Ambulantní doba
V pracovní dny od 7,00 do 15,30 hodin. Mimo pracovní dobu a v nepracovní dny je pohotovostní služba na centrálním rentgenovém a CT pracovišti.
Příprava pacienta k vyšetření
Virtuální kolonoskopie
Tři dny před vyšetřením je nutno vyloučit zbytkovou stravu, nemocní trpící zácpou by měli mít 2–3 dny tekutou dietu. Den před vyšetřením pacient přijímá pouze tekutiny (vývar bez kousků, čaj, nesycené limonády) a k tomu odpoledne (ve 14 h) vypije projímadlo - např. osmotické laxantivum Fortrans, dle příbalového letáku. Podání přípravku vyvolá úplné vyprázdnění střevního obsahu.
Dokonalá příprava střeva je nezbytná pro provedení vyšetření!
Sonografie = ultrazvukové vyšetření
diagnostická zobrazovací technika založená na registraci ultrazvuku odraženého od tkání. Typicky se používají piezoelektrické sondy o frekvencích 2-18 MHz.
Ultrazvukové kontrastní látky
Ke zvýšení kontrastu obrazu, a tím i citlivosti vyšetření, lze použít nitrožilně podaných kontrastních látek. Obvykle se používají mikrobubliny neškodného plynu, který po podání poměrně rychle mizí z těla pacienta vydýcháním.
UZ vyšetření ledvin, vývodných močových cest, močového měchýře
- Pacient je minimálně 5 až 6 hodin před vyšetřením lačný.
- Pije jeden litr tekutin (bez bublinek) a nejpozději hodinu před vyšetřením se vymočí a dále do vyšetření již nemočí.
UZ vyšetření břicha a pánve, břišní aorty, Doppler ledvinných cév, Doppler břišních žil (portální oběh)
Pacient je minimálně 5 až 6 hodin před vyšetřením lačný - to znamená, že nejí, pije jen nezbytně nutné minimální množství čisté vody k zapití léků, nekouří, nežvýká, nepožívá „cucavé bonbóny".
Polykaný vzduch, žaludeční a střevní obsah UZ obraz významně ruší.
;)
UZ vyšetření krku, měkkých tkání, kloubů, Doppler cév a žil dolních a horních končetin
- Na tato vyšetření není nutná žádná příprava - pacient nemusí být lačný, zvykle pije tekutiny.
MR enteroklýza, enterografie
CT enteroklýza, enterografie
- Den před vyšetřením si dá pacient jen lehkou snídani a oběd s vyloučením masa, mléčných výrobků a potravin obsahujících vlákninu.
- Od 12. do 20. hodiny pacient vypije 1,5 až 2 litry nesycené vody. V den vyšetření od půlnoci nejíst, nepít, nekouřit.
RTG vyšetření zažívacího (gastrointestinálního - GIT) traktu
- Před vyšetřením pacient šest hodin nejí, nepije, nekouří. Při vyšetření tlustého střeva je potřeba použít vyprazdňovací roztok (jeho použití vysvětlí lékař, který toto vyšetření doporučil), případně očistný nálev tlustého střeva.
- U specializovaných vyšetření může být vyžadována příprava, jejíž rozsah a provedení vysvětlí lékař, který toto vyšetření doporučil.
RTG vyšetření močového ústrojí pomocí kontrastní látky - vylučovací urografie
- Před vyšetřením pacient čtyři hodiny nejí, čiré tekutiny může přijímat v množství 100 ml/hod.
;)
Výpočetní tomografie - CT
Vyšetření výpočetní tomografií (dále CT) je moderní zobrazovací metoda, která využívá prozáření lidského těla Rentgenovými paprsky k vytvoření obrazů lidského těla. Vzniká vrstvové zobrazení, které dovoluje posuzovat změny ve vnitřních orgánech. Zobrazení výpočetní tomografií je indikováno při akutních i chronických onemocněních. Mezi běžně prováděná vyšetření patří zobrazení mozku, páteře, hrudních orgánů, břišních a pánevních orgánů. Mezi speciální typy vyšetření patří zobrazení cévního systému včetně srdce pomocí CT-angiografie, dále vyšetření tlustého střeva - CT kolonografie nebo tenkého střeva CT-enterografie.
