A) ODBĚR A TRANSPORT BIOLOGICKÉHO MATERIÁLU (BM)
1. Požadavky na biologický materiál dodaný k vyšetření do laboratoří Ústavu patologie FN Brno
1.1. Bioptický materiál
Bioptický materiál se odebírá za účelem stanovení diagnózy. Jsou z něho zhotoveny histologické preparáty, které mikroskopicky hodnotí lékař – patolog a stanovuje diagnózu. Metody odběru: operační metody (resekce, excize, včetně opakovaných i probatorních, amputace), probatorní punkce, endoskopické odběry, kyretáž, spontánní vyloučení. Označení materiálu: diagnosticky významné okrsky BM, na které chce operatér patologa upozornit, je třeba označit a popsat přímo na sále. To se týká i značení resekčních ploch a jiných míst k jednoznačnému určení orientace preparátu. Na označení preparátů je nejvhodnější barevný šicí materiál. Označení BM je potřebné doplnit popisem v „Žádance o bioptické vyšetření“.
Zásahy operatéra do BM: bez souhlasu patologa, který odpovídá za vyšetření materiálu, je nepřípustné odebranou tkáň nařezávat nebo rozdělovat na menší kousky. Tyto zásahy zkreslují rozměry, znemožňují orientaci tkáně a mohou způsobit chybnou pTNM klasifikaci u nádorů. Jsou možné jen v případě, že pomohou operatérovi v rozhodnutí o dalším postupu.
Rozstřihnutí a vyprázdnění dutého orgánu je naproti tomu vhodné, výrazně se zlepší průnik fixačního roztoku do tkáně. Opatření proti vysychání tkáně: při vysychání tkáně dochází k autolýze a tím poškození nebo úplnému znehodnocení biologického materiálu. Rychlost vysychání záleží na velikosti BM, teplotě a vlhkosti prostředí.
- tkáň nesmí ležet volně na vzduchu
- tkáň musí být vložena co nejdřív do fixačního roztoku
- nefixovaná tkáň nesmí přijít do kontaktu s vodou, ani destilovanou, protože voda poškozuje jemné struktury buněk a ztěžuje mikroskopické posouzení
- pokud je potřeba tkáň vodou opláchnout, přebytek vody po oplachu odstranit
- totéž platí pro fyziologický roztok
- materiál, který nebude fixován (ke kryostatovému vyšetření, k vyšetření lymfatických uzlin) je třeba předat na Ústav patologie v co nejkratším časovém intervalu.
1.2. Cytologický materiál
- cytologické nátěry gynekologické na podložním skle ošetřené fixačním sprejem, negynekologické nátěry zaschlé na podložním skle, nefixované
- otiskové preparáty, zaschlé na podložním skle, nefixované
- tělní tekutiny (punktáty, sputa, ascites, výpotek, mozkomíšní mok, moč, bronchoalveolární laváž) dodávané ve skleněných či plastových nádobách bez fixace
2. Požadavky na transport biologického materiálu
2.1. Transport běžného bioptického materiálu
Materiál musí být ihned po odběru vložen do fixační tekutiny tak, aby tekutina měla k materiálu přístup ze všech stran. Před transportem a při něm je materiál ve fixačním roztoku přechováván při pokojové teplotě. Při dodržení těchto podmínek není rychlost transportu ze strany laboratoře limitována. Materiál je do laboratoře transportován ve fixačním roztoku 10% formaldehydu. Tento fixační roztok je třeba uchovávat ve tmě nebo ve tmavé lahvi. Plastová nebo skleněná transportní nádoba s úzkým hrdlem je nevhodná zvláště pro objemnější BM, který po fixaci ztuhne a ztratí pružnost.a nelze ho z nádoby vyjmout. Každá transportní nádoba s BM musí být opatřena štítkem s údaji uvedenými v kapitole 3.1.
Materiál indikovaný k vyšetření lymfatických uzlin z PMDV FN Brno je nutné dodat v nativním stavu vložený do transportní nádoby na tampónu zvlhčeném fyziologickým roztokem. Z ostatních pracovišť FN Brno a z extramurálních pracovišť je nutné lymfatické uzliny do laboratoře transportovat ve fixačním roztoku 10% formaldehydu. Drobné vrstevnaté a pruhovité vzorky se v průběhu fixace mohou zdeformovat. Aby k tomu nedošlo a byla zachovaná orientace BM, je nutné položit ho spodinou na podložku z molitanu (filtr pro biopsii) nebo z tvrdého papíru. Vzorek se následně fixuje i s touto podložkou.
