Dysartrie

Válová K, Košťálová M, Lasotová N, Roubíčková J, Klenková J. Terapeutický materiál - dysartrie.

 

 Úvod

Terapeutický materiál – Dysartrie

Válová Kateřina, Košťálová Milena, Lasotová Naděžda, Roubíčková Jaroslava, Klenková Jiřina

 

I. Faciokineze

            1. Masáž obličeje

            2. Faciokineze

II. Fonorespirace

            1. Respirace

            2. Respirace při fonaci       

            3. Fonace

            4. Cvičení pro zlepšení funkce měkkého patra

III. Fonetika

            1. Prozodie

            2. Artikulace 2a Hlásky

                                   2b Cvičení

 

Úvod

Publikovaný materiál vznikl v rámci spolupráce Neurologické kliniky Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice Brno a katedry speciální pedagogiky Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity. Pomůcka, která je primárně určená pro potřebu klinických logopedů pro terapii dysartrie, pro usnadnění samostatné práce dospělých pacientů na lůžku i při domácím cvičení. Nutné je předchozí vyšetření pacienta lékařem neurologem a klinickým logopedem, kteří určí, zda se jedná o dysartrii, detailně zmapují deficity v rámci komunikační poruchy a stanoví jakým způsobem materiál použít při zavedené terapii.

 

UPOZORNĚNÍ

Materiál je dovoleno použít k osobní potřebě pacienta v rámci terapie pod vedením klinického logopeda. Doporučujeme vytisknout příslušná cvičení na formát A4 a laminovat. Není dovoleno materiál dále publikovat a šířit.

 

Dysartrie

Mezi nejčastější neurogenní poruchy komunikace patří dysartrie - motorické poruchy řeči (angl. „motor speech disorders“, něm. „Sprechstörungen“). Náleží mezi časté příznaky akutních (cévní mozkové příhody, mozková traumata) i chronických mozkových onemocnění (např. roztroušené sklerózy, Parkinsonovy nemoci, amyotrofické laterální sklerózy aj.). Velmi často se setkáváme s dysartrie kombinovanou s jazykovými deficity nebo s verbální apraxií. Narušená komunikační schopnost má pro pacienta často závažné psychosociální důsledky a může negativně ovlivňovat reálnou kvalitu života. Příčinou dysartrie může být jakékoliv neurologické onemocnění nebo trauma, které postihuje hybnost, koordinaci a plánování pohybů svalstva, které se účastní na tvorbě řeči. Léze nebo dysfunkce vedoucí k dysartrii je obvykle lokalizována na úrovni mozku, může však jít i o postižení hlavových nervů inervujících artikulační, respirační a fonační svaly (n.V.,VII.,IX-XII.) nebo o postižení nervosvalového přenosu.

Dysartrie a jejich klinický obraz různý v závislosti od lokalizace léze, má sice podobné obecné znaky, avšak navzájem se liší a klasifikace dysartrií je založena na lokalizaci příčinného postižení. Spastická dysartrie vzniká postižením centrálního motorického neuronu (u bilaterálního postižení se jedná o výraznější poruchy, unilaterální léze způsobuje mírnější poruchy). Symptomy spastické dysartrie jsou především tlačená a zkrácená fonace, zpomalené tempo, narušená artikulace konzonant i vokálů a dysprozódie. Dalším typem je tzv. flakcidní dysartrie, vzniká při postižení periferního motoneuronu a projevuje se drsným a hlasem hlasem, hypernazalitou, narušenou artikulací konsonant a dysprozódií. Hypokinetická dysartrie vzniká při postižení extrapyramidového systému, vyznačuje se sníženou intenzitou hlasu, monotónní řečí, zrychlenou artikulací, palilálií a dysprozódií. Hyperkinetická dysartrie opět vzniká při postižení extrapyramidového systému, ale v artikulaci i fonaci se vyskytují nepřiměřené a neočekávané pauzy a akcenty, jež vedou k dysprozódii. V důsledku postižení cerebella vzniká ataktická dysartrie s artikulačními zárazy v řeči, s nekoordinovanou artikulací (především konzonant), s akcenty na všechny slabiky s dysprozódií. Kombinací uvedených příznaků u jednotlivých typů dysartrie vznikají projevy smíšených dysartrie v závislosti na postižení centrálního a periferního motoneuronu.

Při dysartrii jakéhokoliv typu nejsou přítomny žádné příznaky typické pro afázii, jako je například narušené porozumění mluvenému projevu, schopnosti čtení nebo psaní odpovídající alexii či agrafii. Diferenciálně diagnostický význam mohou mít z hlediska předpokládané lokalizace postižení specifické charakteristiky dysartrie.

Tvorba mluvené řeči je složitý motorický výkon, který kromě vlastní artikulace zahrnuje i fonaci, rezonanci, respiraci a prosodii, jejichž porucha se obvykle kombinuje, avšak může se vyskytnout i izolovaně.