Příprava před vyšetřením
K vyšetření se dostavte nalačno (min. 4 hodiny před vyšetřením pouze malé množství tekutiny, ne kávu a alkohol). Je-li prováděno cílené vyšetření trávicího traktu (tenké a tlusté střevo), je nutná důkladnější příprava (vyprázdnění střeva) dle pokynů ošetřujícího lékaře, který vyšetření objednává. Další nutná příprava pak bude provedena v den vyšetření dle pokynů vyšetřujícího lékaře (radiologa). V případě, že trpíte alergií na jakékoli látky (včetně pylové alergie či bodnutí hmyzem), upozorněte na to předem Vašeho ošetřujícího lékaře i personál CT pracoviště. Velmi důležité je informovat ošetřujícího lékaře i personál CT pracoviště, zda jste v minulosti neprodělal/a alergickou reakci na nitrožilní podání jodové kontrastní látky, a to nejen při CT vyšetření, ale i při vyšetření cév (angiografie a flebografie) nebo ledvin (vylučovací urografie). Dále sdělte personálu CT pracoviště, zda trpíte poruchou funkce ledvin, bronchiálním astmatem či zeleným očním zákalem. Radiolog zvažuje nutnost nitrožilního podání kontrastní látky, případně doporučí preventivní podání léků k vyloučení možných komplikací spojených s nitrožilním podáním kontrastní látky.
Průběh vyšetření
Vyšetření se může provádět bez nutnosti podání kontrastní látky a jakákoli příprava ani zajištění nitrožilního přístupu není nutné. V případě nutnosti podání kontrastní látky je zajištěn nitrožilní přístup zpravidla na paži (obdobný vpich jako při odběru krve). Vyšetření se provádí vleže na speciálním vyšetřovacím lůžku, které je součástí přístroje CT. Během a bezprostředně po nitrožilním podání se u Vás mohou vyskytnout průvodní jevy kontrastní látky, zejména pocit „tepla po těle", ojediněle se může dostavit nevolnost či bušení srdce. Tyto pocity za krátkou dobu odezní.
Rizika a možné komplikace výkonu
Případnou závažnou komplikací jsou projevy tzv. alergická reakce, ke kterým může dojít, přestože jste se s nimi ještě nesetkal/a a byl/a jste již jodovou kontrastní látkou vyšetřován/a. Při podávání moderních, tzv. neionických kontrastních látek, však k závažnějším komplikacím dochází výjimečně. Rozpoznání i způsob léčby těchto komplikací závisí na závažnosti alergické reakce a personál CT pracoviště je na ně připraven.
;)
Magnetická rezonance (MR)
Charakteristika a princip metody
Vyšetření pomocí magnetické rezonance (MR) patří mezi moderní zobrazovací metody. Vyniká především vynikajícím kontrastním rozlišením jednotlivých tkání, tj. schopností odlišit od sebe i tkáně s velmi obdobnou strukturou. V praxi to znamená nejen například vynikající odlišení bílé a šedé hmoty mozkové, ale (a to je důležitější) rozlišení normální tkáně od tkáně postižené patologickým procesem. V tomto ohledu má magnetická rezonance výsadní postavení mezi všemi zobrazovacími metodami.
Princip MR je odlišný od ostatních zobrazovacích metod. Využívá totiž specifických fyzikálních vlastností jader atomů vodíku. Vodíková jádra, vystavená silnému magnetickému poli, jsou zdrojem radiofrekvenčního vlnění. Toto vlnění (mimo jiné velmi podobné vlnění používanému pro přenos rádiového signálu v pásmu VKV), je zachycováno systémem přijímacích cívek (antén).
Důležité je zmínit, že dosud nebyly prokázány žádné škodlivé vedlejší účinky magnetické rezonance na lidský organizmus.
Vyšetřovací postup
Vyšetření začíná uložením pacienta na vyšetřovací stůl. Přístroje se dělí na tzv. uzavřené a otevřené. U prvně jmenovaných je pacient uložen v relativně stísněném prostoru, což může být nepříjemné, zvláště u nemocných s klaustrofobií. Výhodou je však možnost zhotovení kvalitnějších obrazů za kratší dobu, neboť tyto přístroje disponují silnějším magnetickým polem.
Při vyšetření může být aplikovaná kontrastní látka do žíly. Kontrastní látky používané pro MR obsahují nejčastěji sloučeniny gadolinia, vzácně manganu nebo železa. Riziko alergické reakce na tyto látky je nesmírně nízké. Magnetická rezonance nepoužívá kontrastní látky obsahující jód.
Doba MR vyšetření se pohybuje ve většině případů mezi 20 až 50 minutami.
Příprava k vyšetření
Příprava není prakticky nutná. Pacient i před nitrožilní aplikací kontrastní látky nemusí být lačný. Osobám trpícím klaustrofobií doporučujeme dostavit se na vyšetření s doprovodem (i silný pocit klaustrofobie lze snadno odstranit aplikací lehkého sedativa, po jeho aplikaci však nesmíte řídit motorová vozidla nebo vykonávat činnosti vyžadující soustředění).
Pokud jste nositeli jakéhokoliv elektronického nebo kovového implantátu, případně cizího tělesa, neznamená to automaticky, že nemůžete být vyšetřeni na MR. Takovou skutečnost však musíte VŽDY a PŘED vyšetřením ohlásit obsluze MR zařízení, která kvalifikovaně rozhodne, zda můžete nebo nemůžete vyšetření podstoupit.
Využití metody (indikace)
Využití MR je velmi široké, od klasického zobrazení centrální nervové soustavy po zobrazení cév (MR angiografie), kloubů, orgánů hrudníku (srdce) a břicha či další speciální techniky jako MR spektroskopie, funkční MR mozku, MR zobrazení difůze atd.
Kdy vyšetření není vhodné (kontraindikace)
Vyšetření pomocí MR nelze provádět u osob s některými typy elektronických nebo kovových implantátů, případně cizích těles. Nelze především vyšetřovat nemocné s kardiostimulátorem nebo implantovaným defibrilátorem (ICD), poněvadž hrozí vážné poškození jeho funkce, případně závažná až život ohrožující porucha srdečního rytmu. Osoby s kovovými cévními svorkami po operaci mozkových tepenných aneuryzmat (výdutí) lze vyšetřit pomocí MR jen za přísně specifikovaných podmínek.
(převzato ze serveru České Radiologické společnosti www.crs.cz)
;)
Ozónová terapie
Účinky
- Fungicidní, baktericidní působení
- Virostatické
- Analgetické / antiinflamatorní
- Aktivace cirkulace, revitalizace, iminomodulace, podpora uvolňování a použití kyslíku v těle.
Na naší klinice se užívá účinků ozonu k terapii lumbálních diskopatií = útlak nervových kořenů vyklenutou či vyhřezlou ploténkou a vyhřeznutí ploténky.
- 2 týdny – 10-12 ošetření
- Injektování na obou stranách v případě bolesti na obou stranách.
- Injekční stříkačka 23G/30 cm3
- Koncentrace O2O3%: 10/20ug
- 5 nebo 10 cm3 na jednu injekci.
Průběh terapeutického zákroku
Vpich provádí zkušený lékař radiolog- pacient leží na břiše, pod kontrolou CT se zavede jehla do svalové hmoty v blízkosti trnových výběžků. Po vpichu se místo aplikace jemně masíruje, aby se usnadnila difúze plynu.
Obecně mají malá množství ozonu aplikovaná po delší časové údobí větší terapeutický efekt než velká množství aplikovaná po kratší dobu.
Na konci každého ošetření musí pacient zůstat ležet ve vodorovné poloze na lůžku po dobu 120 minut.
Vedlejší účinky
Možnost pocitu předčasné bolesti během vpichu nebo později. bolest může vést k vagovým reakcím , jako je pocení bradykardie, hypotenze.
Vagové reakce – příležitostné a rychle reverzibilní (česneková příchuť v ústech, periorální mravenčení, lipotymie - neobyčejně vzácná).
Kontraindikace
Favismus, hypertyreóza, těhotenství, hypotonie, hypokalcémie, vnitřní krvácení, nedávný infarkt myokardu
Doporučuje se expozice max. 3000 gamma na jedno ošetření.
Na klinice radiologie je používán přístroj Professional Vacuum:
Při nadprahových hodnotách v prostřední ( 0,1ppm je prahová mezní hodnota dle mezinárodních směrnic), je překročen i čichový práh, vyšší koncentrace moho vézt k podráždění nosu a hrdla až akutní podráždění trachey.
Přístroj obsahuje katalyzátor z drahého kovu, který přeměňuje nepoužitý ozon zpět na kyslík.