Ke každému BM musí být dodána „Žádanka vyšetření bioptického materiálu“.
2.2. Transport materiálu pro vyšetření peroperačního vzorku
Nefixovaný BM je předán v uzavřené transportní nádobě na sucho a nádobu je nutné označit štítkem (viz 3.1.).
Ke každému BM musí být dodaná „Žádanka o vyšetření bioptického materiálu“. Na žádance je třeba vyznačit telefonní číslo, na kterém má být výsledek oznámen žádajícímu lékaři.
2.3. Transport cytologického materiálu
Tělní tekutiny zasílat v uzavřených dobře těsnících nádobách (zkumavky) v nefixovaném stavu co nejdříve po odběru. Před transportem uchovávat v lednici při 4-8°C. Transportní nádobu označit štítkem viz 3.1. BM pro cytologii v podobě hotových nátěrů nebo otiskových preparátů na podložních sklech zasílat tak, aby nedošlo k poškození skel ani nátěrů (přepravní boxy). Hotové nátěry musí být označeny alespoň jménem pacienta, nebo preparáty od jednoho pacienta zabalit (suché) do papíru a na něj napsat jméno a rodné číslo pacienta. Ke každému materiálu musí být dodána vyplněná „Žádanka o vyšetření bioptického materiálu“.
2.4. Transport trepanobiopsie
Materiál (punkční váleček kostní spongiózy) vložit ihned po odběru do Löwyho roztoku do zkumavky, kterou je třeba označit štítkem viz 3.1. a tentýž den zajistit transport na ústav patologie.
K materiálu musí být dodána řádně vyplněná „Žádanka o vyšetření bioptického materiálu“, na které je vyznačen čas vložení materiálu do Löwyho roztoku.
2.5 Transport svalové na enterální biopsie
Tento materiál je zpracován ve speciální laboratoři. O správném postupu při odběru a transportu materiálu je nejlépe předem se osobně informovat na následujících tel. číslech (53223 3563 - histochemie, 53223 3837- prof. Lukáš).
3. Identifikace pacienta na žádance a označení vzorku
Žadatel o vyšetření BM z FN Brno (intramurální žadatel) může identifikaci pacienta na žádanku provést nalepením identifikačního štítku pacienta na žádanky nebo vyplněním příslušných kolonek žádanky.
Žadatel o vyšetření BM mimo FN Brno (extramurální žadatel) musí identifikaci pacienta na žádanky provést vypsáním do příslušných kolonek žádanek.
V případě použití identifikačního štítku pacienta externího zdravotnického zařízení musí ověřit, že tento obsahuje všechny požadované identifikační údaje.
3.1. Povinné údaje na štítku transportní nádoby
- jméno a příjmení pacienta
- rodné číslo (číslo pojištěnce) nebo datum narození event. náhradní rodné číslo
- název oddělení požadujícího vyšetření
3.2. Povinné údaje na žádance
- jméno a příjmení pacienta
- rodné číslo (číslo pojištěnce) nebo datum narození vyšetřované osoby, které nebylo přiděleno rodné číslo, u pacienta bez rodného čísla nutno označit, zda se jedná o muže (M) nebo o ženu (F)
- adresa místa pobytu vyšetřované osoby v ČR
- zdravotní pojišťovna pacienta
- identifikační číslo zdravotnického pracoviště (IČP oddělení)
- klinická (hlavní) diagnóza (event. vedlejší diagnózy) pacienta
- titul, jméno a příjmení lékaře požadujícího vyšetření: čitelně vypsat rukou nebo otisknout
- jmenovku a identifikační číslo lékaře (IČL) + vždy podpis lékaře
- odbornost lékaře požadujícího vyšetření
- razítko oddělení (nebo zdravotnického zařízení) žadatele
- datum a čas (hodina) odběru (čas odběru pouze u trepanobiopsií)
- druh biologického materiálu,
- požadovaný(-é) druh(-y) vyšetření
Všechny tyto údaje jsou nezbytné pro vyúčtování laboratorních výkonů zdravotním pojišťovnám nebo samoplátcům. Na „Žádanku o vyšetření bioptického materiálu“ vyznačit případné dokázané nebo suspektní infekční choroby (pozitivita HBsAg, HCV, infekce pomalými viry, HIV, TBC). Dále je nezbytné (alespoň stručně) popsat klinický obraz u pacienta a formulovat co nejpřesněji klinickou diferenciálně diagnostickou rozvahu. Za správnost vypsání žádanky odpovídá všeobecná sestra. Za potvrzení správnosti údajů na žádance odpovídá lékař požadující vyšetření. Veškeré údaje na žádance musí být vyplněny čitelně. Pokud se použije k identifikaci pacienta štítek, musí být údaje na něm jasně čitelné.
