porodnická klinika), dále II. interní úsek (Klinika nemocí plicních a tuberkulózy, Psychiatrická klinika, Klinika interní, geriatrie a praktického lékařství, Klinika infekčních chorob), posledním úsekem je Spinální jednotka, kam patří také fyzioterapeuti u lůžek na Klinice úrazové chirurgie.
Pacientům Interní kardiologické kliniky nabízíte kardiovaskulární rehabilitaci, v čem je unikátní?
Jako jedno z mála pracovišť v České republice nabízíme okamžitou návaznost pohybové léčby u pacientů s různou škálou srdečních chorob, především po infarktu myokardu. Standardní součástí léčby by kromě samotné operativní intervence a farmakoterapie měla být i tzv. sekundární prevence, tedy pacient by měl začít pracovat na svém pohybovém funkčním stavu, čímž pracuje na zlepšení prognózy a odstraní tak i strach z pohybové aktivity, který je po srdečních příhodách velmi častý. Zatímco v zahraničí je na sekundární prevenci kladen skutečně velký důraz, v naší republice není zdaleka standardní. Jsme výjimeční také tím, že kardiovaskulární rehabilitace na RHO vznikla již začátkem devadesátých let díky doc. Chaloupkovi a jeho manželce – fyzioterapeutce Šárce Chaloupkové. Kardiorehabilitace funguje i ve Fakultní nemocnici u sv. Anny, lze tedy říci, že Brno je průkopníkem kardiorehabilitace v České republice.
Jaká jsou specifika práce s pacienty po srdečních příhodách? Pozorujete díky tréninku zlepšení jejich zdravotního stavu?
Pacienti po jakékoli srdeční příhodě mají většinou strach z pohybu, neví, jak se mohou zatížit, kolik pohybové aktivity si dávkovat. Při vstupu do programu kardiovaskulární rehabilitace provede kardiolog vstupní spiroergometrický zátěžový test, který zopakuje přibližně po třech měsících tréninku. Díky tomuto sofistikovanému měření je efekt kardiorehabilitace velice dobře hodnotitelný. Zdravotní stav pacienta se díky rehabilitaci objektivně zlepšuje. Pokud pacient projde v naší ambulanci dvou až tříměsíčním tréninkovým programem, výrazně si zlepší kondici a je schopen v domácím prostředí pokračovat v nastoleném tréninkovém režimu. Konkrétně u pacientů se srdečním selháním provádíme i respirační trénink. Tito pacienti mají na základě patofyziologie srdečního selhání v chronickém stádiu oslabené dechové svalstvo, a protože srdce naplno neplní svoji funkci jako pumpy, nejsou tedy schopni výtěžného aktivního pohybu. Podle určitého měření jim tedy dáváme speciální respirační pomůcky, díky kterým doma posilují nebo aktivují buď nádechové, nebo výdechové svalstvo. Očekávaným výsledkem je redukce dušnosti, díky čemuž je pacient schopen lépe zvládat běžné denní činnosti, čímž se mu zlepší kvalita života.
Kolik pacientů ročně kardiovaskulární rehabilitaci podstoupí?
Např. pacientů s infarktem jsou řádově stovky, kardiorehabilitaci ale podstoupí ročně jen 60 až 70 z nich. Důvodů je několik – někteří pacienti o pohybovou léčbu zájem nemají, jiní by chtěli, ale z časových či pracovních důvodů si nemohou dovolit na rehabilitaci docházet 2-3x týdně dvě hodiny, další pacienti by rádi chodili, ale nejsou z Brna a mají problém s dojížděním. Takto zaměřené ambulance v menších městech chybí.
Jaké jsou v této oblasti fyzioterapie trendy?
Mgr. Baťalík pracuje na kardiologii na projektu telemonitoringu pacientů na dálku. Tzn. pacient je v nemocnici vyšetřen a je mu nastaven pohybový program. Díky moderním technologiím je schopen trénovat v domácím prostředí, terapeut jej sleduje on-line (tepovou frekvenci a další parametry), případně trénink upravuje. Ne každý pacient je ale pro tento typ „rehabilitace na dálku“ vhodný. Ve využití těchto technologií vidíme možnost zlepšení přístupu pacientů po akutním koronárním syndromu k této specifické formě rehabilitace.
Pro jaké pacienty je určena ambulance respirační fyzioterapie?
Tato ambulance se nachází na Klinice nemocí plicních a tuberkulózy. Zde se zaměřujeme na podobný respirační trénink jako u pacientů se srdečním selháním, ale u pacientů, kteří mají následkem jakéhokoliv onemocnění problém s respirací – např. pacienti po hrudních operacích, pacienti s chronickou obstrukční nemocí, astmatem a další. Ke zlepšení respirace používáme nádechové nebo výdechové respirační trenažéry, měříme sílu respiračního svalstva i subjektivně hodnotíme míru dušnosti. Velký důraz klademe také na zlepšení hygieny dýchacích cest.
Jaká jsou specifika rehabilitace na Spinální jednotce?
Spinální jednotka FN Brno je jedno z nejvíce superspecializovaných pracovišť v republice. Má 15 lůžek pro spinální pacienty, o které se stará 6 fyzioterapeutů a jeden ergoterapeut. Rehabilitace je velmi intenzivní, poskytujeme pacientům tu nejvyšší úroveň, jakou lze v současnosti nabídnout. Pacienti jsou většinou přeloženi z Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny po těžkých úrazech páteře. Naším přáním by samozřejmě bylo, aby každý z nich začal chodit, ale tak jednoduché to bohužel není. Jedním z cílů rehabilitace na Spinální jednotce je, aby pacient po tak těžkém úrazu zprvu správně dýchal a byl v maximální možné míře soběstačný (aby byl schopen sám si sednout, přesunout se a udržet se ve vozíku, najíst se, obléct se). Tito pacienti dále pokračují v rehabilitaci ve specializovaných rehabilitačních ústavech (např. Hrabyně, Kladruby). Kolegové pracují s neurofyziologickými koncepty, snaží se stabilizovat ty segmenty těla, které jsou motoricky zachovány, a využít zbylý motorický potenciál pacienta tak, aby nedocházelo ke strukturální destrukci především ramenních kloubů.
V rámci RHO se specializujete také na rehabilitaci pánevního dna, zejména inkontinence a obstipace.
Ano, poradnu pro poruchy pánevního dna odborně zastřešuje a vede primářka Rehabilitačního oddělení MUDr. Miluše Jurášková, která patří mezi přední odborníky v této problematice. V tomto jsme skutečně výjimeční, protože tento druh rehabilitace není na srovnatelných ambulancích vůbec standardní. V rámci léčby inkontinence nabízíme pacientům např. individuální terapii, mobilizační techniky, myofeedback – speciální elektroléčbu na ambulanci i na lůžkové rehabilitaci. Zájem pacientů o tuto rehabilitaci je skutečně velký, objednací doby k paní primářce dlouhé.
V souvislosti se sedavým způsobem života hrozí neaktivním lidem řada civilizačních onemocnění. Co byste doporučil v rámci prevence?
Doporučil bych cvičit 3x týdně hodinu, to by bylo naprosto optimální, ale důležité je jakýkoli pohyb, i kdyby to mělo být jen půl hodiny. Aktivní pohyb totiž působí jako výrazná prevence kardiovaskulárních a civilizačních chorob, proto bychom ho neměli podceňovat, ať už jsme zdraví, nebo pohyb využíváme jako rehabilitaci po operativním zákroku či úrazovém stavu. Mimo to působí pohybová aktivita jako perfektní „odbourávač“ stresu, kterého máme v dnešní uspěchané době všichni opravdu hodně.
