Screening dysfagie - GUSS

SCREENINGOVÉ VYŠETŘENÍ SCHOPNOSTI POLYKÁNÍ 

THE GUGGING SWALLOWING SCREEN – GUSS (Trapl M. et al., 2007)

 

Úvod

Dysfagie je v prvních třech dnech klinicky přítomna u 42% - 67% pacientů s akutní cévní mozkovou příhodou. Incidence aspirace během prvních pěti dnů se pohybuje v rozmezí 19,5% – 42%.  Příčinou vzniku bronchopneumonie u pacientů s akutní cévní mozkovou příhodou je velmi často právě aspirace, resp. vysoké riziko tiché aspirace. Zavedení systematického screeningu dysfagie vede k signifikantnímu snížení rizika vzniku aspirační bronchopneumonie. Screeningové vyšetření dysfagie by mělo být administrováno u všech pacientů s akutní cévní mozkovou příhodou vždy před podáním prvního jídla či tekutiny.

 

GUSS – úvod

Screeningové vyšetření schopnosti polykání GUSS (The Gugging Swallowing Screen) je určeno pro pacienty s cévní mozkovou příhodou v akutní fázi onemocnění. Cílem vyšetření je identifikace pacienta v riziku dysfagie, eliminace rizika poruchy, kvantitativní a kvalitativní zhodnocení schopnosti polykání, nastavení vhodného typu (konzistence) stravy, možnosti hydratace a iniciace včasného následného diagnosticko-terapeutického postupu.

GUSS test je screeningový nástroj dysfagie jednoduše administrovatelný u lůžka pacienta s akutní cévní mozkovou příhodou. Je určen pro zdravotní sestry, především na jednotkách intenzivní péče a iktových jednotkách. GUSS je step-by-step vyšetření, které citlivě reaguje na výkon pacienta a umožňuje testování s postupně navyšující obtížností vzhledem ke schopnostem pacienta. Na základě výsledků určuje stupeň dysfagie a riziko aspirace a nabízí dietetická opatření vzhledem ke stupni závažnosti dysfagie. Hodnota specificity je 100%, senzitivity 50%, resp. 69%.

 

GUSS – popis

GUSS test je rozdělen do dvou částí: předtestové vyšetření (nepřímý test polykání) a přímý test polykání, který obsahuje 3 subtesty (polykání zahuštěné tekutiny, tekutiny a pevné stravy).

 

Nepřímý test polykání hodnotí:

  1. bdělost
  2. kašel a/nebo odkašlání
  3. polykání slin

3a. polykání úspěšné

3b. drooling

3c. změna hlasu

 

Přímý test polykání hodnotí u všech subtestů:

  1. polykání

1a. polykání není možné

1b. polykání opožděné

1c. polykání úspěšné

  1. kašel
  2. drooling
  3. změna hlasu

 

Každý subtest je hodnocen 5 body, maximální možný počet bodů je 20. Každá testovaná jednotka je hodnocena jako patologická (0 body) nebo fyziologická (1 bodem).  Výjimkou je pouze položka „polykání“ v části přímého testu, kdy normální výkon je hodnocen 2 body, opožděné polykání 1 bodem a patologické polknutí 0 body.

Jednotlivé subtesty musí být administrovány postupně. V každém subtestu musí být dosaženo maximálního počtu bodů (tj. 5 bodů), aby bylo dovoleno pokračovat dalším subtestem. Pokud nedojde k získání plného počtu bodů, testování je zastaveno a dále se nepokračuje. Výsledek testu je pak získán součtem celkového výsledku nepřímého a přímého testu polykání. Maximální počet 20 bodů udává normální schopnost polykání bez rizika aspirace. V ostatních případech, tj. při dosažení nižšího počtu bodů, se postupuje podle tabulky „Hodnocení“, která je součástí testu. Tabulka dle výsledků určuje stupeň dysfagie, riziko aspirace a nastavuje následná doporučení stran dietetických opatření a managementu následného diagnosticko-terapeutického postupu.

 

GUSS – administrace

Pomůcky

  • hrnek
  • čajová lžička
  • čistá voda
  • zahušťovadlo (Resource Thicken Up Clear, Nutilis)
  • piškoty (chleba, veka)
  • záznamový arch screeningového vyšetření GUSS

 

Před administrací testu

  • informujeme pacienta o plánovaném výkonu
  • provedeme polohování pacienta do sedu, event. polosedu (polohování alespoň do 60°)
  • provedeme kontrolu hygieny dutiny ústní, event. zajištění hygieny dutiny ústní

 

Administrace testu

  • postupujeme podle pokynů záznamového archu screeningového vyšetření GUSS

 

Předtestové vyšetření / nepřímý test polykání

  • pacient by měl být bdělý nejméně 15 min při napolohování do sedu či polosedu
  • pacient by měl být schopen cíleně zakašlat či odkašlat („odčistit hrdlo“)  dvakrát
  • pacient by měl být schopen na výzvu polknout sliny, bez přítomnosti droolingu (tj. slinění – vytékání slin z úst), bez změny hlasu po polknutí (po polknutí vyzveme pacienta, aby řekl „O“ – hlas by měl být stejný jako před polknutím, neměl by být slabší, „vlhký“, „kloktavý“, „bublavý“)

pozn. pokud má pacient výrazně sucho v ústech a nemá tak dostatek slin k cílenému polknutí, dutinu ústní navlhčíme nebo může použít umělé sliny ve spreji

          

Přímý test polykání

  • subtest zahuštěná tekutina:čistá voda, neperlivá, chladná, zahuštěná pomocí zahušťovadla do konsistence pyré /pudinku; první podávané sousto je velikosti 1/3  až ½ čajové lžičky, při efektivním polknutí následuje 5 dalších již plných čajových lžiček; vyšetřující pozoruje výkon pacienta po každé podané lžičce; vyšetření je zastaveno, pokud je zaznamenán jeden ze čtyř rizikových znaků aspirace (polykání, kašel, drooling a změna hlasu)
  • subtest tekutina: první doušek čisté vody je podán z hrnku o velikosti 3ml; pokud je polknutí úspěšné, pokračuje se s postupně zvyšujícím se objemem doušku na 5, 10, 20 a 50ml; k vypití 50ml je pacient instruován tak, aby je vypil to nejrychleji; vyšetření je zastaveno, pokud je zaznamenán jeden ze čtyř rizikových znaků aspirace (polykání, kašel, drooling a změna hlasu)
  • polykání pevné stravy: jako první sousto je použit kousek chleba či ½ piškotu; test je opakován 5x; pro efektivní polknutí byl stanoven limit 10sek včetně orální přípravné fáze; vyšetření je zastaveno, pokud je zaznamenán jeden ze čtyř rizikových znaků aspirace (polykání, kašel, drooling a změna hlasu)
  • zjištěné hodnoty zaznamenáme do záznamového archu

 

Po ukončení vyšetření

  • provedeme hygienu dutiny ústní
  • výkon pacienta zaznamenáme do záznamového archu a sečteme dosažené bodové hodnocení nepřímého a přímého testu schopnosti polykání
  • o výsledku vyšetření informujeme ošetřujícího lékaře (event. klinického logopeda)
  • zajistíme vhodný typ výživy / hydratace / a dalších doporučení dle tabulky hodnocení screeningového vyšetření GUSS
  • provedeme záznam do dokumentace a založení záznamového archu screeningového vyšetření do dokumentace

 

GUSS - opakování vyšetření

Administrace screeningového vyšetření schopnosti polykání GUSS u pacienta po CMP by měla být provedena vždy:

  • po přijetí k hospitalizaci před podáním prvního sousta stravy či tekutiny
  • 24 hodin po první administraci u akutního pacienta s CMP
  • následně  1x / týden během prvních 4 týdnů po vzniku CMP při přetrvávajících obtížích ve schopnosti polykání
  • při změně celkového stavu či změně schopnosti polykání vedoucí ke změně stravy, podávání tekutin či úpravě režimových opatření

Po opakovaném vyšetření provedeme záznam do dokumentace a založení záznamového archu screeningového vyšetření do dokumentace.

O výsledku opakovaného vyšetření informujeme ošetřujícího lékaře a/nebo klinického logopeda.

 

Zkratky a pojmy

  • GUSS (The Gugging Swallowing Screen) – screeningové vyšetření schopnosti polykání
  • FEES (Flexible Endoscopic Evaluation of Swallowing) – objektivní vyšetření schopnosti polykání flexibilním endoskopem
  • VFSS - objektivní videofluoroskopické / skiaskopické vyšetření polykacího aktu
  • dysfagie - porucha polykání
  • drooling (z angl. slinění) – vytékání slin či tekutin z úst, vypadávání sousta v úst

 

 

GUSS – česká verze

Český překlad screeningového vyšetření The Gugging Swallowing Screen - GUSS vznikl se souhlasem autorů Michaely Trapl, SLT a prof. Michaela Brainina, MD metodou forward-backward translation. Finální česká verze GUSS testu byla hlavní autorkou plně odsouhlasena.

Garant překladu české verze Mgr. Naděžda Lasotová, kontakt .

 


Ke stažení


zde může být Vaše reklama logo Zbrojovky Brno logo Lékaři bez hranic



CZ ENG DE

změnit velikost písma

Jihlavská 20, 625 00 Brno
+420 532 23 1111

NIAHOSM ISO 9001:2008 ISO 14001:2001