V běžné klinické praxi se setkáváme se snahou alespoň orientačně kvantifikovat míru postižení a rozlišujeme:

  • lehký stupeň dysartrie, při níž je přítomno postižení řečové produkce, které neomezuje a nenarušuje předávání informací, řeč je plně srozumitelná;
  • dysartrii středního stupně vyznačující se místy nesrozumitelnou řečovou produkcí, v důsledku které je částečně omezeno tempo a množství sdělovaných informací mluvenou řečí;
  • při dysartrii těžkého stupně je produkce převážně nesrozumitelná, významně je omezena kvantita předávaných informací touto modalitou;
  • anartrie označuje absenci schopnosti tvořit řečovou produkci a vysílat takto informace.

V českém jazyce máme k škálu pro mapování tíže dysartrie i kvalitativního posouzení jednotlivých dílčích deficitů a tím poskytnout východisko k jejich cílenému léčebnému ovlivnění. Poruchy řeči existující v rámci získané dysartrie lze detailně zmapovat pomocí Testu 3F Dysartrický profil u dospělých a starších dětí, resp. u osob, které zvládnou číst texty. První verzi vytvořili autoři hedánek a Roubíčková v roce 1997, v roce 2011 byla publikována v nakladatelství Galén jeho třetí verze. Obsah z předchozích verzí byl zjednodušen a sloučen do jednoho celku zahrnujícího tři soubory: F1 faciokinezi, F2 fonorespiraci a F3 fonetiku a současně byla zpracována a publikována elektronická verze testu. Strukturu testu ilustruje tabulka.

Jedná se o škálu založenou na subjektivním hodnocení řečového projevu nemocných s dysartrií, která byla objektivně stanovena vyšetřením řečového specialisty, a tíži poruchy je možné následně kvantifikovat s využitím testu. K dispozici je třetí revize zmíněné vyšetřovací škály, která je v Česku hojně používaná.

Díky spolupráci Neurologické kliniky Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice Brno a katedry speciální pedagogiky Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity vznikl terapeutický materiál. Jeho použití bylo ověřeno v podmínkách lůžkové i ambulantní péče a umožňuje pacientům provádět jednotlivé cviky samostatně dle názorných fotografií. Jednotlivé cviky odpovídají struktuře testu a pro pacienta jsou vybrány ze souboru klinickým logopedem na základě diagnostiky provedené Testem 3F Dysartrickým profilem. Materiál mohou používat i pacienti s fatickými poruchami, protože je z větší části natolik názorný a nevyžaduje schopnost čtení. Instrukce k jednotlivým cvikům jsou velmi jednoduché a fotografie ilustrující cvičení usnadňují provádění a zapamatování všech cviků.

 

Literatura

  • Love RJ, Webb WG.Mozek a řeč. Neurologie nejen pro logopedy. 1. vyd. Praha: Portál 2009.
  • Cséfalavay Zs, Marková J. Dyzartria. In: Kerekrétiová A (ed). Základy logopédie. Bratislava: Universita Komenského Bratislava 2009.
  • Duffy RJ. Motor speech disorders: Substrates, Differential Diagnosis and Management. 2nd edition. St. Louis: Mosby-Year Book; 2005.  
  • Košťálová M, Bednařík J, Mechl M, Voháňka S, Šnábl I. Multimediální atlas poruch řeči a příbuzných kognitivních funkcí. Brno: Masarykova universita; 2006: available from: URL: http://portal.med.muni.cz/clanek-312-multimedialni-vyukovy-atlas-poruch-reci-a-pribuznych-kognitivnich-funkci.html
  • Neubauer K. Neurogenní poruchy komunikace u dospělých: diagnostika a terapie. 1. vyd. Praha: Portál 2007.   
  • Roubíčková J, Hedánek J, Stráník A. Dysartrický profil Test 3F. 3. vyd. Praha: Galén 2011.
  • Cséfalvay Zs, Košťálová M.Neurogénne poruchy komunikácie u dospelých. Neurol Praxi 2012; 13(6): 304-307.
  • Hedánek J, Roubíčková J. Dysartrický profil – Test 3F. Praha: DeskTop Publishing Filozofické fakulty, Univerzity Karlovy 1997.
  • Cséfalvay Zs, Mekyska J, Košťálová M. Dysartrie. In: Cséfalvay Zs, Lechta V. (Ed.): Diagnostika narušené komunikační schopnosti u dospělých. Praha: Portál (v tisku 2013).
  • Eliasova I, Mekyska J, Kostalova M, Marecek R, Smekal Z, Rektorova I. Acoustic evaluation of short-term effects of repetitive transcranial magnetic stimulation on motor aspects of speech in Parkinson’s disease.J Neural Transm 12/2012. [Epub ahead of print].

Ke stažení


zde může být Vaše reklama logo Zbrojovky Brno logo Lékaři bez hranic



CZ ENG DE

změnit velikost písma

Jihlavská 20, 625 00 Brno
+420 532 23 1111
fnbrno@fnbrno.cz

NIAHOSM ISO 9001:2008 ISO 14001:2001