Rozhovor s lékařským náměstkem Fakultní nemocnice Brno MUDr. Petrem Kalou, Ph.D., FESC, FSCAI, o úspěšném výročním sjezdu Evropské kardiologické společnosti, který se uskutečnil na sklonku srpna 2016.
Kolektiv Pracoviště invazivní a intervenční kardiologie IKK FN Brno pod vedením nám. MUDr. Petra Kaly, Ph.D, FESC, FSCAI, se úspěšně podílel na výročním sjezdu Evropské kardiologické společnosti, který se konal 27.–31. srpna 2016 a který je s více než 33 000 účastníky celosvětově největším mezinárodním kongresem. Vedle vyzvaného sdělení, předsednictví a členství v Executive committee Evropského registru Akutního koronárního syndromu (EORP-ACS STEMI Registry) byl dr. Kala jmenován do Congres Programme Committee za intervenční kardiologii pro období 2017–2018 a spolu s MUDr. Romanem Miklíkem, Ph.D., byli hlavními spoluautory prestižní publikace multicentrické akademické studie PRAGUE-18 - Prasugrel versus Ticagrelor in Patients with Acute Myocardial Infarction Treated with Primary Percutaneous Coronary Intervention: Multicenter Randomized PRAGUE-18 Study, která zazněla v sekci HOT-LINES a ve stejné době byla online publikována v časopise CIRCULATION s Impact faktorem 17.014. Projekt byl ve FN Brno realizován ve spolupráci intervenčních kardiologů a Oddělení klinických studií.
Co pro Vás osobně a pro FN Brno znamená jmenování do Congres Programme Comittee Evropské kardiologické společnosti?
Osobně považuji účast ve skupině celkem 5 evropských kardiologů, kteří budou společně vybírat nejlepší návrhy a připravovat část programu týkající se intervenční kardiologie na následujících dvou výročních kongresech Evropské kardiologické společnosti (ESC), za cennou a velmi inspirativní zkušenost a zodpovědnost. Ve skupině budu spolupracovat s kolegy z Velké Británie, Francie, Izraele a Švýcarska a velmi se těším na přípravu programu a diskuse o výběru toho nejzajímavějšího, co intervenční kardiologie nabízí. Každoročně se totiž připravuje rozsáhlý program sestávající z různých forem prezentací, od původních sdělení přes sympozia, debaty pro a proti, přehledná sdělení prokládaná zajímavými kazuistikami až po nové doporučené postupy.
Na rozdíl od největších intervenčních kongresů v Evropě (EuroPCR) a ve Spojených státech (TCT), na jejichž přípravě se dlouhodobě podílím a kde je velký důraz kladen na přímé přenosy z katetrizačních sálů, je Evropský kardiologický kongres zaměřen obecněji, tak, aby přiblížil problematiku intervenční kardiologie co nejširšímu poli účastníků i bez přímých přenosů. Z obecnějšího pohledu je intervenční kardiologie jednou z tzv. kardiologických superspecializací, čemuž odpovídá i vysoká erudice intervenčních týmů nejen v čistě katetrové diagnostice a léčbě, ale i v jejím optimálním načasování, v přidružené farmakoterapii a v neposlední řadě náročné logistice celého procesu. Po čtyřech letech vedení evropského projektu Stent for Life Initiative, který se stal celosvětově jedním z nejúspěšnějších kardiologických programů, který t. č. působí ve 21 zemích, a 2 letech ve vedení Evropské asociace perkutánních kardiovaskulárních intervencí (EAPCI), považuji svoji účast v Congres Programme Committee Evropské kardiologické společnosti za pokračování svého mezinárodního působení s potenciálně ještě větším dosahem. Je samozřejmé, že tato prestižní mezinárodní spolupráce je zároveň velkým oceněním celého intervenčního týmu IKK FN Brno a české intervenční kardiologie.
Zmínil jste evropský projekt Stent for Life. Co si pod ním máme představit?
Jedná se o projekt, který má za cíl zlepšení péče o pacienty s akutním infarktem myokardu na národní úrovni a stálou, a nutno podotknout, že i velmi rychlou dosažitelnost katetrové léčby u nejrizikovější skupiny nemocných se srdečním infarktem. Toto je poměrně jednoduchá myšlenka, ale mohu vás ubezpečit, že vytvoření optimálně fungujícího systému léčby o tyto pacienty není vůbec jednoduché a vyžaduje vedle vytvoření sítě katetrizačních center také výbornou spolupráci se zdravotnickou záchrannou službou, kolegy ze spádových nemocnic a v neposlední řadě poučené pacienty.
V optimálním případě by měl systém fungovat následovně: pacient s akutně vzniklými obtížemi většinou charakteru náhle vzniklých bolestí na hrudi a/nebo dušností přivolá do 10 min. záchranku na tel. 155, ta přijede do 15 min. k pacientovi, pacienta zabezpečí a během dalších 10 min. stanoví diagnózu dle natočeného EKG, aktivuje katetrizační centrum a pacienta tam přímo transportuje v průběhu 60–90min. Vlastní katetrová léčba je enormně rychlá a většinou v průběhu 20–25 min. od příjezdu na katetrizační sál se podaří infarktovou tepnu zprůchodnit.
Jak vnímáte úroveň českých kardiologů ve srovnání s evropskými kolegy?