4. Chyby při odběru, skladování a transportu biologického materiálu
Dokonalost provedení bioptického nebo cytologického odběru je předpokladem spolehlivé histopatologické diagnózy. Špatně odebraná nebo zhmožděná tkáň výrazně omezí nebo i znemožní diagnózu, vystavuje pacienta opakovanému zákroku, komplikuje či znemožní adekvátní terapii.
Nejčastější chyby v procesu odběru BM jsou:
- materiál není vložen do fixačního roztoku hned po odběru, dojde k nevratnému poškození tkáně autolýzou
- záměna fixačního roztoku za jiný, dojde k nevratnému poškození tkáně
- příliš malý objem bioptického nebo cytologického vzorku
- mechanické zhmoždění tkáně nešetrnou manipulací
- použití nevhodné transportní nádoby (velký vzorek tkáně umístěný v malé nádobě nebo v nádobě s úzkým hrdlem)
- použití malého množství fixačního roztoku na velký objem tkáně
- mnohočetné kovové svorky nebo jiné stehy ve vzorku
- špatné uzavření transportních nádob
- nedostačující údaje na žádance
- špatné zabezpečení žádanek při transportu proti jejich potřísnění formaldehydem během převozu na ústav patologie
B) AUTOPTICKÝ PROVOZ
Pitvy zemřelých se na Ústavu patologie FN Brno provádějí k ověření základní diagnózy, komplikací, příčiny úmrtí a ověření základní diagnózy a léčebného postupu u osob zemřelých ve zdravotnickém zařízení.
1. Rozhodnutí o provedení pitvy
- Rozhodnutí o provedení pitvy vyplývá jednak ze zákonné povinnosti provést pitvu osoby zemřelé ve zdravotnickém zařízení (Vyhláška č.19/1988 ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky, o postupu při úmrtí a pohřebnictví).
- Ohledávající lékař může přihlédnout k žádosti pozůstalých o nepitvání jejich zemřelého, pokud nemusí být pitva dle citované vyhlášky nařízena povinně. Sporné případy je nutné řešit v součinnosti s Oddělením právních věcí FN Brno.
2. Požadavky na dokumentaci
Ke každému zemřelému musí být dodán řádně vyplněný „List o prohlídce mrtvého“ ve čtyřech provedeních a 1x Průvodní list ke klinické pitvě.
List o prohlídce mrtvého musí obsahovat tyto údaje:
- jméno a příjmení zemřelého
- datum narození
- rodné číslo
- zdravotní pojišťovna
- místo, datum a hodina úmrtí
- zaměstnání
- rodinný stav
- bydliště
- příbuzní
- razítko lékaře, který prováděl prohlídku zemřelého a oddělení
- příčina úmrtí, základní onemocnění, pro které se pacient léčil a které vedlo k úmrtí
- kódy MKN
- ošetřující lékař vyznačí požadavek pitvy (popř. nepitvání)
- označení případných pacemakerů
- označení případných nesnímatelných předmětů z drahých kovů
„Průvodní list k pitvě zemřelého“musí obsahovat jméno a příjmení zemřelého, datum jeho narození a pojišťovnu, bydliště, datum přijetí, číslo chorobopisu, oddělení, kde pacient a zemřel, datum a hodinu úmrtí. Průvodní list k pitvě vypisuje prohlížející lékař a popisuje v něm klinickou diagnózu, průběh nástupu smrti se stručnou anamnézou a další důležité informace, které zjistil při prohlídce zemřelého.