Spokojený pacient – Naše snaha a cíl
Téměř na okraji širšího zájmu, a přesto velmi důležitou složkou péče o nemocné jsou komplementární diagnostická radiologická vyšetření a intervenční diapeutické výkony prováděné na Radiologické klinice Fakultní nemocnice Brno. I když jsou pacienti na našich pracovištích jen krátkou dobu, nicméně i nám jde o jejich spokojenost, podloženou kvalitní péči. Přibližme si scénář příjmu pacientů a jejich pohled. „Napřed půjdete na rentgen, potom uvidíme…,“ „Po příjmu vás pošleme na radiologické vyšetření, potom uvidíme…“slyší pacienti v ambulancích a na lůžkových odděleních. Pacient je v rozpacích: co to znamená, co to pro mě obnáší, co mně tam budou dělat a co mě tam čeká??? Jaká vyšetření a výkony budou provádět, budou pro mě zatěžující a bolestivá? Nebudou zbytečná, budou pro mě přínosná? Mám pocit, že mě nikdo dostatečně neinformoval… Když přicházím na radiologické pracoviště nebo jsem tam přivezen, obklopuje mě spousta přístrojů, monitorů, obrazovek, prostředí je přetechnizované, stresující a působí na mě depresivně. Raději bych se této klinice vyhnul…Nicméně, přijímá mě radiologický asistent, který mě vlídně oslovuje, hovoří semnou a informuje mě o způsobu a účelu vyšetření. Cítím se lépe, mnohem lépe…
Řídím se jeho pokyny.
Pracoviště Radiologické kliniky zahrnují diagnostické snímkování rentgenem, speciální vyšetření pomocí ultrazvuku, výpočetní tomografie, magnetické rezonance, vyšetřování cév katetrizací (angiografie) a také léčebné, málo invazivní nitrocévní a drenážní výkony, jakož i cílenou aplikaci dilatačních, embolizačních a cytostatických, nádorové buňky likvidujících látek (farmak), opírajících se o zobrazovací metody. Tato oblast radiologie dosud nevešla v plné šíři do povědomí laické veřejnosti. Klíčem ke zdárnému průběhu radiologických vyšetření a výkonů a tím ke spokojenosti pacienta je optimální komunikace mezi ním a týmem pracovníků kliniky, především radiologických asistentů a lékařů-radiologů. Racionální komunikace přemosťuje rozpaky a obavy pacientů a posiluje naši snahu vytvořit atmosféru vzájemného porozumění, důvěry a aktivní spolupráce. Přístup radiologických týmů je odvislý od individuální úrovně každého jednotlivce a jeho znalostí a zkušeností v komunikaci s pacienty. Ačkoliv jsou zdravotničtí pracovníci a v posledních letech i studenti LF MU všech stupňů (bakalářského, magisterského a doktorského) v pregraduálním i postgraduálním studiu školeni v komunikaci a absolvují sebezkušenostní psychologický výcvik (pod vedením Ústavu psychologie a psychosomatiky LF MU), v soudobé praxi jsou v oblasti dovedností v racionální komunikaci s pacienty na radiologických pracovištích dlouhodobé problémy. Apelace na tuto oblast je jednoznačně nutná a nezbytná. Pomáhá i spolupráce se studenty. Při našem úsilí o zkvalitnění etického psychologického přístupu k optimální komunikaci s pacienty spolupracují i studenti medicíny a bakaláři – budoucí radiologičtí asistenti. Radiologická klinika vypsala v minulých letech témata samostatných prací studentů Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, která zahrnují i etiku komunikace na radiologických pracovištích.
K řešení této problematiky a vypracování prací se přihlásili někteří studenti 4. ročníku medicíny všeobecného směru, pod vedením školitele prof. MUDr. Karla Bendy, DrSc., který se této problematice dlouhodobě věnuje. Studenti v ucelené studii sledovali a zaznamenávali chování jak pacientů, tak i radiologického personálu na jednotlivých pracovištích. Jejich práce přinesly zajímavé výsledky a byly úspěšně obhájeny na odborném fóru Radiologické kliniky FN Brno. Inspiroval vedení kliniky k zavedení jednoduchého komunikačního dotazníku, který bude předkládán pacientům před a po vyšetření na specializovaných pracovištích (CT, MR, angiografie a intervenční radiologie) a pravidelně vyhodnocován. Na zabezpečení projektu a sběru dat se budou podílet i studenti bakalářského oboru „radiologický asistent“. Jejich aktivita jistě přinese i fundovaná témata k vypracování a obhajobu o praxi se opírajících závěrečných prací. Předpokládáme, že společné úsilí přispěje ke zkvalitnění péče a spokojenosti pacientů naší kliniky.
Memento:
Komunikační dovednost a zkušenosti pracovníků, především radiologických asistentů, jsou pro ovlivnění psychického stavu pacienta a dosažení jeho úspěšné spolupráce a spokojenost rozhodující. Je to jeden z faktorů, který podmiňuje a garantuje odbornou úroveň pracoviště! Naše radiologická klinika se k nim řadí …!
Prof. MUDr. Karel Benda, CSc.
Nemocniční listy ČÍSLO 3 / ZÁŘÍ 2010 / ROČNÍK XI