Úroveň české kardiologie je obecně velmi dobrá a v některých oblastech vynikající. Dovolím si navázat na minulou otázku týkající se iniciativy Stent for Life, kde se systém péče v ČR a dalších 3 evropských zemích stal dokonce vzorem pro ostatní země a kolegové v dalších zemích a regionech se snaží náš systém napodobit. Ruku v ruce se špičkovou intervenční kardiologií se v ČR velmi dobře rozvinula další kardiologická superspecializace, kterou je invazivní arytmologie, máme velmi dobře fungující systém transplantační a i v dalších oblastech se nám relativně daří držet evropskou úroveň. Oproti některým evropským zemím však u nás mírně postrádám dynamičtější proces zavádění nových technologií a odpovídající podporu výzkumu.
Čím se v nadcházejícím období z hlediska kardiologie chcete zejména zabývat?
Navedl jste mne svojí otázkou na Řím, kde se konal letošní sjezd Evropské kardiologické společnosti. Ve stejnojmenném filmu totiž „princezna“ Audrey Hepburn odpověděla na otázku, které město se jí na cestě Evropou nejvíce zapsalo do paměti, „Řím, ve všech ohledech Řím“. A já si dovolím s velkou nadsázkou parafrázovat její odpověď, která je za mne „intervenční kardiologie, ve všech ohledech intervenční kardiologie“...
Nyní ale poněkud vážněji: vedle spektra výkonů, nových technik a technologií v intervenční kardiologii v léčbě pacientů s akutním infarktem myokardu a ischemickou chorobou srdce obecněji se intenzivně zabývám problematikou tzv. strukturálních intervencí, kde nejdynamičtěji se rozvíjející oblastí je katetrová léčba pacientů se stenózou aortální chlopně. Jedná se o průlomovou léčbu těchto nemocných, které bylo donedávna možné léčit pouze operačně. V rámci Brna tyto výkony provádíme od r. 2009 na tzv. hybridním sále Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie v týmu sestávajícím z intervenčních kardiologů, kardiochirurgů, anesteziologů a echokardiografistů. Za téměř kouzelné považuji to, že pacient může být během zákroku pouze v mírné analgosedaci, vlastní výkon se daří provést většinou do 60 min. a 3.–4. den je možné i velmi rizikové pacienty propustit.
Další zajímavá oblast katetrové léčby se týká pacientů s fibrilací síní, kterých při stoupajícím věku populace stále přibývá a u kterých hrozí riziko trombotických komplikací, především cévní mozkové příhody. U části těchto pacientů provádíme katetrový uzávěr ouška levé síně a tím minimalizujeme toto riziko.
Výčet všech zajímavých intervenčních výkonů by však byl mnohem delší a já zmíním raději další oblasti, které si přeji rozvíjet. Jedná se o mezinárodní výukové programy, které pořádáme jako evropské Centre of Excellence. Přímo v katetrizační laboratoři se dělíme o naše zkušenosti a poznatky s intervenčními kardiology ze zahraničí v rámci užití pokročilých katetrizačních technik, využití speciálních technologií a aplikace moderních konceptů léčby. Třetí a neméně důležitou oblastí mého zájmu je výzkum, kde vedle vlastních výzkumných projektů rozvíjíme národní a mezinárodní spolupráci s kolegy z celé ČR a ze zahraničí a již nyní se těším na další výsledky našich národních a mezinárodních akademických projektů.
Jaké téma byste chtěl z prestižní publikace nejvíce vyzdvihnout?
Z odborného hlediska se jedná o celosvětově první přímé porovnání dvou velmi účinných léčiv snižujících krevní srážlivost u pacientů s akutním infarktem myokardu, kteří byli do 2 hod. od přijetí léčeni pomocí koronární intervence, tzn. katetrovou revaskularizací. Obě léčiva měla prakticky identické výsledky, co se efektivity i bezpečnosti týče, v průběhu 30 dnů, což z praktického hlediska považuji za důležité především pro dostupnost jednoho z těchto léků ve všech vozech zdravotnické záchranné služby. Vedle ryze odborného hlediska bych ale na této publikaci chtěl vyzdvihnout i výbornou spolupráci se spolupracovníky v rámci FN Brno a především koordinačním centrem doc. Moťovské z Prahy. Jednalo se a vlastně tím, že projekt ještě není ukončen, tak se stále jedná o náročnou, ale velmi zajímavou práci na akademickém projektu.
Co Vás naopak nejvíce zaujalo na Evropském sjezdu kardiologů?
Odborných novinek bylo opravdu hodně a jistě je nejsem schopen všechny postihnout. Na kongresu zaznělo 28 klinických „Hot-lines“, tzn. výsledky klinicky nejdůležitějších projektů, 26 aktualizací klinických studií, 24 studií vycházejících z registrů a mimo jiné i takřka neuvěřitelných 4594 abstrakt vybraných z více než 11 000. Hodně pozornosti bylo zaměřeno na farmaka a techniky snižující hladinu tuků v krvi a kardiovaskulární riziko, rozvoj genomické a biologické léčby, využití neinvazivních technik ve stanovení postižení koronárních tepen a na druhé straně také rozvoj a využití nových invazivních a intervenčních technik či postupů nejen v oblasti léčby srdečních tepen, ale i tepen mozkových a mnoho dalších. Jako vždy byly prezentovány i výsledky překvapivě negativní, např. při použití přístrojů k léčbě spánkové apnoe u pacientů s ischemickou chorobou srdce.
Z mnoha doporučených postupů a konsensuálních doporučení Evropské kardiologické společnost se zcela nový dokument týká oblasti kardio-onkologie a dále se prohlubuje online systém vzdělávání kardiologů v Evropě s názvem ESCeL (ESC eLearning Platform).
Společenským a lidským vrcholem kongresu pak byla návštěva kongresu papežem Františkem, který od prezidenta Evropské kardiologické společnosti obdržel pro kardiology symbolický dárek, červený stetoskop.
