Koncept péče o neurogenní dysfagie

Úvod

Jednou z najčastějších příčin dysfagie jsou onemocnění nervového systému (tzv. neurogenní dysfagie). Jedná se o cévní mozkové příhody, cerebrální traumata, routroušenou sklerózu, Parkinsonovu a Alzheimerovu nemoc a další degenerativní onemocnění, amyotrofickou laterální sklerózu, myastenii gravis a další nervosvalová onemocnění. Nemocní s neurogenní dysfagií jsou diagnostikovaní a léčení kromě neurologické a neurochirurgické kliniky na celé řadě dalších klinik a oddělení, zejména na rehabilitační klinice, ORL oddělení, KARIM, klinice úrazové chirurgie, gastroenterologické, geriatrické a dalších interních klinikách.

Mezi onemocnění s nejvyšší prevalencí neurogenní dysfagie patří cévní mozkové příhody (CMP): v prvních 3 dnech po proběhlé CMP je výskyt neurogenní dysfagie uváděn v rozmezí  42 – 67% pacientů, z toho až u 50 – 60% pacientů jde o tzv. tiché aspirace („silent aspiration“), které se vyznačují nejvyšším rizikem vzniku aspirační bronchopneumonie.

Záchyt dysfagie po CMP je také závislý na použité diagnostické metodě: při využití screeningových metod dosahuje 37-45 %, zatímco při využití klinického logopedického vyšetření 51-55 % a při použití instrumentálního vyšetření až 64-78 %.

 

Prevalence dysfagie u dalších neurol.onemocnění:

  • cerebrální traumata 50%
  • roztroušené sklerózy mozkomíšní 44%
  • amyotrofická laterální skleróza 60%
  • myastenia gravis až 45%
  • Parkinsonova nemoc 35%
  • Alzheimerova nemoc 84%
  • až 65% osob ve věku nad 75 let

Včasné rozpoznání dysfagie a zahájení intervence snižuje morbiditu a délku pobytu v nemocnici: průměrná délka hospitalizačních dní u všech pacientů s dysfagií byla 4.04 dne oproti 2.4 dne pro pacienty bez dysfagie (při stejném souboru základních onemocnění)

(Altman KW, Yu GP, Schaefer SD.  Consequence of dysphagia in the hospitalized patient: impact on prognosis and hospital resources. Arch Otolaryngol Head Neck Surg 2010; 136(8):784-9.)

Přesné údaje o efektivitě terapie dysfagie nejsou k dispozici, výstupy vcházejí pouze z klinických zkušeností přístupů, které jsou fyziologicky založené; vyvstává zde naléhavá potřeba kvalitního výzkumu efektivity terapie dysfagie po CMP

(Foley N, TeasellR, SalterK et al. Dysphagia treatment post stroke: a systematic review of randomised controlled trial. Age and Ageing 2008; 37: 258–264)

 

Nástin koncepce managementu dysfagie po CMP na NK:

Zavést efektivní diagnosticko - terapeutický management péče o dysfagického pacienta v rámci lůžkového i ambulantního sektoru, především u pacientů po CMP v rámci Iktového centra, ale i u širokého spektra dalších neurologických onemocnění.

  • Vedení dokumentace s ohledem na příznaky dysfagie a efektivní předávání informací o pacientovi s poruchou polykání.
  • Vymezení kompetencí a vzájemné spolupráce (návaznosti) lékařského a nelékařského týmu v rámci diagnosticko-terapeutického procesu.   
  • Objektivizace dysfagických obtíží pomocí flexibilní endoskopie a či skiaskopie polykacího aktu ve spolupráci s ORL a Radiologickou klinikou.
  • Předání dysfagického pacienta do další péče s jasným doporučením pravidel bezpečného polykání.

 

Postup při identifikaci dysfagického pacienta:

  • screeningové vyšetření sestrou v rámci ošetřovatelského screeningu (u CMP do 24 hodin od vzniku – využití screeningové metody GUSS)
  • při pozitivním výsledku informuje lékaře
  • lékař indikuje klinické logopedické vyšetření
  • na doporučení klinického logopeda indikace pro instrumentální objektivní vyšetření polykacího aktu
  • zavedení terapie dysfagie v rámci užšího i širšího týmu odborníků

 Koncept péče o neurogenní dysfagie ve FN Brno

 

NÁVRH KONCEPTU DYSFAGIOLOGICKÉ AMBULANCE

  1. technicky
  2. věž s flexibilním endoskopem + videořetězcem se záznamovým zařízením
  3. PC
  4. nástroje k ORL vyšetření
  5. vybavení pro vyšetření: kalíšky, lžičky, piškoty, potravinářská barva, zahušťovadlo

 

  1. personálně
  2. klinický logoped
  3. ORL lékař
  4. ORL sestra

 

  1. organizačně
  2. celonemocniční screening, na jehož základě bude pacient doporučen k FEES
  3. zanesení objednávky do objednací knihy
  4. vyhrazené jedno odpoledne v týdnu k endoskopii
  5. prostory: ORL ambulance s možností vyšetřování na sedačce i na posteli

 

  1. výstup
  2. posouzení bezpečnosti perorálního příjmu – prevence aspiračních bronchopneumonií
  3. mezioborová spolupráce (neurologie, ORL, gastroenterologie, spinální jednotka, plicní, geriatrie, infekční, nutriční poradna ….)

 

  • podobný program není k dispozici v celém JMK a přilehlých krajích
  • využití výstupu k výukovým a publikačním účelům
  • t.č. probíhá na MZ jednání o přidělení kódu k výkonu FEES

 

V Brně 26.3.2013

Vypracovali: Mgr. N. Lasotová, prof.  MUDr. J. Bednařík, CSc.


zde může být Vaše reklama logo Zbrojovky Brno logo Lékaři bez hranic



CZ ENG DE

změnit velikost písma

Jihlavská 20, 625 00 Brno
+420 532 23 1111

NIAHOSM ISO 9001:2008 ISO 14001:2001