Specializovaná centra
Univerzitní centrum pro první epizody psychotických onemocnění
Univerzitní centrum poskytuje diagnostické a terapeutické služby pro pacienty s prvními epizodami psychotických onemocnění jako jsou schizofrenní poruchy a poruchy nálad. Centrum umožňuje účelné soustředění prostředků ke klinické a výzkumné činnosti. Práce Centra je multidisciplinární, zahrnuje jak klinické obory (neurologie, neuropsychologie, sexuologie), tak pomocné metody morfologické a funkční diagnostiky.
Charakteristika činnosti
Nejčastějšími onemocnění v působnosti centra jsou:
- Schizofrenie a její jednotlivé formy (paranoidní, hebefrenní, katatonní, simplexní a nediferencovaná)
- Schizoafektivní porucha a její jednotlivé typy (manický, depresivní a smíšený)
- Akutní a přechodné psychotické poruchy
- Manická epizoda v rámci bipolární afektivní poruchy
- Depresivní epizoda v rámci bipolární afektivní poruchy
- Depresivní epizoda v rámci rekurentní depresivní poruchy
Univerzitní centrum soustřeďuje pacienty, u kterých nelze provést odpovídající diagnostiku a terapii na nižších specializovaných stupních základní a regionální péče
Univerzitní centrum provádí komplexní diagnostiku zmíněných poruch s využitím klinické zkušenosti Centra a komplexního diagnostického vybavení (kompletní laboratoř klinické neuropsychologie, CT, MRI, fMRI, MR-spektroskopie, EEG, PET, SPECT a další metody).
Univerzitní centrum provádí komplexní medikamentózní léčbu včetně speciálních postupů (např. zajištění intenzivní péče na JIPP (specializovaná jednotka intenzivní psychiatrické péče), aplikace repetitivní transkraniální magnetické stimulace apod.)
- Univerzitní centrum vede speciální edukační a podpůrnou psychoterapeutickou činnost pacientů a příbuzných
- Univerzitní centrum se zaměřuje na neuropsychologickou rehabilitaci kognitivních funkcí
- Univerzitní centrum zajišťuje ergoterapeutickou rehabilitaci pacientů
- Součástí činnosti Univerzitního centra je pregraduální a postgraduální výuka
- Součástí činnosti Univerzitního centra je výzkum
Speciální činnosti:
Repetitivní transkraniální magnetická stimulace (rTMS)
Jedná se o metodu, která využívá principu elektromagnetické indukce. Na povrch hlavy se přiloží malá cívka, přes kterou prochází primární proud. Ten vyvolá tvorbu magnetického pole. Oscilace magnetického pole v mozku indukují vznik sekundárního proudu. Velikost sekundárního proudu je funkcí oscilace magnetického pole, tedy jeho velikost závisí na vlastnostech a síle magnetického pole a primárního proudu v cívce. Současné cívky produkují magnetické pole o síle 1.5 až 2 Tesla a jsou schopné aktivovat neurony do vzdálenosti 1.5 až 2 cm od povrchu cívky. Vzdálenost, ve které je cívka schopna depolarizovat neurony, je dána tím, že intenzita magnetického pole se snižuje s logaritmem vzdálenosti od cívky. Aby byl indukovaný proud dostatečně intenzivní na vyvolání depolarizace neuronů, musí se v cívce rychle měnit, musí rychle začít a skončit, anebo rychle změnit směr během 300 milisekund. Indukované elektrické pole na buněčné úrovni uvádí volné náboje do souvislého pohybu v intra i extracelulárních prostorech. Dochází buď k depolarizaci, nebo hyperpolarizaci buněčných membrán přerušujících externě indukovaný proud. Tím dochází ke změně transmembránového napětí a ke změnám iontových kanálů závislých na napětí. Po proběhlé TMS dochází k souvislé aktivaci neuronů, k metabolickým, hemodynamickým a behaviorálním změnám. TMS vyvolává excitaci hlavně na ohybech kortiko-kortikálních nebo kortikospinálních vláken nebo na nervových zakončeních blízko povrchu kůry mozkové. rTMS ovlivňuje jednak neurony mozkového kortexu uložené přímo pod cívkou, ale také cestou transsynaptického spojení vzdálenější neurony od místa stimulace. Elektrický proud spojený s neuronální aktivací se na povrchu hlavy projeví jako změna potenciálu detekovatelná elektroencefalograficky (EEG), metabolické a hemodynamické změny jsou pozorovatelné pomocí funkční magnetické rezonance (fMRI) nebo pozitronové emisní tomografie (PET). Metoda je díky své neinvazivnosti využívaná ke studiu fyziologie a patofyziologie lidského mozku, ke studiu kortikální plasticity a vzhledem k tomu, že změny vyvolané rTMS mohou přetrvávat i po ukončení stimulace, otevírají se také možnosti jejího potenciálního terapeutického využití.
Vhodní kandidáti k léčbě rTMS:
- schizofrenie s převládajícími negativními příznaky
- schizofrenie s izolovanými sluchovými halucinacemi
- nepsychotická depresivní epizoda
Objednání k léčbě rTMS:
e-mail:
