Účelem patologicko-anatomické pitvy je především dát zpětnou vazbu lékaři, který pacienta ošetřoval, tedy ověřit veškeré jeho diagnózy uvedené v lékařské zprávě.
Autoři knihy Pitva: Historie poznávání lidského těla zdůrazňují, že soudobá medicína využívá mnoho nových technologií, intervenční a zobrazovací metody, robotické operace, molekulární testy, ale jedním z nejúčinnějších nástrojů poznání a poučení pro lékaře nadále zůstává právě pitva, která je starší než většina operačních výkonů. „Pitvy poskytly v dějinách medicíny všem generacím lékařů nejvíce poznatků pro pochopení stavby a funkce lidského těla ve zdraví i nemoci.“
Legislativní prostředí je vymezeno hlavně zákonem č. 372/2011 Sb. ( „ Zákon o zdravotních službách “ ), konkrétně zejména § 88, který mj.
Další právním předpisem, který upravuje provádění pitev, je zákon č. 89/2012 Sb ( „ Občanský zákoník “ ), konkrétně pododdíl 6 – Ochrana lidského těla po smrti člověka (§ 113-117).
Zákon č. 89/2012 Sb. Zákon občanský zákoník
Nakládání s tělem zemřelého je určeno zákonem č.256/2001 Sb ( „ Zákon o pohřebnictví “ ).
Zákon č. 256/2001 Sb. Zákon o pohřebnictví a o změně některých zákonů
